Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 Ad 2/2013 - 31Rozsudek KSPA ze dne 11.09.2013

Prejudikatura
5 Ads 22/2003 - 48

přidejte vlastní popisek


61 Ad 2/2013 – 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D. ve věci žalobce S. D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2012, č. „x“,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované se toto právo nepřiznává.

Odůvodnění:

Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. 730 126 3695 ze dne 15.10.2012 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Posledně uvedeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Dle odůvodnění žalovaného rozhodnutí je žalobce, podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí ze dne 2.10. 2012 a shodně dle posudku České správy sociálního zabezpečení ze dne 27.11.2012, nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně. Míra poklesu jeho pracovní schopnosti byla stanovena na 60 % ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 písm.b) pokračování
- 2 -
61Ad 2/2013

zákona o důchodovém pojištění, když zdravotní stav žalobce byl označen za stabilizovaný. Oběma posudky bylo rozhodující zdravotní postižení žalobce zařazeno do kapitoly VI, položky 6 písm. d) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).

Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu zákonnosti uvedeného rozhodnutí v plném rozsahu. Žalobce tvrdí, že nebylo dostatečně přihlédnuto ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Žalobce uvedl, že z důvodu psychické zátěže není schopen výkonu administrativní činnosti, kterou donedávna vykonával. K žalobě doložil lékařský nález z oboru ortopedie vyhotovený MUDr. V. C. dne 19.11.2012 a lékařský nález z oboru neurologie vyhotovený MUDr. Š. dne 22.11.2012.

Žalovaná navrhla ve svém vyjádření k žalobě provedení důkazu posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“) ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci provádění sociálního zabezpečení.

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního postižení žalobce včetně následného procentuálního ohodnocení poklesu jeho pracovní schopnosti ve smyslu příslušných ustanovení právního řádu.

Soud provedl ve věci důkaz posudkem PK MPSV Hradec Králové ze dne 31. 5. 2012. V posudkové komisi zasedala jako odborná lékařka klinických oborů MUDr. J. N., neuroložka. PK MPSV vycházela při zpracování posudku ze spisové dokumentace vedené pro žalobce u OSSZ Ústí nad Orlicí a ze spisové dokumentace vedené pro žalobce u Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové a dále ze zdravotní dokumentace žalobce zapůjčené od praktického lékaře MUDr. K., ze shora uvedených nálezů doložených k žalobě a z vlastního přešetření při jednání.

PK MPSV vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce roztroušenou sklerózu mozkomíšní (forma relaps-reminentní) se středně těžkým funkčním postižením, na pravidelné infuzní terapii selektivním imunosupresivem a uvedené zdravotní postižení zařadila do kapitoly VI, položky 6 písm. c) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s tím, že způsobuje pokles pracovní schopnosti žalobce o 50 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižení a pracovní kvalifikaci byl pokles pracovní schopnosti stanoven na 60 %. PK MPSV svůj závěr zdůvodnila tím, že zdravotní stav žalobce se dlouhodobě významněji nemění, při jednání PK MPSV byl dokonce zjištěn mírně lepší nález, než jak je vykazován odbornými lékařskými nálezy. Posouzení rozhodujícího zdravotního postižení dle kapitoly VI, položky 6 písm. d) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity označila PK MPSV za nadhodnocení zdravotního stavu žalobce. Žalobce byl posuzován jako pracovník v dělnických profesích (profese kuchaře) vykonávající v posledních letech pomocné administrativní práce.

Žalobce ani žalovaná nevznesli proti posudku PK MPSV žádné námitky.

Soud vzal z posudku za prokázané, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu druhého stupně. pokračování
- 3 -
61Ad 2/2013

Soud vycházel z toho, že PK MPSV vycházela z dostatečného množství podkladů pro zpracování posudku, žalobce při vlastním jednání přešetřila, přičemž v PK MPSV zasedl odborný lékař s odborností neurologie, tedy odborností odpovídající rozhodujícímu zdravotnímu postižení žalobce. Soud zdůrazňuje, že PK MPSV se vypořádala i s nálezy doloženými k žalobě, jakož i s nálezem MUDr. M. z oboru neurologie ze dne 29.5.2013, tedy s nálezem vydaným po datu vydání napadeného rozhodnutí. Soud má za to, že PK MPSV řádně zdůvodnila dílčí odklon od předchozího posouzení ve správním řízení a zejména, že nepominula souběžná méně závažná zdravotní postižení žalobce, když PK MPSV uzavřela, že tato lze po funkční stránce hodnotit pouze jako lehká.

Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity je pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce a jeho vliv na pokles pracovní schopnosti žalobce.

Podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Podle § 3 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

V dané věci je zřejmé, že PK MPSV postupovala v posudku v souladu s citovaným ustanovením § 3 odst. 3 prováděcí vyhlášky, když konečnou míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovila na 60%.

Soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že žalovaná ve správním řízení správně právně ohodnotila zjištěný skutkový stav, tedy žalovaná napadeným rozhodnutím nezkrátila žalobce na veřejném právu na změnu stupně invalidního důchodu. Za daného stavu věci soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst.7 s.ř.s.zamítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst.1, 2 s.ř.s., když žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyl ve věci úspěšný, a žalované jako správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení zákon nepřiznává.
Poučení: pokračování
- 4 -
61Ad 2/2013

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 11. září 2013
JUDr. Petra Venclová, Ph. D., v.r.
samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru