Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

46 A 17/2013 - 22Usnesení KSPH ze dne 25.06.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Ans 7/2013 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek

46 A 17/2013 -22

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce: P. Č., bytem B. 109, B., adresa pro doručování: Poste restante, Č. B., proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, 112 16 Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o stížnosti žalobce ze dne 27. 3. 2012,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou dne 13. 9. 2012 u Městského soudu v Praze domáhá vydání rozsudku, kterým by soud přikázal ČR – Městskému soudu v Praze, aby vydal rozhodnutí o stížnosti z 27. března 2012 nebo neprodleně vydal informace v žádosti z 27. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. 12. 2012, čj. Nad 95/2012-6, přikázal věc Krajskému soudu v Praze.

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby. Podle ustanovení § 7 odst. 1 téhož zákona je pak poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Výše soudního poplatku činí v dané věci dle položky 18 odst. 2 písm. d) sazebníku soudních poplatků (který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.) 2.000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek ve lhůtě jeho splatnosti, tj. při podání žaloby, vyzval jej soud podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. k jeho dodatečnému zaplacení ve lhůtě do 1 týdne od doručení příslušné výzvy. Výzva byla žalobci doručena dne 27. 2. 2013. Na tuto výzvu reagoval žalobce svým podáním doručeným soudu elektronicky dne 4. 3. 2013, v němž uvedl, že nerozumí výzvě soudu a neví, jaké žaloby se týká, jak dodal, jedno řízení se už vede pod sp. zn. 45 A 9/2013. Soud proto opětovně vyzval žalobce k dodatečnému zaplacení soudního poplatku ve lhůtě do 1 týdne od doručení příslušné výzvy s tím, že v této výzvě označil věc „v řízení o žalobě proti nečinnosti spočívající v nevydání rozhodnutí o stížnosti žalobce ze dne 27. 3. 2012“. Tato výzva byla žalobci doručena dne 22. 3. 2013. V návaznosti na tuto výzvu žalobce ve svém podání doručeném soudu elektronicky dne 26. 3. 2013 uvedl, že nerozumí výzvě adresovaného soudu, neví přesně, jaké žaloby se týká. Jedno řízení se už vede pod sp. zn. 45 A 9/2013 a v tomto řízení požádal 6. února o osvobození od soudních poplatků. Jak dodal, nebylo mu doručeno opravné usnesení, nýbrž opět usnesení bez identifikace žaloby (jeho vlastní značka a datum žaloby).

Ve lhůtě stanovené soudem a ani dodatečně po jejím uplynutí soudní poplatek žalobcem zaplacen nebyl. Soud proto postupoval podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., a po marném uplynutí určené lhůty řízení zastavil.

Jak výslovně plyne z § 9 odst. 1 citovaného zákona, „nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí“. Formální ani obsahové náležitosti výzvy podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. tento zákon blíže neurčuje a neplynou ani z podzákonných předpisů upřesňujících některé instituty a postupy soudního řízení (vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy; instrukce Ministerstva spravedlnosti čj. 505/2001-Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy). Podle názoru zdejšího soudu je z hlediska náležitostí takové výzvy logicky především podstatné, aby z ní bylo nejen seznatelné, v jaké výši a lhůtě má být poplatek uhrazen, ale současně z ní také musí být zřejmé, jakého řízení (jaké žaloby) se taková výzva týká.

V projednávané věci zdejší soud v rámci své opakované výzvy (na základě upozornění žalobce, že mu není zřejmé, jaké žaloby se tato výzva týká) označil žalobu přesnou citací návrhu žalobce uvedeného v jeho žalobě, a to včetně označení rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhá. Za těchto okolností má soud za to, že z takto doručené výzvy muselo být žalobci zřejmé, o jaké řízení (resp. žalobu) se jedná, a to bez ohledu na to, že soud neuvedl další žalobcem zmiňované údaje (jeho vlastní značku či datum žaloby). Jak sám žalobce uvádí, jedno řízení o jeho žalobě se již u zdejšího soudu vede pod sp. zn. 45 A 9/2013. Soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo, že v dané věci se jedná o žalobu, jíž se žalobce proti žalovanému domáhá poskytnutí informací, o které požádal na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žalovaného žádostí dne 17. 3. 2011 [žalobce se konkrétně domnívá, že mu žalovaný úplným způsobem neodpověděl na dílčí dotaz, jaký byl počet u žalovaného uskladněných obálek se zeleným pruhem (do vlastních rukou, neukládat – III.) k 31. prosinci 2010 a jaký byl jejich počet k datu podání žádosti o informace]. Jak plyne z výše uvedeného, záměna obou řízení (ze strany žalobce i soudu) je tak v podstatě vyloučena, přičemž sám žalobce výslovně uvádí, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 45 A 9/2013 požádal o osvobození od soudních poplatků, tedy zde na výzvu k úhradě soudního poplatku již odpovídajícím způsobem reagoval.

Nad rámec shora uvedené argumentace soud zdůrazňuje, že povinnost hradit soudní poplatek vzniká ze zákona již podáním žaloby, a je tedy zákonnou povinností žalobce hradit soudní poplatek právě již při podání samotné žaloby (případně požádat o osvobození od soudních poplatků), a to tím spíše, že v případě správního soudnictví je na rozdíl od kupříkladu sporů o peněžité plnění v občanském soudním řízení výše soudního poplatku pro jednotlivá řízení pevně určena (viz položka 18 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.). Výzva soudu k dodatečné úhradě soudního poplatku představuje výjimku z uvedeného pravidla a současně představuje též specifickou poučovací povinnost soudu ve vztahu k účastníkům řízení (srov. § 36 odst. 1 s. ř. s.); tato zákonem i ústavními předpisy předpokládaná poučovací povinnost však není bezbřehá. Především je třeba připomenout, že zaplacení soudního poplatku (či podání žádosti o osvobození od soudních poplatků) nepředstavují úkony komplikované, které by vyžadovaly detailnější odborné či jiné znalosti či dovednosti, jež by měl soud svým poučením nahrazovat; jak již ostatně bylo výše uvedeno, měly by být činěny spíše automaticky. Ve světle shora uvedených úvah dospěl zdejší soud k přesvědčení, že jeho výzva učiněná ve vztahu k žalobci byla z hlediska formálního i obsahového dostatečná k tomu, aby žalobce uhradil soudní poplatek (event. požádal o osvobození od soudních poplatků). Žalobce tak ovšem neučinil a proto soud řízení zastavil.

Vzhledem k tomu, že řízení v dané věci skončilo zastavením, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 25. června 2013

JUDr. Milan Podhrázký, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Alena Léblová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru