Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

48 A 19/2017 - 67Usnesení KSPH ze dne 06.04.2017

Prejudikatura

1 A 589/2002


přidejte vlastní popisek

48 A 19/2017 - 67

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Jana Čížka v právní věci žalobkyně: H. P., bytem Š., V. H., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 10. 2015, čj. MSP-384/2015-OT-OSV/7 a čj. MSP-385/2015-OT-OSV/7,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze, která byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, čj. Nad 276/2016-50, přikázána k projednání zdejšímu soudu, domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, kterými žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 40 Si 185/2015, a ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 40 Si 211/2015.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 2. 2017, čj. 48 A 19/2017-56, zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků.

Podáním doručeným soudu ze dne 26. 3. 2017 vzala žalobkyně žalobu zpět s tím, že nemá prostředky na úhradu soudního poplatku.

Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Jak plyne z § 47 písm. a) téhož zákona, soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Vzhledem k tomu, že podání žalobkyně obsahující zpětvzetí žaloby nevzbuzuje z hlediska označení ani z hlediska obsahu jakékoliv pochybnosti, soud řízení v souladu s citovaným § 47 písm. a) s. ř. s. zastavil. Nepřehlédl přitom, že žalobkyně v předchozím řízení vznesla námitku podjatosti předsedy rozhodujícího senátu, o níž doposud nebylo rozhodnuto. V této souvislosti lze nicméně odkázat na závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2013, čj. Nao 23/2013-120, podle něhož zpětvzetí žaloby působí rovněž vůči akcesorickému řízení o námitce podjatosti soudce, a proto se v důsledku zpětvzetí žaloby již není možno vznesenou námitkou podjatosti zabývat.

Soud současně v souladu s § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 6. dubna 2017

JUDr. Milan Podhrázký, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Pavlína Švejdová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru