Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

45 A 10/2017 - 8Usnesení KSPH ze dne 30.01.2017


přidejte vlastní popisek

45 A 10/2017 – 8

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D a Olgy Stránské v právní věci žalobce: T. R., bytem x, proti žalovanému: předseda Okresního soudu Praha-západ, se sídlem Karmelitská 19, Praha, o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 4. 1. 2017 bylo Krajskému soudu v Praze doručeno elektronické podání žalobce, označené jako „žaloba proti nezákonnému zásahu“, jímž se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který dle žalobního tvrzení spočívá v nezákonném rozvrhu práce Okresního soudu Praha-západ na rok 2014 (dále jen „žaloba“). Elektronická zpráva, jíž byla žaloba zaslána na elektronickou podatelnu soudu, ovšem nebyla opatřena elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

Vzhledem k tomu, že § 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), byl s účinností od 19. 9. 2016 novelizován zákonem č. 298/2016 Sb., je z hlediska formy návrhu na zahájení řízení postačující, že byl učiněn v elektronické formě, což bylo v dané věci beze zbytku splněno. Požadavek elektronického podpisu elektronické zprávy nadále není požadavkem na formu podání, nýbrž požadavkem na obsahové náležitosti návrhu. Každé podání totiž musí podle § 37 odst. 3 s. ř. s. obsahovat podpis podatele. Elektronické podání (učiněné mimo systém datových schránek provozovaný Ministerstvem vnitra) pak musí logicky obsahovat uznávaný elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb.

Z výše uvedeného je zřejmé, že s účinností od 19. 9. 2016 došlo v procesním prostředí soudního řádu správního k významné změně požadavků na formu podání obsahujících úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem. Z důvodové zprávy k zákonu č. 298/2016 Sb. plyne, že přijetím zákona se má pro nadbytečnost vypustit duplicitní požadavek na podepsání elektronického podání a předvolání, současně se v ní uvádí, že nezbytnost opatřit elektronické podání elektronickým podpisem vychází z § 37 odst. 3 s. ř. s. (nikoliv z § 37 odst. 2 s. ř. s.). Byť tedy účelem přijetí zákona č. 298/2016 Sb. nebylo koncepčně měnit dosavadní právní režim elektronických podání neopatřených elektronickým podpisem, je zřejmé, že bylo dosaženo změny nezamýšlené. Soud se neztotožnil s právním názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeným v usnesení ze dne 21. 12. 2016, čj. 7 As 274/2016 – 16, a níže připojuje konkurující právní argumentaci.

Je nepochybné, že je třeba odlišovat formu podání od požadavků kladených na obsah podání (§ 37 odst. 2 s. ř. s. versus § 37 odst. 3 s. ř. s.). Požadavek podpisu podání je požadavkem na obsahové náležitosti podání, nikoliv na formu podání. Žaloba vyhotovená a podaná v listinné podobě, která neobsahuje podpis, zcela jistě vyhoví požadavku kladenému na formu podání, podání ovšem postrádá základní obsahovou náležitost (podpis podání). V zásadě není racionálního důvodu, proč by se mělo odlišně přistupovat k podáním učiněným v elektronické podobě. Předchozí znění § 37 odst. 2 s. ř. s., účinné do 18. 9. 2016, kladlo z hlediska formy vyšší nároky na elektronická podání než na podání listinná. Povyšovalo totiž běžný požadavek na obsahové náležitosti podání na požadavek týkající se formy podání. Pokud tedy elektronické podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem, mělo se za to, že podání nebylo učiněno v požadované formě. Nepřihlížet k elektronickému podání neopatřenému elektronickým podpisem tedy bylo možné pouze z toho důvodu, že to § 37 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném do 18. 9. 2016, výslovně stanovil, čímž byl a contrario vyloučen postup dle § 37 odst. 5 s. ř. s.

Z § 37 odst. 2 s. ř. s., ve znění zákona č. 298/2016 Sb., ovšem jednoznačně plyne, že tato specifická konstrukce již nadále naplatí, nedostatek elektronického podpisu elektronického podání nevede k následkům popsaným ve větě druhé tohoto ustanovení. Elektronická forma podání je splněna i v případě elektronické zprávy, ke které není připojen elektronický podpis. Forma podání totiž nesouvisí s otázkou zajištění autenticity podání a identifikace podatele, tyto požadavky plní podpis podání (ať již vlastnoruční podpis listinného podání, nebo elektronický podpis elektronického podání), jenž je ovšem obsahovou náležitostí podání (§ 37 odst. 3 s. ř. s.). Požadavek na formu podání jen vyjadřuje to, že podání musí být učiněno způsobem, který umožňuje trvale (nikoliv jen přechodně, krátkodobě) zachytit obsah podání. Elektronická zpráva nepochybně vyhovuje požadavku na trvalé zachycení obsahu podání učiněného jejím prostřednictvím. Tím, že se k elektronické zprávě připojí elektronický podpis, se z hlediska formy podání nic nemění, jen se tím zajišťuje autenticita podání a identifikace podatele, což jsou ovšem funkce spojené nikoliv s formou podání, nýbrž s podpisem podání jako jeho obsahovou náležitostí. Pojem „v elektronické formě“ užitý v § 37 odst. 2 větě prvé s. ř. s., ve znění zákona č. 298/2016 Sb., nelze vykládat tak, že se jím rozumí jen elektronická zpráva opatřená elektronickým podpisem. V důsledku zmíněné novely zákonodárce neustoupil od požadavku, aby podání (žaloba) bylo podepsáno. Podpis podání je stále nezbytnou náležitostí každého podání (nikoliv jen takového, které obsahuje úkon disponující řízením nebo jeho předmětem), pouze se mění právní následky toho, když podatel elektronické podání elektronicky nepodepíše. Nadále se neuplatní následek v podobě „nepřihlížení“ k podání, ale podatele je třeba vyzvat k odstranění vady podání a v případě, že podatel výzvě nevyhoví, podání odmítnout (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Podatel, který učinil podání v elektronické podobě, se tak dostává do rovného postavení s podatelem, jenž učinil podání v listinné (písemné) podobě. Nová právní úprava tedy v důsledku zavedení postupu dle § 37 odst. 5 s. ř. s. i pro nepodepsaná elektronická podání vede k větší ochraně podatelů, což rozhodně není následek, který by byl absurdní či neakceptovatelný.

Právní úprava obsažená v § 37 odst. 2 s. ř. s. je úpravou komplexní, zcela soběstačnou, při jejímž naplňování není zapotřebí využívat dalších právních norem výslovně neupravených v § 37 s. ř. s. Tato právní úprava tedy vylučuje aplikaci § 42 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 298/2016 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Ustanovení § 42 odst. 2 o. s. ř. výslovně uvádí, že je třeba doplnit všechna elektronická podání (bez rozdílu, výjimku pro elektronická podání opatřená elektronickým podpisem upravuje až odst. 3). Občanský soudní řád je tedy postaven na výchozí tezi, že elektronická forma podání je nedostatečná. Soudní řád správní vychází přitom z teze opačné, a sice že elektronická forma podání je považována za dostatečnou (viz § 37 odst. 2 věta první). S ohledem na právě představený konflikt výchozích tezí si lze jen stěží představit, že by soudní řád správní umožňoval aplikaci občanského soudního řádu. Není úkolem soudu, aby zvažoval, zda je vhodné, aby obdobná procesní norma obsažená v navzájem blízkých procesních řádech byla upravena rozdílně. Tento stav ovšem neopodstatňuje, aby soud vykládal § 37 odst. 2 s. ř. s. contra legem pouze za účelem dosažení aplikační shody mezi občanským soudním řádem a soudním řádem správním.

Z výše uvedeného tedy plyne, že dne 4. 1. 2017 bylo řádně zahájeno řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného (§ 32 s. ř. s.). Nedostatek podpisu elektronického podání je však vadou žaloby (§ 37 odst. 3 věta první s. ř. s.), kterou bylo třeba odstranit postupem dle § 37 odst. 5 s. ř. s. Proto soud usnesením ze dne 10. 1. 2017, čj. 45 A 10/2017 – 3, žalobce vyzval, aby tuto vadu ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto usnesení odstranil. Soud žalobce současně poučil o tom, že pokud ve stanovené lhůtě vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu tohoto podání neodstraní, nebude možné žalobu projednat a soud ji bez dalšího odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 13. 1. 2017.

Na uvedenou výzvu žalobce reagoval podáním doručeným soudu dne 19. 1. 2017, ve kterém uvedl, že žaloby proti nezákonnému zásahu byly podány elektronicky emailem dne 27. 12. 2016 a 4. 1. 2017 a v zákonné lhůtě 3 dnů doručeny poštovní přepravou Vrchnímu soudu v Praze, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. Tyto soudy žalobce vyzývá, aby originály neprodleně zaslaly Krajskému soudu v Praze. Vedle toho žalobce uvádí, že ve věci rozhoduje vyloučený senát 45 A, namítá místní nepříslušnost Krajského soudu v Praze a navrhuje odnětí věci tomuto soudu a přikázání věci Krajskému soudu v Brně.

Žalobce ve stanovené lhůtě vadu žaloby neodstranil. Pokud poukazuje na to, že originály podání obsahující jeho podpis byly zaslány jiným soudům, jde o úkony vůči zdejšímu soudu neúčinné. Tímto způsobem žalobce odstranil vady podání učiněných u těchto jiných soudů (z žaloby plyne, že žalobce ji adresoval také Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyššímu soudu, Vrchnímu soudu v Praze a Městskému soudu v Praze), nikoli však u soudu zdejšího. Žalobce si musí být vědom toho, že hodlá-li zahajovat a vést řízení u několika soudů zároveň, musí vůči všem těmto soudům samostatně plnit povinnosti, které jsou s vedením soudního řízení spojeny.

Jelikož žalobce ve stanovené lhůtě vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu tohoto podání neodstranil, soud žalobu odmítl (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Odmítnutím žaloby řízení končí.

Soud na okraj poznamenává, že jako s žalovaným jednal s předsedou Okresního soudu Praha–západ, neboť žalobce v žalobě jednoznačně vymezil nezákonný zásah, před nímž žádá poskytnout ochranu, a to tak, že spočívá v rozvrhu práce Okresního soudu Praha-západ za rok 2014. Nezákonný zásah žalobce výslovně přičítá jako správnímu orgánu předsedovi Okresního soudu Praha-západ. V petitu žalobce navrhl, aby soud „vyslovil zákaz správnímu orgánu – Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Praze, Vrchnímu soudu v Praze, aby v porušování práva pokračoval a přikázal mu, aby obnovil stav, který tu byl před jeho zásahem, nebo že provedený zásah byl nezákonný“. Žalobce však v žalobě nevymezil žádný nezákonný zásah, kterého se měly dopustit Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze a Vrchní soud v Praze.

Dle § 83 věty před středníkem s. ř. s. je v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaným ten správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 9. 12. 2014, čj. Nad 224/2014 – 53, uvedl, že soud má jako s žalovaným jednat se správním orgánem, jemuž je nezákonný zásah vymezený v žalobě, po právní stránce přičitatelný.

Žalobce v dané věci jednoznačně uvedl, že nezákonný zásah spatřuje v rozvrhu práce Okresního soudu Praha-západ, v souladu s tím výslovně žalobu označil jako žalobu proti nezákonnému zásahu správního orgánu předsedy Okresního soudu Praha-západ. Význam petitu nelze v tomto kontextu přeceňovat (i vzhledem k tomu, že žalobce se na soud obrátil s desítkami obdobných podání, z nichž některá směřují právě proti Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Praze a Vrchnímu soudu v Praze), neboť z textu žaloby jednoznačně vyplývá, že se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem předsedy Okresního soudu Praha-západ. Naopak z ničeho neplyne, že by žalobce tento zásah přičítal Městskému soudu v Praze, Krajskému soudu v Praze nebo Vrchnímu soudu v Praze.

Dle § 119 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), jsou orgánem státní správy okresního (obvodního) soudu předseda a místopředsedové. Dle § 34 odst. 2 a § 127 odst. 1 zákona o soudech a soudcích vykonává státní správu okresního (obvodního) soudu jeho předseda. Ten může pověřit výkonem státní správy místopředsedy soudů a pověřit jednotlivými úkony státní správy s jejich souhlasem předsedy senátu a ostatní soudce příslušného soudu (§ 121 odst. 4 a 5 zákona o soudech a soudcích). Podle § 41 odst. 2 zákona o soudech a soudcích vydává rozvrh práce předseda soudu.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že správním orgánem (orgánem státní správy), jemuž je přičitatelný žalobcem vymezený nezákonný zásah ve formě vydání rozvrhu práce, je předseda příslušného soudu. Právě takto žalobce označil správní orgán, proti němuž žalobu podal. Je tedy zřejmé, že formální označení žalovaného správního orgánu uvedené v žalobě odpovídá správnímu orgánu, jemuž je jednání, v němž žalobce spatřuje nezákonný zásah, právně přičitatelné. Žalobce tedy označil žalovaného v žalobě správně. Procesní postavení žalovaného v dané věci náleží dle § 83 věty před středníkem s. ř. s. předsedovi Okresního soudu Praha-západ.

Dále závěrem soud také konstatuje, že žalobu odmítl i přes řadu procesních návrhů, které žalobce učinil v žalobě a v podání ze dne 19. 1. 2017. Po žalobci lze požadovat, aby i bez právního zastoupení odstranil vadu žaloby spočívající v nedostatku podpisu žaloby, zejména byl-li o způsobu, jak to má učinit, náležitě a podrobně poučen. Ostatně ještě před tím, než soud o návrhu na ustanovení zástupce rozhodne, musí ověřit, zda jsou splněny podmínky řízení a zda není žaloba z jiného důvodu zjevně neúspěšná (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 36 odst. 3 s. ř. s.).

Soud také nepřehlédl tvrzení žalobce, že je Krajský soud v Praze vyloučen z projednání této věci. Jde o pevnou součást všech formulářových podání žalobce (počet obsahově obdobných návrhů podaných ke Krajskému soudu v Praze je cca 35), jehož obsah žalobce neuzpůsobil vymezenému nezákonnému zásahu. Z žaloby není zřejmé, jaký vztah by měly mít specializované senáty Krajského soudu v Praze k posuzované věci, neboť ta se vůbec netýká Krajského soudu v Praze (odkaz na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2016, čj. Nad 243/2016 – 15, je zcela irelevantní). Žalobce pak sám vůbec neupřesnil, proč by měly být vyloučeny z projednání věci všechny specializované senáty Krajského soudu v Praze. Přihlížeje k judikatuře Nejvyššího správního soudu, z níž plyne, že uplatňuje-li žalobce „svá 'práva' zjevně šikanózním způsobem“ (zde žalobce svá podání rozesílá současně několika soudům, uplatňuje automaticky blíže nespecifikovanou námitku podjatosti), není na místě neúčelně a neefektivně „rozehrávat písemný ping pong“ mezi žalobcem a soudem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2016, čj. 6 As 48/2016 – 20), má soud za to, že ryze formálně uplatněná námitka podjatosti a s tím související návrh na přikázání věci jinému soudu nebrání vzhledem ke specifickým okolnostem tohoto řízení vydání rozhodnutí o odmítnutí žaloby pro neodstranění jejích vad.

Námitka místní nepříslušnosti není důvodná, neboť dle fikce upravené v § 7 odst. 2 větě druhé s. ř. s. se má za to, že sídlo žalovaného je v obvodu okresu Praha – západ, tedy v soudním obvodu Krajského soudu v Praze.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 30. ledna 2017

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru