Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

46 Af 48/2013 - 5Usnesení KSPH ze dne 14.08.2013

Prejudikatura

4 As 3/2008 - 78


přidejte vlastní popisek

46 Af 48/2013 - 5

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně P. M., proti žalovanému Ministerstvu financí, se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2013, čj. MF-53411/2013/39,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou do datové schránky Krajského soudu v Praze dne 31. 7. 2013 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2013, čj. MF-53411/2013/39 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž měl žalovaný zamítnout odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 7. 3. 2013, č. j. 12110/2013-9000000-304.7, jímž bylo zastaveno řízení o odvolání žalobkyně proti blíže nespecifikovaným zajišťovacím příkazům k zajištění úhrady spotřební daně vydaným Celním úřadem Kladno. Napadené rozhodnutí nebylo k žalobě přiloženo, žalobkyně však zmínila, že toto rozhodnutí jí bylo doručeno dne 31. 5. 2013. V podané žalobě nebyly nijak nevymezeny skutkové nebo právní důvody, na základě nichž se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, bylo pouze zmíněno, že toto rozhodnutí žalobkyně považuje za „nesprávné“. Žalobkyně odkázala na následné doplnění žaloby.

Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle § 71 odst. 1 d) s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.

Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. žalobce k žalobě připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Žalobce může kdykoli za řízení žalobní body omezit. Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může jen ve lhůtě pro podání žaloby.

V § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. vyjádřená koncentrační zásada stanoví nepřekročitelný limit pro uplatnění žalobních bodů. Neuvede-li žalobce v žalobní lhůtě žádný žalobní bod, nemůže již tuto vadu účinně odstranit ani k výzvě soudu, neboť ta neprolamuje limit stanovený v § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. Výzva k odstranění vad žaloby ve vztahu k žalobním bodům má za účel konkretizaci, upřesnění či odstranění nesrozumitelnosti již včas uplatněných žalobních bodů (resp. jejich jakéhosi zárodku), nikoliv však otevření brány pro uplatnění nových (opožděných) žalobních bodů. Tento závěr lze dovodit i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), konkrétně např. z rozsudku rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, publikovaného pod č. 2162/2011 Sb. NSS, odstavce 33 až 35, nebo rozsudku NSS ze dne 11. 3. 2010, č. j. 7 As 15/2010-56.

Žalobní body lze i v tomto případě uplatnit pouze v nepřekročitelné dvouměsíční žalobní lhůtě. Žalobkyně sama uvedla, že napadené rozhodnutí jí bylo doručeno dne 31. 5. 2013, takže je zřejmé, že podala-li žalobu postrádající žalobní body posledního dne žalobní lhůty, tj. 31. 7. 2013, a tentýž den již žalobu nijak nedoplnila, je její žaloba neprojednatelná a soudu již nezbyl žádný čas na to, aby ji na tuto skutečnost před uplynutím žalobní lhůty upozornil.

Žalobu je proto namístě odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, což soud učinil prvním výrokem tohoto usnesení. V druhém výroku bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 14. srpna 2013

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Vlasáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru