Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

52 A 39/2011 - 28Rozsudek KSPA ze dne 25.10.2011

Prejudikatura

8 As 23/2010 - 89

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 123/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

52 A 39/2011-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Pavla Peláka ve věci žalobce F.P., zastoupeného Mgr. Kateřinou Beranovou, advokátkou, se sídlem Náměstí Přemysla Otakara II. č.p. 186/I, 566 01 Vysoké Mýto, proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2011 č. j. KrÚ 53657/2011/ODSHI/14,

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení a žalovanému s e toto právo nepřiznává.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 22.6.2011 č. j. KrÚ 53657/2011/ODSHI/14 žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil napadené rozhodnutí Městského úřadu Chrudim (dále jen „městský úřad“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 31.3.2011 č. j. CR 015323/2011 ODP/Pi, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o odečtení bodů v registru řidičů a provedený záznam bodů byl potvrzen.

Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného včasnou žalobu, kterou se domáhal jeho zrušení a též zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení a náhrady nákladů soudního řízení.

Žalobce nejprve shrnul podstatné okolnosti správního řízení: Žalobce se u městského úřadu domáhal odečtení celkem 8 bodů, neboť mu již více než dva roky nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek či trestný čin spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, poslední jeho přestupek je ze dne 17.6.2008. Městský úřad žádost zamítl a provedený záznam bodů potvrdil, když konstatoval, že odečítání bodů lze užít jen, dosáhl-li řidič maximálně 11 bodů. Pokud dosáhl 12 bodů, pozbývá řidičské oprávnění, po uplynutí zákonné lhůty může žádat jeho vrácení a poté podléhá novému bodovému hodnocení. Žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal odvolání, neboť městský úřad opomenul, že žalobce řidičské oprávnění nepozbyl, protože běh lhůty podle § 123c odst. 3 zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „silniční zákon“), byl přerušen podáním námitek proti provedenému záznamu podle § 123f odst. 4 téhož zákona. Žalovaný jeho odvolání zamítl, když dovodil, že řidič, který dosáhne 12 bodů, pozbývá uplynutím 5 pracovních dnů od doručení oznámení této skutečnosti řidičské oprávnění a podáním námitek se přerušuje toliko lhůta k odevzdání řidičského průkazu. Řidiči, který řidičské oprávnění pozbyl, nelze body postupem podle § 123e silničního zákona odečítat.

Následně pak žalobce uvedl své žalobní námitky: Stanovisko žalovaného nemá oporu v zákoně. Žalobce podle zákona řidičské oprávnění nepozbyl, neboť podáním námitek podle § 123f odst. 4 silničního zákona došlo k přerušení lhůt podle § 123c odst. 3 téhož zákona, tedy nejen lhůty k odevzdání řidičského průkazu, ale rovněž lhůty k pozbytí řidičského oprávnění. Ustanovení § 123d silničního zákona se pak týká pouze řidiče, který pozbyl řidičské oprávnění, tedy nikoli žalobce. Silniční zákon nikde nestanoví, že by bylo možné ustanovení týkající se odečítání bodů (§ 123e) použít toliko u řidiče, který dosáhl maximálně 11 bodů. Žalobci proto měly být odečteny 4 body k datu 17.7.2009 a další 4 body k datu 17.7.2010. Žalobce se již 3 roky nedopustil přestupku v dopravě, jeho námitky proti jednomu ze záznamů bodů ze dne 28.11.2006 jsou řešeny Nejvyšším správním soudem ČR (dále jen „NSS“) pod sp. zn. 1 As 48/2010, přičemž řízení je přerušeno, neboť v podobné věci byla kauza postoupena k rozhodnutí rozšířenému senátu NSS s tím, aby rozšířený senát vyslovil závěr ku prospěchu žalobce, vedoucí s velkou pravděpodobností k výmazu záznamu 3 bodů.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 16.9.2011, kterým setrval na právním názoru vysloveném v odůvodnění napadeného rozhodnutí a na toto rozhodnutí plně odkázal s tím, že žalobní námitky se shodují s námitkami odvolacími. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), bez jednání, když účastníci řízení s tímto postupem souhlasili (žalobce výslovně podáním ze dne 6.9.2011 a žalovaný konkludentně, když nereagoval ve lhůtě dvou týdnů na výzvu k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, ačkoliv byl ve výzvě poučen, že v případě, že nevyjádří v dané lhůtě svůj nesouhlas, bude se mít zato, že s takovým postupem souhlasí). Soud přitom v souladu s § 75 s.ř.s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného, tj. ze stavu k datu 22.6.2011, kdy bylo rozhodnutí žalovaného vydáno, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. Dospěl přitom k následujícím skutkovým a právním závěrům:

Ze správního spisu vyplynuly níže uvedené okolnosti: Dne 4.3.2011 požádal žalobce městský úřad o odečtení osmi bodů v registru řidičů podle § 123e odst. 1 písm. a) a b) silničního zákona s odůvodněním, že již více než dva roky mu

nebyla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin spáchané jednáním zařazeným do bodového hodnocení, a přesto mu nebyly odečteny žádné body.

Z výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 13.1.2011 vyplývá, že poslední sankce byla žalobci uložena za přestupek podle § 22 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích dne 16.7.2008. Rozhodnutím ze dne 30.3.2011 č.j. CR 015323/2011 ODP/Pi městský úřad žádost o odečtení bodů v registru řidičů zamítl a provedený záznam bodů v registru řidičů potvrdil.

Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, kdy použil prakticky stejnou argumentaci proti neprovedení odečtu osmi bodů jako v žalobě.

Napadeným rozhodnutím žalovaný žalobcovo odvolání zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil.

Ze správního spisu, konkrétně z odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně soud zjistil, že žalobce uplatnil v žalobě tutéž argumentaci jako v podaném odvolání, jinými slovy řečeno, jeho odvolací námitky jsou shodné s námitkami žalobními. Z tohoto důvodu je pro zhodnocení zákonnosti napadeného rozhodnutí žalovaného podstatné, jakým způsobem se s těmito námitkami vypořádal v rámci rozhodování o odvolání žalobce žalovaný coby správní orgán. Soud ve správním soudnictví by se totiž v takovém případě nemohl vyjadřovat k námitce, kterou uplatnil žalobce již v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně takovým způsobem, že by nahrazoval činnost odvolacího správního orgánu. Krajský soud není další třetí instancí ve správním řízení. V případě drobných odchylek, tj. jestliže krajský soud se zcela neztotožní s tím, jak se odvolací orgán vypořádal s odvolacími námitkami, může pouze korigovat právní názor, o který se opírá žalované rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 28.7.2009 č.j. 8 Afs 51/2007-87). Zároveň je nutné připomenout, že pokud žalobce uplatní stejným způsobem námitku jak v odvolání, tak i v žalobě, nemůže soud ve správním soudnictví v takovém případě zcela změnit právní názor odvolacího správního orgánu, tedy uvést k uvedené odvolací námitce jiný právní názor, než žalovaný v napadeném rozhodnutí, protože by se jednalo o změnu právního názoru odvolacího orgánu. Podstatná změna právního názoru odvolacího orgánu soudem ve správním soudnictví by mohla vést k nezákonnosti rozhodnutí soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18.10.1999 sp.zn. IV. ÚS 279/99). Krajský soud se tedy musel v dané věci zaměřit na posouzení zákonnosti úvah žalovaného v případě výše zmíněných odvolacích námitek shodných s námitkami uvedenými v žalobě. Tyto námitky se týkají prakticky jediné, mezi žalobcem a žalovaným sporné, otázky, a to právního posouzení možnosti odečtu bodů z registru řidičů poté, co řidič již dosáhl 12 bodů. Žalobce zásadně zastává názor, že takový odečet je možný, naopak oba správní orgány zase dospěly k závěru, že odečet možný není, resp. přichází v úvahu pouze v případě, že řidič dosáhl maximálně 11 bodů. Vzhledem k totožnosti odvolacích a žalobních námitek se soud musel nejprve zaměřit na to, jak se k řešení dané otázky postavily oba správní orgány, tedy jak se vypořádaly se žalobcovými argumenty, resp. jak odůvodnily svůj názor na řešení sporné otázky.

Městský úřad v odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, že režim odečtu 4 bodů za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přichází v úvahu jen tehdy, dosáhne-li řidič maximálně 11 bodů. Pokud řidič dosáhne bodů 12, pozbývá ze zákona řidičské oprávnění a ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá novému bodovému hodnocení, přičemž ke dni vrácení tohoto oprávnění obecní úřad s rozšířenou působností zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12 bodů. Tedy v případě dosažení 12 bodů nelze řidiči odečítat body podle § 123e silničního zákona (postupně), ale toliko najednou, po vrácení řidičského oprávnění. Z odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí se dále podává, že městský úřad žalobci dne 21.7.2008 zaslal oznámení o dosažení celkového počtu 12 bodů, žalobce podal včasné námitky, když se současně ohradil záznamu bodů za přestupek ze dne 28.11.2006, a městský úřad následně řízení v souvislosti s rozhodováním o námitkách proti tomuto přestupku přerušil podle § 64 správního řádu, přičemž do současné doby není o námitkách pravomocně rozhodnuto, tedy běh lhůt týkajících se řidičského oprávnění a řidičského průkazu je podle § 123f odst. 4 silničního zákona přerušen.

Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že správní orgán I. stupně postupoval v souladu s právními předpisy a vyrovnal se se všemi námitkami žalobce, na stranách 3 a 4 pak k argumentům žalobce zaujal následující stanovisko: „…každý řidič, který dosáhne celkového počtu 12 bodů uplynutím 5 pracovních dnů od doručení takového oznámení pozbývá řidičského oprávnění. V případě včas podaných námitek (které je nutno správnímu orgánu doručit ve lhůtě do 5 pracovních dnů) se podle odst. 4 uvedeného ustanovení pouze přerušuje běh lhůt, které se týkají povinnosti odevzdat řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz, dále běhu lhůty, která řidiči jinak běží z důvodu pozbytí řidičského oprávnění. Tento stav, kdy řidič již pozbyl řidičské oprávnění, je pak překážkou pro aplikaci § 123e zákona o silničním provozu, tedy pak nelze takovému řidiči případným uplynutím 12 měsíců body odečítat. Pokud v průběhu řízení, vedeném z důvodu podaných námitek, je místně a věcně příslušným orgánem jinak pravomocné rozhodnutí, které bylo v minulosti vydáno na základě předchozího řízení, zrušeno (např. v rámci mimořádných opravných prostředků), pak nepochybně předmětný správní orgán provede odečet bodů, které byly zaznamenány na základě později zrušeného rozhodnutí, a řízení zastaví. Odečet však neprovede na základě pouhého uplynutí 12 měsíců od provedení posledního záznamu. Pro úplnost odvolací orgán cituje stanovisko Ministerstva dopravy ze dne 10.11.2008 pod č.j. 902/2008-160-OST/2, ve kterém se uvádí, že v souladu s § 123 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu jsou řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, odečteny 4 body. Režim § 123e zákona o silničním provozu, týkající se odečítání bodů, přichází v úvahu pouze, pokud řidič dosáhne maximálně 11 bodů. Pokud řidič dosáhne 12 bodů, je režim zcela odlišný a na tohoto řidiče se vztahuje § 123c a násl. zákona, resp. pokud jde o vrácení řidičského oprávnění a následně odečtení všech 12 bodů podle § 123d zákona o silničním provozu. Nárok na odečet bodů „vybodovanému řidiči“ v žádném

případě nevzniká, a to ani v případě, že dojde k přerušení běhu lhůty, jejímž uplynutím řidič pozbývá řidičské oprávnění. Řidič objektivně dosáhl 12 bodů, což pro něj má důsledky uvedené v § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. Tento názor můžeme dovodit i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3.5.2011 č.j. 8 As 23/2010-89, dostupný na www.nssoud.cz. Tvrzení odvolatele, kterým se domáhá odečtu 8 bodů z celkového počtu 12 bodů s odůvodněním, že již více než dva roky (poslední přestupek ze dne 16.7.2008) se nedopustil jednání, za které mu byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, je pak, s odkazem na výše uvedenou citaci zákona o silničním provozu, na místě odmítnout……………..Ač v mezidobí, od obdržení oznámení o dosažení 12 bodů do dne podání žádosti o odečet bodů, se odvolatel nedopustil žádného jednání, za které by mu byly

připsány body v bodovém hodnocení řidiče, nelze na jeho případ aplikovat odečítání bodů dle § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu, ale pro vrácení řidičského oprávnění je možný postup pouze dle § 123d zákona o silničním provozu.“

Správní orgány ve svých rozhodnutích vystihly podstatu právní úpravy, když dospěly k závěru, že odečet bodů postupem podle § 123e odst. 1 silničního zákona je možný pouze v případě, že řidič dosáhl maximálně 11 bodů, resp. že v případě dosažení celkového počtu 12 bodů lze odečíst toliko všech 12 bodů najednou, a to podle § 123d odst. 4 silničního zákona, a postupovaly správně, když na základě těchto svých závěrů žalobcovu žádost o odečet celkem 8 bodů zamítly. Rovněž správně žalovaný odkázal na rozsudek NSS ze dne 3.5.2011 č.j. 8 As 23/2010-89. Soud úvahy správních orgánů pro přehlednost shrnuje a doplňuje

následujícím způsobem:

Podle § 123a silničního zákona: „Bodovým hodnocením se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.“

Podle § 123c odst. 1 silničního zákona: „Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.“ Podle § 123c odst. 3 téhož zákona: „Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.“

Podle § 123c odst. 5 silničního zákona: „Řidič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.“ Podle § 123d odst. 1 silničního zákona: „Řidič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.

Podle § 123d odst. 3 silničního zákona: „Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z
4)

odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu . Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101.“

Podle § 123d odst. 4 téhož zákona: „Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému hodnocení; obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni vrácení řidičského oprávnění zaznamená v registru řidičů odečtení všech 12 bodů.“

Podle § 123e odst. 1 silničního zákona: „Řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení,

a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů,

b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů zbývajících po odečtení bodů podle písmene a),

c) po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny zbývající body. K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů.“

Podle § 123e odst. 3 téhož zákona: „Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, neběží doba pro odečítání bodů podle odstavce 1.“

Podle § 123e odst. 6 silničního zákona: „Odečtení všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru řidičů.“ Podle § 123f odst. 1 téhož zákona: „Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.“

Podle § 123f odst. 4 silničního zákona: „Podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.“

Žalobce v žalobě mimo jiné namítl, že silniční zákon nikde nestanoví, že odečet podle § 123e lze použít pouze u řidiče, který dosáhl maximálně 11 bodů, tedy jinými slovy, že se i na něj vztahuje postup podle § 123e odst. 1 písm. a) a b) silničního zákona a „jiný výklad z textu zákona vyvodit nelze, aniž by text byl současně popřen“. Tento jeho závěr je však mylný, když žalobce evidentně vychází z pouze jazykového výkladu silničního zákona. Takovýto přístup k zákonnému textu je ovšem nepřijatelný. Jazykový výklad je v každém případě nenahraditelný, když se jedná o prvotní seznámení se s obsahem právních norem, ovšem až další výkladové metody mohou potvrdit, případně vyvrátit soulad jazykového výkladu se skutečným smyslem a účelem zákonné úpravy (srov. např. rozsudek NSS ze dne 23.2.2010 č.j. 4 As 30/2009-67). Smysl bodového hodnocení je obsažen v ustanovení § 123a silničního zákona – prostřednictvím bodového systému je sledováno chování řidičů v silničním provozu v zájmu posílení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V bodovém hodnocení se prolínají dvě složky, represivní (připisování bodů za zákonem netolerované jednání až do dosažení 12 bodů, což má za následek ztrátu řidičského oprávnění) a preventivní (odečet bodů v případě jednání řidiče, které není bodově hodnoceno, tedy možnost aktivně se bránit ztrátě řidičského oprávnění), kdy účelem je motivace řidičů, aby jednali tak, aby nedosáhli celkové hranice 12 bodů a následné ztráty řidičského oprávnění. V momentě, kdy řidič hranice zmíněných 12 bodů dosáhne, je jasné, že preventivní složka bodového systému selhala, a je na místě, aby nastoupila složka represivní v podobě ztráty řidičského oprávnění a vyloučení ze silničního provozu. V této souvislosti je třeba zřetelně rozlišovat mezi pojmy „odborná způsobilost“ nebo-li „odborná způsobilost k řízení motorových vozidel“ a „řidičské oprávnění“. Tyto dva pojmy spolu velmi souvisí, ovšem nejsou totožné. Řídit motorové vozidlo může samostatně pouze osoba s řidičským oprávněním (§ 3 odst. 3 písm. a) silničního zákona). Řidičské oprávnění lze získat za splnění zákonem taxativně vypočtených podmínek (§ 82 odst. 1 silničního zákona), kdy jednou z nich je i zmiňovaná „odborná způsobilost“. Dosažením 12 bodů řidič automaticky ztrácí odbornou způsobilost (srovnej § 123c odst. 3 a 5 silničního zákona) a uplynutím 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení

o dosažení této bodové hranice pozbývá též řidičské oprávnění, přičemž v této lhůtě je povinen odevzdat řidičský průkaz coby jakési formální vyjádření řidičského oprávnění čili úřední listinu osvědčující udělení řidičského oprávnění. Mezi ztrátou odborné způsobilosti a pozbytím řidičského oprávnění je určitá časová prodleva, která může být i významně prodloužena, pokud řidič nesouhlasí s tím, že dosáhl 12 bodů, a podá včasné námitky proti záznamu, jímž bylo 12 bodů dosaženo (§ 123f odst. 4 silničního zákona). Pokud řidič podá námitky podle § 123f odst. 4 silničního zákona, běh lhůt ke ztrátě řidičského oprávnění a odevzdání řidičského průkazu se přerušuje a řidič tak nadále může řídit motorové vozidlo, ačkoliv pozbyl odbornou způsobilost k jeho řízení. Lhůta 1 roku pro žádost o vrácení řidičského oprávnění je proto logicky navázána až na den jeho pozbytí, který může být významně vzdálen dnu dosažení hranice 12 bodů (§ 123d odst. 1 silničního zákona). Podání námitek však nemůže mít za následek možnost odečítání bodů za jednání nepodléhající bodovému hodnocení. Připuštění této možnosti by mohlo vést k absurdním důsledkům, kdy by „vybodovaný“ řidič podal námitky, dosáhl by tak možnosti nadále se účastnit silničního provozu, a v případě jednání v souladu s pravidly tohoto provozu by mu po roce byly odečteny 4 body a on by mohl poukazovat na to, že již nemá zaznamenáno 12 bodů a tedy již nemá povinnost odevzdat řidičský průkaz a nepozbývá řidičského oprávnění. Jediný možný a správný výklad, vyhovující smyslu a účelu bodového systému, je ten, že po dosažení 12 bodů může řidič docílit odečtení bodů pouze postupem podle § 123d silničního zákona, tedy na základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění podané nejdříve po uplynutí jednoho roku od pozbytí řidičského oprávnění, doložené příslušnými doklady (mimo jiné doklad o podrobení se přezkoušení z odborné způsobilosti). Všech 12 bodů je poté odečteno najednou, a to ke dni vrácení řidičského oprávnění. V této souvislosti lze citovat z rozsudku NSS ze dne 3.5.2011 č.j. 8 As 23/2010-89, na který ostatně správně odkázal i žalovaný ve svém rozhodnutí, kdy je pod bodem 30 uvedeno: „Tato skutečnost (míněno podání námitek – poznámka soudu) však nemůže zapříčinit odpočet bodů podle § 123e odst. 1 zákona, neboť podstata tohoto institutu je jiná. Dané ustanovení je možné aplikovat pouze za situace, kdy řidič ještě nedosáhl dvanácti bodů. Obecně se vztahuje k řidiči, který neztratil odbornou způsobilost, disponuje řidičským oprávněním, a proto je možné kontinuálním sledováním jeho chování v průběhu (minimálně) dvanácti až třiceti šesti měsíců osvědčit jeho polepšení. Z žádného ustanovení § 123e, které upravuje odečítání bodů, však nevyplývá, že by odečtením bodů v důsledku

řádného chování po předepsanou dobu mohlo dojít k opětovnému nabytí odborné způsobilosti, kterou řidič předtím pozbyl právě dosažením dvanácti bodů. Tu lze znovu nabýt toliko postupem dle § 123d, tedy uplynutím jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění a dále prokázáním, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti. Jinými slovy řečeno, v případě, že řidič již dosáhne dvanácti bodů, a to nezávisle na přerušení běhu lhůt daných v § 123c odst. 3 zákona, nemůže se takto získaných bodů zbavit řádným chováním, s nímž počítá v § 123e odst. 1, ale pouze cestou jinou, stanovenou v ustanoveních § 123d odst. 1 a 3 zákona, která upravují, jakým způsobem musí řidič postupovat při dosažení dvanácti bodů.“

Pokud snad žalobce poukazoval na skutečnost, že jeho námitky proti jednomu ze záznamů bodů za přestupek jsou předmětem řízení před NSS, a tvrdil, že je pravděpodobné, že dojde k výmazu záznamu tří bodů, je tato skutečnost pro projednávanou věc nerozhodná. Soud ve správním soudnictví je povinen věc přezkoumat k datu vydání napadeného rozhodnutí, slovy ustanovení § 75 odst. 1 s.ř.s.: „Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.“ K datu 22.6.2011, kdy bylo napadené rozhodnutí žalovaného vydáno, byl stav takový, že žalobce podle registru

řidičů dosáhl hranice 12 bodů, a to ke dni 16.7.2008, a řízení o jeho námitkách proti dosažení této hranice nebylo pravomocně ukončeno. Správní orgány tak správně vycházely z toho, že žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů. Pokud by snad skutečně v budoucnu bylo rozhodnuto, že záznam tří bodů ke dni 28.11.2006 neměl být proveden, bude namístě provést opravu záznamu (analogické použití § 123f odst. 2 silničního zákona). Na žalobce pak bude samozřejmě pohlíženo tak, že nedosáhl hranice 12 bodů, jeho odborná způsobilost nezanikla a neběží lhůta ani k pozbytí řidičského oprávnění, ani k odevzdání řidičského průkazu. Vzhledem k tomu, že jak žalobce, tak správní orgány shodně konstatovaly, že o námitkách proti záznamu 12 bodů dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, resp. řízení je přerušeno, nehrozí žalobci žádná újma. V této souvislosti lze znovu ocitovat ze zmíněného rozsudku NSS, kdy je v bodě 32 uvedeno: „…teprve v případě, pokud by byly uplatněné námitky shledány důvodnými a správní orgán by provedl v souladu s § 123f odst. 2 zákona opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů, by odborná způsobilost řidiče k řízení motorových vozidel nadále trvala a k jejímu opětovnému nabytí by nebylo třeba postupovat podle § 123d zákona. Pak by rovněž bylo možné zohlednit dobu po podání námitek při následném odpočtu bodů.“

Soud tedy uzavírá, že žalobcovy námitky shledal z důvodů výše podrobně rozebraných nedůvodnými, proto postupoval podle § 78 odst. 7 s.ř.s. a žalobu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení, naopak toto právo náleželo úspěšnému žalovanému, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud jejich náhradu nepřiznal.

Poučení:

Tento rozsudek nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Proti pravomocnému rozsudku je přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozsudku prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 s.ř.s., a contrario).

V Pardubicích dne 25.10.2011

JUDr. Jan Dvořák, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Monika Marelová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru