Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

45 A 39/2013 - 51Usnesení KSPH ze dne 24.06.2013

Prejudikatura

7 As 100/2010 - 65


přidejte vlastní popisek

45A 39/2013 – 51

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a JUDr. Dalily Marečkové v právní věci žalobců: a) V. C., nar. , b) L. C., nar. , obou bytem, proti žalovanému: Úřad Městyse Zlonice, se sídlem Náměstí Pod Lipami 29, 273 71 Zlonice, o žalobě na vyslovení nicotnosti bodu 5. rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2008, čj. 998 – 406/08,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci žalobou doručenou dne 29. 4. 2012 Městskému soudu v Praze a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému domáhají vyslovení nicotnosti bodu 5. rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2008, čj. 998 – 406/08. Žalovaný tímto rozhodnutím povolil žadatelům (žalobcům) odstranění stavby hospodářské budovy umístěné na pozemku stpč. 50 v katastrálním území Klobouky. Jako podmínka, která musí být při odstraňování této stavby dodržena, je pod 5. v tomto rozhodnutí uvedeno, že „obvodová stěna odstraňované stavby přiléhající k stpč. 49 bude ponechána a upravená jako hradební (hraničící) zeď“.

Z kopie rozhodnutí, vyslovení jehož nicotnosti (v části) žalobci navrhují, soud zjistil, že toto rozhodnutí nabylo právní moci již dne 8. 9. 2008.

Otázkou přípustnosti žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne 12. 3. 2013, čj. 7 As 100/2010-65 (www.nssoud.cz), přičemž dospěl k závěru, že „podmínkou přípustnosti žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně či rozhodnutí o odvolání, je vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s.“ Současně rozšířený senát vyslovil, že „žalobu, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí, nelze podat kdykoliv. Počátek lhůty pro její podání je určen dnem oznámení rozhodnutí vydaného v odvolacím řízení žalobci, nikoliv dnem, v němž mu byl oznámen úkon správního orgánu ve věci prohlášení nicotnosti podle § 77 a § 78 správního řádu z roku 2004.“

V návaznosti na výše uvedené závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu přistoupil Krajský soud v Praze k posouzení podané žaloby. Jak plyne z § 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soudní řád správní tak důsledně zavádí žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve poté, co jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpá-li přitom žalobce řádné opravné prostředky, je to za podmínek stanovených v § 68 písm. a) s. ř. s. důvodem nepřípustnosti žaloby, a to i tehdy, je-li jediným důvodem žaloby tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí.

V projednávané věci je ze žalobních tvrzení i z přiložené kopie napadeného rozhodnutí zřejmé, že žalobci uvedené rozhodnutí odvoláním nenapadli. Rozhodnutí bylo vydáno dne 21. 8. 2008 a již dne 8. 9. 2008 nabylo právní moci. Za těchto okolností tak nelze podle Krajského soudu v Praze považovat podmínku vyčerpání opravných prostředků ze strany žalobců za splněnou a soud tedy v projednávané věci dospěl k závěru, že podaná žaloba je podle § 68 písm. a) s. ř. s. nepřípustná a je ji třeba odmítnout za užití § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nad

rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby v dané věci bylo žalobci odvolání proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno, byť se to s ohledem na výše uvedené jeví jako nepravděpodobné, musela by být žaloba odmítnuta jako opožděná podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť dvouměsíční lhůta pro podání žaloby plynoucí z § 72 odst. 1 téhož zákona s ohledem na vyznačenou doložku právní moci na napadeném rozhodnutí již uplynula.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 24. června 2013

JUDr. Milan Podhrázký,v. r.

předseda senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru