Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

52 Ad 7/2018 - 95Rozsudek KSPA ze dne 08.07.2020

Prejudikatura

5 Ads 22/2003


přidejte vlastní popisek

52 Ad 7/2018-95

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci

žalobkyně: D. T.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2017, č. X/46091-VJ

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 4. 2018, č. j. X/46091-VJ se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 2. 2018, č. j. R – 16.2.2018-423/X, kterým byl žalobkyni podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“, přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.

2. Žalobkyně podala včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhala jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila a navrhla, aby soud žalobu zamítl. 4. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobkyně včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

5. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce (žalobkyně) vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 24. 4. 2018, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 40 %.

6. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce (žalobkyně) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 12. 11. 2018, č. j. 2018/1298-HK.

7. Z tohoto posudku vzal soud za žalobkyně činila 40 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly II. položka 1 písm. c) citované vyhlášky. 8. Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR zhoubný nádor pravého prsu zjištěný v 1/17, stav po odstranění celého pravého prsu a odstranění uzlin z pravého podpaží 15. 2. 2017-pT1c pN1mpMO, G II, stádium IB, stp. Podpůrné cytostatické léčbě (AC/T 4x4) od 3. 3. do 28. 7. 2017), nyní remise (vymizení příznaků a projevů onemocnění), hormonální terapie letrozolem (Letmylan) na 5 let, mízní otok hrudní stěny po odstranění pravého prsu, distální senzitivně-motorická polynueropatie s převahou postižení senzitivních vláken polévková – po chemoterapii (postižení citových nervových zakončení na rukách a nohách) dle EMG z 10/17, akcentace obtíží na HKK.

9. Správnost závěrů uvedeného posudku byla potvrzena revizním posudkem zpracovaným PK MPSV v Brně ze dne 19. 9. 2019, č. j. 2018/3724-BR a dále posudkem zpracovaným PK MPSV v Praze ze dne 23. 4. 2020, č. j. 2019/4092-PH-4.

10. Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí se u žalobkyně nejednalo o invaliditu druhého či třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) či c) zákona o důchodovém pojištění, ale šlo pouze o invaliditu prvního stupně podle 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

11. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.

12. Protože nárok na invalidní důchod žalobkyně pro invaliditu druhého či třetího stupně nevznikl, když se jednalo o invaliditu prvního stupně, a nebylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobce (žalobkyně) z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí, nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, byť měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 8. července 2020

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru