Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

52 Af 73/2016 - 117Rozsudek KSPA ze dne 26.02.2020

Prejudikatura

1 Afs 137/2004

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Afs 118/2020

přidejte vlastní popisek

52 Af 73/2016-117

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci

žalobce: Dostihový spolek a.s., IČ 48155110
sídlem Pražská 607, 530 02 Pardubice
zastoupená advokátem Mgr. Lukášem Kulhánkem
sídlem Dlouhá 101/13, 500 03 Hradec Králové

proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, IČ 72080043
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2016, č.j. 46598/16/5300-22443-71145, č.j. 46597/16/5300-22443-71145

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Dne 26. 8. 2013 byla u žalobce zahájena daňová kontrola mimo jiné na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen až prosinec roku 2010 a leden až prosinec roku 2011, která byla ukončena dne 20. 5. 2015 projednáním zprávy o daňové kontrole. Dne 20. 5. 2015 odmítl zástupce žalobce podepsat z důvodů nesouhlasu se závěry správce daně zprávu o daňové kontrole, pročež správce daně považoval dle § 88 odst. 6 daňového řádu odepření podpisu zprávy o daňové kontrole za odepření bez uvedení dostatečného důvodu a uzavřel, že okamžikem bezdůvodného odepření podpisu nastaly účinky projednání, oznámení zprávy o daňové kontrole a ukončení daňové kontroly. Na základě výsledku daňové kontroly byly mimo jiné správcem daně vydány tyto dodatečné platební výměry na DPH: č.j. 1001090/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období srpen 2010), č.j. 1001253/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období říjen 2010), č.j. 1001360/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období prosinec 2010), č.j. 1001428/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období únor 2011), č.j. 1001526/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období duben 2011), č.j. 1001568/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období červenec 2011), č.j. 1001574/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období srpen 2011), č.j. 1001638/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období září 2011), č.j. 1001701/15/2801-50525-607304 (zdaňovací období říjen 2011). Na základě podaných odvolání rozhodl žalovaný o předmětných dodatečných platebních výměrech rozhodnutími: č.j. 9633/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období srpen 2010), č.j. 9634/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období říjen 2010), č.j. 9635/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období prosinec 2010), č.j. 9636/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období únor 2011), č.j. 9637/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období duben 2011 a září 2011), č.j. 9638/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období červenec 2011 a srpen 2011), č.j. 9640/16/5300-22443-711377 (zdaňovací období říjen 2011).

2. Dne 30. 5. 2016 byla správcem daně vydána rozhodnutí - platební výměry na úrok z prodlení úhrady DPH, kterými byl žalobci sdělen úrok z prodlení za jednotlivá výše uvedená zdaňovací období. Jednalo se o platební výměry na úrok z prodlení: č.j. 1058014/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období srpen 2010), č.j. 1140166/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období říjen 2010) č.j. 1140561/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období prosinec 2010), č.j. 1140584/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období únor 2011), č. j. 1140601/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období duben 2011), č.j. 1140619/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období červenec 2011), č.j. 1140623/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období srpen 2011), č.j. 1140633/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období září 2011), č.j. 1140644/16/2801-50525-607304 (zdaňovací období říjen 2011). Proti platebním výměrům na úrok z prodlení úhrady DPH se žalobce dne 22. 6. 2016 odvolal, přičemž žalovaný odvolání zamítl a platební výměry na úrok z prodlení úhrady daňových povinností na DPH za zdaňovací období prosinec roku 2010 a únor, duben, červenec, srpen, září a říjen roku 2011 potvrdil rozhodnutím ze dne 25. 10. 2016, č.j. 46598/16/5300-22443-711745 a dále rozhodnutím ze dne 25. 10. 2016, č.j. 46597/16/5300-22443-711745 zamítl odvolání žalobce a potvrdil platební výměry vydané správcem daně na úrok z prodlení úhrady daňových povinností na DPH za zdaňovací období srpen a říjen roku 2010.

3. Žalobce se žalobou podanou podle § 65 a násl. zákl. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2016, č.j. 46598/16/5300-22443-711745 a rozhodnutí ze dne 25. 10. 2016, č.j. 46597/16/5300-22443-711745.

4. Žalobce v žalobě namítal nezákonnost žalobou napadených rozhodnutí o odvolání a řízení, která jim předcházela. Žalobce totiž namítá, že mu byla samotná daň stanovena chybně, přičemž odkazuje na řízení vedené u nadepsaného krajského soudu pod sp. zn. 52 Af 30/2016, jehož předmětem je soudní přezkum rozhodnutí, kterými byla stanovena samotná daň (původně pod uvedenou sp. zn. byly vedeny všechny věci, které byly následně vyloučeny k samostatným řízením - sp. zn. 52 Af 53/2017, 52 Af 54/2017, 52 Af 55/2017, 52 Af 56/2017, 52 Af 57/2017 a 52 Af 58/2017). Žalobce dále namítá nepřezkoumatelnost předmětných platebních výměrů na úrok z prodlení, neboť z těchto není seznatelné, jakým způsobem došlo k výpočtu úroku, poslední stránku každého jednotlivého platebního výměru na úrok z prodlení nepovažuje za součást jeho odůvodnění, neboť se nachází až za podpisem. V průběhu soudního řízení se žalobce dovolával zhodnocení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2019 č.j. 4331/19/5300-22443-607102, jímž byl zrušen dodatečný platební výměr ze dne 26. 5. 2015, č.j. 1001360/15/2801-50525-607304, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce prosince roku 2010 a stanovena povinnost uhradit penále, a řízení zastaveno.

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě projevil právní názor, že veškeré platební výměry obsahují dostatečné odůvodnění, přičemž úroky vznikají na základě zákona. Žalovaný trval na tom, že platební výměry na úrok z prodlení byly vydány v souladu se zákonem. Pro úplnost krajský soud uvádí, že pověřený pracovník žalovaného při jednání soudu navrhl zamítnutí žaloby s výhradou té části rozhodnutí, která byla dotčena následným zastavením řízení. Explicitně však zrušení této části žalovaného rozhodnutí nenavrhl.

6. Krajský soud po zjištění, že žaloba byla proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného podána oprávněnou osobou (§ 65 s. ř.s.), v zákonem stanovené lhůtě (§ 72 odst. 1 s.ř.s.) a po zjištění, že je žaloba přípustná (§ 68 s.ř.s.), přezkoumal napadané rozhodnutí v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 71 odst. 1 písm. d/ a § 75 odst. 2 s.ř.s.) po veřejném projednání věci, při němž nebylo prováděno dokazování, neboť jej ani žalobce nenavrhoval, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud zdůrazňuje, že při přezkumu rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).

7. Krajský soud se po přezkoumání napadeného rozhodnutí zcela ztotožňuje s právním názorem žalovaného vysloveným v jeho rozhodnutí. Smyslem soudního přezkumu přitom není podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto se může soud v případech shody názoru soudu s odůvodněním napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění, jak již setrvale rozhoduje Nejvyšší správní soud (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č.j. 8 Afs 75/2005-130), což soud v této věci činí.

8. Rozsah přezkoumání zákonnosti rozhodnutí, jímž je deklarován úrok z prodlení, je z povahy věci omezen. Je zde prostor pro přezkum toho, zda v době vydání platebního výměru existovalo rozhodnutí o stanovení daně (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), které může být samostatně napadeno správní žalobou, jak se také ve věci žalobce stalo. Nelze však mít za to, že je soud v tomto řízení povinen či oprávněn přezkoumávat zákonnost stanovení daně. To by ve svém důsledku vedlo k nežádoucímu duplicitnímu soudnímu přezkumu či k obcházení lhůt stanovených pro soudní přezkum samotného rozhodnutí o stanovení daně, čímž by byl narušen princip právní jistoty. Naproti tomu je třeba vycházet z presumpce správnosti správního rozhodnutí. Tedy dle soudu není v tomto typu soudního řízení prostor pro přezkum zákonnosti stanovení daně, který byl základem pro výpočet úroku z prodlení a je třeba respektovat jeho správnost, bylo-li zde takové rozhodnutí v době vydání platebního výměru na úrok z prodlení s úhradou daně.

9. Žalobce nesporoval konkrétní výpočet jednotlivých úroků, toliko platební výměry označil za nepřezkoumatelné z důvodu údajné absence odůvodnění, když tabulka výpočtu je umístěna až za podpisem rozhodnutí. Takový přístup považuje soud za formalistický a odmítá jej. Z každého jednotlivého platebního výměru je seznatelné, jakým způsobem byly konkrétní částky vypočteny. Nadto je strana, na níž je tabulka v platebním výměru umístěna, označena příslušným č.j a č. strany.

10. Dále je třeba uvést, že rozsudkem nadepsaného krajského soudu ze dne 29. 1. 2018, č.j. 52 Af 54/2017-63 bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2016, č.j. 9635/16/5300-22443-711377 a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Pardubický kraj, č.j. 1001360/15/2801-50525-607304 ze dne 26. 1. 2015 tak, že byla žalobci za zdaňovací období měsíce prosince roku 2010 doměřena daň z přidané hodnoty ve výši 64 348,- Kč a stanovena povinnost uhradit penále ve výši 12 869,- Kč. Jak již uvedeno, v průběhu soudního řízení se žalobce dovolával zhodnocení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2019 č.j. 4331/19/5300-22443-607102, jímž byl zrušen dodatečný platební výměr ze dne 26. 5. 2015, č.j. 1001360/15/2801-50525-607304, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce prosince roku 2010 a stanovena povinnost uhradit penále, a řízení zastaveno. V souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. vycházel soud ze skutkového stavu v době rozhodování žalovaného, když v té době ještě uvedené řízení nebylo zastaveno, naopak platila pro uvedený platební výměr tzv. presumpce správnosti správního aktu. Rozhodný skutkový stav pro soudní přezkum, jak je vymezen v § 75 odst. 1 s.ř.s., nelze zpravidla prolomit, takové prolomení je vyhrazeno pouze specifickým případům. Tak v právní větě vytvořené z rozsudku NSS ze dne 19. 3. 2008 č.j. 3 Ads 126/2007-37 byla zdůrazněna výjimečnost prolomení této zásady, když taková výjimka je vyhrazena zejména pro případy odčinění křivd minulého nedemokratického režimu: „I když je správní soud při přezkumu rozhodnutí správního orgánu vázán skutkovým a právním závěrem, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), nelze vyloučit případy (zejm. v řízeních, ve kterých dochází k aplikaci zákonů, kterými se Česká republika snaží reagovat na křivdy vzniklé za minulého nedemokratického režimu), kdy bude s ohledem na specifičnost věci nutné přihlédnout i ke skutečnostem, které nastaly po vydání přezkoumávaného správního rozhodnutí.“ Tento rozsudek NSS přitom odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005 sp. zn. I. ÚS 605/03: „ Jak již Ústavní soud několikrát vyslovil, účel a smysl právních předpisů není možné hledat pouze ve slovech a větách toho kterého předpisu, ve kterém jsou vždy také přítomny i principy uznávané demokratickými právními státy. Lze říci, že tyto zásady platí tím spíše v řízeních, ve kterých dochází k aplikaci zákonů, kterými se demokratický právní stát snaží reagovat na křivdy vzniklé za minulého nedemokratického režimu, jenž byl zákonem č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu označen za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.“ V případě žalobce nebyl takový srovnatelný mimořádný důvod pro prolomení aplikace ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. dán, přičemž obecně platí, že výjimky je třeba vykládat restriktivně.

11. Dále lze zcela nad rámec argumentace ohledně omezeného soudního přezkumu ve vztahu ke stanovení daně uvést následující související okolnosti. Rozsudkem nadepsaného krajského soudu ze dne 17. 1. 2018, č.j. 52 Af 30/2016–211 byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2016, č. j. 9633/16/5300-22443-711377, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru vydanému Finančním úřadem pro Pardubický kraj ze dne 26. 5. 2015 č. j. 1001090/15/2801-50525-607304. Tímto dodatečným platebním výměrem byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce srpna roku 2010 ve výši 2.896 Kč a stanovena povinnost uhradit penále ve výši 579 Kč. Tedy otázka stanovení daně z přidané hodnoty za měsíc srpen roku 2010 již byla soudem pravomocně přezkoumána a byla potvrzena jeho zákonnost.

12. Rozsudkem nadepsaného krajského soudu ze dne 7. 2. 2018, č.j. 52 Af 58/2017-69 byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 03. 2016, č.j. 9638/16/5300-22443-711377, kterým bylo zamítnuto odvolání proti dodatečným platebním výměrům vydaným Finančním úřadem pro Pardubický kraj dne 26.5.2015, č.j. 1001568/15/2801-50525-607304 a č.j. 1001574/15/2801-50525-607304 a tyto dodatečné platební výměry byly potvrzeny. Dodatečným platebním výměrem č.j. 1001568/15/2801-50525-607304 byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce července roku 2011 ve výši 20 000 Kč a stanovena povinnost uhradit penále ve výši 4 000 Kč. Dodatečným platebním výměrem č.j. 1001574/15/2801-50525-607304 byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce srpna roku 2011 ve výši 8 000 Kč a stanovena povinnost uhradit penále ve výši 1600 Kč. Kasační stížnost proti uvedenému rozsudku byla zamítnuta rozsudkem NSS ze dne 4. 9. 2019, č.j. 9 Afs 99/2018 – 112. Tedy otázka stanovení daně z přidané hodnoty za měsíc červenec a srpen roku 2011 již byla soudy pravomocně přezkoumána a byla potvrzena jeho zákonnost.

13. Rozsudkem nadepsaného krajského soudu ze dne 18. 12. 2019, č.j. 52 Af 57/2017-77 byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 3. 2016, č. j. 9640/16/5300-22443-711377, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzen dodatečný platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Pardubický kraj č. j. 1001701/15/2801-50525-607304 ze dne 26. 5. 2015, kterým byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce října roku 2011 ve výši 111 823 Kč a penále ve výši 22 364 Kč. Tedy otázka stanovení daně z přidané hodnoty za měsíc říjen roku 2011 již byla soudem pravomocně přezkoumána a byla potvrzena jeho zákonnost.

14. Rozsudkem nadepsaného krajského soudu ze dne 29. 1. 2018, č.j. 52 Af 53/2017 – 71, byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 11. 3. 2016, č. j. 9634/16/5300-22443-711377, kterým byl změněn k odvolání žalobce dodatečný platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Pardubický kraj č. j. 1001253/15/2801-50525-607304 ze dne 28. 1. 2015, kterým byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíce října roku 2010 tak, že doměřenou daň snížil na částku 211 699,-Kč a penále snížil na částku 42 333,- Kč. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla zamítnuta rozsudkem NSS ze dne 23. 3. 2019, č.j. 9 Afs 109/2018. Tedy otázka stanovení daně z přidané hodnoty za měsíc říjen roku 2010 již byla soudy pravomocně přezkoumána a byla potvrzena jeho zákonnost.

15. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

16. O nákladech řízení krajský soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení při jednání soudu vzdal.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 26. února 2020

JUDr. Jan Dvořák v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru