Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Ad 76/2014 - 21Rozsudek KSPH ze dne 19.02.2016


přidejte vlastní popisek

43Ad 76/2014 - 21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobce: J. M., nar. x, bytem x, proti žalované České správě sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o starobní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2014, č. j. x,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2014, č. j. x, se z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 10. 2014 napadl rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2014, č. j. x (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zrušila své prvostupňové rozhodnutí o přiznání a výplatě starobního důchodu žalobci č. j. x ze dne 12. 9. 2014 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a řízení zastavila. Ze žaloby a z jejího doplňku ze dne 12. 11. 2014 vyplynulo, že se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

V žalobních bodech žalobce uvedl, že svou žádostí ze dne 13. 8. 2014 podanou u Okresní správy sociálního zabezpečení Příbram (dále jen „OSSZ“) požádal o výpočet starobního důchodu, a to bez jeho výplaty, jelikož pobírá rentu od podniku D. st.p. Příbram. Žalovaná přitom rozhodla prvostupňovým rozhodnutím tak, že mu starobní důchod přiznala, a to včetně jeho výplaty. O podaných námitkách žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí (dále jen „námitky žalobce“) žalovaná rozhodla tak, že prvostupňové rozhodnutí napadeným rozhodnutím zrušila a řízení zastavila. Jelikož žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil, neboť žádal, aby bylo vyhověno jeho žádosti o přiznání starobního důchodu bez jeho výplaty, domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí soudem a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě námitek žalobce ve spojení s objasňujícím telefonátem s žalobcem. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nesouhlasil se zastavením řízení o jeho žádosti o starobní důchod a žalovaná od něj neobdržela řádné zpětvzetí žádosti, navrhla žalovaná vyhovět podané žalobě, tj. zrušit napadené rozhodnutí, jakož i prvostupňové rozhodnutí, a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.

V dané věci rozhodl soud bez nařízení ústního jednání dle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), jelikož oba účastníci vyslovili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlas.

Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce dne 13. 8. 2014 podal u OSSZ žádost o přiznání a výpočet starobního důchodu bez jeho výplaty. Dne 12. 9. 2014 rozhodla žalovaná prvostupňovým rozhodnutím tak, že žalobci přiznala starobní důchod od 1. 11. 2014 ve výši 15.101,- Kč. S předmětným rozhodnutím žalobce nesouhlasil a podal proti němu v zákonné lhůtě dne 19. 9. 2014 námitky, v nichž uvedl, že svou žádostí pouze požádal o výpočet starobního důchodu, nikoliv o jeho výplatu, a že tyto skutečnosti byly v žádosti řádně uvedeny. Žalobce současně požádal o zastavení výplaty starobního důchodu a o ponechání výplaty invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně.

K námitkám žalobce vydala žalovaná napadené rozhodnutí, kterým své prvostupňové rozhodnutí zrušila a řízení zastavila. Z námitek žalobce soud zjistil, že žalobce akcentoval pouze žádost o výpočet starobního důchodu bez výplaty s tím, že prvostupňovému rozhodnutí vytkl, že mu byl přiznán starobní důchod od 1. 11. 2014 včetně jeho výplaty. Žalobce rovněž uvedl, že z tohoto důvodu žádá o zastavení prováděné výplaty starobního důchodu. Námitky žalobce posoudila žalovaná v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) tak, že podstatou těchto námitek je status quo ante, tzn. dosáhnout stavu před vydáním prvostupňového rozhodnutí. Z uvedeného důvodu žalovaná posoudila námitky žalobce jako zpětvzetí žádosti o starobní důchod ze dne 13. 8. 2014 a napadeným rozhodnutím řízení dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu zastavila a dle § 90 odst. 4 správního řádu prvostupňové rozhodnutí zrušila.

Krajský soud v Praze po zjištění, že napadené rozhodnutí je způsobilé k přezkumu podle § 65 a násl. s. ř. s., že žalobce podal žalobu po vyčerpání řádného opravného prostředku před správním orgánem a žaloba byla podána v otevřené lhůtě podle § 72 odst. 1 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí žalované, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Podle § 37 odst. 1 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

Podle § 44 odst. 1 správního řádu se řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení (dále jen "žádost"), došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

Ve smyslu § 45 odst. 1 správního řádu musí mít žádost náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky. Podle odstavce 4 může žadatel zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.

Podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí.

Jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího dle § 90 odst. 4 správního řádu zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (§ 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb.) ve věcech důchodového pojištění lze podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do třiceti dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Žalobními body žalobce brojí proti postupu žalované, když napadeným rozhodnutím zrušila své prvostupňové rozhodnutí a řízení zastavila, ač ze žádosti žalobce ze dne 13. 8. 2014, jakož i z námitek žalobce zcela jasně vyplývá, že žalobce žádal pouze o výpočet starobního důchodu, a to bez jeho výplaty a na této žádosti trvá.

Zdejší soud se v dané věci ztotožnil s argumentací žalobce a shledal, že v daném správním spisu nebyl podklad pro zrušení prvostupňového rozhodnutí a zastavení řízení tak, jak učinila žalovaná napadeným rozhodnutím. Žalobce v průběhu správního řízení neučinil žádné podání, z něhož by bylo možné zpětvzetí jeho žádosti ze dne 13. 8. 2014 dovodit. Krajský soud konstatuje, že interpretace námitek žalobce tak, jak ji učinila žalovaná v napadeném rozhodnutí, tj. že z jejich obsahu lze ve smyslu shora citovaného ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu lze dovodit zpětvzetí žádosti žalobce, nebyla správná. V této souvislosti soud odkazuje na znění zmiňovaného ustanovení správního řádu, podle něhož je nutné posuzovat podání vždy podle jeho skutečného obsahu a dodává, že z námitek žalobce podaných na námitkovém formuláři nelze nijak dovodit, že by žalobce měl v úmyslu svou žádost brát zpět. Naopak, žalobce výslovně uvedl, že žádá o výpočet starobního důchodu bez jeho výplaty a o zastavení výplat prováděných na základě prvostupňového rozhodnutí. Ostatně skutečnost, že žalobce žádal pouze o výpočet starobního důchodu bez jeho výplaty, vyplývá již z jeho žádosti ze dne 13. 8. 2014. Právě na tuto skutečnost žalobce poukázal ve svých námitkách, jiný úmysl z jeho námitek podle názoru soudu nelze dovodit. K tomu soud doplňuje, že jakákoliv telefonická komunikace žalobce s žalovanou je pro vydání napadeného rozhodnutí bezpředmětná.

Jelikož v předmětné věci žalovaná nepostupovala správně (a své pochybení v řízení před soudem potvrdila), neboť v řízení o žádosti žalobce ve skutečnosti nebylo učiněno její zpětvzetí, a proto nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu (resp. pro zrušení rozhodnutí dle § 90 odst. 4 správního řádu), zrušil krajský soud napadené rozhodnutí dle § 78 odst. 1 a dle odstavce 4 vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Jelikož soud rozhoduje pouze v mezích žalobního návrhu žalobce, nedotýká se toto zrušovací rozhodnutí prvostupňového rozhodnutí žalované. V dalším řízení tedy žalovaná znovu rozhodne, řádně se vypořádá s návrhem žalobce a též se svým prvostupňovým rozhodnutím.

Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. je správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Plně procesně úspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu v řízení žádné náklady nevznikly; žalované se zřetelem k výsledku řízení právo na náhradu nákladu řízení nepřísluší.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 19. února 2016

JUDr. Dalila Marečková, v. r.

samosoudkyně

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru