Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

44 A 102/2010 - 19Usnesení KSPH ze dne 12.11.2010


přidejte vlastní popisek


44 A 102/2010-19

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Jitky Zavřelové, v právní věci navrhovatele: Ing. K. F. S., proti odpůrci: Obecní úřad K., o návrhu na neplatnost výsledů voleb

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel učinil dne 26. 10. 2010 elektronické podání (bez zaručeného elektronického podpisu), které písemně doplnil 29. 10. 2010, jímž se v zákonné desetidenní lhůtě stanovené v § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá vyslovení neplatnosti vyhlášení voleb do obecního zastupitelstva v obci K.. V návrhu uvádí, že v minulých volbách bylo v obci K. voleno sedm zastupitelů. Aniž by byla projednána jakákoli změna, starosta obce rozhodl, že bude jen pět zastupitelů. Při podání stížnosti na úřadě ve M .mu bylo sděleno, že před volbami se to již nedá řešit a že si má podat odvolání až po volbách. Starosta se snažil tuto změnu ještě legalizovat, ale korespondence s úřadem ve M. svědčí o opaku. Tuto změnu mandátů ze sedmi na pět nikdy zastupitelé veřejně neprojednávali. Navrhovatel na podporu svého tvrzení připojil k návrhu e-mailovou korespondenci mezi starostou obce a pracovnicí městského úřadu M., jejímž předmětem byly „volby do zastupitelstev obcí“.

Odpůrce (prostřednictvím starosty obce) ve vyjádření k návrhu uvedl, že na mimořádném zasedání zastupitelů obce dne 11. 7. 2010 bylo odhlasováno, že v dalším volebním období bude stejný počet zastupitelů jako dosud, tedy pět. Nadbytečně byli odhlasováni ještě dva náhradníci. Stalo se tak pouze z neznalosti poměrně komplikovaného volebního zákona. Mimořádné zasedání zastupitelstva bylo řádně zveřejněno pozvánkou na úřední desce obce a „mimořádné“ bylo proto, že na úřední desce je obecná pozvánka na všechna zasedání zastupitelstva v roce 2010. Potřeba mimořádného zasedání vznikla upozorněním Městského úřadu M. na to, že je třeba urychleně stanovit počet členů zastupitelstva na další volební období. Na zasedání byla přítomna nadpoloviční většina zastupitelů, ze
2

zasedání byl pořízen zápis a usnesení, které bylo zveřejněno. Čtvrtý nepřítomný zastupitel byl kontaktován telefonicky (ač to nebylo nutné) a s počtem zastupitelů souhlasil. Pátá členka zastupitelstva byla na dovolené. Obec K. má k dnešnímu dni 51 obyvatel včetně mladistvých a dětí. Starosta obce se v závěru vyjádření důrazně ohradil proti nařčení navrhovatele, že sám rozhodl o počtu zastupitelů, a že se snažil tuto změnu ještě legalizovat, dokladem čehož má být podle navrhovatele e-mailová korespondence. Tvrzení navrhovatele označil za účelovou lež a snahu za každou cenu (a to i rizika dalších soudních sporů) zvrátit výsledek voleb, protože navrhovatel v nich neuspěl podle svých představ. E-mailová korespondence byla pouze jeho osobním dotazem k objasnění a upřesnění otázky počtu zastupitelů. Podle starosty obce souvisí tento návrh s dalším návrhem na neplatnost voleb podaným panem R. B. (poznámka soudu: návrh je veden pod sp. zn. 44 A 96/2010), protože jde o osoby, které se do zastupitelstva obce na základě voleb nedostaly a usilují o zvrácení výsledku voleb za každou cenu.

Z příloh připojených odpůrcem k vyjádření, zejména ze Zápisu z mimořádného zasedání zastupitelstva ze dne 11. 7. 2010 (dále jen „zápis“), se podává, že zastupitelé všemi hlasy tří přítomných členů stanovili počet členů zastupitelstva shodně jako dosud, tedy pět členů (a dva náhradníky).

Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona se každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.

Navrhovatel se domáhá vyhlášení neplatnosti voleb z důvodu nesprávného stanovení počtu zastupitelů. Soud proto musel nejprve vyřešit otázku věcné projednatelnosti návrhu, neboť navrhovatelem tvrzené pochybení nemá původ v porušení volebního zákona, nýbrž zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů (dál jen „zákon o obcích“).

Odpověď na tuto otázku nalezl soud v konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu, např. usnesení ze dne 22. 7. 2010, č. j. Vol 12/2010 – 24 (dostupné na www.nssoud.cz), v němž Nejvyšší správní soud, zabývající se návrhem na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny podle zákona č. 247/1005 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, převzal závěry z jiného svého rozhodnutí, a to usnesení ze dne 4. 7. 2006, č. j. Vol 66/2006 – 105 (dostupné rovněž na www.nssoud.cz), podle kterých „by úvaha, jež by soudní přezkum voleb omezovala pouze na kontrolu dodržování jediného zákona bez možnosti zohlednit porušení jiných právních předpisů, ve svých důsledcích zcela negovala smysl soudního přezkumu. Dále „výklad ustanovení § 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. není možno provést tak, že kompetence soudu přezkoumávat platnost volby kandidáta je omezena výhradně na porušení tohoto zákona. Jakkoli soud nezpochybňuje obsah a význam citovaného ustanovení, je třeba ho vnímat v kontextu ústavně založené kompetence soudu provádět přezkum voleb (čl. 20 Ústavy ČR) tak, že zákonodárci je svěřeno vymezení rozsahu soudního přezkumu, tzn. vymezení konkrétních typů řízení, což ostatně Nejvyšší správní soud plně respektuje. Proto soud dospívá k závěru, že jeho – ústavně předvídanou a zákonem založenou – kompetenci přezkoumávat platnost volby kandidáta je nutno vykládat tak, že kromě případů tvrzeného porušení relevantních ustanovení zákona č. 247/1995 Sb. se vztahuje i na případy další. Okruh těchto dalších případů přitom není
3

neomezený, nýbrž je dán tou skutečností, že volební proces není přímo a nepřímo upraven zákonem jediným, nýbrž celou řadou právních předpisů, a je tedy úkolem soudu citlivě zvážit, které případy protizákonnosti dosahují až dokonce ústavní intenzity tak, aby mohly být brány za relevantní pro hodnocení regulérnosti voleb.

Vzhledem k tomu, že výše přijaté závěry Nejvyššího správního soudu jsou pro svou obecnou povahu akceptovatelné také pro přezkum platnosti voleb do zastupitelstev obcí, přistoupil soud k věcnému posouzení návrhu poukazujícímu na porušení zákonao obcích, jako zákona náležejícího do množiny právních předpisů upravujících a regulujících volební proces završený hlasováním voličů, vyhlášením výsledků voleb a zvolením navržených kandidátů.

Následně se soud zabýval splněním procesních náležitostí podaného návrhu a v tomto směru uzavřel, že návrh byl podán včas (výsledky voleb do zastupitelstev obcí vyhlásila Státní volební komise v úterý dne 19. října 2010), a to aktivně legitimovaným subjektem, neboť navrhovatel byl zapsán do seznamu ve volebním okrsku obce K.

Aktivně legitimovaný subjekt se může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, přičemž důvodem návrhu (§ 60 odst. 2 až 4 volebního zákona) je tvrzení, podle kterého byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, výsledky voleb nebo výsledky volby kandidáta. Z uvedeného plyne, že na základě návrhu aktivně legitimovaného subjektu se soud zabývá přezkumem hlasování, přezkumem zjištěných volebních výsledků a jejich vyhlášení.

Po posouzení návrhu z hlediska výtek v něm obsažených, dospěl soud k závěru o nedůvodnosti návrhu.

Uvedený závěr vychází z následujících úvah a důvodů:

Podle § 67 zákona o obcích zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev obcí. Podle § 68 odst. 1 zákona o obcích zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci do 500 obyvatel 5 až 15 členů. Podle odst. 2 téhož ustanovení počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým. Citované ustanovení pokud jde o oznámení na úřední desce odkazuje v poznámce 3b) na § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá pravomoc zastupitelstva obce stanovit počet členů zastupitelstva pro další volební období.

Navrhovatel v návrhu namítá, že počet zastupitelů byl oproti dřívějšímu stavu nedůvodně snížen ze sedmi na pět, a že o počtu zastupitelů pro volby do zastupitelstva obce K. pro rok 2010 rozhodl starosta obce sám.
4

Soud konstatuje, že uvedená tvrzení navrhovatele jsou nepodložená, mylná a účelová.

Z vyjádření odpůrce, doloženého zápisem, učinil soud jednoznačné zjištění, že zastupitelstvo obce bylo až dosud pětičlenné. Jmenovitě bylo tvořeno starostou obce J. S., zastupitelkami H. Č., Ing. P. E. P., J. K. a zastupitelem M. Š.. Týž počet zastupitelů byl stanoven i pro volby do zastupitelstva obce K., které proběhly ve dnech 15. a 16. 10. 2010. Nedošlo tak k žádnému rozdílu při stanovení počtu zastupitelů oproti dřívějšímu stavu, jak nedůvodně tvrdí navrhovatel. Zápisem, vlastnoručně podepsaným všemi přítomnými zastupiteli obce, je pak zcela vyvráceno i druhé tvrzení navrhovatele, podle kterého o počtu zastupitelů rozhodl starosta obce sám. Ze zápisu vyplývá, že na mimořádném zasedání zastupitelstva obce byli přítomni tři zcelkového počtu pěti zastupitelů, tedy nadpoloviční většina, která svými hlasy rozhodla o počtu zastupitelů pro volby v roce 2010. Nebyl to tedy sám starosta obce, kdo stanovil počet zastupitelů, nýbrž zastupitelstvo obce, do jehož pravomoci rozhodování o počtu zastupitelů náleží ve smyslu výše citovaného § 67 zákona o obcích. Na správnosti postupu zastupitelstva obce ničeho nemění ani to, že zastupitelstvo obce rozhodlo nad rámec zákonného požadavku vyplývajícího z § 68 zákona o obcích ještě o dvou náhradnících. Ostatně, i kdyby zastupitelstvo obce rozhodlo o tom, že má být zvoleno sedm zastupitelů obce (jak mylně tvrdí navrhovatel), neporušilo by tím § 68 odst. 1 zákona o obcích, neboť ani tehdy by se neodchýlilo od zákonem povoleného rozmezí v počtu zastupitelů, protože zmíněné ustanovení umožňuje, aby v obci do 500 obyvatel bylo pět až patnáct zastupitelů. Určení počtu zastupitelů je věcí volné úvahy zastupitelstva obce, při které musí přihlédnout pouze k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Této povinnosti zastupitelstvo obce zcela dostálo, a soud proto uzavírá, že ani v tomto směru nedošlo k porušení zákona o obcích. Ve prospěch tvrzení navrhovatele nesvědčí ani obsah e-mailové korespondence mezi starostou obce a pracovnicí Městského úřadu M., neboť poslední zprávou ze dne 17. 7. 2010 informoval starosta obce pracovnici Městského úřadu M., že podle usnesení zastupitelstva obce bylo stanoveno pět členů zastupitelstva obce.

Protože soud nezjistil, že by došlo k jakékoli změně v počtu zastupitelů, ztrácí zcela smysl poslední výhrada navrhovatele, podle které nebyla změna v počtu zastupitelů nikdy veřejně projednána. Nad rámec právě uvedeného soud konstatuje, že zastupitelstvo obce také plně dostálo povinnosti vyplývající z § 68 odst. 2 zákona o obcích, když předloženými kopiemi listin doložilo, že pozvánka na mimořádné zasedání zastupitelstva obce byla vyvěšena na úřední desce obce dne 2. 7. 2010 a sejmuta dne 11. 7. 2010. Usnesení z mimořádného zasedání, jímž byl stanoven počet zastupitelů obce, který má být zvolen, bylo na úřední desce vyvěšeno dne 11. 7. 2010 a sejmuto dne 23. 8. 2010. Soud proto již jen v akademické rovině dodává, že i kdyby došlo k porušení povinnosti vyplývající z § 68 odst. 2 zákona o obcích, a počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, nebyl oznámen způsobem a ve lhůtě v tomto ustanovení uvedené (na úřední desce do dvou dnů po stanovení), nejednalo by se o porušení zákona, které by mohlo mít vliv na výsledek voleb. Soud je toho názoru, že v obci s malým počtem obyvatel je prakticky nemyslitelné, aby se informace o stanoveném počtu zastupitelů dříve nebo později nedostala do povědomí obyvatel obce, např. v rámci pracovních či občanských kontaktů. Nejpozději se voliči dozvědí o počtu zastupitelů, kteří mají být zvoleni, z hlasovacích lístků.

Na samý závěr je třeba uvést již jen tolik, že ve prospěch navrhovatelových tvrzení nelze ničeho vytěžit ani ze skutečnosti, že ve zveřejněném usnesení z mimořádného zasedání zastupitelstva obce byl oproti skutečnosti uveden jako přítomný zastupitel obce M. Š. Zmíněný zastupitel byl (podle vyjádření odpůrce) vyzván k zaujetí svého stanoviska k počtu zastupitelů telefonicky a počet zastupitelů
5

odsouhlasil. K přijetí usnesení o počtu stanovených členů zastupitelstva obce totiž postačovaly pouze tři hlasy přítomných zastupitelů obce, což se také stalo.

S přihlédnutím ke shora uvedenému soud proto návrh na vyslovení neplatnosti voleb jako nedůvodný zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení .

Toto usnesení bude doručeno účastníkům řízení a bude vyvěšeno na úřední desce; právní moci nabývá dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ve věcech volebních je podle

§ 104 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.

V Praze dne 12. listopadu 2010

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Nešporová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru