Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

45 Af 9/2016 - 16Usnesení KSPH ze dne 06.04.2016

Prejudikatura

1 Aps 4/2005


přidejte vlastní popisek

45Af 9/2016 - 16

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové, ve věci žalobce: J. F. K., bytem x, proti žalovanému: Finanční úřad pro Středočeský kraj, územní pracoviště v Rakovníku, se sídlem Masná 265/I, 269 01 Rakovník, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2014, č. j. 3256876/14/2121-25200-208801,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou u Nejvyššího správního soudu a postoupenou přípisem ze dne 24. 11. 2015, č. j. Na 303/2015 – 6, zdejšímu soudu, domáhá zrušení rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 15. 7. 2014, č. j. 3256876/14/2121-25200-208801, kterým bylo rozhodnuto o zřízení zástavního práva.

V podané žalobě žalobce namítá nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, které bylo podle žalobce vydáno na základě řízení zatíženého vadami. Podle žalobce byly při daňové kontrole úmyslně vyřazeny faktury ukrajinských dodavatelů palet. Tito dodavatelé zmizeli následně na Ukrajině a jejich daňová povinnost byla neoprávněně převedena na manželku žalobce. Žalovaný pojal podezření, že byl spáchán daňový podvod a nechal manželku žalobce vyšetřovat policií. To změnilo celý život žalobce, mj. se s manželkou rozvedli. Na jejich společné pozemky však bylo žalovaným zřízeno zástavní právo a není tedy možné vypořádat jejich společné jmění manželů. Rozhodnutí o zřízení zástavního práva žalobce shledává nezákonným, a proto požaduje jeho zrušení.

K žalobě žalobce přiložil výzvu žalovaného ze dne 29. 9. 2014, č. j. 3726296/14/21-21-25200-208801, kterou žalovaný vyzývá žalobce k doplnění odvolání.

Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není přípustná.

Podle ustanovení § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Podmínky, za kterých se lze dovolat ochrany veřejných subjektivních práv, do nichž bylo zasaženo rozhodnutím orgánu veřejné správy, stanoví ustanovení § 65 a násl. s. ř. s. Žalobou podle tohoto ustanovení se ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“)“ může domáhat zrušení takového rozhodnutí, případně vyslovení jeho nicotnosti.

Podle § 5 s. ř. s. se však, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zákon. V návaznosti na to je podle § 68 písm. a) s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

Žalobce v žalobě uvádí, že proti rozhodnutí žalovaného podal odvolání. K žalobě přiložil přípis žalovaného, kterým byl vyzván k doplnění odvolání. Soud tedy přípisem ze dne 23. 2. 2016, č. j. 45 Af 9/2016 – 12, vyzval žalovaného, aby soudu sdělil, zda byly vady odvolání odstraněny, příp. jak bylo odvolací řízení skončeno a kdy nastala právní moc rozhodnutí o odvolání. Žalovaný následně soud přípisem ze dne 9. 3. 2016, č. j. 45 Af 9/2016 - 14, informoval, že vady odvolání byly odstraněny a odvolací řízení stále běží. Žalobce tak nevyčerpal řádné opravné prostředky ve smyslu citovaného ustanovení, neboť za úplné vyčerpání řádných opravných prostředků soud považuje nejen jejich podání, ale také vyčkání na vydání rozhodnutí o nich. Teprve rozhodnutí o odvolání žalobce bude posléze napadnutelné žalobou ve správním soudnictví.

S ohledem na shora uvedené Krajský soud v Praze žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 6. dubna 2016

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru