Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

46 A 88/2017 - 18Usnesení KSPH ze dne 03.08.2017

Prejudikatura
5 Ans 6/2008 - 48
Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 249/2017

přidejte vlastní popisek


46A 88/2017 - 18

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Olgy Stránské a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci

žalobce: Ing. Z. N., narozen x, bytem X, proti

žalovanému: Městský soud v Praze, sídlem Spálená 2, Praha 2,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1 Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou u zdejšího soudu dne 2. 5. 2017 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost do obchodního rejstříku, oddíl C, vložka 30960, v části „Statutární orgán“ zapsat zápis: „jednatel: Ing. Z. N., dat. nar. x, X, PSČ x. Den vzniku funkce: 11. srpna 1994“ a současně zrušit zápisy: „Den zániku funkce: 17. května 2010. Vymazáno: 11. října 2011.“ Současně s podanou žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků.

2 V žalobě uvedl, že je jediným společníkem a jednatelem společnosti K+Z H.-M., s.r.o. (nyní K+Z H.-M.,s.r.o. v likvidaci – pozn. soudu), IČO: x, sídlem X. Na majetek žalobce byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Praze dne 18. 7. 2006, sp. zn. 39 K 12/2006, prohlášen konkurs. Správkyní konkurzní podstaty byla ustanovena JUDr. Záveská, která měla v působnosti jediného společníka uvedené společnosti na valné hromadě dne 17. 5. 2010 přijmout rozhodnutí o odvolání žalobce z funkce jednatele společnosti. Listina o odvolání žalobce z funkce jednatele byla založena do sbírky listin obchodního rejstříku dne 11. 10. 2011. Podle žalobce byla tato listina založena osobou, která není uvedena v § 34 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“). Dále má žalobce za to, že výmaz jeho osoby z obchodního rejstříku jako jednatele je v rozporu s § 31 odst. 1 obchodního zákoníku, neboť byl podán osobou k tomu neoprávněnou, a rovněž je v rozporu s § 32 odst. 1 obchodního zákoníku, neboť návrh nebyl podán na stanoveném úředním formuláři a podpis nebyl úředně ověřen. Žalobce podal dne 19. 4. 2012 u žalovaného návrh na pokračování
-2- 46 A 88/2017

výmaz údajů o zániku jeho funkce jednatele. Žalovaný návrh neodmítl, a proto platí fikce podle § 200db zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. „), podle níž se zápis považuje za provedený uplynutím stanovené lhůty. Skutečný právní stav je tedy takový, že žalobce je nadále jednatelem uvedené společnosti. Žalovaný však zápis dosud neprovedl, a proto žalobce žádá o ochranu soud rozhodující ve správním soudnictví.

3 Soud zkoumal v prvé řadě, zda jsou splněny podmínky řízení a věc lze meritorně projednat. Jednou ze základních podmínek řízení je pravomoc soudů ve správním soudnictví. Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob (§ 2 s. ř. s). Soudy ve správním soudnictví tedy mají pravomoc projednávat a rozhodovat pouze věci veřejného práva, zatímco spory a jiné právní věci, které vyplývají ze soukromého práva, projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

4 V dané věci je z obsahu žaloby zřejmé, že předmětem sporu je zápis do obchodního rejstříku vedeného žalovaným. Obchodní rejstřík patří mezi veřejné rejstříky, jejichž právní úprava je obsažena v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rejstříkový zákon“). Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem (§ 2 rejstříkového zákona). Předmětem evidence jsou skutečnosti o právních poměrech fyzických a právnických osob zapisovaných do obchodního rejstříku. Jedná se zejména o údaje o jméně a sídle (místě pobytu) osoby, předmětu činnosti či podnikání, právní formě právnické osoby, o orgánech právnické osoby, o společnících právnické osoby a jejich vkladech atd. Jedná se o skutečnosti vyplývající z poměrů soukromého práva, které jsou upraveny soukromoprávními předpisy, zejm. zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba přihlédnout i k tomu, že o zápisech, změnách a výmazech skutečností zapisovaných v obchodním rejstříku, se rozhoduje v rejstříkovém řízení, které představuje zvláštní typ soudního řízení upravený v § 75 - § 107 rejstříkového zákona. Podle § 120 rejstříkového zákona přitom platí, že „[n]ení-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.“ I skutečnost, že se v rejstříkovém řízení subsidiárně použijí předpisy upravující občanské soudní řízení, tak potvrzuje, že provádění zápisů v obchodním rejstříku je rozhodováním ve věcech soukromého práva.

5 Z uvedeného tedy plyne, že rozhodování ve věcech zápisů do obchodního rejstříku a provádění těchto zápisů představuje soukromoprávní věc, která patří do pravomoci rejstříkových soudů. Soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc tuto věc projednat a o podané žalobě rozhodnout. Z tohoto důvodu zdejší soud žalobu podle § 46 odst. 2 první věty s. ř. s. odmítl.

6 Vzhledem k tomu, že soud odmítl žalobu, nerozhodoval již o žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků, neboť by takový postup byl neúčelný a nadbytečný (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 -48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS).

7 O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

8 Závěrem soud dodává, že v daném případě neopomněl zabývat se místní příslušností soudu. Podle § 7odst. 2 s. ř. s. je k řízení místně příslušný „soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Žalobce přičítá tvrzený zásah pokračování
-3- 46 A 88/2017

Městskému soudu v Praze, který má sídlo v Praze. Místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci by tedy byl podle místa sídla Městský soud v Praze. Zdejší soud však neshledal důvod k postoupení věci podle § 7 odst. 5 s. ř. s. V dané věci je totiž zřejmé, že soudy ve správním soudnictví nemají pravomoc projednat žalobu, neboť se jedná o věc soukromoprávní. Bylo by tedy přepjatým formalismem postupovat dle § 7 odst. 5 s. ř. s., což by ve svém důsledku vedlo jen k prodloužení řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat návrh u Městského soudu v Praze jako soudu rejstříkového.

Praha 3. srpna 2017

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru