Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

48 A 48/2017 - 15Usnesení KSPH ze dne 24.04.2017

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 As 159/2017

přidejte vlastní popisek

48A 48/2017 - 15

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci žalobce Ing. Z. N., nar. x, bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti nezákonnému zásahu žalované,

takto:

I. Žaloba s e odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u zdejšího soudu dne 27. 3. 2017 se žalobce domáhal, aby soud zakázal žalované provádět jakékoliv srážky ze starobního důchodu žalobce, který mu byl přiznán od 23. 2. 2017. Současně s podanou žalobou požádal, aby soud vydal předběžné opatření podle § 38 s. ř. s., kterým by žalované zakázal, aby do pravomocného rozhodnutí soudu v projednávané věci „neprováděla“ žádné srážky ze starobního důchodu žalobce. Dále požádal o osvobození od soudních poplatků.

V žalobě uvedl, že požádal o přiznání starobního důchodu od 23. 2. 2017. Dne 23. 3. 2017 však obdržel oznámení žalované ze dne 21. 3. 2017, č. j. x, o zahájení srážek důchodu. Provádění srážek považuje za nezákonné, neboť dosud nebylo pravomocně skončeno řízení o konkursu, který byl na jeho majetek prohlášen usnesením Krajského soudu v Praze dne 18. 7. 2006, sp. zn. 39 K 12/2006. Konkurs je veden podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konkursu“), a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), na něj nedopadá. Důchod není příjmem konkursní podstaty, provádění srážek je proto svévolné a v rozporu se zákonem o konkursu. Na srážky nelze aplikovat ani ustanovení o exekučních srážkách podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Nemůže tedy obstát sdělení obsažené v oznámení žalované, podle něhož se jedná o exekuční srážky. Pochybení žalované spočívá podle žalobce i v tom, že žalovaná dosud nezaslala důchodový výměr, ačkoliv již provedla z důchodu za měsíce únor a březen 2017 srážky.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobci byl přiznán starobní důchod. Vzhledem k tomu, že na majetek žalobce byl prohlášen konkurs, který nebyl dosud ukončen, žalovaná provedla měsíční srážky z žalobcova důchodu. Srážky zaslala správkyni konkursní podstaty. V oznámení ze dne 21. 3. 2017, č. j. x, bylo pouze omylem uvedeno, že se jedná o exekuční srážky. Srážky jsou prováděny v rámci konkursu na základě zákona a ve správné výši. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby i návrhu na vydání předběžného opatření.

Soud zkoumal v prvé řadě, zda jsou splněny podmínky řízení a zda lze tedy věc meritorně projednat. Jednou ze základních podmínek řízení je pravomoc soudů ve správním soudnictví k projednání a rozhodnutí ve věci samé. Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob (§ 2 s. ř. s). Soudy ve správním soudnictví tedy mají pravomoc projednávat a rozhodovat pouze věci veřejného práva, zatímco spory a jiné právní věci, které vyplývají ze soukromého práva, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

V dané věci je z obsahu žaloby zřejmé, že předmětem sporu je provádění srážek ze starobního důchodu žalobce, který byl zahrnut do konkursní podstaty podle § 6 zákona o konkursu. Sporná je především otázka, zda starobní důchod náleží do konkursní podstaty. V této souvislosti je třeba odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1390/2007, publ. pod č. 86/2010 Sb. NS (dostupný na www.nsoud.cz), v němž byl vysloven závěr, že „[v]znikne-li při správě úpadcova majetku v konkursní podstatě a při správě příjmů, jež konkursní podstata nabyla za trvání konkursu, spor (úpadce se správcem jeho konkursní podstaty) o to, zda příslušný majetek nebo příslušná část takových příjmů náleží do konkursní podstaty (zda ve smyslu § 6 odst. 2 věty druhé ZKV nejde o majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí), rozhoduje o něm v rámci výkonu své dohlédací činnosti konkursní soud podle § 12 ZKV usnesením, proti němuž není odvolání přípustné (srov. § 66b odst. 2 ZKV a před 1. květnem 2000 § 12 odst. 3 ZKV).“ Z uvedeného tedy plyne, že rozhodování ve věcech sporů o to, zda majetek úpadce náleží do konkursní podstaty, spadá do pravomoci konkursních soudů podle zákona o konkursu, který upravuje zejména soukromoprávní vztahy mezi dlužníkem a jeho věřiteli. V řízení podle zákona o konkursu se přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 66a zákona o konkursu).

Zdejší soud tak dospěl k závěru, že nemá pravomoc danou věc projednat a rozhodnout o ní, neboť se jedná o soukromoprávní věc, která patří do pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení. Z tohoto důvodu zdejší žalobu podle § 46 odst. 2 první věty s. ř. s. odmítl.

Vzhledem k tomu, že soud odmítl žalobu, nerozhodoval již o žalobcově návrhu na vydání předběžného opatření a o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, neboť by takový postup byl neúčelný a nadbytečný (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, publ. pod č. 17471/2009 Sb. NSS).

O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Kasační stížnost pouze proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s. ř. s.).

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení v této věci podat proti konkursnímu správci návrh podle § 12 odst. 2 zákona o konkursu ke Krajskému soudu v Praze jako soudu konkursnímu.

V Praze dne 24. dubna 2017

Mgr. Milan Podhrázký, v. r.

předseda senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru