Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

48 A 19/2016 - 173Usnesení KSPH ze dne 08.11.2016

Prejudikatura

1 Azs 54/2004


přidejte vlastní popisek

48A 19/2016 - 173

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., v právní věci žalobce: Z. š. a M. š. Z., okres Praha-východ, se sídlem Z., zastoupeného Mgr. Jiřím Kučerou, advokátem se sídlem Dlouhá 727/39, Praha 1, proti žalovanému: starosta obce Z., se sídlem Z., zastoupenému JUDr. Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem Dvořákova 1624, Úvaly, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalobci s e vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Zaplacený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku 17.819 Kč, a to k rukám jeho zástupce, Mgr. Jiřího Kučery, advokáta.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 29. 2. 2016, domáhal vydání rozsudku, kterým by soud vyslovil, že zásah žalovaného do práv žalobce spočívající v nevyplacení prostředků z rozpočtu obce Z. (dále jen „obec“) na rok 2015 ve výši 795.861,09 Kč je nezákonný. Navrhl dále, aby soud uložil žalovanému povinnost jednak upustit od shora popsaného zásahu, a jednak zaplatit žalobci výše uvedenou částku jakožto doplatek z rozpočtu na rok 2015 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2016 do zaplacení.

Dne 31. 3. 2016 žalobce soudu mimo jiné sdělil, že mu obec dne 15. 3. 2016 uhradila část požadovaného příspěvku na provozní výdaje z rozpočtu na rok 2015 ve výši 745.962 Kč, k čemuž připojil výpis ze svého účtu a avízo o platbě zaslané mu obcí. Žalobce v důsledku toho upravil žalobní návrh v tom smyslu, aby soud vydal rozsudek, podle něhož je zásah žalovaného do práv žalobce spočívající v opožděném vyplacení prostředků z rozpočtu obce na rok 2015 ve výši 745.962 Kč a v nevyplacení prostředků ve výši 49.899,09 Kč nezákonný. Vedle toho se domáhal uložení povinnosti žalovanému upustit od shora popsaného zásahu a zaplatit žalobci částku v uvedené výši spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 795.861,09 Kč od 1. 1. 2016 do 15. 3. 2016 a z částky 49.899,09 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení.

Žalovaný se k žalobě ani k jejímu doplnění nevyjádřil.

V podání doručeném soudu dne 2. 11. 2016 pak žalobce uvedl, že mu dne 14. 6. 2016 zaslala obec dopis, podle něhož mu dne 6. 6. 2016 uhradila poslední část příspěvku zřizovatele za rok 2016 ve výši 54.038 Kč. Tato částka byla žalobci připsána na účet dne 7. 6. 2016, což doložil výpisem z účtu. K uhrazení celého příspěvku na rok 2016 však podle žalobce došlo již dne 27. 4. 2016, z čehož žalobce dovodil, že v uvedeném dopisu došlo k písařské chybě a uvedená částka měla být poslední částí příspěvku za rok 2015. Žalobce v návaznosti na to uvedl, že bere podanou žalobu v plném rozsahu zpět s tím, že vzhledem k dobrovolnému uhrazení zbývající části příspěvku na rok 2015 již nebude vymáhat nezaplacenou část úroků z prodlení. Navrhl, aby soud řízení zastavil a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22.570 Kč.

Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

Soud v souladu s dispoziční zásadou a výše citovaným § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. Řízení ve věci tím končí a neuskuteční se tedy jednání, které bylo nařízeno na 29. 11 2016. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích soud současně rozhodl o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci.

Pokud jde o rozhodnutí o nákladech řízení, zde soud s ohledem na shora citované § 60 odst. 3 s. ř. s. předně hodnotil chování žalovaného ve vztahu předmětu (postupu), jehož se žalobce domáhal, tedy jinak řečeno, zda chování žalovaného lze skutečně považovat za důvod pro zpětvzetí žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 3 Ads 58/2008). Žalobce se v projednávané věci domáhal vyplacení (upuštění od zadržování) prostředků z rozpočtu obce, přičemž žalovaný dle § 102 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve spojení s § 99 odst. 2 téhož zákona „zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce“, a současně „plní vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce.“ Stejně tak je v tomto ohledu určující, že žalobce doložil, že k úhradě uvedených částek došlo až po podání žaloby (částka ve výši 745.962 Kč byla připsána na účet žalobce dne 14. 3. 2016 a částka 54.038 Kč dne 7. 6. 2016). Za těchto okolností nelze než dospět k závěru, že ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku chování žalovaného, čímž byly splněny podmínky pro použití výše citovaného § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, neshledal soud ani důvod pro aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s., podle něhož, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává. Žádné takové důvody z tvrzení žalovaného nevyplynuly (k žalobě ani k jejímu doplnění se nevyjádřil) a ani soudu takové důvody v projednávané věci nevyplynuly.

Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 17.819 Kč sestává z nevrácené části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a odměny advokáta ve výši 16.819 Kč, která je tvořena třemi úkony právní služby po 3.100 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a doplnění žaloby), dvěma úkony právní služby po 1.550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (zpětvzetí žaloby a návrh na vydání předběžného opatření) a dále pěti režijními paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, to vše (vyjma soudního poplatku) navýšeno o 21% DPH ve výši 2.919 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 8. listopadu 2016

JUDr. Milan Podhrázký, v. r.

předseda senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru