Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

44 A 11/2018 - 30Usnesení KSPH ze dne 25.04.2018

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 176/2018

přidejte vlastní popisek

44 A 11/2018 - 30

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci

žalobce: P. H.

bytem S., S.

proti žalovanému Krajský úřad Středočeského kraje
se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2017, č. j. X, sp. zn. X,

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Příbram (dále jen správní orgán I. stupně“) ze dne 7. 12. 2016, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a zároveň toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z nedbalostního přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jehož skutkovou podstatu naplnil porušením ustanovení § 5 odst. 2 písm. g) zákona o silničním provozu tím, že dne 12. 6. 2016 ve 22:35 hodin v obci Příbram, v ulici H. u., řídil osobní motorové vozidlo tovární značky O., registrační značky X, kde byl kontrolován hlídkou Policie České republiky, Obvodního oddělení Příbram. Při kontrole se po pozitivním orientačním vyšetření přístrojem X na návykovou látku Canabis, odmítl na výzvu podrobit odbornému lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu ke zjištění, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn návykovou látkou.

3. Za uvedené protiprávní jednání uložil správní orgán I. stupně žalobci podle ustanovení § 125c odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu pokutu ve výši 30 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Žalobci byla současně dle § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) a s ustanovením § 1 odst. 1 vyhlášky č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka náhrady nákladů řízení o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, uložena povinnost nahradit náklady přestupkového řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč.

4. Žaloba byla dne 15. 2. 2018 doručena Nejvyššímu správnímu soudu, který ji usnesením ze dne 28. 2. 2018, č. j. X, postoupil věcně příslušenému Krajskému soudu v Praze, a to včetně vyžádaného napadeného rozhodnutí.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě mimo jiné upozornil na skutečnost, že žaloba byla podána opožděně. Žalovaný tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 23. 5. 2017 do datové schránky. Dvouměsíční propadná lhůta marně uplynula dne 24. 7. 2017. Jelikož bylo soudní řízení zahájeno dne 15. 2. 2018, je žalovaný toho názoru, že by měla být žaloba pro opožděnost odmítnuta.

6. Krajský soud se při posuzování splnění podmínek řízení nejprve zabýval včasností žaloby. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.) podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zákon zvláštní lhůtu jinou.

7. Žalobce v žalobě upozorňuje na skutečnost, že mu zpráva doručovaná do datové schránky dne 23. 5. 2017 byla doručena s přílohou v poškozeném formátu, tudíž je napadené rozhodnutí nesrozumitelné a žalobce se s jeho obsahem nemohl seznámit. Součástí žaloby je i kopie části napadeného rozhodnutí. Z kopie je zřejmá obtížná čitelnost textu, neboť část písmen je, buď přímo nahrazena různými znaky, anebo jsou tyto znaky volně vloženy do textu, bez toho aniž by přímo nahrazovaly např. písmena s diakritikou. Žalobce v žalobě uvádí, že se s napadeným rozhodnutím mohl poprvé seznámit až v únoru roku 2018 od exekutora.

8. Žalobcova matka v podání ze dne 15. 2. 2018, připojeném k žalobě, uvedla, že v souvislosti s nečitelností textu vyrozuměli jak žalovaného, tak správní orgán I. stupně a dožadovali se doručení takové verze napadeného rozhodnutí, která nebude technicky poškozena. Dle jejich vyjádření jim nikdy řádná verze doručena nebyla. Žalobce ani jeho matka k žalobě nepřipojili žádné dokumenty (listiny), ze kterých by bylo zřejmé, že se opakovaně dožadovali doručení nepoškozené verze napadeného rozhodnutí, tudíž že pro ně byl text napadeného rozhodnutí nečitelný.

9. Z obsahu správního spisu, který měl soud k dispozici, byly zjištěny následující a pro posouzení včasnosti doručení žaloby rozhodné skutečnosti. Ve spisu je založen protokol o výsledku ověření datové zprávy, ve kterém je uvedeno, že datová zpráva byla odeslána dne 23. 5. 2017 v 7:50:27 hod., přičemž doručena byla dne 23. 5. 2017 v 7:55:04 hod., adresátem byl P. H., identifikace datové schránky je X. Předmět podání byl nadepsán „H. P. – Rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o přestupku“ a opatřen příslušným číslem jednacím: „X“. Součástí protokolu je i ověření příloh datové zprávy, ze kterého je zřejmé, že žalobci byla doručena příloha s názvem „17_H._drogy_odm._Pribram.pdf“ o velikosti 281157 B (bajtů)

10. Součástí spisu je i plná moc k nahlížení do spisu ze dne 1. 7. 2017 udělená žalobcem jeho matce. K této plné moci je rukou doplněna poznámka: „Dne 23. 8. 2017 ve 12:05 h. předáno rozhodnutí ve věci p. P. H., nar. X, vydané pod sp. zn. X.“

11. Dle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronické konverzi dokumentů“) platí, umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnou svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě.

12. Dle ustanovení § 17 odst. 3 zákona o elektronické konverzi dokumentů platí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

13. Z předloženého protokolu o výsledku ověření datové zprávy je patrné, že žalobci byla datová zpráva do datové schránky odeslána 23. 5. 2017 v 7:50:27 hod., a doručena téhož dne 23. 5. 2017 v 7:55:04 hod. Z ostatních doprovodných informací (předmět podání a číslo jednací) je seznatelné, jaké věci se zpráva týká. Dále je zřejmé, že žalobci byla doručena i příloha, která obsahovala napadené rozhodnutí. Přílohu se žalobci podařilo otevřít, tudíž nebyla zatížena takovou vadou, aby byla zcela nedostupná. Žalobce tvrdí, že následně zjistil, že v příloze připojené rozhodnutí je jen velmi obtížně čitelné. K tomu soud uvádí, že i kdyby taková případná vada textu skutečně nastala, nemohla mít za následek nedostatek doručení rozhodnutí. Žalobce doručení uvedené datové zprávy spolu s napadeným rozhodnutím dne 23. 5. 2017 nezpochybňuje. Soudu tak žádné pochybnosti o okamžiku doručení zprávy, potažmo napadeného rozhodnutí nevznikly. Žalobce navíc k žalobě ani nepřipojil žádné listiny, jež by prokazovaly, že správní orgány opakovaně žádal o doručení formálně bezchybného rozhodnutí. Taková žalobcova iniciativa neplyne ani ze správního spisu. Žalobní námitky v tomto směru uplatněné tak zůstaly pouze v rovině nepodloženého tvrzení.

14. Žalobce pak v souvislosti s jím tvrzeným doručením nečitelného textu namítl nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí. Soud ve vztahu k této námitce konstatuje, že doručení potenciálně nesrozumitelného rozhodnutí není důvodem pro vyvrácení účinků doručení správního rozhodnutí dle § 17 odst. 3 zákona o elektronické konverzi dokumentů ve spojení s § 72 správního řádu. V případě, že by soud shledal, že je napadené rozhodnutí nesrozumitelné, byl by dán důvod pro zrušení rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost. Avšak nejedná se o důvod, který by vyvracel právní účinky doručení rozhodnutí nebo který by mohl ovlivnit běh lhůty pro podání žaloby dle § 72 odst. 1 s. ř. s.

15. V dané věci má soud za prokázané, že dne 23. 5. 2017 bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí, čímž započala běžet dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby dle § 72 odst. 1 s. ř. s., která uplynula dne 24. 7. 2017. Žalobce podal žalobu až dne 15. 2. 2018, přičemž neprokázal, že by k výše uvedenému doručení napadeného rozhodnutí nedošlo.

16. Vzhledem ke shora uvedenému není pochyb o tom, že je žaloba podána opožděně. Soud ji proto prvním výrokem tohoto usnesení podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro opožděnost odmítl. V druhém výroku pak rozhodl o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání

kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 25. dubna 2018

JUDr. Věra Šimůnková v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru