Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

46 A 40/2016 - 27Rozsudek KSPH ze dne 30.11.2016

Prejudikatura

2 As 28/2006


přidejte vlastní popisek

46A 40/2016 – 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. ve věci žalobce J. M., nar. x, bytem x, zastoupeného JUDr. Raem Uppaluri, advokátem se sídlem Hybernská 20, 110 00 Praha 1, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2016, č. j. 031383/2016/KUSK, o odstranění stavby,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2016, č. j. 031383/2016/KUSK, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 10.800,- Kč, k rukám jeho právního zástupce JUDr. Raa Uppaluri, advokáta.

III.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný pro nepřípustnost zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Černošice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 4. 11. 2015, č. j. MUCE 60992/2015 OSU. V něm stavební úřad nařídil žalobci odstranit stavbu (mobilní dům Lambourne) z pozemku parc. č. x v k. ú. Ch.

Žalobce současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Této žádosti soud vyhověl a usnesením ze dne 26. 5. 2016, č. j. 46 A 40/2016-13 odkladný účinek žalobě přiznal.

Žalobce předně namítl, že jestliže byla plná moc vymezena pro stavební řízení a dodatečné povolení stavby, pak je hodnocení odvolacího orgánu vadné, protože řízení o odstranění stavby je rovněž řízením stavebním. Proto bylo třeba plnou moc vykládat podle ustanovení § 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a úmyslu vyplývajícího ze slovního vymezení i ze skutečnosti, že plná moc byla udělena advokátovi. Úmysl zmocnitele je třeba interpretovat v souvislosti s tím, že v obecném povědomí občanů je přesvědčení, že každá stavba má na stavebním úřadu jeden souhrnný spis, v němž se nalézají všechna dílčí řízení od žádosti o stavební povolení po celá desetiletí. Pokud plná moc obsahuje i výslovné zmocnění pro zastoupení v řízení o dodatečném povolení stavby, lze z plné moci dovodit, že úmysl zmocnitele směřoval k zajištění cíle, tj. dodatečné legalizaci stavby. Zahrnuje tedy v sobě také řízení dosud nezahájené o dodatečné povolení, které má zabránit logicky i odstranění stavby.

Dále namítl, že správní orgány měly přerušit řízení a vyčkat rozhodnutí zdejšího soudu o žalobě proti rozhodnutí o dodatečném povolení stavby (sp. zn. 46 A 63/2015). Rovněž namítal věcnou nesprávnost rozhodnutí stavebního úřadu.

Z výše uvedených důvodů navrhl žalobce soudu, aby zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že občan, který nemá konkrétní a podrobné znalosti o právních předpisech v oblasti stavebního práva, se obrátí ve své věci na advokáta, kterému svoji záležitost, jako odborně fundovanému svěří. V plné moci pak je konkretizováno, k jakým úkonům a pro jaká konkrétní řízení své zplnomocnění žalobce advokátovi uděluje. Žalobce nezplnomocnil svého advokáta k řízení o odstranění stavby, pouze k řízení o jejím dodatečném povolení.

Dále uvedl, že má povědomost o existenci správní žaloby na zrušení zamítavého rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, které je vedeno pod sp. zn. 46 A 63/2015, nicméně tato skutečnost nebrání tomu, aby stavební úřad (vázán termíny stanovenými správním řádem pro jeho rozhodnutí ve věci), pokračoval v řízení o odstranění nepovolené stavby a vydal ve věci své rozhodnutí. Postup stavebního úřadu v tomto směru považuje za správný a v souladu s právním předpisem. Proto navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud v Praze zjistil ze správního spisu následující skutečnosti:

Stavební úřad vydal dne 4. 11. 2015 rozhodnutí, kterým rozhodl o odstranění stavby mobilního domu na pozemku parc. č. x v k. ú. Ch.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím jako nepřípustné zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že plná moc pro JUDr. Uppaluri založená ve správním spise, se vztahovala pouze na řízení o dodatečném povolení stavby, nikoliv na řízení o odstranění stavby.

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

S ohledem na to, že napadeným rozhodnutím zamítl žalovaný odvolání žalobce jako nepřípustné (§ 92 odst. 1 správního řádu), soud, který takové rozhodnutí žalovaného přezkoumává, může posoudit pouze otázku, zda byly dány důvody pro zamítnutí odvolání pro nepřípustnost. Vzhledem k tomu se soud nemohl zabývat žalobními námitkami, které směřují proti obsahu prvoinstančního rozhodnutí, případně proti procesním aspektům řízení.

Žalobce podal proti rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby odvolání prostřednictvím svého právního zástupce dne 26. 11. 2015. Odvolání bylo (jak z jeho textu jednoznačně vyplývá) podáno jménem žalobce. Plná moc k zastupování žalobce nebyla k tomuto odvolání přiložena. Ve správním spise je založena plná moc pro JUDr. Uppaluri ze dne 11. 3. 2014 přiložená k žádosti o dodatečné povolení stavby. Tato plná moc je určena k zastupování „ve stavebním řízení k parc. č. x v katastrálním území Ch., vč. dodatečného povolení“. Z textu plné moci je zřejmé, že se neomezuje pouze na řízení o dodatečné povolení stavby, jelikož toto řízení je v textu plné moci uvozeno slovem „včetně“, které implikuje neuzavřený výčet. Zbývá tak vyřešit otázku, na jaká další řízení (kromě řízení o dodatečném povolení stavby), se plná moc vztahuje. Z výše uvedené citace plyne, že se vztahuje k zastupování „ve stavebním řízení k parc. č. x v katastrálním území Ch.“. Pojem „stavební řízení“ je podle názoru soudu třeba chápat lato sensu jako „řízení podle stavebního zákona“, který zahrnuje nejen výslovně uvedené dodatečné povolení stavby, ale i další řízení např. řízení kolaudační nebo právě řízení o odstranění stavby. Právě řízení o odstranění stavby je dle názoru soudu řízením, na které se plná moc vztahuje bez nejmenších pochyb, jelikož v případě neúspěchu žalobce se žádostí o dodatečné povolení stavby (k němuž následně skutečně došlo), by právě toto řízení bezprostředně navazovalo, a je tak evidentní, že právě toto řízení měl žalobce především na mysli, když použil v plné moci obecného pojmu „stavební řízení“. Výklad žalovaného, který vyložil termín „stavební řízení“ stricto sensu jakožto řízení podle § 108 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je podle názoru soudu neudržitelný, jelikož by činil text plné moci nesrozumitelným, a to z toho důvodu, že řízení o dodatečném povolení stavby není „podmnožinou“ řízení podle § 108 a násl. stavebního zákona – přitom právě vztah podmnožiny „dodatečného povolení“ vůči „stavebnímu řízení“ je slovem „včetně“ jednoznačně vyjádřen (viz http://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/včetně ).

Zároveň soud dodává, že v případě pochybností o právním zastoupení žalobce, měl žalovaný nejprve vyzvat zástupce žalobce k předložení plné moci, nikoliv odvolání bez dalšího zamítnout. Z odvolání je totiž zřejmé, že je činí žalobce, nikoliv třetí osoba. Současně měl vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 2 As 28/2006, podle kterého „Vzhledem ke zvláštnímu postavení a povinnostem advokáta, jež vyplývají ze zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, mohou státní orgány, jež vedou řízení o právech a povinnostech osob, oprávněně předpokládat, že jedná-li advokát za určitou osobu, je třeba mít v pochybnostech za to, že za ni jedná v rámci zmocnění, jež mu tato osoba udělila, nevyjde-li najevo opak“.

Soud tak shrnuje, že plná moc ze dne 11. 3. 2014 zmocňovala JUDr. Uppaluri k zastupování žalobce v řízení o odstranění stavby a odvolání podané dne 26. 11. 2015 tak bylo odvoláním přípustným.

Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto postupoval podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení, v němž žalovaný meritorně posoudí odvolání žalobce. Ve věci rozhodoval soud bez jednání, jelikož účastníci s takovým postupem vyslovili souhlas podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové částce 10.800,- Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 6.200,- Kč za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby – § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], ze dvou paušálních částek jako náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a z částky 4.000,- Kč představující soudní poplatek za podání žaloby a za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 30. listopadu 2016

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru