Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

45 A 8/2014 - 33Usnesení KSPH ze dne 06.05.2014


přidejte vlastní popisek

45 A 8/2014 – 33

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové věci žalobkyně M. J., nar. , bytem T., P., zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 15/1107, 150 00 Praha 5, adresa pro doručování AK RKH, pobočka Ústí nad Labem, Klíšská 18/1432, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalovanému Městskému úřadu Mnichovice, stavebnímu úřadu, se sídlem Masarykovo náměstí 83, 251 64 Mnichovice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalobkyni se do třiceti dnů po právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 1.000 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka na nákladech řízení částku 13.342 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou na ochranu proti nečinnosti podle dílu druhého hlavy druhé části třetí zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 5. 2. 2014 domáhala, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci žádosti o vydání rozhodnutí na dělení pozemku, změnu využití pozemku, změnu využití území a umístnění stavby oplocení pozemku, na pozemku parc. č. a v k.ú. L..

Podáním doručeným soudu dne 5. 5. 2014 vzala žalobkyně svou žalobu zpět. Uvedla, že dne 14. 4. 2014 jí bylo doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2014, čj. MUMN/1502/2014/vlat, kterým bylo o podané žádosti rozhodnuto. Žalobkyně současně navrhla, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s.

Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

Soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.

V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích soud rozhodl o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000,- Kč žalobkyni, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby došlo až v důsledku chování žalovaného, který rozhodnutí ve věci vydal teprve po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti.

V dané věci je rozhodující, že žaloba byla podána dříve, než žalovaný vydal žalobou požadované rozhodnutí. Žalobkyně též dne 7. 1. 2014 podala v souladu s § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů žádost o opatření proti nečinnosti. Podmínky pro použití ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. tedy byly splněny a soud doplňuje, že aplikaci tohoto ustanovení v souzené věci nevylučuje ani ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s., dle kterého „jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“

Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 13.342 Kč se sestává z nevrácené části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a odměny právního zastoupení ve výši 12.342 Kč, která je tvořena odměnou za ze tři úkony právní služby po 3.100,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a zpětvzetí žaloby) a třemi režijními paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, to vše navýšeno o náhradu za 21 % DPH ve výši 2.142 Kč.

Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu nákladů spojených s podáním žádosti podle § 80 odst. 3 správního řádu o opatření proti nečinnosti. Východiskem pro tento závěr je ta skutečnost, že ochrana práv před správním soudem je vždy původní svébytnou ochranou subjektivních práv, které byly porušeny v předchozím správním řízení vydáním rozhodnutí správního orgánu nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, či jiným zásahem správního orgánu. A ačkoli je ve většině případů projednávaných správními soudy správní řízení či jiný postup správního orgánu nutným předpokladem pro následné soudní řízení správní, nelze tento vztah chápat jako pokračování správního řízení. Proto za náklady řízení ve smyslu § 57 s. ř. s. lze považovat toliko náklady soudního řízení, ať již v kterékoli jeho fázi. Soud v důsledku toho nemůže uložit účastníku řízení povinnost nahradit jiné náklady řízení než ty, které jsou uvedeny ve shora citovaném ustanovení. Jiný postup by byl možný pouze za předpokladu, že by jej umožňovala výslovná právní úprava.

Analogická aplikace ustanovení § 142a o. s. ř., které jako podmínku pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v řízení o splnění povinnosti požaduje, aby žalobce zaslal žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění (tzv. předžalobní výzvu), ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., podle kterého se za úkon právní služby považuje výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, není podle krajského soudu možná. Důvodem je zjevná odlišnost obou institutů, tj. předžalobní výzvy a žádosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Zatímco smyslem předžalobní výzvy je uvědomit žalovaného o hrozícím soudním řízení a umožnit mu dobrovolným splněním své povinnosti vyhnout se soudnímu řízení, smyslem žádosti podle § 80 odst. 3 správního řádu je především naplnění principu subsidiarity soudní ochrany, v němž je zahrnut též důraz na respektování požadavku procesní ekonomie, neboť je-li tu otevřena právní možnost nápravy nezákonnosti vyšší správní instancí, není věcný ani právní důvod předkládat věc soudu. Nelze též přehlédnout, že zatímco předžalobní výzva je adresována žalovanému, žádost podle § 80 odst. 3 s. ř. s. se podává nikoli u žalovaného, ale u nadřízeného správního orgánu a zahajuje se jí postup vedoucí k odstranění nečinnosti u podřízeného správního orgánu. Jde tedy o procesní institut pro účely dalšího řízení soudního v zásadě podobný řádnému opravnému prostředku.

Pro úplnost krajský soud ještě dodává, že případné náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním žádosti podle § 80 odst. 3 správního řádu, má možnost žádat v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů jakožto škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 6. května 2014

Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Alena Léblová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru