Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 1/2020 - 14Usnesení KSPA ze dne 20.01.2020

Prejudikatura

1 As 21/2010 - 65

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 28/2020

přidejte vlastní popisek

50 A 1/2020-14

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Alešem Korejtkem ve věci

žalobce: X. X., nar. X. X. XXXX
bytem X,
zastoupen advokátem Ondřejem Líbalem
se sídlem Kostelní 172, 411 08 Štětí

proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Pardubického
kraje
se sídlem Na Spravedlnosti 2516, 530 48 Pardubice

o žalobě proti příkazu vydanému na místě dne 17. 11. 2019 pod č. j. KRPE-89778-2/PŘ-2019-170040, o kterém byl dne 17. 11. 2019 vydán příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou číslo C 0739121 (série AC/2017),

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Příkazem vydaným dne 17. 11. 2019 na místě pod č. j. KRPE-89778-2/PŘ-2019-170040 byla žalobci za přestupek proti provozu na pozemních komunikacích podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o silničním provozu“), uložena v souladu s § 125c odst. 7 písm. b) zákona o silničním provozu pokuta ve výši 1.000 Kč. Výše uvedeného přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 17. 11. 2019 kolem 10 hod. 12 min. jako řidič motorového vozidla CITROËN C4 AIRCROSS (s registrační značkou X) při jízdě po silnici I/35 (ve směru na Vysoké Mýto, km 138, 7) překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec (tedy rychlost 90 km/hod.) o 28 km/hod.

2. Proti příkazu vydanému na místě podal žalobce dne 15. 1. 2020 žalobu. V žalobě žalobce nezpochybňoval, že dne 17. 11. 2019 kolem 10 hod. 12 min. řídil motorové vozidlo CITROËN C4 AIRCROSS (s registrační značkou X) a při jízdě po silnici I/35 ve směru na Vysoké Mýto bylo jím řízené vozidlo zastaveno hlídkou Policie České republiky s tím, že žalobce překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec o 28 km/hod. a svým jednáním tak naplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu, za což mu může být příkazem na místě uložena pokuta do 1.000 Kč. Žalobce též nesporoval, že souhlasil se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku v souladu s ustanovením § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o přestupcích“). Žalobce dále nepopíral, že příkazový blok bez výhrad podepsal [přičemž vzal na vědomí poučení, že podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím (§ 92 odst. 2 písm. l/ zákona o přestupcích)] a uloženou pokutu na místě uhradil. Žalobce dokonce ani netvrdil, že svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4. zákona o silničním provozu. Žalobce pouze uvedl, že „mu nebylo spáchání údajného přestupku řádně prokázáno“. Žalobce si je vědom toho, že dne 17. 11. 2019 souhlasil se zjištěným stavem věci, nicméně tehdy „vycházel z nedostatečných a nepravdivých údajů, které mu poskytli přítomní policisté“, resp. „byl přítomnými policisty uveden v omyl“ (policisté tvrdili, že „jel rychlostí 118 km/hod. a že k tomu mají nahrávku“). Žalobce je proto přesvědčen, že příkaz vydaný na místě dne 17. 11. 2019 pod č. j. KRPE-89778-2/PŘ-2019-170040, o kterém byl téhož dne vydán příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou číslo C 0739121, je nezákonný a měl by být zrušen.

3. Soud o žalobě uvážil následovně: 4. Podle § 91 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč. Mladistvému obviněnému lze příkazem na místě uložit pokutu nejvýše 2 500 Kč; to neplatí, je-li mladistvý podnikající fyzickou osobou.

5. Podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích pokutu příkazem na místě může kromě příslušného správního orgánu uložit orgán Policie České republiky za přestupek proti pořádku ve státní správě v působnosti Policie České republiky, za přestupek proti pořádku v územní samosprávě, za přestupek proti veřejnému pořádku, přestupek proti občanskému soužití a přestupek proti majetku.

6. Podle § 92 odst. 1 zákona o přestupcích je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.

7. Podle § 84 odst. 1, 2 (již zrušeného) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit (odst. 1). Proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat (odst. 2).

8. Podle § 112 odst. 6 zákona o přestupcích na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na příkazní řízení, při němž je příkaz vydáván na místě.

9. Z výše citovaných právních norem je zřejmé, že příkazní řízení, při němž je příkaz vydáván na místě, je obdobou blokového řízení upraveného do 30. 6. 2017 zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích (k tomu srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. III ÚS 2622/19, bod 13), a proto lze při posuzování přípustnosti žalob proti příkazům vydaným na místě podle § 91 a násl. zákona o přestupcích plně využít závěry Nejvyššího správního soudu týkající se přípustnosti žalob proti rozhodnutím o uložení pokuty v blokovém řízení.

10. Nejvyšší správní soud (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010-65, publikované pod č. 2838/2013 Sb. NSS, či rozsudky ze dne 26. 8. 2014, č. j. 6 As 96/2014-31, a ze dne 27. 10. 2016, č. j. 2 As 183/2016-38) dospěl k závěru, že úspěšně se domoci zrušení rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení [či alespoň jeho nevykonatelnosti dle § 102 odst. 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“)] je v podstatě možné pouze žádostí o obnovu řízení [§ 100 odst. 1 písm. a) správního řádu], pokud dotčená osoba tvrdí, že nesouhlasila s uložením pokuty v blokovém řízení (ať již proto, že došlo k záměně s jinou osobou, podpis byl zfalšován, či podepisující osoba byla donucena k podpisu násilím či pohrůžkou násilí nebo jinou srovnatelnou závažnou újmou). Přímé napadení rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení správní žalobou není možné (z poslední doby srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2016, č. j. 10 As 228/2016 – 38, bod 12, ze dne 15. 5. 2019, č. j. 8 As 92/2019 – 32, bod 10).

11. Je tomu tak proto, že souhlasem s uložením pokuty v blokovém řízení podezřelý z přestupku akceptuje skutková zjištění, jejich právní kvalifikaci a rovněž to, že přestupek nepostačilo vyřídit domluvou. V důsledku toho nabývají závěry orgánu, jenž pokutu v blokovém řízení uložil, charakteru nesporných zjištění. Dále se vychází z toho, že podezřelý z přestupku se souhlasem s uložením pokuty v blokovém řízení dobrovolně vzdal důkladnějšího zjišťování skutkového stavu v „běžném“ řízení o přestupku (srov. výše zmíněné usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010-65, body 30 a 31). Označuje-li zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), za nepřípustnou žalobu proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky [§ 68 písm. a) s. ř. s.], tím spíše (a minori ad maius) musí být nepřípustná žaloba proti rozhodnutí, které bylo vydáno v důsledku souhlasu účastníka řízení, a tedy jeho vědomého rozhodnutí, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo úplné skutkové i právní posouzení jeho jednání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2004, č. j. 6 As 49/2003-46, publikovaný pod č. 505/2005 Sb. NSS, či usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010-65, publikované pod č. 2837/2013 Sb. NSS, body 54 a 55). Jinak řečeno, tam, kde se přestupce svým vědomým souhlasem vzdal projednání přestupku v „běžném“ přestupkovém řízení, nemůže se domáhat jeho přezkumu ve správním soudnictví (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2017, č. j. 7 As 243/2016 – 26, bod 16). Tyto závěry Nejvyššího správního soudu pak opakovaně aproboval i Ústavní soud (srov. např. odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. III ÚS 2622/19, a judikaturu tam citovanou).

12. V nyní projednávané věci žalobce netvrdil, že nesouhlasil se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. Výslovně v žalobě uvedl, že příkazový blok podepsal [i kdyby však souhlas žalobce v žalobě zpochybňoval, byla by případná žaloba přípustná až proti rozhodnutí, jímž správní orgán nevyhověl odvolání proti rozhodnutí o nepovolení obnovy řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2019, č. j. 8 As 92/2019 – 32, bod 10, ze dne 14. 12. 2016, č. j. 10 As 228/2016 – 38, bod 11, ze dne 26. 8. 2014, č. j. 6 As 96/2014-31, bod 11, a ze dne 19. 1. 2017, č. j. 7 As 243/2016 – 26, bod 20)]. Podpisem příkazového bloku se ovšem žalobce vzdal práva na projednání věci v „běžném“ přestupkovém řízení i v následném řízení před správními soudy (srov. – mutatis mutandis – argumentaci sub 10 a 11 a usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. II. ÚS 2803/15, bod 19, či usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. III ÚS 2622/19, 18), a proto soud jeho žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. a limine odmítl (výrok I). Rozhodl přitom bez jednání, neboť nerozhodoval in meritum (srov. § 51 s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl (výrok II) podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

1 § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.: Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

68 písm. a) s. ř. s.: Žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

Poučení:

Rozhodnutí, které bylo doručeno účastníkům, je v právní moci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 20. ledna 2020

Aleš Korejtko v. r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru