Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

47 A 1/2012 - 45Rozsudek KSPH ze dne 28.03.2012


přidejte vlastní popisek

16Cad 136/2009-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce Vítězslava Malíka, bytem Erbenova 907/II, 337 01 Rokycany, zastoupeného JUDr. Miloslavem Krýslem, advokátem, se sídlem 301 14 Plzeň, nám. Republiky 30, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ Praha), v řízení o žalobě ze dne 25.3.2009 proti rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2009 č. 410 723 097/4210 o starobní důchod

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 7.5.2009 byla zdejšímu soudu doručena prostřednictvím žalované včasná žaloba žalobce, k níž byla mimo jiné připojena i kopie napadeného rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2009, jímž byl podle § 56 odst. 1 písm. c) zák.č. 155/1995 Sb. (o důchodovém pojištění v platném znění, dále jen zákon) žalobci starobní důchod přiznaný od 23.7.2002 ve výši 2.565,-Kč měsíčně, který k 20.4.2009 činil 3.837,-Kč, snížen od 20.4.2009 na částku 3.460,-Kč měsíčně s odůvodněním, že srovnávacím výpočtem bylo zjištěno, že vyšší je výpočet procentní výměry starobního důchodu podle zák. č. 100/1988 Sb. než podle zákona, jenž činí 972,-Kč, základní výměra důchodu činí 1.310,-Kč, proto starobní důchod činí celkem 2.282,-Kč měsíčně od 23.7.2002 a to pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným na území ČR. Dále byla uvedena výše starobního důchodu upravená podle vládních nařízení, která se od ledna 2003, kdy činil starobní důchod celkem 2.319,-Kč měsíčně, zvýšila na 3.460,-Kč měsíčně od ledna 2009. Rovněž bylo uvedeno, že se tímto rozhodnutím mění rozhodnutí ze dne 12.6.2008 a realizuje se tím rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26.11.2008 sp. zn. 16Cad 211/2008, jelikož rozhodnutím žalované ze dne 11.5.2004 byl pro určení začátku rozhodného období chybně použit rok 1984 namísto r. 1985, proto byla výše důchodu chybně stanovena a k úpravě starobního důchodu došlo v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. c) zákona, tedy ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byl již starobní důchod vyplacen, tj. od 20.4.2009. Na rozhodnutí bylo kromě informace týkající se oznámení o výplatě důchodu (i jeho doplatku za dobu od 20.7.2008 do 19.4.2009 ve výši 3.297,-Kč) uvedeno i poučení, že proti tomuto opravnému rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí a o odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV); odvolání se podává u ČSSZ Praha a právo podat odvolání proti opravnému rozhodnutí má podle § 70 zák. č. 500/2004 Sb. (tj. správní řád) pouze účastník, který jím může být přímo občan (pozn. soudu: správně dotčen).

Žalobce zaslal žalované podání ze dne 25.3.2009 nazvané odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí ČSSZ ve věci starobního důchodu (tj. žalobu) s paralelní žádostí o tzv. snížení tvrdosti zákona u účastníka a současně žádal o postoupení na MPSV s tím, že se jedná již v pořadí o 4 rozhodnutí ČSSZ v totožné věci, kdy předchozí 3 rozhodnutí byla zrušena krajským soudem pro nesoulad se zákonem, a bylo namítáno, že i nynější rozhodnutí je stále nesrozumitelné a považuje je i za nepřezkoumatelné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s., protože částka starobního důchodu k 20.4.2009 ve výši 3.837,-Kč měsíčně mu nikdy v minulosti nebyla přiznána a nikdy ji nepobíral; nechápe proč a za co je doplácena finanční částka ze dobu od 20.7.2008 do 19.4.2009 ve výši 3.297,-Kč, když jakékoliv zdůvodnění ohledně této částky se v rozhodnutí postrádá. Žalobce se dožadoval zohlednění skutečnosti, že byl prokazatelně před rokem 1989 bezdůvodně politicky perzekuován a šikanován včetně naprosto neodůvodněných represních kroků v rovině vazebních a zadržovacích omezeních dle trestního zákona, tedy finančně tyto skutečnosti také zohlednit při nynějším rozhodování, neboť z částky 3.460,-Kč starobního důchodu nemůže po stránce ekonomické reálně vyžít. Závěrem bylo požadováno zrušení napadeného rozhodnutí se zohledněním požadovaného a odstranění případné tzv. tvrdosti zákona tím, že bude pro žalobce rozhodnuto příznivěji.

Žalovaná při zaslání žaloby žalobce podané k poštovní přepravě dne 27.3.2009, která jí byla doručena dne 30.3.2009, zdejšímu soudu, jemuž byla doručena dne 7.5.2009, mimo jiné ve svém vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno ve smyslu § 67 správního řádu a nikoli ve smyslu § 70 správního řádu, jímž by opravovala zřejmou nesprávnost vpísemném vyhotovení rozhodnutí, avšak opět se dopustila pochybení a to v poučení, neboť připustila možnost podání odvolání proti opravnému rozhodnutí, ačkoliv se o opravné rozhodnutí vůbec nejedná, naopak vydané rozhodnutí je pravomocné dnem doručení a lze proti němu ve smyslu § 89 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. podat žalobu, která musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu, proto pro ochranu procesních práv žalobce postoupila podání žalobce ze dne 25.3.2009 k přezkumnému soudnímu řízení jako žalobu. Dále žalovaná poukázala na napadeného rozhodnutí obsahující velmi podrobný způsob výpočtu starobního důchodu žalobce a to i v souladu s čl. 24 odst. 4 Smlouvy mezi Českou republikou (dále jen ČR) a Spolkovou republikou Německo o sociálním zabezpečení č. 94/2002 Sbírky mezinárodních smluv (dále jen Smlouva) ze dne 27.7.2001 (platnost dne 1.září 2002) a počínaje 1.5.2004 i s přihlédnutím k Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 – v tomto směru je blíže nespecifikovaná námitka žalobce zcela irelevantní. Dále bylo zdůrazněno, že ještě před úpravou výše starobního důchodu zápočtem dob pojištění prokázaných německým nositelem pojištění, byl žalobci od 23.7.2002 přiznán starobní důchod ve výši 2.565,-Kč a vlivem valorizačních zvýšení výše narostla v průběhu let k 20.4.2009 na částku 3.837,-Kč. Zohledněním německých dob pojištění ve smyslu Smlouvy a Nařízení došlo ke snížení výše starobního důchodu již ke dni jeho přiznání 23.7.2002 a to na částku 2.282,-Kč a následnými valorizacemi činila výše starobního důchodu 3.460,-Kč ke dni 20.4.2009. Jelikož předtím napadené rozhodnutí ze dne 12.6.2008, jímž byla provedena změny výše starobního důchodu od 20.7.2008, bylo rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 26.11.2008 sp. zn. 16Cad 211/2008 zrušeno, byla změna ve výši starobního důchodu posunuta až od data 20.4.2009, tudíž musely být částky náležející na starobním důchodu za dobu od 20.7.2008 do 19.4.2009 doplaceny a výše doplatku činí 3.297,-Kč. Také bylo zdůrazněno, že domáhá-li se žalobce úpravy starobního důchodu ve smyslu zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, či úpravy dle zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudní rehabilitaci, musí nejprve žalobce uplatnit předmětnou žádost, bez níž žalovaná nemůže rozhodnout, ale žalobce tak dosud neučinil. Dále bylo připomenuto, že příslušný k odstranění tvrdosti zákona je dle § 4 odst. 3 zák. č. 582/1991 Sb. pouze ministr práce a sociálních věcí a nikoli soud. Závěrem žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce bylo mimo jiné zjištěno, že údaje uvedené ve vyjádření odpovídají obsahu spisu. Napadené rozhodnutí ze dne 3.3.2009 bylo předáno k zajištění expedice dne 5.3.2009, avšak není založena dodejka prokazující doručení žalobci, pouze žalobce uvedl, že mu rozhodnutí bylo doručeno dne 14.3.2009. Ze spisu není ani zjistitelný důvod připojení poučení uvedeného na napadeném rozhodnutí shora citované, ačkoliv se zjevně nejednalo o opravné usnesení ve smyslu § 70 správního řádupoz (n. soudu: u soudem zrušeného založeného rozhodnutí ze dne 12.6.200 bylo uvedeno správné poučení) a rovněž tak není zjistitelný důvod uvedení „Odůvodnění“ – viz příloha a přitom rozhodnutí obsahuje rozsáhlé odůvodnění a jako příloha je v části oznámení o výplatě důchodu uveden Osobní list důchodového pojištění (dále jen OLDP), tudíž je z toho všeho zřejmé, že pracovníci žalované odd. 4210 nepracují dostatečně odpovědně. Ze založeného OLDP zpracovaného dne 4.2.2009 vyplývá, že žalobci byla dodatečně započtena doba – vyloučená doba DEU: 19.1.1987 - 8.8.1987 (202 dnů); 10.8.1987 - 31.12.1987 (144 dnů); 1.1.1988 – 31.12.1989 (731 dnů) a 1.1.1990 - 31.5.1990 (151 dnů), i když tato doba pojištění je zcela bez vlivu na celkovou dobu pojištění získanou v ČR..

Po doručení vyjádření žalované žalobce podáním ze dne 19.5.2009 soudu sdělil, že trvá na podané žalobě a setrval na názoru vyjádřeném v žalobě a požadoval zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů soudního řízení. Žalovaná poté odkázala na své vyjádření ze dne 5.5.2009.

Z pravomocného rozsudku ze dne 14.3.2007 sp. zn. 16Cad 292/2006 zdejšího soudu, vyplývá, že jím bylo napadené rozhodnutí žalované ze dne 31.8.2006 (o snížení starobního důchodu žalobci od 20.9.2006 podle § 29 písm. a) zákona na částku 2.605,-Kč měsíčně) zrušeno pro vady řízení a věc vrácena žalované k dalšímu řízení se závazným právním názorem soudu.

Dle pravomocného rozsudku ze dne 5.3.2008 zdejšího soudu sp. zn. 16Cad 212/2007 bylo napadené rozhodnutí žalované ze dne 31.5.2007 (o úpravě starobního důchodu od 20.9.2006 podle § 56/1 písm. c) zákona na částku 2.605,-Kč měsíčně a obsahující i sdělení, že rozhodnutím se realizuje rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16 Cad 292/2006 ze dne 14.3.2007) zase zrušeno pro vady řízení a věc vrácena žalované k dalšímu řízení s jasným závazným právním názorem soudu.

Z pravomocného rozsudku ze dne 26.11.2008 sp. zn. 16Cad 211/2008 zdejšího soudu vyplývá, že jím bylo napadené rozhodnutí žalované ze dne 12.6.2008 o snížení starobního důchodu přiznaného žalobci od 23.7.2002 ve výši 2.565,-Kč měsíčně od 20.7.2008 na částku 2.935,-Kč, když uvedeným rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí žalované ze dne 11.5.2004 a současně realizován rozsudek zdejšího soudu sp.zn. 16 Cad 212/2007 ze dne 5.3.2008, opětně zrušeno pro vady řízení a věc vrácena žalované k dalšímu řízení se závazným právním názorem soudu.

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Podle § 31 odst. 2, odst. 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Dle § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen zákon), zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.

Soud projednává žalobu žalobce opakovaně a v pořadí čtvrtou pro naprostou neodpovědnost a neschopnost respektovat závazný právní názor soudu odpovědnými pracovníky žalované. Nejprve soud zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro soudní přezkum napadeného rozhodnutí a shledal, že pro přezkum žaloby jsou splněny všechny podmínky řízení (§ 64 s.ř.s. a § 103 o.s.ř.s), neboť dospěl v této věci mimořádně k závěru, že napadené rozhodnutí netrpí vadami, které by jej činily neexistujícím či nesrozumitelným. Samozřejmě soud nepřehlédl opakované pochybení žalované, které se nyní týká poučení shora citovaného. I když se jedná o naprosto nesprávné poučení vztahující se k opravnému usnesení ve smyslu § 70 správního řádu, soud dospěl k závěru, že toto pochybení nemělo žádný vliv na práva žalobce, jelikož jeho zástupce po doručení rozhodnutí zaslal podání nazvané odvolání žalované, která správně vyhodnotila, že se jedná o žalobu a doručila ji věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Plzni a vše se uskutečnilo i v zákonných lhůtách, takže nesprávným poučením nedošlo k žádné újmě žalobce na jeho právech ve smyslu § 65 s.ř.s.).

Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), tedy v této věci k datu 3.3.2009. Soud přezkoumal napadené výroky v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.) a dospěl k závěru, že konečně bylo shledáno rozhodnut ísprávního orgánu jako přezkoumatelné a ohledně pochybení kvůli nesprávnému poučení není správné být v tomto případě přehnaně formalistický. Žalobcem uplatněné žalobní body se navíc míjí splatnou právní úpravou ohledně jím požadovaného zohlednění prokazatelného bezdůvodného politického perzekuování, jelikož jak již uvedla žalovaná, lze se toho dožadovat pouze v rámci zákona a to jen na základě uplatněné žádosti, přičemž žádná taková žádost se v dávkovém spisu nenachází a ani žalobce netvrdil, že ji uplatnil. Tvrdost zákona také soud nemá oprávnění odstraňovat, k tomu je oprávněn pouze ministr práce a sociálních věcí.

Při ústním jednání dne 3.3.2010 žalobce setrval na žalobě a žádal vyhovění žalobě a dále mimo jiné uvedl, že výše přiznaného důchodu je příliš nízká za téměř 30 roků pojištění; bylo poukázáno na opakující se pochybení žalované i na to, že v části odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno viz příloha a přitom odůvodnění je v rozhodnutí celé; ani při doručení nebylo postupováno správně, když žalovaná není schopna vykázat doručení napadeného rozhodnutí žalobci, ač má být zasláno do vlastních rukou; nebyly zase připojeny přílohy, což se stalo opakovaně – přílohou měl být OLDP, tudíž chybí listiny, kterých se žalovaná dovolává; v rozhodnutích jsou opakované vady, některé jsou dokonce stejné a naopak by soud měl být na žalovanou v tomto případě velmi přísný, protože žalovaná měla vydat bezvadné rozhodnutí a prokázat doručení, na které se váží další skutečnosti a zejména mělo být uvedeno správné příjmení, protože v této věci byla písemnost adresována místo na příjmení Malík na příjmení Hladík, což vlastně žalovaná potvrdila i podáním ze dne 5.5.2009. Zástupce žalované připomněl, že doba pojištění žalobce 29 roků je

strašně malá doba, protože pokud pojištěnec pracuje po celou dobu, jedná se minimálně o 40 let pojištění a nelze přehlédnout ani to, že žalobce nemá vykázánu žádnou dobu pojištění od konce roku 1995 až do přiznání starobního důchodu, což má rovněž vliv na výši důchodu; závěrem bylo odkázáno na písemné vyjádření ze dne 5.5.2009 a rozhodnutí ponecháno na úvaze soudu.

Žaloba je důvodná, pokud by ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. byla prokázána tvrzení žalobce o tom, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím správního orgánu nebo ve smyslu § 65 odst. 2 s.ř.s. postupem správního orgánu takovým způsobem, že by to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Soud v tomto přezkumném soudním řízení je oprávněn v případě zjištěného pochybení ze strany správního orgánu nebo v případě zjištěné nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí např. pro nesrozumitelnost takové rozhodnutí zrušit a vrátit jej žalované dalšímu řízení. Neshledá-li soud žalobu důvodnou, zamítne ji.

V rámci uplatněných žalobních námitek žalobce, které je soud oprávněn přezkoumat v tomto řízení, nebylo shledáno, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné, naopak konečně rozhodnutí ze dne 3.3.2009 je přezkoumatelné a dokonce i srozumitelné, obsahuje všechny náležitosti stanovené ve správním řádu i příslušném zákoně, samozřejmě s výjimkou poučení, jak již bylo konstatováno. Za dané situace soud dospěl k závěru, že ani absence správného poučení nezpůsobila v tomto konkrétním případě poškození práv žalobce v řízení před vydáním rozhodnutí či jeho vydáním. Námitka žalobce týkající se nechápání doplatku a jeho výše uvedené v napadeném rozhodnutí není důvodná, jelikož jak ostatně vysvětlila i žalovaná ev svém vyjádření, jedná se o návaznost na předchozí rozhodnutí žalované ze dne 12.6.2008 zrušené rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 26.11.2008, tudíž musel být žalobci doplacen rozdíl vzniklý za dobu od 20.7.2008 (tj. od doby, kdy dle zrušeného rozhodnutí došlo ke snížení starobního důchodu) do 19.4.2009 (tj. do doby, kdy napadeným rozhodnutím ze dne 3.3.2009 došlo ke snížení starobního důchodu žalobce). Soud považuje za nezbytné zdůraznit, že výše starobního důchodu není vázána na výši zákonem stanoveného životního minima, pouze v § 33 odst. 1, 2 zákona je stanoveno, že měsíčně výše základní výměry činí v současné době 2.170,-Kč (k datu 23.7.2002 činila 1.310,-Kč) a výše procentní výměry činí stále nejméně 770,-Kč. Výše důchodu je závislá samozřejmě na délce doby pojištění a zejména na výši vyměřovacího základu, který však u žalobce za roky 1992 až 1995 jako osoby samostatně výdělečně činné je vykázán pouze ve výši 12.000,-Kč až 15.000,-Kč ročně.

Krajský soud ze shora uvedených důvodů proto žalobě žalobce nepřisvědčil a žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s., dle něhož soud zamítne žalobu, není-li důvodná, jelikož žádnou z žalobních námitek neshledal důvodnou. Soud napadené rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2009 shledal jako věcně správné a odpovídající zákonu a zjištěné pochybení v poučení napadeného rozhodnutí není tak závažné s ohledem na shora uvedené, tudíž není důvod k přílišnému formalismu (výrok I. rozsudku). Pokud se týká údajného uvedení nesprávného příjmení při zaslání rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2009, toto tvrzení žalobce neprokázal, přičemž na rozhodnutí je uvedeno správné příjmení, proto v případě uvedení nesprávného příjmení neměl žalobce zásilku převzít a ani doručovatel mu ji neměl předat (uvedení pouze nesprávného příjmení žalobce v textu podání adresovaném zástupci žalobce ze dne 5.5.2009 je sice pochybením, ale bez vlivu na zákonnost napadeného rozhodnutí).

Žalobce ve věci neměl úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).

Poučení : Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci (§ 54
odst. 5 s.ř.s.).
Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za
podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se
sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou

písemných vyhotoveních a stěžovatel, který nemá vysokoškolské
právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo
proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 3. března 2010

JUDr. Alena Hocká,v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru