Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 Ad 6/2014 - 22Rozsudek KSPA ze dne 31.12.2014

Prejudikatura

7 Afs 216/2006 - 63


přidejte vlastní popisek

61Ad 6/2014-22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D. v právní věci žalobkyně: E.P., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě na nečinnost správního orgánu ve věci námitek žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 8. 2014, č.j. „X“, č.I.,

takto:

I. Žádost žalobkyně o ustanovení právního zástupce se zamítá. II. Žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou doručenou krajskému soudu dne 21. 10. 2014 domáhala soudní ochrany proti tvrzené nečinnosti žalované jako správního orgánu ve věci podání námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (správní orgán prvního stupně) č.j. „X“, č. I. (ve věci žádosti o zvýšení plného invalidního důchodu) ze dne 6. 8. 2014, když podání obsahující námitky bylo datováno dne 22. 8. 2014. Žalobkyně přiložila k žalobě rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a uvedené námitky, znichž jednoznačně vyplývá, že žalobkyně sporuje hodnocení doby od 3. 4. 2000 do 30. 9. 2000 pro účely stanovení výše plného invalidního důchodu.

Žalobkyně uvedla, že žalovaná se k námitkám nevyjádřila, ani nereagovala na její opakované návrhy na mimosoudní vyrovnání. Žalobkyně však nedoložil ani neuvedla žádný konkrétní postup, kterým se u žalované domáhala zjednání nápravy proti tvrzené nečinnosti.

Žalobkyně sice doložila dopis veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, z něj je však nepochybné, že předmětem šetření nebyla tvrzená nečinnost žalované ve věci podaných námitek proti rozhodnutí ze dne 6. 8. 2014, č. I., nýbrž podnět k vyřízení žádosti o předčasný starobní důchod. Je ovšem třeba současně konstatovat, že veřejná ochránkyně práv skutečně

dala za pravdu žalobkyni v tom, že žalovaná nedodržela lhůtu pro vyřízení její žádosti o starobní důchod.

Ve správním spise je rovněž založen návrh na mimosoudní vyrovnání ze dne 26.5.2014, tedy z doby před vydáním rozhodnutí ze dne 6. 8. 2014, proti němuž směřovaly námitky.

Žalobkyně současně požádala o ustanovení právní zástupkyně.

Vyjádření žalované:

Žalovaná navrhla odmítnutí žaloby s tím, že o podání (žalobě) měl rozhodnout nadřízený správní orgán.

Posouzení věci krajským soudem:

Předně krajský soud rozhodl o tom, že žalobkyni nevyhoví v jejím návrhu na ustanovení právní zástupkyně, a to z toho důvodu, že skutkově i právně se jedná o jednoznačnou věc, jak vyloženo níže. Tedy, jak je soudu známo i z jiných řízení (sp. zn 61 Ad 3/2014) žalobkyně je sice osobou splňující nárok na osvobození od soudních poplatků, což je podmínkou pro ustanovení právního zástupce, avšak s ohledem na věc samou není k ochraně práv žalobkyně třeba ustanovovat právního zástupce (§ 38 odst. 5 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).

Pokud jde o tvrzenou nečinnost ve věci důchodového pojištění, pak pro důvodné podání žaloby proti nečinnosti musí být splněny zákonné podmínky stanovené v ustanovení § 79 s.ř.s.:

(1) Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

Žalobkyně sice tvrdila splnění podmínek podle § 79 odst. 1 s.ř.s., avšak jak uvedeno shora, ve správním spise nebyly nalezeny žádné listiny, které by svědčily o tom, že žalobkyně podala prostředek ke zjednání nápravy tvrzené nečinnosti ve věci námitek proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 6. 8. 2014, když její návrhy a dopis Veřejného ochránce práv se vztahovaly k předchozímu řízení a jiné listiny svědčící o tvrzení žalobkyně sama žalobkyně nepředložila ani nejsou obsahem správního spisu.

Nadto je nepochybné, že námitky byly podány dne 22. 8. 2014 a již dne 12. 9. 2014 byl správní spis předložen nadepsanému krajskému soudu ve věci sp. zn. 61 Ad 3/2014, tedy od 12. 9. 2014 žalovaná prokazatelně neměla k dispozici správní spis, tudíž objektivně nemohla ve věci rozhodnout.

Za daného stavu dospěl krajský soud k závěru, že uvedené okolnosti, za nichž nedošlo k rozhodnutí o námitkách žalobkyně, by nebylo možno, ani pokud by žalobkyně byla skutečně vyčerpala opravný prostředek proti nečinnosti, klást k tíži žalované a vyslovit její nečinnost. Okolnost o postoupení spisu krajskému soudu přitom žalobkyni, která byla ve věci sp. zn. 61 Ad 3/2014 zastoupena advokátkou, musela být známa. Krajský soud proto rozhodl, že žaloba není důvodná a zamítl ji podle § 81 odst. 3 s.ř.s.

Po skončení tohoto soudního řízení bude správní spis vrácen žalované, která ve věci podaných námitek neprodleně rozhodne. Krajský soud přitom nepřehlédl, že žalobkyně vede dlouhodobé soudní spory s žalovanou, tudíž je na místě zdůraznit, že rozhodnutí žalované má být v části odůvodnění formulováno precizně a srozumitelně s odkazy na relevantní právní úpravu. Pokud by na straně žalované došlo k prodlení, má žalobkyně právo podat žalobu proti nečinnosti správního orgánu za podmínky, že vyčerpá opravné prostředky proti nečinnosti správního orgánu podané k nadřízenému správnímu orgánu.

Náklady řízení:

Žalobkyně je v tomto typu řízení osvobozena od soudního poplatku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 1, 2, když úspěšná žalovaná nemá ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost jako mimořádný opravný prostředek, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 31. prosince 2014

JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru