Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

44 A 65/2011 - 18Usnesení KSPH ze dne 26.07.2011

Prejudikatura

29 Ca 301/2006 - 98

Vol 10/2006 - 28


přidejte vlastní popisek

44 A 65/2011 - 18

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci navrhovatelky: Ing. P. E. P., proti odpůrci: Městský úřad M., za účasti: 1) J. S., 2) J. V., 3) R. B., 4) S. K., 5) Ing. K. F. S., o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelka podala dne 12. 7. 2011 v zákonné desetidenní lhůtě stanovené v § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) návrh na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů. V návrhu uvedla, že v nových volbách kandidovala za „Sdružení pro ještě lepší K.“ na 2. místě a nebyla zvolena rozdílem pouhého jednoho hlasu. Předsedou volební komise byl přívrženec jiné volební strany, a proto se navrhovatelka domnívá, že by mohla být chyba ve sčítání hlasů, která ji poškodila. Jelikož v obci je nízký počet voličů, je snadné zjistit, kolik hlasů získala každá volební strana. Proto navrhovatelka požaduje přepočítání hlasů.

Krajský soud v Praze (dále jen „soud“) vyzval odpůrce přípisem ze dne 13. 7. 2011, aby se vyjádřil k návrhu a předložil příslušnou spisovou dokumentaci, zejména zápisy o průběhu a výsledku hlasování, hlasovací lístky a dokumentaci týkající se delegování členů a složení volební komise. Přípisem z téhož dne soud vyzval také zvolené členy zastupitelstva, aby k návrhu zaujali stanovisko.

Dne 18. 7. 2011 obdržel soud písemné stanovisko odpůrce, který předložil požadovanou dokumentaci a uvedl, že sčítání hlasů proběhlo jen za přítomnosti členů okrskové volení komise.

Zastupitel R. B. ve vyjádření k návrhu uvedl, že volební komise byla složena ze tří členů a zapisovatele. Z toho zapisovatel a dva členové volební komise byli navrženi starostou obce, lídrem volební strany „Sdružení pro ještě lepší K.“. Náklonnost volební komise k druhé volební straně „K. jinak“ je proto vyloučena. Nikdo z členů volební komise, pokud je mu známo, nevznesl jakékoli podezření na chybu při sčítání volebních hlasů. Pro neplatnost byl vyloučen pouze jeden hlasovací lístek, na kterém chtěl volič volit volební stranu „K. jinak“, ale zakřížkoval všech šest kandidátů, čímž hlasovací lístek zneplatnil. Navíc rozdíl, o který nebyla navrhovatelka zvolena, byl více než jeden hlas. Volební výsledek pak koresponduje s důvěrou v říjnových volbách, kdy sice s 65 hlasy vyhrála volební strana „Sdružení pro ještě lepší K.“, ale nikoliv důvěrou voličů, ale pouze nejdnostností a neznalostí protikandidátů, kteří v součtu získali 126 hlasů. Po špatných zkušenostech s prací volební komise v říjnových volbách proběhly současné volby pod velkou kontrolou ze strany odpůrce i Českého statistického úřadu, kdy předsedkyně komise byla rozsáhle školena pracovnicí Českého statistického úřadu. Návrh na neplatnost voleb je proto účelový a ničím nepodložený. Jelikož po říjnových volbách panuje v obci podezření, že se v době od vyhlášení výsledků voleb do odeslání dokumentace soudu manipulovalo s hlasovacími lístky, bylo by pro případ, že by soud po přepočtu hlasovacích lístků zjistil chybu, nutné k ústnímu jednání předvolat všechny členky volební komise. Hlasovací lístky totiž byly zapečetěny pouze razítkem obecního úřadu (bez podpisů členů volební komise), přičemž k razítku má přístup pouze starosta J. S.

Obdobně se vyjádřil i zastupitel Ing. K. F. Si.

Zastupitelka J. V. ve vyjádření k návrhu uvedla, že jelikož při práci volební komise nebyla přítomna, nemůže se k její práci vyjádřit. Členky volební komise vybíral starosta Jiří Souček, který kandidoval za stejnou volební stranu jako navrhovatelka. Mělo-li by tedy dojít ke zmanipulování voleb, nelze předpokládat, že by to bylo v neprospěch volební strany, která získala pouze 1 mandát, a to už jen proto, že členkou komise byla i manželka starosty. Vzhledem k tomu, že předsedkyně volební komise byla řádně školena, je třeba věřit v to, že volební komise pracovala svědomitě a poctivě a celý spor je veden jen proto, aby se prodlužovala krize v obci.

Zastupitelka S. K. ve vyjádření k návrhu uvedla, že předsedkyně volební komise byla řádně proškolena a navíc jde o svědomitou osobu. K ostatním členům volební komise zastupitelka bližší poznatky nemá, krom toho, že byli vybíráni starostou J. S. coby přívrženci jím vedené volební strany. Lze tedy předpokládat, že by při sebemenším pochybění reagovali bezodkladně na místě.

Zastupitel J. S. ve vyjádření k návrhu uvedl, že navrhovatelka ve volbách kandidovala za stejnou volební stranu. Vzhledem k tomu, že podobně jako v říjnových volbách měl kandidát volební strany „K. jinak“ R. B. opět informace o průběhu sčítání hlasů od členů volební komise (nyní o tom, že se navrhovatelka do obecního zastupitelstva nedostala o jeden hlas), je požadavek navrhovatelky na přepočítání hlasů důvodný. Někteří kandidáti volební strany „K. jinak“ jsou totiž schopni použít jakékoli prostředky, aby ovlivnili výsledek voleb ve svůj prospěch. V období před novými volbami totiž docházelo k jeho verbálnímu napadání, byla sepsána a v tisku zveřejněna petice za jeho odstoupení, která obsahovala řadu lživých informací. Nepravdivými informacemi (např. o tom, že obci hrozí bankrot a připojení k jiné obce) byli manipulováni starší občané. Přepočítání hlasů proto sice nemusí, ale také může, mít na výsledek voleb vliv.

Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona se každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta. Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Soud se proto nejprve zabýval splněním procesních náležitostí podaného návrhu a v tomto směru uzavřel, že návrh byl podán včas, a to aktivně legitimovaným subjektem.

Aktivně legitimovaný subjekt se může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, přičemž důvodem návrhu (§ 60 odst. 2 až 4 volebního zákona) je tvrzení, podle kterého byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, výsledky voleb nebo výsledky volby kandidáta. Z uvedeného plyne, že na základě návrhu aktivně legitimovaného subjektu se soud zabývá přezkumem hlasování, přezkumem zjištěných volebních výsledků a jejich vyhlášení.

Je třeba předznamenat, že problematikou volebního soudnictví se opakovaně zabýval Ústavní soud, který např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 17, vyhlášen pod č. 140/2005 Sb.) zformuloval základní interpretační maximu zákonné úpravy volebního soudnictví tak, že „Vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 Ústavy), vyslovil základní tezi, dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů a předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“

Ve světle naznačených ústavních kautel pro volební soudnictví posoudil soud návrh na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů takto:

Navrhovatelka svůj návrh na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidátů opírá o své těsné nezvolení zastupitelkou obce. Tvrdí, že s ohledem na nízký počet voličů, kteří se zúčastnili voleb, a na to, že předsedkyní volební komise byla přívrženkyně jiné volební stany, by případná chyba při sčítání hlasů, mohla mít zásadní vliv na výsledek voleb.

Okrsková volební komise je ustavována tak, že každá volení strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí (§ 17 odst. 2 volebního zákona). Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 písm. d) volebního zákona, jmenuje členy na neobsazená místa starosta.

Z předložené volební dokumentace vyplývá, že volební strana „K. jinak“ delegovala do okrskové volební komise paní M. S. a volební strana „Sdružení pro ještě lepší K.“ delegovala do okrskové volební komise paní J. S. Na třetí neobsazené místo člena okrskové volební komise pak starosta v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 volebního zákona jmenoval paní M. M.. Z předložené dokumentace dále plyne, že na prvním zasedání okrskové volební komise, které se konalo dne 11. 6. 2011, všechny členky komise složily předepsaný slib. V procesu ustavování okrskové volební komise soud žádné pochybění neshledal. Naopak obě volební strany využily svého oprávnění a delegovaly svého člena okrskové volební komise, čímž se v principu předchází následnému nebezpečí pochybení při sčítání hlasů.

Úkolem takto ustavené okrskové volební komise je mimo jiné sčítat hlasy a vyhotovovat zápis o průběhu a výsledku hlasování [§ 16 písm. c)]. Členové okrskové volební komise podle § 17 odst. 4 volebního zákona skládají slib tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Zavazují se tedy také k tomu, že budou při sčítání hlasů postupovat podle ustanovení § 40 volebního zákona. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti. Podle odstavce 6 citovaného ustanovení každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků a předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

S ohledem na shora uvedené závěry Ústavního soudu i pro hodnocení práce okrskových volebních komisí, které jsou vázány slibem, platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební pochybení namítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, Vol 82/2006, dostupném na www.nssoud.cz „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky.“ Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatelka soudu předložila dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.

Předně soud uvádí, že výsledky voleb do zastupitelstev obcí zjišťuje volební komise jako taková a nikoliv její jednotliví členové, tedy ani její předseda sám. Proto fakt, že předsedkyní okrskové volební komise byla členka delegována jednou volební stranou, nemůže být bez dalšího idicií, která soud povede k přepočítávání hlasů. A to zejména za situace, kdy navrhovatelka neuvedla žádné bližší a konkrétnější okolnosti o tom, proč právě osoba předsedkyně okrskové volební komise měla mít vliv na nesprávné sčítání hlasů. Navrhovatelka byla kandidátem volební strany, a proto po ní lze taková tvrzení důvodně požadovat. Volební strana, za niž kandidovala, měla v okrskové volební komisi svého delegáta. Navrhovatelka proto měla na podporu svých tvrzení uvést důkazy (například v podobě prohlášení členky okrskové volební komise o tom, k jakým nesrovnalostem a nestandardním krokům došlo při sčítání hlasů) a navrhovat jejich provedení. Pouze takový krok by posléze mohl být základem pro prošetření postupu okrskové volební komise.

Pro srovnání soud poukazuje na všem účastníkům souzené věci známý spor ve věci přezkumu podzimních voleb do zastupitelstva obce K. vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. 44 A 96/2010. V této věci soud přistoupil k přepočítání hlasů, kdy jej k tomu vedly konkrétní námitky a z nich vznikající pochybnosti ohledně neplatnosti některých hlasovacích lístků. Tehdejší navrhovatel ve svém návrhu tlumočil informaci člena volební komise pana J. K. o označení třech volebních lístků za neplatné, a popsal, jak konkrétně měly být tyto lístky vyplněny. K tomu doložil stanovisko pracovníka Českého statistického úřadu o tom, že popsaným způsobem vyplněné volební lístky jsou platné. Tyto konkrétní indicie pak soud vedly k tomu, že přistoupil k přepočítání hlasů.

Oproti tomuto případu navrhovatelka v souzené věci nic konkrétnějšího neuvádí a nedokládá. Není proto důvod, aby soud jen proto, že předsedou okrskové volební komise byl delegát jiné volební strany, přistoupil k přezkoumávání volebních výsledků. Důvodem pro takový postup soudu přitom nemohla být ani údajná těsnost volebního výsledku. Soud k tomu předesílá, že dílčí chyby při sčítání hlasů jistě nelze vyloučit. Nicméně celý proces hlasování a sčítání hlasů je s ohledem na počet členů okrskové volební komise, jejichž úkolem je navzájem se kontrolovat, a na způsob jejich delegování, kdy každá z volebních stran má možnost delegovat svého zástupce, nastaven tak, aby nebezpečí pochybení bylo minimalizováno. Pokud je i přesto sčítání hlasů prováděno tak, že to zavdává důvod domnívat se, že není prováděno správně, má možnost každý člen okrskové volební komise, který by měl pochybnosti o korektnosti sčítání, vznést proti tomu výhrady. O existenci takových výhrad se přitom navrhovatelka ve svém návrhu nezmiňuje. Proto je třeba učinit stejný závěr jako ohledně vlivu předsedkyně volební komise na sčítání hlasů.

K údajné těsnosti volebního výsledku soud nad rámec svých rozhodovacích důvodů poznamenává, že zápis o výsledku voleb do zastupitelstva obce ze dne 2. 7. 2011, který je mj. dostupný na webových stránkách www.volby.cz (http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv111112?xjazyk=CZ&xid=7&xobec=531651), nepotvrzuje, že navrhovatelka nebyla zvolna zastupitelkou pouze o jeden hlas. Je pravdou, že získala stejný počet hlasů jako kandidát pořadové číslo 1 J. S., tj. 16. Aby se však jako kandidátka volební strany „Sdružení pro ještě lepší K.“ pořadové číslo 2 pro účely přidělování mandátů dostala před tohoto kandidáta, tj. na první místo, musela by získat daleko více hlasů než zmiňovaný kandidát pořadové číslo 1. To plyne z ustanovení § 45 volebního zákona, který v odstavci 3 stanoví, že „Český statistický úřad přikáže mandáty přidělené kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům podle pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině, pokud nedojde ke změně pořadí podle odstavce 4.“ V odstavci 4 pak stanoví, že „ Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na první místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány; v případě rovnosti hlasů mezi postupujícími kandidáty je rozhodující původní pořadí kandidátů na kandidátní listině.“

Námitky navrhovatelky proto nelze hodnotit jinak, než jako blíže nepodložené domněnky a spekulace. Tyto domněnky bez toho, aby tu byly relevantní důkazy a indicie, z nichž by bylo možné usuzovat na jejich důvodnost, nemohou vést k tomu, aby soud nahrazoval práci okrskové volební komise až to té míry, že by přepočítával veškeré odevzdané hlasy.

S přihlédnutím ke shora uvedenému soud návrh na vyslovení neplatnosti voleb a neplatnosti volby kandidátů jako nedůvodný zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Toto usnesení krajský soud doručí účastníkům řízení a vyvěsí jej na úřední desce soudu. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ve věcech volebních je podle § 104 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.

V Praze dne 26. července 2011

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Vlasáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru