Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

45 A 8/2017 - 16Usnesení KSPH ze dne 22.02.2017

Prejudikatura

7 As 274/2016 - 16

1 Afs 133/2006

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 As 52/2017

přidejte vlastní popisek

45A 8/2017 – 16

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci žalobce: T. R., bytem x, proti žalovanému: předseda Krajského soudu v Praze, se sídlem náměstí Kinských 5, Praha, o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 1. 1. 2017 bylo Krajskému soudu v Praze doručeno elektronické podání žalobce, označené jako „žaloba proti nezákonnému zásahu“, jímž se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který dle žalobního tvrzení spočívá v nezákonném rozvrhu práce Krajského soudu v Praze na rok 2014 (dále jen „žaloba“). Elektronická zpráva, jíž byla žaloba zaslána na elektronickou podatelnu soudu, ovšem nebyla opatřena elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

Soud vycházeje z toho, že poté, co vstoupil v účinnost zákona č. 298/2016 Sb., jímž byl novelizován mj. § 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), není opatření elektronického podání elektronickým podpisem nadále náležitostí formy podání, nýbrž náležitostí obsahu podání, vyzval žalobce usnesením ze dne 10. 1. 2017, čj. 45 A 8/2017 – 5, k odstranění vady žaloby. Žalobce na výzvu reagoval dalším elektronickým podáním, které rovněž nebylo opatřeno elektronickým podpisem, v němž mj. namítl podjatost soudců Krajského soudu v Praze. Soud proto následně předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o vyloučení soudců specializovaných senátů Krajského soudu v Praze a k přikázání věci k rozhodnutí jinému krajskému soudu. Přípisem ze dne 6. 2. 2017, čj. Nao 48/2017 – 11, vrátil Nejvyšší správní soud spis krajskému soudu bez rozhodnutí o námitce podjatosti, což odůvodnil tím, že k elektronickému podání ze dne 1. 1. 2017 nelze přihlížet. Zákon č. 298/2016 Sb. dle Nejvyššího správního soudu nic nezměnil na předchozím pravidlu obsaženému v § 37 odst. 2 s. ř. s., tedy že pokud elektronické podání, které není opatřeno elektronickým podpisem, není ve lhůtě 3 dnů potvrzeno podáním v řádné formě, nepřihlíží se k němu.

Soud tedy v návaznosti na právní názor Nejvyššího správního soudu vyjádřený v jeho přípisu ze dne 6. 2. 2017 dospěl k závěru, že na elektronické podání ze dne 1. 1. 2017, jímž byla podána žaloba, dopadá § 37 odst. 2 věta druhá s. ř. s., ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Jelikož žalobce toto elektronické podání ve lhůtě 3 dnů nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu ani nepředložil jeho originál, nepřihlíží se k němu (v podrobnostech viz usnesení NSS ze dne 21. 12. 2016, čj. 7 As 274/2016 – 16). Takové podání nemá za následek zahájení řízení dle § 32 s. ř. s.

Jelikož však soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby a dále předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti, mohl v žalobci vzbudit zdání, že jeho elektronické podání ze dne 1. 1. 2017 mělo za následek zahájení řízení. Za této situace je třeba de facto zahájené soudní řízení ukončit, a to odmítnutím žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (rozsudek NSS ze dne 25. 4. 2007, čj. 1 Afs 133/2006 – 48). Řádné podání žaloby je totiž základní podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá právo na náhradu nákladů žádný z účastníků, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 22. února 2017

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru