Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

17 Co 379/2015Usnesení NS ze dne 24.04.2015

HeslaExekuce
Náklady řízení
KategorieA
Publikováno3/2016 Sb. rozh. civ.
EcliECLI:CZ:KSPH:2015:17.CO.379.2015.1
Dotčené předpisy

§ 15 odst. 5 předpisu č. 120/2001 Sb.

§ 44b odst. 5 předpisu č. 120/2001 Sb. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

Číslo jednací: 17Co 379/2015 - 42

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Kasíkové a soudkyň JUDr. Evy Kratzerové a JUDr. Lenky Škubalové v exekuční věci oprávněného Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, IČ 411 97 518, proti povinnému - V. K. T., pro pohledávku ve výši 35.091,- Kč s příslušenstvím, o nákladech exekuce vzniklých v souvislosti se změnou soudního exekutora, o odvolání JUDr. Jiřího Janečky, Ph.D., soudního exekutora, Exekutorský úřad Plzeň – jih, se sídlem Plzeň, V Bezovce 1896/6, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, se sídlem Brno, Hlinky 510/110, č.j. 030 EX 34615/13-35 ze dne 16. 2. 2015

takto:

Usnesení soudního exekutora se potvrzuje.

Odůvodnění:

Soudní exekutor, Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno - město, se sídlem Brno, Hlinky 510/110, rozhodl dne 16. 2. 2015 usnesením č.j. 030 EX 34615/13-35 (dále jen „usnesení soudního exekutora“) o tom, že předchozímu „soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Janečkovi se vůči oprávněnému náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou soudního exekutora nepřiznávají“. Soudní exekutor uzavřel, že požaduje-li předchozí soudní exekutor přiznání dalších nákladů exekuce v souvislosti se změnou soudního exekutora k návrhu oprávněného, pak může jít svou podstatou jen o (prokázané) hotové výdaje, a pokud vyzval tohoto předchozího soudního exekutora k tomu, aby tyto hotové výdaje podrobně vyčíslil a doložil, tak této jeho výzvě ve stanovené lhůtě uvedený soudní exekutor nevyhověl. Proto při svém rozhodování vychází z předpokladu, že žádné účelné další náklady exekuce, vzniklé v souvislosti se změnou osoby exekutora k návrhu oprávněného v dané věci, tomuto předchozímu soudnímu exekutorovi nevznikly. Konstatoval, že další náklady exekuce, vzniklé v souvislosti se změnou exekutora k návrhu oprávněného, za které nese odpovědnost oprávněný dle § 44b odst. 5 exekučního řádu, nelze zaměňovat s náklady exekuce dle § 44b odst. 4 exekučního řádu. V dané exekuční věci byl původně při nařízení exekuce soudem k provádění exekuce pověřen soudní exekutor Exekutorského úřadu Plzeň – jih, JUDr. Jiří Doležal, který byl na vlastní žádost k 31. 12. 2011 z této funkce odvolán. Dne 7. 1. 2013 byl do tohoto uvolněného Exekutorského úřadu Plzeň – jih jmenován soudní exekutor JUDr. Jiří Janečka, Ph.D. Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno – město, převzal tuto exekuční věc oprávněného na základě jeho návrhu, a to v souladu s § 44b odst. 1 exekučního řádu. Dále soudní exekutor ve svém usnesení ze dne 16. 2. 2015 uvádí, že „ve věci bude o nákladech, které vznikly předchozímu exekutorovi v souvislosti s prováděním exekuce, rozhodnuto v rámci příkazu k úhradě nákladů exekuce“, kterým budou určeny celkové náklady exekuce.

Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání předchozí soudní exekutor JUDr. Jiří Janečka, Ph.D., Exekutorský úřad Plzeň – jih (dále též jen „odvolatel“). Odvolatel poukazuje na skutečnost, že oprávněný v průběhu exekučního řízení svým návrhem vyvolal změnu osoby exekutora, k čemuž dal v souladu s § 44b odst. 1 exekučního řádu jako exekutor, který exekuci vedl, souhlas, a tudíž další náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora nese, v souladu s § 44b odst. 5 exekučního řádu, oprávněný. Oprávněný si tak měl být vědom, že doručením návrhu na změnu exekutora akceptuje zákonem stanovené podmínky, tedy i tuto povinnost hradit další náklady exekuce, které vzniknou v souvislosti se změnou exekutora. Na tuto skutečnost byl rovněž oprávněný novým exekutorem upozorněn. Dle odvolatele se k ustanovení § 44b odst. 5 exekučního řádu vztahují ustanovení § 11 odst. 2 a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem. Má tak za to, že mu vůči oprávněnému náleží další náklady exekuce, a to odměna ve výši 3.000,- Kč, náhrada hotových výdajů v paušální výši 3.500,- Kč, kterou nemusí prokazovat, a DPH; celkem tedy částka 7.865,- Kč včetně DPH. Z tohoto důvodu se proto odvolatel domnívá, že nemusel provádět k výzvě nového soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly vyčíslení a dokladování hotových výdajů, které by z výše odvolatelem uvedených závěrů přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by mělo jít o částku, která přesahuje stanovenou paušální výši, kterou ovšem odvolatel nepožaduje. Odvolatel ve svém odvolání proto navrhl soudu, aby usnesení soudního exekutora změnil tak, že se oprávněnému ukládá povinnost zaplatit mu, coby předchozímu exekutorovi, částku ve výši 7.865,- Kč, jež představuje další náklady exekuce, vzniklé v souvislosti se změnou exekutora.

K odvolání oprávněného se vyjádřil soudní exekutor. Poukázal na to, že provedením exekučního řízení byl původně pověřen soudní exekutor JUDr. Jiří Doležal, Exekutorský úřad Plzeň-jih. Ten byl na základě vlastní žádosti ke dni 31. 12. 2011 odvolán z funkce soudního exekutora. Dne 7. 1. 2013 byl do uvolněného úřadu Plzeň-jih jmenován soudní exekutor JUDr. Jiří Janečka, Ph.D. Na základě návrhu oprávněného převzal exekuční řízení ve smyslu ustanovení § 44b odst. 1 exekučního řádu soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno - město. Zdůraznil, že napadeným usnesením rozhodl pouze o nákladech exekuce vzniklých předchozímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Janečkovi, Ph.D., v souvislosti se změnou exekutora. O nákladech předchozího exekutora JUDr. Jiřího Janečky, Ph.D., za dosavadní vymáhání pohledávky bude rozhodnuto příkazem k úhradě nákladů exekuce. Ustanovení § 44b odst. 5 exekučního řádu výslovně určuje, že oprávněný nese pouze náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora. V případě přiznání hotových výdajů zde, „tyto musí být podrobně vyčísleny a ve spise doloženy fakturami, stvrzenkami či jinými doklady prokazující účelnost jejich vynaložení. V námitkovém řízení je pak důkazní břemeno k prokázání účelnosti a výše nákladů na straně předchozího exekutora a nebudou-li předchozím exekutorem důkazy soudu navrženy, soud není povinen provádět je ze své iniciativy“. Dle dosavadní judikatury „oprávněný nese náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora, tyto náklady související se změnou exekutora nelze zaměňovat za náklady exekuce (odměnu exekutora) dle § 44b odst. 4 uvedeného zákona“ - usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 10 Co 297/2014-41 ze dne 16. 6. 2014. K obdobnému závěru dospěl i Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení č.j. 9 Co 427/2014-51 ze dne 13. 10. 2014. Při rozhodování soudu o změně soudního exekutora, jsou-li zde dány objektivní důvody pro změnu soudního exekutora (jako v dané věci, kdy byl původní soudní exekutor JUDr. Jiří Doležal z Exekutorského úřadu Plzeň-jih odvolán a do tohoto úřadu následně jmenován odvolatel), se neuplatní povinnost oprávněného nést náklady exekuce vzniklé předchozímu exekutorovi v důsledku změny exekutora. Proto nelze při změně exekutora dle § 44b odst. 1 exekučního řádu „oprávněnému bez dalšího uložit povinnost k náhradě nákladů exekuce vzniklých v souvislosti se změnou exekutora v paušální výši 7.865,- Kč“. Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola vyzval předchozího soudního exekutora JUDr. Jiřího Janečku, Ph.D., k vyčíslení nákladů exekuce vzniklých v souvislosti se změnou soudního exekutora a k jejich odůvodnění v takovém rozsahu, aby o nich mohlo být rozhodnuto. JUDr. Jiří Janečka, Ph.D., byl poučen, že nebudou-li v uvedené lhůtě náklady exekuce takto vyčísleny, bude nový soudní exekutor vycházet z toho, že v souvislosti se změnou exekutora JUDr. Jiřímu Janečkovi, Ph.D., Exekutorský úřad Plzeň - jih, žádné náklady nevznikly. Do dne vydání napadeného usnesení nebyly odvolatelem žádné náklady vzniklé v souvislosti se změnou exekutora vyčísleny ani doloženy příslušnými doklady.

Odvolatel – soudní exekutor JUDr. Jiří Janečka, Ph.D., Exekutorský úřad Plzeň - jih, je aktivně legitimovanou osobou k podání odvolání proti usnesení soudního exekutora, neboť to přímo dopadá do jeho právní sféry (je jím rozhodováno o jeho nároku na náhradu nákladů jím dříve vedené exekuce v souvislosti se změnou osoby soudního exekutora).

Krajský soud v Praze jako soud odvolací podle § 55c odst. 2 exekučního řádu, přezkoumal, za použití § 52 odst. 1 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012, usnesení soudního exekutora, jakož i řízení, které tomuto usnesení předcházelo, a to v souladu s § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013, za použití Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., a dospěl k závěru, že odvolání odvolatele není opodstatněné.

Odvolací soud se nejprve v souladu s § 212a odst. 1 o.s.ř. zaměřil na zjištění, zda soud I. stupně v projednávané věci posoudil správně otázku pravomoci soudů České republiky, neboť povinný je vietnamským státním občanem. Dvoustranná mezinárodní smlouva o úpravě právních vztahů ve věcech občanských a trestních, která byla uzavřena mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou dne 27. dubna 1984 (zák. č. 98/1984 Sb.), neobsahuje úpravu pravomoci soudu pro exekuční řízení, je-li vykonáván tuzemský exekuční titul. Pravomoc soudů ČR v exekučním řízení je proto třeba posuzovat podle ustanovení § 2 a § 37 odstavec 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, a podle § 45 exekučního řádu. Pravomoc českých soudů v projednávané věci je dána, je-li je dána jejich příslušnost, která se odvozuje od místa bydliště povinného a ten má na území ČR povolen trvalý pobyt a z obsahu jeho odvolání je zřejmé, že se zde skutečně zdržuje. Soud I. stupně proto otázku pravomoci posoudil správně.

V dané věci byla exekuce na majetek povinného nařízena usnesením Okresního soudu v Mělníku č.j. 16 Nc 7099/2008-2 ze dne 6. 11. 2008, na základě podaného návrhu na nařízení exekuce (§ 35 odst. 1 a odst. 2 exekučního řádu), k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 35.091,- Kč a pro náklady exekuce a jejím provedením byl pověřen JUDr. Jiří Doležal, soudní exekutor, Exekutorský úřad Plzeň – jih, a to na základě v citovaném usnesení blíže označených exekučních titulů – vykonatelných výkazů nedoplatků vydaných oprávněným. JUDr. Jiří Doležal byl v průběhu nařízené exekuce na vlastní žádost z funkce soudního exekutora odvolán ke konci prosince 2011 a v lednu 2013 byl do uvolněného Exekutorského úřadu Plzeň – jih jmenován nový soudní exekutor, JUDr. Jiří Janečka, Ph.D. V září 2012 byl zástupcem odvolaného soudního exekutora ustanoven soudní exekutor Exekutorského úřadu Brno – město, Mgr. Jaroslav Homola. Již v listopadu 2012 učinil oprávněný v této exekuční věci návrh na změnu soudního exekutora, s tím, že nechce čekat dále na jmenování nového soudního exekutora do uvolněného exekutorského úřadu, aby si pak mohl zvolit nového soudního exekutora, a za nového soudního exekutora, který má být prováděním exekuce pověřen, navrhl Mgr. Jaroslava Homolu, Exekutorský úřad Brno – město. Tato žádost oprávněného zůstala neřešena až do srpna 2013, kdy nově do uvolněného exekutorského úřadu jmenovaný soudní exekutor (JUDr. Jiří Janečka, Ph.D.) vyslovil s touto oprávněným navrhovanou změnou osoby soudního exekutora svůj souhlas, a žádné kroky v této exekuci k vymáhání pohledávky oprávněného po svém jmenování do uvolněného exekutorského úřadu nečinil. Následně převzal předmětnou exekuci (vymáhání pohledávky oprávněného v této věci) soudní exekutor Exekutorského úřadu Brno – město, Mgr. Jaroslav Homola. Povinný v této exekuční věci po zahájení exekučního řízení zcela vymáhanou pohledávku oprávněnému uhradil, a to z části prostřednictvím předchozího exekutora JUDr. Jiřího Doležala.

Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012, za použití Čl. IV bod 1. zákona č. 396/2012 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 44b odst. 1 exekučního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále též jen „exekuční řád“), za použití Čl. IV bod 1. zákona č. 396/2012 Sb., na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Převzetí exekuce není rozhodnutím.

Podle § 44b odst. 4 věta druhá exekučního řádu odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

Podle § 44b odst. 5 exekučního řádu náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1 nese oprávněný.

V případě zániku výkonu exekutorského úřadu z důvodů uvedených v § 15 odst. 1 exekučního řádu (tedy i odvoláním exekutora) soudní exekutor jmenovaný do exekutorského úřadu, jehož výkon zanikl, převezme neukončené spisy tohoto exekutorského úřadu a provádí dále exekuční činnost, účastníky řízení o tom informuje a oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora. V takovém případě je ze zákona dán důvod pro změnu exekutora, a pokud oprávněný využije práva daného mu § 15 odst. 1 exekučního řádu a navrhne změnu exekutora, je existence důvodu pro takovou změnu dána bez dalšího již tím, že se takové změny exekutora oprávněný z uvedeného důvodu domáhá. I ke změně exekutora z takového důvodu však dochází postupem dle § 44b exekučního řádu; s tou odlišností (jak uvedeno), že je-li namístě (pro nesplnění podmínek pro změnu soudního exekutora bez rozhodnutí postupem dle § 44b odst. 1 exekučního řádu) o tom rozhodnout dle § 44b odst. 2 exekučního řádu, je třeba takovému návrhu oprávněného vyhovět; rozhodující exekuční soud zde nemá k dispozici kritérium zkoumání existence (jiných, dalších) důvodů zřetele hodných pro takovou změnu – ty jsou dány již tím, že právě z uvedeného důvodu je návrh na změnu exekutora podáván.

Z toho se pro poměry dané věci podává, že by bylo plně v dispozici oprávněného v případě zániku výkonu exekutorského úřadu z důvodu uvedeného v § 15 odst. 1 exekučního řádu (mj. odvoláním exekutora), provést znovu výběr osoby soudního exekutora, který bude provádět exekuci (§ 15 odst. 5, § 44b exekučního řádu) v lednu 2013, o čemž by musel být poučen. Oprávněný pak tohoto svého oprávnění v dané exekuční věci využil, byť návrhem, který podal již v listopadu 2012, tj. před tím, než došlo k obsazení tehdy uvolněného Exekutorského úřadu Plzeň – jih po odvolání soudního exekutora JUDr. Jiřího Doležala novým soudním exekutorem. Jinými slovy, za situace, kdy po odvolání soudního exekutora JUDr. Jiřího Doležala z Exekutorského úřadu Plzeň – jih oprávněný, aniž vyčkal obsazení novým exekutorem, požádal o změnu exekutora, šlo stále o změnu exekutora v režimu ustanovení § 15 odst. 5 a § 44b exekučního řádu.

Z ustanovení § 44b odst. 4 a odst. 5 exekučního řádu se podává, že je třeba odlišit náklady exekuce původního exekutora „běžné“, jež soudnímu exekutorovi vznikají bez ohledu na změnu exekutora, a „zvláštní“, které jsou vyvolány právě provedením takové změny - vzniklé v souvislosti se změnou exekutora.

Jde-li o náklady exekuce původního exekutora „běžné“, jež soudnímu exekutorovi vznikají bez ohledu na změnu exekutora, zásadně platí, že je hradí povinný, neboť exekuce je nadále vedena, a tudíž jde o náklady, jejichž existence není na tuto změnu vázána. Z tohoto důvodu, a v souladu § 88 odst. 1 exekučního řádu, určí nový exekutor „běžné“ náklady v příkazu k úhradě nákladů exekuce, respektive uloží povinnost jejich náhrady povinnému, a příkaz původnímu exekutorovi doručí. Při rozhodování o odměně původního exekutora musí nový exekutor posoudit i zavinění exekutora ve vztahu k důvodům, pro které zaniklo jeho pověření (§ 11 odst. 5 vyhlášky č. 330/2001 Sb.); vychází přitom zejména z důvodů, pro které došlo ke změně exekutora. Proti části příkazu k úhradě nákladů exekuce, která určuje výši jeho odměny, a náhrady výdajů, může podat původní exekutor, jakožto účastník, o jehož právech je rozhodováno, námitky, a to dle § 88 odst. 3 exekučního řádu. Nový exekutor, v souladu s § 87 odst. 4 exekučního řádu, vymůže náklady exekuce včetně nákladů přiznaných původnímu exekutorovi, a následně mu je vyplatí. Povinnost povinného k úhradě (i těchto) nákladů exekuce, a jejich vymáhání v této probíhající exekuci vyplývá z § 87 exekučního řádu, a tyto budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce.

Ve výjimečných případech, kdy ke změně exekutora dojde zaviněním oprávněného, lze uvažovat o přiměřeném použití § 89 exekučního řádu, a to ve vztahu k nákladům dosavadního exekutora. Jen v případě, kdy oprávněný změnu exekutora zaviní, by měla být usnesením uložena oprávněnému povinnost k úhradě konkrétně vyčíslených nákladů exekuce, které svědčí původnímu exekutorovi. Exekutor totiž nemá pravomoc ke stanovení a vymáhání nákladů vůči oprávněnému.

V dané věci však, vzhledem k důvodu změny soudního exekutora popsanému výše (pro oprávněného v podstatě nárokovým), nelze dovodit takové zavinění na straně oprávněného. Zavinění zde ohledně takových „běžných“ nákladů není – vzhledem k tomu, že provádění exekuce pokračuje dále, a že jde právě o takové „běžné“ náklady, je tedy zásadně dána povinnost povinného k jejich úhradě, jak shora uvedeno, a nelze ji (procesně) spatřovat v pouhém návrhu oprávněného na změnu exekutora, neboť zde jsou dány důvody pro návrh oprávněného na změnu exekutora. V dané věci – z hlediska důvodů změny exekutora popsaných výše (odvolání exekutora z exekutorského úřadu, jeho neobsazení po delší dobu v době návrhu oprávněného, kdy zde byl toliko ustanovený zástupce, následně jmenování do exekučního úřadu exekutora nového) – proto zavinění na straně oprávněného dovodit nelze. Proto povinnost náhrady takových „běžných“ nákladů exekuce původního exekutora, jež soudnímu exekutorovi vznikají bez ohledu na změnu exekutora, stíhá povinného, a rozhodování o nich je vyhrazeno novému exekutorovi v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Jde zde o odměnu původního exekutora dle § 44b odst. 4 věta druhá exekučního řádu, § 11 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., i o náhradu hotových výdajů dle § 13 až § 15 vyhlášky č. 330/2001 Sb. Celková výše odměny a nákladů exekutora i nákladů oprávněného nesmí však být v důsledku změny exekutora pro povinného vyšší, než jaká by byla, pokud by ji prováděl původně pověřený exekutor. Případný takový „rozdíl“ v těchto nákladech, si ponesou původní exekutor a nový exekutor, a to v poměru podle své fakticky vynaložené exekuční činnosti v rámci daného exekučního řízení.

Jde-li pak o náklady exekuce původního exekutora „zvláštní“, vyvolané právě okolností provedení takové změny - vzniklé v souvislosti se změnou exekutora, stanoví ustanovení § 44b odst. 5 exekučního řádu povinnost jejich náhrady oprávněnému. Důvodem je zde právě skutečnost, že jde o náklady exekuce zvýšené v důsledku změny exekutora, které by zde jinak nevznikly, např. náklady na doručování usnesení o změně exekutora, náklady na převezení zajištěných věcí nebo náklady spojené s předáním spisu. Proto tyto „zvýšené“ náklady hradí, a to bez dalšího, oprávněný exekutorovi, který tyto náklady vynaložil. Výši těchto zvýšených nákladů, a povinnost oprávněného k jejich úhradě, určí nový exekutor v usnesení, které doručí oprávněnému. Nezaplatí-li oprávněný určené náklady, usnesení se pro exekutora stává exekučním titulem.

Z výše uvedeného vyplývá, že těmito „zvláštními“ náklady exekuce se rozumí skutečně vynaložené zvýšené náklady, respektive hotové výdaje spojené se samotným „technicko – organizačním a faktickým“ provedení změny osoby soudního exekutora v exekuci. Nejedná se o náhradu odměny původního exekutora, ani o možnost paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb. Jde tu o prokázané hotové výdaje spojené se změnou exekutora, jež mají původ svého vzniku právě v této skutečnosti, tedy nebylo-li by změny exekutora, nebyly by exekutorem vynaloženy, a nikoliv o běžné náklady exekuce, které jsou řešeny v režimu shora uvedeném.

Z toho se pro danou věc podává, že vynaložení takových nákladů byl povinen původní exekutor prokázat. I přes opakovanou výzvu soudního exekutora, naposledy usnesení soudního exekutora č.j. 030 EX 34615/13-38 ze dne 28. 2. 2015, tak však neučinil, ačkoliv stanovená lhůta k tomu proběhla, a neučinil tak ani dosud.

Náhrada „zvýšených“ nákladů spojených se změnou exekutora, jež jsou představovány toliko prokázanými vynaloženými hotovými výdaji, tak původnímu soudnímu exekutorovi nenáleží. Současně není ani důvodu, z hlediska zásad § 89 exekučního řádu, ukládat oprávněnému náhradu „běžných“ nákladů původního exekutora, neboť povinnost jejich náhrady svědčí povinnému, a je proto předmětem rozhodování soudního exekutora v rámci příkazu k úhradě nákladů exekuce, jak je shora uvedeno.

Z toho se podává závěr, že usnesení soudního exekutora je věcně správné.

Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud usnesení soudního exekutora jako ve výroku věcně správné potvrdil podle § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 24. dubna 2015

JUDr. Martina Kasíková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru