Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

78 Ad 3/2012 - 46Rozsudek KSOS ze dne 05.04.2012

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ans 6/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

78Ad 3/2012-46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu

JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka

v právní věci žalobce CZB, a.s. se sídlem Krnov, Vrchlického 844/22, zastoupeného

Mgr. Davidem Cagašem, advokátem se sídlem Ostrava-Slezská Ostrava, Jaklovecká

18, proti žalované Okresní správě sociálního zabezpečení v Bruntále, se sídlem

Bruntál, Rýmařovská 6, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 18.12.2003 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému správnímu orgánu rozhodnout o jeho návrhu na obnovu řízení ve věci výkazu nedoplatků č. 6750/2 ze dne 25.10.2002, č. 4099/01 ze dne 20.2.2001 a č. 12069/00 ze dne 17.11.2000. Tento návrh byl žalobcem podán dne 7.7.2003. Žalovaná přípisem z 16.7.2003 vyrozuměla žalobce o tom, že obnova řízení není proti výkazu nedoplatků podle ust. § 104g zákona č. 582/1991 Sb. přípustná, neboť na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Žalobce

Pokračování -2- 78Ad 3/2012

se po té obrátil na nadřízený orgán žalovaného a od České správy sociálního zabezpečení, detašované pracoviště Ostrava obdržel oznámení ze dne 8.8.2003, ve kterém bylo sděleno, že se tento nadřízený orgán žalovaného s jeho stanoviskem ztotožňuje, a že z tohoto důvodu ve věci nebylo zahájeno řízení ani rozhodnuto. Na to se žalobce obrátil na Ministerstvo práce a sociální věcí ČR, které se rovněž postavilo za názor žalované. Protože žalobce tak vyčerpal všechny prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, domáhá se svou žalobou uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí ve věci jeho návrhu na obnovu řízení. Žalobce má za to, že ustanovení § 104g zákona č. 582/1991 Sb. neomezuje jeho právo domáhat se obnovy řízení ve věci shora uvedených vydaných výkazů nedoplatků.

Žalovaná v písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 23.2.2004 znespornila, že vydala shora uvedené výkazy nedoplatků, a že obdržela dne 9.7.2003 návrh žalobce na obnovu řízení ve smyslu ust. § 62 správního řádu, a že na toto podání sdělila žalobci, že proti výkazu nedoplatků není obnova jako mimořádný opravný prostředek přípustná, neboť na vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Názor žalované podporuje i novela zákona č. 582/1991 Sb. provedená zákonem č. 424/2003 Sb. účinným od 1.1.2004, která umožňuje proti výkazu nedoplatků podat námitky, jakožto opravný prostředek. Na řízení a rozhodování o těchto námitkách se vztahují obecné předpisy o správním řízení. Žalovaná je toho názoru, že pokud by podle právní úpravy platné do 31.12.2003 bylo možno podat proti výkazu nedoplatků opravné prostředky podle správního řádu, nemusel by být zaveden novelou zákona opravný prostředek ve formě námitek. Žalovaná proto navrhovala, aby žaloba žalobce byla jako nedůvodná zamítnuta.

Krajský soud provedl důkaz návrhem na obnovu řízení ze dne 7.7.2003, sdělením žalované ze dne 14.7.2003, návrhem na přezkoumání rozhodnutí odvolacím orgánem ze dne 16.7.2003, přípisem České správy sociálního zabezpečení, detašované pracoviště Ostrava ze dne 8.8.2003, návrhem na kontrolu postupu OSSZ v Bruntále a ČSSZ, detašované pracoviště Ostrava adresovaným MPSV ze dne 8.12.2003 a výkazy nedoplatků vydanými OSSZ Bruntále, a to ze dne 7.11.2000 č.j. 12069/00

na částku 45.112 560,- Kč, ze dne 20.2.2001 č.j. 4099/01 na částku 5.023 193,- Kč a ze dne 25.10.2002 č.j. 6750/02 na částku 6.882 586,- Kč.

Podle ust. § 104g odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, se na vydání výkazu nedoplatků nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Podle ust. § 63 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. obnovu řízení povolí na návrh účastníka řízení nebo nařídí správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.

Podle ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.

V projednávané věci je nesporné, že se žalobce domáhal povolení obnovy řízení ve věci vydaných výkazů nedoplatků žalovanou. Důvody pro obnovu řízení žalobce

Pokračování -3- 78Ad 3/2012

opíral o ustanovení § 62 odst. 1 písm. a) a e) správního řádu (zák.č. 71/1967 Sb. v platném znění), tedy že vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez zavinění účastníka řízení, resp. rozhodnutí je opřeno o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, nebo rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem. Jak žalovaná Okresní správa sociálního zabezpečení v Bruntále, tak i Česká správa sociálního zabezpečení reagovaly na tento návrh shora citovanými přípisy, v nichž vyslovily totožný právní názor, že obnova řízení v daném případě není přípustná se zřetelem k ust. § 104g odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. S tímto postupem se krajský soud neztotožňuje, neboť přestože se na vydání výkazů nedoplatků nevztahují obecné předpisy o správním řízení v souladu s citovaným zákonným ustanovením § 104g odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., toto ustanovení nezbavovalo žalovanou povinnosti vydat rozhodnutí o povolení obnovy řízení či zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení učiněného žalobcem (viz shora citované ustanovení § 63 odst. 1 správního řádu). Protože uvedené pochybení nenapravil ani nadřízený orgán, tj. Ministerstvo práce a sociálních věcí, podal žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti žalované. Ze shora citovaného ust. § 79 odst. 1 věty první s.ř.s. vyplývá, že žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se žalobce může domáhat ochrany proti této nečinnosti v případě nevydání rozhodnutí ve věci samé a nevystavení osvědčení, resp. jejich nevydání či nevystavení v přiměřené lhůtě. Z uvedeného plyne, že toto ustanovení chrání před nečinností správního orgánu s důsledkem nerozhodování ve věci samé, resp. nevydání osvědčení, nikoliv však před jinými procesními vadami nebo nezákonnými rozhodnutími z hlediska hmotného práva. V daném případě se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalované spočívající v tom, že nevydala usnesení o povolení obnovy řízení ve věci výkazu nedoplatků. Žalobce tedy nebrojil proti nečinnosti žalované spočívající v nevydání správního rozhodnutí ve věci samé či nevystavení osvědčení, ale napadal procesní postup žalované, proti němuž nemůže být prostředkem obrany žalobce žaloba na ochranu proti nečinnosti žalované.

Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba žalobce na ochranu proti nečinnosti žalovaného není podle ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. v daném případě přípustná, a proto krajskému soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovaná se tohoto práva výslovně vzdala (ust. § 60 odst. 1,2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem,

pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 5.dubna 2012

JUDr. Bohuslava Drahošová

Předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru