Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

44 A 98/2010 - 24Usnesení KSPH ze dne 03.11.2010


přidejte vlastní popisek

44 A 98/2010-24

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Jitky Zavřelové, v právní věci navrhovatelky: P. Š., , proti odpůrci: Městský úřad S., o návrhu na neplatnost hlasování

takto:

I. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010 ve volebním okrsku č. 1 volebního obvodu obec S. s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelka podala dne 26. 10. 2010 v zákonné desetidenní lhůtě stanovené v § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) návrh na neplatnost hlasování z důvodu porušení § 33 odst. 7 volebního zákona. V návrhu uvedla, že zapisovatelka okrskové volební komise č. 1 ve S. (dále jen „volební komise“) navštívila dne 16.

10. 2010 několik občanů s přenosnou volební schránkou bez přítomnosti a doprovodu dalšího člena volební komise, po obci se pohybovala individuálně a využila i dopravu soukromých osob.

Navrhovatelka z výše popsaných událostí dovozuje, že u takto navštívených občanů mohlo dojít k ovlivňování hlasování a mohlo být manipulováno s obsahem přenosné volební schránky, v níž již byly hlasovací lístky za oba dny voleb, protože v době, kdy byla přenosná volební schránka mimo volební místnost, nebyl přítomen další člen volební komise.

Krajský soud v Praze (dále jen „soud“) vyzval odpůrce přípisem ze dne 26. 10. 2010 k zaslání vyjádření k návrhu a předložení příslušné spisové dokumentace, zejména zápisu o průběhu a výsledku hlasování a písemného stanoviska zapisovatelky volební komise.

Dne 27. 10. 2007 obdržel soud požadovanou spisovou dokumentaci a písemné stanovisko zapisovatelky volební komise. Ta uvedla, že za voliči byla vyslána komisí, protože ví, kde voliči bydlí. V té chvíli si nikdo z komise neuvědomil, že odjíždí sama. Ve volebním okrsku č. 1 jsou používány dvě přenosné volební schránky. Jedna pro domov důchodců, která je po ukončení hlasování zalepena a odložena do doby ukončení hlasování. Druhá se používá na vyžádání pro občany (voliče), kteří se nemohou dostavit do volební místnosti. Při výjezdu dne 16. 10. 2010 byla schránka prázdná. Navštívila celkem šest voličů. U každého zkontrolovala občanský průkaz, předala obálku, otočila se a vyčkala, až volič vloží svůj lístek do obálky a následně do

přenosné volební schránky. Každý z navštívených měl již svůj hlasovací lístek připraven, nikdo nepožadoval nový, ani se neptal na volby. Po vhození hlasovacího lístku otvor přenosné volební schránky zalepila a pokračovala dál. Před každým dalším voličem otvor přenosné volební schránky odlepila. To se opakovalo u všech voličů. Po návštěvě prvních pěti voličů byla odvezena strážníkem Městské policie, který viděl, zda s přenosnou volební schránkou manipulovala či nikoli. Posledním navštíveným občanem byl pan J. K., a to na základě žádosti jeho syna, který nabídl odvoz k nemohoucímu otci, protože ten by jinému neotevřel. Také tam postupovala stejně jako u předchozích voličů. Připustila porušení volebního zákona, ale odmítla jakékoli spekulace o zmanipulování voleb nebo ovlivňování hlasování.

Protože stanovisko zapisovatelky volební komise samo o sobě nenahrazuje vyjádření odpůrce k návrhu, vyzval soud opakovaně dne 27. 10. 2010 odpůrce k předložení vyjádření k věci s tím, aby uvedl, kolik voličů požádalo ve smyslu § 33 odst. 7 volebního zákona o možnost hlasovat mimo volební místnost, zda volební strana č. 5 S. VIZE 2010 (dále jen „volební strana“) delegovala podle § 17 odst. 2 volebního zákona svého člena a náhradníka do volební komise a zda měla svého zástupce ve volební komisi.

Zákon o volbách pověřuje dozorem nad průběhem voleb volební komisi [zde okrskovou volební komisi (§ 16 písm. b)], kterou za tím účelem vybavuje pravomocemi vyplývajícími z § 37 odst. 2. Podle označeného ustanovení je okrsková volební komise nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, oprávněna odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit nebo prodloužit dobu hlasování. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení hlasování je volební komise povinna zaznamenat v zápise o průběhu a výsledku hlasování.

Ze Zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci S. (dále jen „zápis o hlasování“) vyhotoveném a podepsaném členy volební komise a zapisovatelkou dne 16. 10. 2010 v 17.13 hodin vyplývá, že hlasování nebylo přerušeno a při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly podány stížnosti nebo oznámení. Z toho soud dovozuje, že okrsková volební komise neshledala žádné okolnosti, které by bránily řádnému hlasování. Ze zápisu dále

vyplývá, že při hlasování byla použita přenosná volební schránka. Z celkového počtu 785 osob zapsaných do výpisu ze seznamu voličů a jeho dodatku, byly vydány úřední obálky 364 voličům, odevzdán byl týž počet úředních obálek a celkem bylo odevzdáno (pro všechny volební strany) 4827 platných hlasů, z toho pro volební stranu VIZE 2010 celkem 1385 hlasů. Zápis o výsledku voleb byl sepsán téhož dne v 19.01 hodin.

Podle § 17 odst. 2 volebního zákona každá volební strana (§ 20 odst. 1), jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu. Týž slib skládá rovněž zapisovatel, jenž je členem okrskové volební komise s poradním hlasem (§ 17 odst. 4 a 5 volebního zákona).

Z vyjádření odpůrce, doručeného soudu dne 1. 11. 2010, vyplývá (shodně se stanoviskem zapisovatelky volební komise), že s přenosnou volební schránkou bylo navštíveno celkem šest voličů. Odpůrce dále uvedl, že volební strana VIZE 2010 delegovala do volební komise svoji zástupkyni, která se stala členkou této komise.

Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 60 volebního zákona se aktivně legitimovaný subjekt může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatonsti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, přičemž důvodem návrhu (§ 60 odst. 2 až 4 volebního zákona) je tvrzení, podle kterého byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, výsledky voleb nebo výsledky volby kandidáta. Z uvedeného plyne, že na základě návrhu aktivně legitimovaného subjektu se soud zabývá přezkumem hlasování, přezkumem zjištěných volebních výsledků a jejich vyhlášení.

Problematikou volebního soudnictví se opakovaně zabýval Ústavní soud, který např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 17, vyhlášen pod č. 140/2005 Sb.) zformuloval základní interpretační maximu zákonné úpravy volebního soudnictví tak, že „Vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 Ústavy), vyslovil základní tezi, dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů a předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Konstatoval dále, že „právní úprava volebního soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování, a všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Řízení ve věcech volebního soudnictví je proto založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (viz rovněž nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 28, nález č. 117, vyhlášen pod č. 476/2002). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potencionální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce pro stanovené časové období (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 30/95, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5, nález 3, vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.), rozhodnutí voličů jako suveréna může tudíž soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodly jinak a byl by zvolen jiný kandidát.“

Ve světle naznačených ústavních kautel pro volební soudnictví posoudil soud návrh na neplatnost hlasování takto:

Podle § 33 odst. 7 volebního zákona volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Z vyjádření odpůrce a stanoviska zapisovatelky volební komise vyplývá, že k navrhovatelkou tvrzenému porušení volebního zákona skutečně došlo, když za voliči, kteří požádali o hlasování mimo volební místnost, nebyli v rozporu s § 33 odst. 7 volebního zákona vysláni s přenosnou volební schránkou 2 členové komise, nýbrž pouze 1 členka komise v osobě zapisovatelky.

Po zodpovězení této dílčí otázky, bylo prvním úkolem soudu zvážit, zda zjištěné porušení zákona mohlo svou intenzitou ovlivnit průběh hlasování (§ 90 odst. 1 s. ř. s.). Odpověď na tuto otázku vyznívá záporně a to z následujících důvodů.

Předně je nutné mít na zřeteli, že i přes zjištěné pochybení, bylo voličům, kteří se, ať již z jakýchkoli příčin, nemohli sami dostavit do volební místnosti, umožněno realizovat své aktivní volební právo a svou vůlí se podílet na vytvoření zastupitelstva obce, v níž trvale žijí. Z pohledu ústavně zaručeného práva účasti jedince na správě veřejných záležitostí zakotveného v č l21. odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jímž je nesporně třeba rozumět i účast občanů na volbě zastupitelstva obce, by naopak mnohem závažnějším porušením volebního zákona bylo, pokud by voličům byla možnost uskutečnit volební akt prostřednictvím přenosné volební schránky zcela odepřena.

S ohledem na tvrzení obsažená v návrhu, zbývá posoudit, zda zapisovatelka (členka volební komise), tím že jako jediná navštěvovala voliče s přenosnou volební schránkou a tím, že k návratu do volební místnosti a při cestě za posledním voličem využila osobní dopravu, mohla ovlivnit hlasování navštívených voličů a manipulovat s obsahem přenosné volební schránky. Ačkoli tuto eventualitu nelze absolutně vyloučit, musí soud rovněž tuto námitku odmítnout. Jde totiž o pouhou, ničím nepodloženou, domněnku navrhovatelky, která nadto k prokázání tohoto

tvrzení soudu nenabízí žádný důkaz. Za této situace vzal soud za podklad svého rozhodnutí stanovisko zapisovatelky, která jakoukoli manipulaci s přenosnou volební schránkou a jakékoli ovlivňování voličů při hlasování odmítla. Na tomto místě soud připomíná, že také zapisovatelka, stejně jako všichni členové volební komise složila slib, jímž se podle § 17 odst. 4 volebního zákona zavázala vykonávat svědomitě a nestranně svoji funkci a řídit se při tom Ústavou, zákony

a jinými právními předpisy. Za situace, kdy zpronevěření se tomuto slibu zapisovatelkou je zpochybňováno pouze hypotetickými úvahami navrhovatelky, bez předložení jakéhokoli konkrétního přesvědčivého důkazu, nemůže soud pravdivost stanoviska zapisovatelky bez dalšího odmítnout, neboť k zpochybnění jejího tvrzení nemá, krom domněnek navrhovatelky, žádné jiné podklady.

Soud navíc vzal v úvahu, že každá volební strana, jejíž kandidátka byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, má právo delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Využije-li volební strana tohoto zákonného oprávnění, stane se její delegát (popř. náhradník za podmínek stavených v § 17 odst. 2 větě třetí), po složení slibu, členem volební komise a stejně jako další členové komise (ze soupeřících volebních stran) je nadán pravomocemi vyplývajícími z § 16 volebního zákona, mimo jiné zajišťuje a dozírá na průběh hlasování. Z toho vyplývá, že členka volební komise za volební stranu VIZE 2010 a spolu s ní také další členové volební komise nesou odpovědnosti za porušení zákona, když dopustili, že za voliči s přenosnou volební schránkou docházela pouze zapisovatelka volební komise, bez doprovodu druhého člena volební komise.

Navíc je soud přesvědčen o tom, že s ohledem na cíl každé volební strany uspět ve volbách, sleduje a dozírá každý člen volební komise na to, aby při sčítání hlasů nedošlo k jakýmkoli machinacím po otevření volebních schránek (včetně přenosné volební schránky), kdy se jejich obsah smísí (§ 40 odst. 2 volebního zákona). Již v tomto okamžiku by po otevření přenosné volební schránky a vynětí obálek s hlasovacími lístky od pouhých šesti voličů musely být patrné množstevní nesrovnalosti. Krom uvedeného vzal soud v úvahu, že zápis podepsaný všemi členy volební komise o žádných okolnostech narušujících hlasování ničeho nepraví a že navíc (rovněž podle zápisu) souhlasí počet vydaných a odevzdaných obálek.

S přihlédnutím ke shora uvedenému soud uzavírá, že zjištěný způsob porušení volebního zákona nemohl ovlivnit výsledky hlasování, a proto návrh na vyslovení neplatnosti hlasování jako nedůvodný zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Toto usnesení bude doručeno účastníkům řízení a bude vyvěšeno na úřední desce; právní moci nabývá dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ve věcech volebních je podle § 104 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.

V Praze dne 3. listopadu 2010

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Nešporová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru