Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Na 112/2014 - 25Usnesení KSPH ze dne 23.06.2014Řízení před soudem: žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech

Publikováno3136/2015 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 3 Na 112/2014 - 25

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žádosti A. D., bytem Ž., L., Slovenská republika, o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie a o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce

takto:

I. Žádost o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie se zamítá.

II. Soud ustanovuje zástupkyní A. D., bytem Ž., L., Slovenská republika, Mgr. Sylvu Šiškeovou, advokátku se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno – město, 602 00 Brno.

Odůvodnění:

Přípisem Ministerstva spravedlnosti ČR (dále jen „ministerstvo“) ze dne 16. 6. 2014, č. j. MSP-512/2014-MOC-C/2, byla Krajskému soudu v Praze (dále jen „zdejší soud“ nebo „soud“) postoupena žádost výše jmenovaného ze dne 15. 5. 2014 o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie (dále jen „žádost o zajištění právní pomoci“), jež byla ministerstvu předána dne 13. 6. 2014 prostřednictvím ústředního orgánu Slovenské republiky, Centra právnej pomoci v Bratislavě příslušného pro přijímání žádostí podle směrnice Rady 2003/8/EU ze dne 27. 1. 2003, o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto věcech (dále jen „směrnice“).

Ministerstvo v přípisu o postoupení věci zdejšímu soudu za účelem poskytnutí bezplatné právní pomoci před zahájením řízení konstatovalo, že není orgánem příslušným k přijetí žádosti o zajištění právní pomoci, neboť žádost přesahuje vymezení přeshraničního sporu v rámci Evropské unie podle výše uvedené směrnice a podle § 1 odst. 1 zákona č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie (dále jen „zákon o zajištění právní pomoci“), podle kterého přeshraniční spor v rámci Evropské unie pro účely zajišťování právní pomoci je vymezen jako spor vyplývající z občanskoprávních nebo obchodních vztahů, nikoli tedy ve věcech správních.

Z žádosti o zajištění právní pomoci plyne, že žadatel hodlá soudní cestou brojit proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 9. 5. 2014, č. j. 630 506 2071/315-OF, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 17. 3. 2014, jímž byla zamítnuta žádost žadatele o přiznání invalidního důchodu, a to z důvodu nesplnění podmínek § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009.

Z uvedeného je zjevné, že záležitost žadatele, v níž žádá o zajištění právní pomoci, není věcí, jež vyplývá z občanskoprávních ani obchodních vztahů, nýbrž věcí plynoucí z rozhodnutí správního orgánu, potažmo věcí správního soudnictví.

Podle § 4 odst. 2 zákona o zajištění právní pomoci nejedná-li se o přeshraniční spor podle tohoto zákona (§ 1), procesní soud žádost o zajištění právní pomoci zamítne. Z důvodu splnění uvedené podmínky rozhodl soud o zamítnutí žádosti o zajištění právní pomoci.

Učinil tak bez ohledu na to, že není procesním soudem ve smyslu § 1 zákona o zajištění právní pomoci, neboť takový soud v České republice s ohledem na legální definici procesního sporu v případě žádosti směřující mimo okruh občanskoprávních a obchodních věcí neexistuje. Upřednostnil totiž kritérium rychlosti a hospodárnosti postupu vůči žadateli, namísto postupu podle § 11 odst. 3 o. s. ř ve spojení s § 64 s. ř. s.

Záležitost žadatele se potenciálně týká správního soudnictví. V něm poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují o dalších věcech, v nichž tak stanoví zákon (§ 2 s. ř. s.). Do pravomoci soudů ve správním soudnictví přitom patří mimo jiné rozhodování o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

Ve věcech žalob proti rozhodnutím správních orgánů jsou podle § 7 odst. 1 s. ř. s. věcně příslušné krajské soudy. Místně příslušným ve věcech důchodového pojištění je pak podle obecného ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. ten krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.

Jak plyne ze spisového materiálu postoupeného zdejšímu soudu ministerstvem, uvádí žadatel jako bydliště adresu ve Slovenské republice. Nadto ověřil zdejší soud z evidence obyvatel, že žadatel není hlášen k trvalému pobytu v České republice. Za těchto okolností by byl podle § 89 odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“), k projednání a rozhodnutí o žalobě místně příslušný Krajský soud v Brně. Pokud by stran pobytu žadatele byly zjištěny jiné okolnosti, než má k dispozici zdejší soud, např. že se žadatel zdržuje na adrese v České republice, určovala by se místní příslušnost krajského soudu podle obecného ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s.

Podle § 72 odst. 1 a 4 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zmeškání lhůty nelze prominout.

Rozhodnutí ČSSZ, jímž byly zamítnuty námitky žadatele ve věci invalidního důchodu, je datováno dnem 9. 5. 2014 a podle otisku připojeného razítka mělo být vypraveno dne 13. 5. 2014. Lze proto usuzovat, že žadateli bylo doručeno v průběhu několika málo následujících dnů a že do uplynutí lhůty pro podání žaloby tak v době vydání tohoto usnesení zbývá necelý měsíc. S ohledem na možnost uplynutí lhůty pro podání žaloby, jejíž zmeškání nelze prominout, a vzhledem k tomu, že podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou řízení ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění) ze zákona osvobozena od soudního poplatku, a dále proto, že žadatel v žádosti o zajištění právní pomoci požádal o osvobození od soudních poplatků a poskytnutí právní pomoci v rámci předpokládaného soudního řízení, dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky § 35 odst. 8 věty prvé s. ř. s., a žadateli ustanovil k ochraně jeho práv zástupkyni z řad advokátů, jež sídlí v obvodu předpokládaného věcně a místně příslušného Krajského soudu v Brně. V takovém případě platí hotové výdaje zástupce a odměnu zástupce stát.

Je na žadateli, aby se s ustanovenou advokátkou bezodkladně spojil a poskytl jí potřebné informace, a to i přesto, že soud zastává názor, že po dobu od podání žádosti o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce (zdejšímu soudu byla žádost doručena prostřednictvím ministerstva dne 16. 6. 2014) do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 23. června 2014

JUDr. Věra Šimůnková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Alena Léblová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru