Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

48 Af 5/2015 - 27Rozsudek KSPH ze dne 17.01.2017


přidejte vlastní popisek

48Af 5/2015 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobkyně: H., s. r. o., se sídlem x, zastoupena Mgr. Janem Baladou, advokátem se sídlem Ovocný trh 2, Praha, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2015, čj. 5017/2015-900000-304.7,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

Celní úřad pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) vydal dne 15. 8. 2014 platební výměr č. 11/2013 pod čj. 126690/2014-610000-32.2, kterým žalobkyni vyměřil spotřební daň z minerálních olejů za zdaňovací období listopad 2013. Celní úřad doručil žalobkyni platební výměr dne 15. 8. 2014. V platebním výměru byla žalobkyně poučena o právu podat odvolání, o lhůtě pro podání odvolání a místu podání odvolání; poučení bylo v rozhodnutí obsaženo dvakrát za sebou. Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2014 opravil celní úřad zřejmou nesprávnost platebního výměru a vypustil jedno ze dvojice shodných poučení. Toto opravné rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 13. 9. 2014. Dne 10. 10. 2014 podala žalobkyně odvolání proti platebnímu výměru. Celní úřad rozhodnutím ze dne 25. 11. 2014 odvolání zamítl a odvolací řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno opožděně, po uplynutí 30 denní lhůty, jejíž počátek je dán doručením napadeného platebního výměru. Vydání opravného rozhodnutí nemá za následek založení běhu nové odvolací lhůty. Ustanovení § 110 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), spojuje běh nové lhůty pro podání odvolání pouze se situací, kdy je vydáno opravné rozhodnutí, jímž se opravuje nesprávné (chybné) poučení. To však nebyl tento případ, neboť poučení obsažené v platebním výměru chybné nebylo. Žalobkyně podala proti rozhodnutí celního úřadu o odvolání další odvolání, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí celního úřadu ze dne 25. 11. 2014 potvrdil.

Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že opravné rozhodnutí v dané věci vůbec nemuselo být vydáno, neboť poučení obsažené v platebním výměru obsahovalo veškeré náležitosti dle § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu, a to řádně a správně. Dvojí totožné (vzájemně bezrozporné) řádné, úplné a správné poučení nemohlo mít žádný negativní vliv na právní jistotu příjemce rozhodnutí, tj. žalobkyně. Lhůta pro podání odvolání běží v návaznosti na vydání opravného rozhodnutí znovu podle § 110 odst. 1 daňového řádu pouze tehdy, je-li tímto rozhodnutím doplňováno zcela absentující poučení o opravném prostředku, nebo poučení neúplné či nesprávné. Smyslem tohoto ustanovení je poskytnout ochranu tomu daňovému subjektu, jemuž se v rozporu se zákonem nedostalo řádného poučení o opravném prostředku. Bylo by v rozporu s principem právní jistoty, pokud by opravné rozhodnutí mělo založit běh nové odvolací lhůty, jde-li o opravu nepatrnou.

Obsah žaloby a vyjádření k žalobě

Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou, neboť se domnívá, že právní názor žalovaného ohledně výkladu § 110 odst. 1 daňového řádu je nesprávný. Z textu tohoto ustanovení jednoznačně plyne, že je-li poučení o odvolání nesprávné, běží subjektivní lhůta k podání odvolání v délce 3 měsíců od doručení vadného rozhodnutí, popř. 30 denní lhůta od doručení opravného rozhodnutí. Aplikace tohoto ustanovení není vázána pouze na určitý druh či závažnost nesprávnosti v poučení, stačí jakákoliv odchylka od poučení řádného. Pro prodloužení lhůty k podání odvolání je zcela nerozhodné, o jak vážnou chybu se jedná. Celní úřad opravným rozhodnutím konstatoval, že poučení o právu na odvolání bylo nesprávné. Tím tedy sám potvrdil nesprávnost poučení. Tvrzení žalovaného, že opravné rozhodnutí vůbec nebylo třeba vydávat, je účelové a popírá předchozí úkony celního úřadu, jehož rozhodnutím byla nesprávnost poučení již pravomocně zjištěna.

V druhém žalobním bodu, který sama žalobkyně označila za irelevantní, poukázala žalobkyně na širší kontext celé věci. Uvedla, že vzhledem k bezvýznamnosti částky vyměřené na dani daň podruhé zaplatila a očekávala, že jí budou minerální oleje vráceny. To se však nestalo a celní orgány rozhodly o jejich propadnutí. Žalobkyně považuje za zneužití veřejné moci státu, že prostřednictvím svých orgánů vybírá daně z majetku, o kterém již v době uložení daňové povinnosti ví, že jej bude ve své podstatě vyvlastňovat (rozhodovat o propadnutí). Z tohoto důvodu se žalobkyně rozhodla využít veškeré právní nástroje, aby stát nezískal ani daň, ani pohonné hmoty, protože ani na jedno nemá nárok.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Zvláště pak poukázal na tu část § 110 odst. 1 daňového řádu, kde je explicitně vyjádřena hmotněprávní podmínka, že běh nové odvolací lhůty se vztahuje jen na chybějící, neúplné nebo nesprávné poučení podle § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu. Tím zákonodárce jasně omezil dosah tohoto ustanovení. K druhému žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že tato tvrzení žalobkyně jsou pro danou věc irelevantní, navíc lichá. Žalobkyně totiž neprokázala zdanění dotčených vybraných výrobků, proto byla daň vyměřena. Spotřební daň tak nebyla vyměřena dvakrát. Rozhodnutí o propadnutí těchto vybraných výrobků je pak sankcí za porušení především evidenčních povinností specifikovaných v § 5, § 6 a dalších zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jejíž uplatnění nezávisí na tom, zda je daň dodatečně uhrazena.

Při jednání, které soud k projednání věci nařídil, setrvali účastníci na svých dosavadních procesních stanoviscích.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu

Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou.

Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadená rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

Z daňového spisu soud zjistil, že celní úřad vyzval dne 9. 4. 2014 žalobkyni k podání řádného daňového tvrzení ke spotřební dani z minerálních olejů za zdaňovací období listopad 2013, a to v návaznosti na výsledky kontroly provedené dne 15. 11. 2013 na adrese Drahelická 6, Nymburk. Žalobkyně podala daňové přiznání k této dani a celní úřad následně zahájil postup k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu. Dne 23. 7. 2014 byla žalobkyně seznámena s výsledkem postupu k odstranění pochybností.

Dne 15. 8. 2014 vydal celní úřad platební výměr č. 11/2013, čj. 126690/2014-610000-32.2, jímž žalobkyni vyměřil spotřební daň z minerálních olejů za zdaňovací období listopad 2013. V závěru platebního výměru je uveden tento text:

Poučení:

Proti rozhodnutí se lze podle ustanovení § 109 odst. 3 DŘ odvolat ve lhůtě 30-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno (ustanovení § 109 odst. 3 DŘ). Podle ustanovení § 71 odst. 1 DŘ lze odvolání učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. Podle ustanovení 71 odst. 3 DŘ má účinky podaného odvolání rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je tento úkon do 5 dnů ode dne, kdy došel správci daně, potvrzen nebo opakován způsobem podle ustanovení § 71 odst. 1 DŘ nebo potvrzen projevem souhlasu písemně nebo ústně do protokolu. Odvolání nemá podle ustanovení § 109 odst. 5 DŘ odkladný účinek.

S pozdravem
npor. Ing. T. F.
vedoucí oddělení 32.2 Daňového
Celní úřad pro Středočeský kraj

Poučení:

Proti rozhodnutí se lze podle ustanovení § 109 odst. 3 daňového řádu odvolat ve lhůtě 30-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno (ustanovení § 109 odst. 3 daňového řádu). Podle ustanovení § 71 odst. 1 daňového řádu lze odvolání učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. Podle ustanovení 71 odst. 3 daňového řádu má účinky podaného odvolání rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je tento úkon do 5 dnů ode dne, kdy došel správci daně, potvrzen nebo opakován způsobem podle ustanovení § 71 odst. 1 daňového řádu nebo potvrzen projevem souhlasu písemně nebo ústně do protokolu. Odvolání nemá podle ustanovení § 109 odst. 5 daňového řádu odkladný účinek.

npor. Ing. T. F.
vedoucí oddělení 32.2 Daňového
Celní úřad pro Středočeský kraj

Platební výměr byl doručen zástupci žalobkyně dne 19. 8. 2014.

Dne 3. 9. 2014 vydal celní úřad rozhodnutí čj. 126690-2/2014-610000-32.2, jímž opravil platební výměr č. 11/2013, a to tak, že namísto výše citovaného textu (dvě po sobě následující poučení s podpisovou doložkou) se uvádí jen jedno poučení tohoto znění:

Poučení:

Proti rozhodnutí se lze podle ustanovení § 109 odst. 3 DŘ odvolat ve lhůtě 30-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno (ustanovení § 109 odst. 3 DŘ). Podle ustanovení § 71 odst. 1 DŘ lze odvolání učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. Podle ustanovení 71 odst. 3 DŘ má účinky podaného odvolání rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu, nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je tento úkon do 5 dnů ode dne, kdy došel správcidaně, potvrzen nebo opakován způsobem podle ustanovení § 71 odst. 1 DŘ nebo potvrzen projevem souhlasu písemně nebo ústně do protokolu. Odvolání nemá podle ustanovení § 109 odst. 5 DŘ odkladný účinek.

npor. Ing. T. F.
vedoucí oddělení 32.2 Daňového
Celní úřad pro Středočeský kraj

V odůvodnění opravného rozhodnutí celní úřad uvedl, že po vydání platebního výměru zjistil, že v něm došlo ke zřejmé chybě spočívající v tom, že text poučení je v platebním výměru uveden dvakrát. Opravné rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 13. 9. 2014.

Žalobkyně podala dne 10. 10. 2014 odvolání proti platebnímu výměru č. 11/2013. Ohledně včasnosti odvolání žalobkyně poukázala na opravu poučení, která jí byla doručena dne 13. 9. 2014, a § 110 odst. 1 daňového řádu. Celní úřad rozhodnutím ze dne 25. 11. 2014, čj. 180364 /2014-610000-11.3, odvolání zamítl a odvolací řízení zastavil z důvodu, že odvolání bylo podáno po lhůtě. Ke včasnosti odvolání uvedl, že poučení obsažené v platebním výměru bylo správné a úplné, pouze bylo uvedeno dvakrát. Opravné rozhodnutí nesměřovalo k opravě některého z údajů obsaženého v poučení nebo k jeho doplnění. Ustanovení § 110 odst. 1 daňového řádu se proto v této věci neužije. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobkyně dne 26. 11. 2014.

Proti rozhodnutí celního úřadu o zamítnutí odvolání podala žalobkyně dne 15. 12. 2014 odvolání, v němž vymezila obsahově shodnou námitku jako v žalobě (viz výše první žalobní bod). Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí celého úřadu, zcela se ztotožnil s jeho právním posouzením věci ohledně výkladu § 110 odst. 1 daňového řádu.

Posouzení žalobních bodů

Žalobkyně v žalobě formulovala dva žalobní body. Prvním napadla nesprávné posouzení právní otázky týkající se včasnosti podaného odvolání v návaznosti na výklad § 110 odst. 1 daňového řádu, druhým pak zákonnost platebního výměru, tedy vyměření spotřební daně. Jelikož předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně pro opožděnost, tedy svojí povahou procesní rozhodnutí, může se v něm soud zabývat pouze otázkami (skutkovými i právními), které souvisí s posuzováním včasnosti podaného odvolání. Naopak s předmětem soudního řízení nikterak nesouvisí námitky týkající se věci samé, tedy námitky zpochybňující zákonnost vyměření daně. Z tohoto důvodu se proto soud vůbec nezabýval druhým žalobním bodem žalobkyně, který ostatně ona sama označila za irelevantní, v tom jí soud přisvědčuje. Soud se proto zabýval pouze prvním žalobním bodem, napadajícím správnost výkladu § 110 odst. 1 daňového řádu v kontextu dané věci.

Dle § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu rozhodnutí obsahuje poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku.

Dle § 104 odst. 1 daňového řádu správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím.

Dle § 109 odst. 4 daňového řádu lze odvolání podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.

Dle § 110 odst. 1 daňového řádu v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 102 odst. 1 písm. f) lze odvolání podat do 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí podle § 104, bylo-li vydáno, nejpozději však do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje.

Dle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě.

Z § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu plyne, že poučení o odvolání obsažené v platebním výměru musí obsahovat tyto údaje:

a) informace o přípustnosti odvolání; b) informace o délce lhůty pro podání odvolání; c) informace o místu podání odvolání;

d) upozornění, zda je odkladný účinek vyloučen.

Poučení obsažené v platebním výměru před jeho opravou opravným rozhodnutím obsahovalo všechny čtyři zákonem předepsané údaje, a to v požadovaném rozsahu, tyto údaje byly věcně správné. Zřejmou nesprávností ve vyhotovení rozhodnutí je pouze to, že poučení o odvolání a podpisová doložka jsou v elektronickém vyhotovení rozhodnutí uvedeny dvakrát za sebou. Obě poučení jsou přitom obsahově shodná, nejsou vzájemně rozporná. Vydáním opravného rozhodnutí se opravila pouze zjevná nesprávnost ve vyhotovení rozhodnutí spočívající v duplicitě obsahově shodného textu. I takové pochybení lze označit za jinou zjevnou nesprávnost ve vyhotovení rozhodnutí, kterou lze opravit postupem dle § 104 odst. 1 daňového řádu.

Z § 110 odst. 1 daňového řádu zřetelně plyne, že běh nové odvolací lhůty nezakládá vydání jakéhokoliv opravného rozhodnutí, nýbrž pouze takového opravného rozhodnutí, jímž se doplňuje chybějící nebo neúplné poučení dle § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu nebo opravuje nesprávnost takového poučení. Naproti tomu opravné rozhodnutí, byť je jím opravováno poučení o odvolání obsažené v platebním výměru, které nedoplňuje absentující či neúplné poučení o odvolání nebo neopravuje chyby v takovém poučení, nezakládá běh nové lhůty pro podání odvolání. Pokud již původní znění poučení o odvolání obsažené v poučení platebního výměru obsahovalo v úplnosti všechny požadované náležitosti a uvedené údaje byly správní (v souladu se zákonem), pak se adresátovi daňového rozhodnutí dostalo všech zákonem stanovených informací o procesním právu podat proti platebnímu výměru řádný opravný prostředek. Řídil-li by se adresát daňového rozhodnutí takovým poučením, bylo by jeho odvolání přípustné, podáno řádně a včas. Běh nové lhůty pro podání odvolání má opravné rozhodnutí založit pouze v případech, kdy původní poučení o odvolání neposkytovalo adresátovi daňového rozhodnutí všechny potřebné informace (o správném obsahu), jejichž znalost je potřebná k tomu, aby daňový subjekt mohl na základě takového poučení podat řádně a včas opravný prostředek.

V nyní posuzované věci je zřejmé, že již původním poučením obsaženým v platebním výměru (před jeho opravou) se žalobkyni dostalo všech zákonem vyžadovaných informací o právu podat odvolání, tyto údaje byly navíc správné (odpovídaly zákonu). Opravou rozhodnutí se na těchto informacích ničeho nezměnilo, nebyly doplněny nové informace o právu podat odvolání, již poskytnuté informace nebyly upřesňovány ani obsahově korigovány. Není tedy žádného legitimního důvodu, proč by vydání opravného rozhodnutí mělo žalobkyni založit běh nové lhůty pro podání odvolání. Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby odvolání podala řádně a včas již na základě poučení obsaženého v platebním výměru. S ohledem na skutkové okolnosti tohoto případu se tedy § 110 odst. 1 daňového řádu neuplatní.

Platební výměr byl žalobkyni doručen dne 19. 8. 2014, poslední den lhůty pro podání odvolání tak byl v souladu s § 109 odst. 4 daňového řádu 18. 9. 2014. Žalobkyně podala odvolání až dne 10. 10. 2014, tedy po uplynutí lhůty pro podání odvolání. Celní úřad proto postupoval správně a podané odvolání podle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu zamítl a odvolací řízení zastavil. Rozhodnutí celního úřadu ze dne 25. 11. 2014 a na něj navazující rozhodnutí žalovaného jsou proto zákonná. Žalobní bod je nedůvodný.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

Vzhledem k tomu, že všechny uplatněné žalobní body jsou nedůvodné, a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, byla žaloba zamítnuta (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 17. ledna 2017

JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru