Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

66 A 5/2020 - 20Usnesení KSPA ze dne 19.01.2021

Prejudikatura

2 Azs 9/2003 - 40

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 Azs 58/2021

přidejte vlastní popisek

66 A 5/2020-20

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci

žalobce: M. S. S., narozený X,
státní příslušnost X
t. č. neznámého pobytu
zastoupen opatrovníkem Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, se sídlem
Purkyňova 787/6, Ostrava,

proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, Odbor
cizinecké policie, IČ 72050250
Opočínek 57, 530 02 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2020, č. j. KRPE-81151-47/ČJ-2020-170022, ve věci zajištění cizince

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému opatrovníkovi žalobce se odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 29. 12. 2020, domáhá přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o prodloužení zajištění cizince podle § 129 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

Podle § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat:

a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,

c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,

d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,

e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.

Žalobce podal žalobu jako blanketní – žaloba neobsahovala žádný žalobní bod. Soud tedy shledal, že žaloba v podobě, v jaké byla podána, nesplňovala výše uvedené požadavky. Jednalo se o žalobu, z níž nebylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Žalobu podanou v této podobě nebylo lze považovat za žalobu způsobilou k projednání. Krajský soud proto uložil žalobci, aby doplnil žalobu v souladu s ust. § 71 odst. 1 s. ř. s. ve lhůtě uvedené ve výroku usnesení. Lhůta byla určena s přihlédnutím k nutnosti vydat ve věci rozhodnutí v zákonné lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl soudu doručen správní spis (§ 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců). Současně, protože soud zjistil, že žalobce je neznámého pobytu, mu ustanovil opatrovníkem advokáta. Soud žalobce poučil, že nevyhoví-li ve stanovené lhůtě soudní výzvě, tedy neodstraní vady žaloby, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, žaloba bude odmítnuta v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s.

Krajský soud konstatuje, že žalobce prostřednictvím ustanoveného opatrovníka na výzvu soudu nereagoval a vady žaloby ve lhůtě neodstranil.

Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

Krajský soud připomíná, že řízení ve správním soudnictví je ovládáno přísnou dispoziční zásadou; je tedy na žalobci, aby v žalobě vymezil předmět řízení a konkrétně pojmenoval skutkové a právní důvody, z nichž považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, popř. nicotné. Žaloba tedy musí vždy obsahovat alespoň jeden žalobní bod tak, aby byla projednatelná. Neobsahuje-li ani jediný žalobní bod, je nutným důsledkem toho odmítnutí žaloby (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 2 Azs 9/2003, ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 3 Azs 66/2017).

Protože tedy podaná žaloba v projednávané věci neobsahovala ani jediný žalobní bod, bylo třeba ji podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s.: protože žaloba byla odmítnuta, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.

Pod bodem III. výroku usnesení krajský soud rozhodl, že ustanovenému opatrovníkovi žalobce se nepřiznává odměna za zastupování ani náhrada hotových výdajů. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s. platí, že byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Výše odměny se určuje podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci však opatrovník – advokát nevykonal žádný úkon právní služby podle § 11 advokátního tarifu, za který by mu odměna náležela. Převzal sice usnesení o svém ustanovení, na připojenou výzvu soudu k odstranění vad žaloby však nereagoval a svou funkci opatrovníka ustanoveného účastníku neznámého pobytu tak nenaplnil. Proto soud rozhodl, že se opatrovníkovi odměna nepřiznává, stejně jako náhrada hotových výdajů, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 19. 1. 2021

Mgr. Ondřej Bartoš v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru