Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

45 A 102/2017 - 30Usnesení KSPH ze dne 03.08.2017

Prejudikatura

30 Ca 28/2005 - 86


přidejte vlastní popisek

45 A 102/2017-30

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci

žalobce: X X

bytem X, X zastoupen advokátem JUDr. Miroslavem Černým se sídlem Balbínova 3/224, 120 00 Praha 2

proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5

za účasti: X X bytem X, X

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2017, č. j. 047427/2017/KUSK, sp. zn. SZ 044324/2017/KUSK USR/Pe, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

I. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2017, č. j. 047427/2017/KUSK, sp. zn. SZ 044324/2017/KUSK USR/Pe, se zamítá.

II. Žalobci se ukládá zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení České republice – Krajskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku, a to na účet Krajského soudu v Praze č. 3703-8729111/0710, VS: 3945010217.

Odůvodnění:

1 Žalobce se žalobou, odeslanou Městskému soudu v Praze dne 26. 6. 2017 podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí Městského úřadu Mnichovice, stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“), ze dne 27. 2. 2017, č. j. MUMN/1056/2017/vlat., sp. zn. SÚ/258/2017/Vl, potvrdil. Tímto rozhodnutím stavební úřad panu X X dodatečně povolil stavbu rodinného domu včetně přípojek vody, elektro a kanalizace, odpadní jímky, jímky na dešťovou vodu, bazénu a oplocení na pozemku parc. č. x v katastrálním území X.

2 Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 8 A 112/2014-16, věc postoupil Krajskému soudu v Praze, který věc bude projednávat pod sp. zn. 45 A 102/2017 (původně byla věc mylně zapsána pod sp. zn. 48 A 77/2017).

3 Spolu s žalobou žalobce navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 s. ř. s. Návrh odůvodnil tím, že právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než by znamenalo přiznání odkladného účinku pro jiné osoby včetně stavebníka. Přiznání odkladného účinku také není v rozporu s veřejným zájmem, neboť bez prověření správnosti a zákonnosti postupu žalovaného by žalobci mohlo vzniknout znehodnocení jeho pozemku a staveb na něm postavených; oproti tomu stavebníkovi hrozí pouze odložení možnosti legálně užívat stavbu, která dosud není ani zkolaudována.

4 Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

5 Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

6 Krajský soud v Praze posoudil návrh na přiznání odkladného účinku takto:

7 Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

8 Zákon tedy pro přiznání odkladného účinku stanoví celkem tři předpoklady: výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu; tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

9 Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je podle své povahy dočasným rozhodnutím, neboť platí do doby pravomocného skončení řízení ve věci samé, a nelze proto proti němu podat kasační stížnost [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].

10 Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, je povinen žalobce, který se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem; nestačí tak v návrhu toliko poukázat na možnost vzniku újmy. Vznik újmy musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí. Zároveň musí jít o následek určité intenzity, aby jej bylo vůbec možno označit za újmu, kdy zákon hovoří o újmě „nepoměrně větší“. To má svou logiku, protože v řízeních, v nichž není vyhověno žádosti účastníka, případně je mu zrušeno či omezeno nějaké oprávnění nebo uloženo opatření či správní trest, na účastníka pochopitelně budou doléhat právní následky negativního rozhodnutí – ať by byly sebemírnější – tíživěji než na veškeré další osoby, kterých se rozhodnutí vůbec netýká.

11 Žalobce jako újmu, která by mu nepřiznáním odkladného účinku žalobě vznikla, uvedl hrozbu znehodnocení svého pozemku parc. č. x v katastrálním území X, který sousedí s pozemkem osoby zúčastněné na řízení – stavebníka, a staveb na tomto pozemku stojících. Tato tvrzená újma však není dostatečně konkrétní. Žalobce neuvedl, čím by konkrétně mělo být způsobeno hrozící znehodnocení pozemku a staveb a jak by se na jeho pozemku či stavbách projevilo. Žalobce tedy ve svém návrhu nejenže újmu nedoložil, ale ani ji dostatečně konkrétně netvrdil, což je pro úspěch návrhu klíčové. Soudní řád správní totiž obecně s žalobou proti napadenému rozhodnutí odkladný účinek nespojuje; žalobce, jenž se jej domáhá, musí tvrdit a osvědčit, proč by právě v jeho případě měl soud učinit výjimku z obecného pravidla. V případě, že žalobce netvrdí a neprokáže hrozící újmu, nemůže ji soud relevantně srovnávat s údajně menší újmou stavebníka; tomu totiž svědčí zmíněné obecné pravidlo, že žaloba proti rozhodnutí sama o sobě odkladný účinek nemá.

12 Soud uzavírá, že tvrzení žalobce ve vztahu k újmě, kterou mu napadené rozhodnutí může způsobit, jsou obecná a neurčitá a jako taková nemohou jako důvod pro přiznání odkladného účinku obstát.

13 S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že není splněna první podmínka plynoucí z ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto se již nezabýval zkoumáním podmínek zbývajících a návrh na přiznání odkladného účinku žaloby zamítl.

14 Nad rámec výše uvedeného soud poznamenává, že usnesení o odkladném účinku žaloby s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

15 Ve vztahu k výroku II. je třeba uvést, že zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů v § 4 odst. 1 písm. h) stanoví, že poplatková povinnost za návrh na vydání předběžného opatření vzniká uložením povinnosti zaplatit soudní poplatek. Judikatura přitom dovodila (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 – 32), že na vznik povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku je třeba analogicky vztáhnout právní úpravu poplatkové povinnosti za návrh na vydání předběžného opatření. Proto soud žalobci zároveň vyměřil i soudní poplatek 1.000,- Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku podle položky 20 Sazebníku, který je přílohou zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Praha 3. srpna 2017

Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Alena Léblová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru