Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

46 A 108/2013 - 17Usnesení KSPH ze dne 19.11.2013Katastr nemovitostí: totožnost věci v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu; zápis poznámky o nařízení exekuce

Publikováno3025/2014 Sb. NSS
Prejudikatura

2 As 58/2005


přidejte vlastní popisek

46A 108/2013 – 17

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce M. Š., bytem , zmocňujícího pro doručování M., s.r.o., IČ , ID datové schránky: , proti žalovanému Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 183 13 Praha 8, o žalobě proti „rozhodnutí“ žalovaného ze dne 27. 8. 2013, č. j. Z-4911/2013-231/5, popř. o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou dodanou do datové schránky Krajského soudu v Praze z datové schránky společnosti M., s.r.o. dne 15. 11. 2013 domáhal zrušení vyrozumění žalovaného ze dne 27. 8. 2013, č. j. Z-4911/2013-231/5, jímž Katastrální pracoviště Slaný jako organizační složka žalovaného žalobci sdělilo, že neshledalo jeho žádost o opravu chyby podle § 8 zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) jako opodstatněnou, a dále uložení povinnosti žalovanému do tří dnů odstranit u bytu č. 1539/40 v k. ú. Slaný omezení vlastnického práva žalobce i jakékoliv poznámky o exekuci, a to jak v katastru nemovitostí, tak i v internetové prezentaci žalovaného. Současně žalobce také navrhl, aby soud žalovanému uložil odstranit u bytu č. 1539/40 v k. ú. Slaný omezení vlastnického práva žalobce i jakékoliv poznámky o exekuci i předběžným opatřením.

Žalobce uvedl, že zápis exekuce na předmětném listu vlastnictví byl proveden v souvislosti s exekucí na 7.800,- Kč na základě falešného správního rozhodnutí, již vyvolali v rámci odplaty tzv. kmotři, jejichž vazby žalobce jako zvolený člen zastupitelstva hlavního města Prahy zpřetrhal. Omezením vlastnického práva k bytu kmotři, potažmo žalovaný žalobci způsobili škodu ve výši jednoho milionu korun přesahující 128 x spornou částku, což způsobuje žalobci existenční problémy a hrozí mu vážná újma. Když žalobce toto omezení zjistil, považoval je za omyl a požádal o odstranění chyby, neboť lustrací v operátu nezjistil žádnou listinu, která by jeho vlastnictví k bytu omezovala. Jeho žádost však byla žalovaným odmítnuta s odkazem na exekuční příkaz sp. zn. 165 Exe 0184/11/008 nařizující srážky ze mzdy žalobce ve výši 7.800,- Kč. Tato částka již byla žalobci stržena zaměstnavatelem v červenci 2011 a s tím se smířil, nesouhlasí však s tím, aby na základě nařízení exekuce na mzdu byla zablokována jeho práva k bytové jednotce. Žalovaný prý poznámku vymaže, až žalobce předloží doklad o ukončení exekuce, to však není možné, neboť soud nemůže ukončit exekuci, kterou nenařídil a která nebyla provedena. Žalobce podal včas podle § 83 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) odvolání, ale odvolací orgán je rozhodnutím ze dne 18. 10. 2013, č. j. ZKI-J-80/1440/2013 zamítl, aniž by se vypořádal s jeho námitkami. Rozhodnutí je v rozporu s § 90 správního řádu a jeho odůvodnění nemá náležitosti dle § 68 odst. 3 správního řádu. Odvolací orgán se odvolává na jakési správní řízení vedené jiným katastrálním úřadem, které se však nemůže s ohledem na § 11 odst. 1 písm. b) správního řádu nemovitosti žalobce týkat.

Soud v reakci na žalobní tvrzení pořídil výpis z katastru nemovitostí k předmětné bytové jednotce, z nějž zjistil, že žalobce je jejím polovičním podílovým spoluvlastníkem. V části C listu vlastnictví je uvedeno omezení spoluvlastnického práva žalobce v důsledku nařízení exekuce Mgr. J. Š., exekutorem Exekutorského úřadu Domažlice, a to na základě předložené listiny v podobě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 8. 2011, č. j. 48 EXE 1284/2011-18, jež je uložena na Katastrálním pracovišti Praha. Poznámka byla zapsána v řízení pod sp. zn. Z-75318/2012-101. V závěru údajů ve výpisu z katastru nemovitostí je dále též poznámka, že údaje ve výpisu jsou dotčeny změnou právních vztahů v rámci řízení vedeného pod sp. zn. Z-4911/2013-231.

Z informace o průběhu řízení č. j. Z-75318/2012-101 dále soud zjistil, že šlo o řízení vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Řízení, v němž byl účastníkem žalobce v roli povinného, bylo založeno dne 11. 10. 2012 a bylo ukončeno po provedení záznamu na základě již zmíněného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 o nařízení exekuce ze dne 25. 8. 2011, č. j. 48 EXE 1284/2011-18, následujícího dne. Z informace o průběhu řízení č. j. Z-4911/2013-231 bylo pak zjištěno, že jde o nyní již skončené řízení před žalovaným o žádosti žalobce o opravu chyby v katastrálním operátu. Řízení bylo založeno dne 7. 8. 2013 a dne 9. 10. 2013 bylo ukončeno s odkazem na bezpředmětnost záznamu.

Žalobce k žalobě přiložil přípis žalovaného ze dne 27. 8. 2013, č. j. Z-4911/2013-231/5, jehož zrušení se podanou žalobou domáhá. V něm žalovaný žalobci sděluje, že ve sbírce listin Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se nachází předmětné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 o nařízení exekuce ze dne 25. 8. 2011, č. j. 48 EXE 1284/2011-18, a to na základě pravomocného a vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 2011, č. j. 49 EXE 1392/2010-110, pověřujícího soudního exekutora Mgr. J. Š. z Exekutorského úřadu Domažlice k vymožení pohledávky oprávněného Mgr. D. K., soudního exekutora, ve výši 7.800,- Kč. Listina byla Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, doručena ve formě datové zprávy splňující veškeré náležitosti. Při zápisu poznámky bylo postupováno v souladu s § 9 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 349/2011 Sb. (dále jen „zákon o zápisech“), navazujícím § 44 odst. 4 zákona č. 120/2011 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2011 Sb. (dále jen „exekuční řád“) a čl. 1 pokynu č. 39 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „ČÚZK“) z roku 2009. Vzhledem k úpravě v § 44 odst. 4 exekučního řádu, podle níž se usnesení o nařízení exekuce doručuje katastrálnímu úřadu příslušnému podle sídla soudu, jenž exekutora provedením exekuce pověřil, byl proveden zápis poznámky Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a tam je i založena příslušná listina ve sbírce listin. Žádost žalobce tak žalovaný po prověření listiny i v on-line databázi Ministerstva spravedlnosti „infoSoud“ považoval za neopodstatněnou. Žalovaný dále žalobce instruoval o tom, že se má možnost s žádostí o prozkoumání postupu při zápisu poznámky obrátit na Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a pro případ, že žalobce bude nadále trvat na výmazu poznámky, jej poučil o nutnosti předložit příslušnému katastrálnímu úřadu pravomocné usnesení místně a věcně příslušného soudu o skončení exekuce nebo oznámení exekutora o skončení exekuce.

Žalobce dále předložil text jím podaného odvolání ze dne 27. 9. 2013 proti tomuto přípisu a následný přípis Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze (dále jen „ZKI“) ze dne 18. 10. 2013, č. j. ZKI-J-80/1440/2013, v němž ZKI žalobci sdělil, že jím napadený zápis pod sp. zn. Z-4911/2013-231 již byl ukončen jako bezpředmětný. Pokud jde o zápis na listu vlastnictví žalobce vycházející z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 o nařízení exekuce ze dne 25. 8. 2011, č. j. 48 EXE 1284/2011-18, ten je podle zjištění z informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) řešen Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, ve správním řízení o opravě chyby pod sp. zn. OR-308/2013-101, jež doposud nebylo ukončeno. ZKI je příslušný podle § 4 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech“) k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů a proto v tuto chvíli nemůže v dané věci zaujímat žádné stanovisko s ohledem na riziko následného vznesení námitky podjatosti.

Z informace o průběhu řízení sp. zn. OR-308/2013-101 vedeného před Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, soud konečně zjistil, že se jedná o řízení o opravě chyby v katastrálním operátu dožadující se výmazu poznámky o nařízení téže exekuce ve vztahu k nemovitostem v katastrálním území Benice, obci Praha. Řízení bylo založeno dne 14. 3. 2013, v jeho rámci měl dne 8. 4. 2013 žalobce sdělit nesouhlas s opravou, který následně na základě výzvy katastrálního úřadu dále doplnil. Správní řízení mělo být následně zahájeno dne 8. 7. 2013 a posledním zaznamenaným úkonem v řízení je dotaz katastrálního úřadu u ZKI na místní příslušnost. Řízení dosud není ukončeno.

Soud podanou žalobu posoudil podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, současně ji však s ohledem na znění žalobního petitu posuzoval i jako žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího s. ř. s. Po zhodnocení listin předložených žalobcem a listin obstaraných v této souvislosti soudem prostřednictvím elektronického přístupu do katastru nemovitostí, však soud dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná a jako taková musí být odmítnuta. Primárním důvodem je žalobcovo nepochopení postupu při zápisu poznámky o zatížení vlastnického práva do katastru nemovitostí a postupu navazujícího na podání žádosti o opravu chyby v katastrálním operátu a z toho plynoucí nesprávná volba procesního postupu. Žalovanému lze pouze vytknout, že v tomto směru žalobce o algoritmu procesního postupu podle § 8 katastrálního zákona nepoučil, samotný nedostatek tohoto poučení však nemůže mít za následek jiný výsledek řízení před soudem.

Postup navazující na podání žádosti o opravu chyby v katastrálním operátu upravuje ustanovení § 8 katastrálního zákona. Podle zmíněného ustanovení katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly

a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,

b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Katastrální úřad opraví také chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu. Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost.

Z textu katastrálního zákona vyplývá, že katastrální úřad bez dalšího buď zapíše ve stanovené lhůtě opravu do katastru, nebo takovou opravu neprovede. V obou případech navrhovateli zašle oznámení. Od doručení tohoto oznámení běží navrhovateli 30denní lhůta k podání případného nesouhlasu s vyřízením jeho návrhu. Teprve pokud katastrální úřad obdrží nesouhlas oprávněné osoby s výsledkem vyřízení jejího návrhu, vydá katastrální úřad správní rozhodnutí, které lze napadnout opravným prostředkem (odvoláním). Teprve na základě takového nesouhlasu dochází k zahájení správního řízení (viz též kolektiv autorů: Komentář ke katastrálnímu zákonu, Právní rádce 11/1995, str. 36).

Pokud by měla být žaloba posouzena jako žaloba proti správnímu rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., je nutné uzavřít, že zde doposud žádné soudem přezkoumatelné rozhodnutí vydáno nebylo a správní soud tak nemá co podrobit přezkumu. Napadené oznámení žalovaného nemá žalobcem namítané náležitosti správního rozhodnutí právě proto, že rozhodnutím správního orgánu (v souladu s právní úpravou obsaženou v katastrálním zákoně) není. Žalobu domáhající se zrušení vyjádření žalovaného ze dne 27. 8. 2013, č. j. Z-4911/2013-231/5, je tudíž třeba odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) a § 70 písm. a) s. ř. s. jako žalobu nepřípustnou.

Soud neměl důvod žalobce vyzývat k opravě podané žaloby s ohledem na obsah jejího odůvodnění, z nějž plyne, že ve věci podával odvolání a že v tomto směru obdržel i „rozhodnutí“ odvolacího orgánu. Jednak petit žaloby výslovně požaduje zrušení „rozhodnutí“ žalovaného a nikoliv zrušení „rozhodnutí“ ZKI, jednak i pro vyjádření ZKI ze dne 18. 10. 2013, č. j. ZKI-J-80/1440/2013, platí, že není rozhodnutím napadnutelným žalobou před správními soudy [§ 46 odst. 1 písm. d) a § 70 písm. a) s. ř. s.]. Proti oznámení katastrálního úřadu podle § 8 odst. 4 katastrálního zákona totiž není odvolání přípustné a podání žalobce tak nemohl KZI věcně projednávat. Odvolání žalobce ze dne 27. 9. 2013 však mělo být posouzeno ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu podle svého obsahu právě jako nesouhlas s oznámením žalovaného ve smyslu § 8 odst. 5 katastrálního zákona a ve věci mělo být vydáno správní rozhodnutí, jež by již odvoláním u ZKI napadnutelné bylo.

V tomto směru však z přípisu ZKI vyplynula podstatná informace, že ve věci sporné poznámky je již vedeno pod sp. zn. OR-308/2013-101 Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, řízení o opravě chyby. Jak soud dále zjistil z informací o řízení, v daném případě již na základě nesouhlasu žalobce bylo zahájeno správní řízení, nicméně ve věci samé ještě nebylo vydáno rozhodnutí, neboť panují nejasnosti o místní příslušnosti katastrálních úřadů k rozhodování o opravě chyby, jež má spočívat v zapsání poznámky o nařízení exekuce.

Podle § 48 odst. 1 správního řádu zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu.

Podle § 9 odst. 1 písm. e) zákona o zápisech zapíše katastrální úřad poznámku mj. i na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu či soudního exekutora či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána, a to na základě usnesení o nařízení 6e)
6e)exekuce, pokud povinným není stát. Poznámka pod čarou odkazuje na ustanovení § 44 odst. 3 exekučního řádu, v jehož druhé větě se určuje, že soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena. Podle § 44 odst. 4 exekučního řádu se dále stanoví, že je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného, usnesení se doručí katastrálnímu úřadu, v obvodu jehož územní působnosti se nachází sídlo soudu, který exekutora pověřil.

Z kontextu ustanovení exekučního řádu a navazujícího ustanovení zákona o zápisech předně plyne, že poznámka o nařízení exekuce se nezapisuje k dílčí, v rozhodnutí určené nemovitosti, nýbrž ke všem nemovitostem povinného, jež jsou v katastru nemovitostí evidovány. Je to tak ve své podstatě spíše poznámka k osobě (než poznámka k evidované nemovitosti) projevující se napříč všemi údaji evidovanými pro povinného v evidenci katastru nemovitostí, na což reaguje i specifické ustanovení § 44 odst. 4 exekučního řádu zakládající speciální místní příslušnost jediného katastrálního úřadu pro zápis takové poznámky bez ohledu na to, v jakých obvodech jsou umístěny poznámkou dotčené nemovitosti. Z uvedeného se pak podává, že není ani vyloučena shodně fungující místní příslušnost k vedení řízení o opravě chyby spočívající právě v údajném nesprávném zápisu poznámky o nařízení exekuce, neboť jinak by byl navrhovatel v případě vlastnictví nemovitostí v obvodech několika různých katastrálních úřadů nesmyslně zatěžován nutností podávat návrh na provedení opravy u každého z dotčených katastrálních úřadů (a obdobně by byla zatěžována veřejná správa několikanásobným řešením obdobného problému týkajícího se většího množství nemovitostí totožného povinného). Proto ani skutečnost, že řízení před Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, se týká jiných nemovitostí žalobce v k. ú. Benice, nemá za následek odlišnost předmětu obou řízení.

Dále je třeba uvést, že fakt, že v totožné věci již běží řízení u jiného katastrálního úřadu, zakládá tzv. překážku litispendence, která brání správnímu orgánu zahájit správní řízení, a to bez ohledu na to, zda již dříve zahájené řízení probíhá u něj nebo u správního orgánu jiného a bez ohledu na skutečnost, zda jiný správní orgán je či není k vedení řízení místně či věcně příslušný. Pokud již k zahájení řízení došlo, pak později zahájené řízení musí být zastaveno podle § 66 odst. 2 správního řádu. Případné vady v příslušnosti správního orgánu, u nějž bylo řízení v totožné věci zahájeno dříve, budou řešeny běžným způsobem podle § 11, § 12 a dalších ustanovení správního řádu, nikoliv zastavením dříve zahájeného správního řízení ve prospěch řízení pozdějšího u správního orgánu, jenž je k řízení příslušný.

Z uvedeného tak plyne, že námitka žalobce, že řízení vedené před Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha, zahájené dne 8. 7. 2013 v návaznosti na (pravděpodobně) odstranění vad nesouhlasu žalobce s oznámením katastrálního úřadu, je pro řízení vedené u žalovaného irelevantní, není důvodná. Protože obsahem uvedeného správního řízení o opravě chyby v katastrálním operátu podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona je zápis totožné poznámky, nemohl žalovaný ani ZKI reagovat jinak, než právě formou sdělení, neboť ani případný nesouhlas žalobce s oznámením žalovaného (resp. posouzení podaného odvolání podle jeho obsahu jako nesouhlas) nemohl již s ohledem na překážku uvedenou v § 48 odst. 1 správního řádu zahájit v pořadí druhé správní řízení podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona. Byť přípis ZKI není odůvodněn zrovna nejlépe, neboť problém překážky litispendence výslovně nepojmenovává (lze jej vytušit spíše jen „mezi řádky“), je správným řešením procesně spletité kauzy žalobce. Řešení žalobcem namítané nesprávnosti zápisu poznámky o nařízení exekuce totiž musí vzejít z řízení před Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, jež bylo zahájeno jako první.

Zatímco oprava chyb v katastrálním operátu se provádí (v případě vyhovění návrhu) bez vydání správního rozhodnutí (obdobně viz rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2006, č. j. 2 As 58/2005 – 125, publikovaný pod č. 986/2006 Sb. NSS, dostupný na www.nssoud.cz) a tímto úkonem katastrální úřad může zasáhnout do práv osob, jejichž práva jsou v katastru nemovitostí evidována, lze provedení opravy považovat za (nezákonný) zásah podle § 82 a násl. s. ř. s. V případě neprovedení opravy však o nezákonný zásah jít nemůže, neboť v takové situaci, využije-li navrhovatel procesní postup podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona, je ochrana navrhovatele zajištěna prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí vydanému katastrálním úřadem. Pokud by na základě nesouhlasu navrhovatele rozhodnutí podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona vydáno nebylo, má pro svou ochranu k dispozici žalobu na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s.

Z uvedeného se tak podává, že žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu, jíž by snad mohla odpovídat část žalobního petitu domáhající se uložení povinnosti žalovanému do 3 dnů odstranit v údajích katastru nemovitostí poznámku o nařízení exekuce, je taktéž nepřípustná, a to s ohledem na v předchozím odstavci popsané prostředky ochrany, jež jsou žalobci k dispozici přednostně. Z ustanovení § 85 s. ř. s. se totiž podává, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má subsidiární povahu a je nepřípustná všude tam, kde se lze domoci ochrany jinými právními prostředky.

Lze tak uzavřít, že podaná žaloba je jako celek nepřípustná a nezbývá, než ji odmítnout. V důsledku toho pak soud nerozhodoval ani o návrhu na předběžné opatření, neboť za těchto okolností jde o návrh bezpředmětný.

Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na výše vyložený výsledek již řízení nezatěžoval odstraňováním vady podané žaloby spočívající v nedostatku podpisu žalobce. Žalobce totiž žalobu podal prostřednictvím datové schránky společnosti M., s.r.o., aniž by do datové zprávy vložený dokument s textem žaloby byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem žalobce. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) úkon učiněný mj. statutárním orgánem právnické osoby nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. Byť to zákon o elektronických úkonech výslovně neuvádí, je logické, že jím založená právní fikce podepsaného písemného právního úkonu je fikcí připojení podpisu za osobu, pro niž byla příslušná datová schránka zřízena. Byla-li soudu tudíž doručena žaloba z datové schránky společnosti M., s.r.o., je třeba na ni nahlížet, jakoby byla podepsána jednatelem této společnosti (dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku společnosti právě žalobcem), ovšem s dodatkem, že je podepisováno za tuto společnost. Pokud chtěl žalobce komunikovat se soudem prostřednictvím datové schránky společnosti M., s.r.o., měl tedy buď opatřit k datové zprávě přiložený dokument se žalobou svým uznávaným elektronickým podpisem, nebo měl svou žalobu obsahující údaj o volbě společnosti M., s.r.o. jako zástupce pro doručování doručit soudu fyzicky, opatřenou svým vlastnoručním podpisem. O zastupování žalobce společností M., s.r.o. se jednat nemůže, nejen protože taková plná moc nebyla soudu předložena, ale především proto, že obecným zmocněncem může být pouze osoba fyzická (srov. § 35 odst. 6 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 19. listopadu 2013

Olga S t r á n s k á, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru