Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

78 Ad 1/2015 - 115Usnesení KSOS ze dne 23.07.2018


přidejte vlastní popisek

78 Ad 1/2015 - 115

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci

žalobce: Ing. V. K.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Zelená 3158/34a, 702 00 Ostrava

k žalobě ze dne 24. 3. 2015 proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2015, č. j. X, sp. zn. OSP/288/10 ve věci povinnosti uhradit dlužné pojistné na sociální zabezpečení a penále

takto:

I. V řízení se pokračuje. II. Žaloba se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2015 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2015, č.j.X, sp. zn. OSP/288/103, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzen platební výměr vydaný Okresní správou sociálního zabezpečení Frýdek-Místek č.j. X ze dne 27. 10. 2010.

2. Napadeným rozhodnutím byl potvrzen výměr o uložení povinnosti zaplatit podle ust. § 104c odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. dlužné pojistné na sociální zabezpečení a penále ve výši 120 745 Kč, a to doplatek na pojistném za rok 2005 ve výši 14 294 Kč, doplatek na pojistném za rok 2006 ve výši 14 294 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 1994 ve výši 39 637 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 1995 ve výši 34 890 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 1997 ve výši 1 372 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 1998 ve výši 1 446 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 1999 ve výši 1 495 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 2000 ve výši 1 544 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 2001 ve výši 1 518 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 2002 ve výši 1 633 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 2003 ve výši 1 702 Kč, penále z doplatku na pojistném za rok 2004 ve výši 3 099 Kč, penále ze záloh na pojistné za rok 2005 ve výši 3 662 Kč a penále ze záloh na pojistné za rok 2006 ve výši 159 Kč.

3. Žalobce zemřel v průběhu soudního řízení dne 1. 9. 2016, a proto soud usnesením ze dne 10. 8. 2017, č.j. 78Ad 1/215-83 řízení přerušil. Dne 4. 7. 2018 soudu bylo pověřeným soudním komisařem sděleno, že právním nástupcem zůstavitele se stala dcera Ing. M. L., bytem N. V. 250, F. n.O. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl o pokračování v řízení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, podle ust. § 48 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb, soudní řád správní, dále jen s.ř.s. 4. Dále soud z výpisu Centrální evidence obyvatel ze dne 23. 7. 2018 zjistil, že žalobce byl rozvedený a měl dvě děti, syna P. K. nar. X a dceru M. L. nar. X.

5. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou–li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

6. Smrtí žalobce v průběhu soudního řízení o žalobě vznikla překážka řízení, přičemž bylo potřeba posoudit, zda se jedná o překážku odstranitelnou či neodstranitelnou. Absenci žalobce nastalou jeho smrtí je možné zhojit rozhodnutím o procesním nástupnictví, byly-li by pro takový postup splněny zákonné podmínky. Vzhledem k tomu, že s.ř.s. nemá vlastní právní úpravu procesního nástupnictví, je nutno za použití ust. § 64 s.ř.s. využít odpovídající ustanovení v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb.), konkr. ust. § 107 odst. 1 (srovnej rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 4 Ads 61/2013-23 ze dne 8. srpna 2013).

7. Podle ust. § 107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením. Dále podle odst. 2 ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.

8. Pro další procesní postup tak bylo nutno posoudit, zda v souzené věci je možno postupovat dle § 107 odst. 1 o.s.ř. a v řízení pokračovat. Rozhodující bylo, zda povinnost zaplatit dlužné pojistné na sociální zabezpečení a penále přešla na právního nástupce žalobce či nikoli, tedy zda tato povinnost je podle hmotného práva vázána pouze na osobu žalobce a nepřechází na právního nástupce.

9. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 589/1991 Sb., zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.

10. Z právního ustanovení citovaného v odstavci 9 tohoto usnesení je zřejmé, že povinnost zaplatit dlužné pojistné na sociální zabezpečení včetně penále je zákonodárcem konstruována jako povinnost osobního charakteru a není ji možné převést na jinou osobu, ledaže by tato osoba uplatňovala po zemřelém žalobci nárok na důchodovou dávku. Vzhledem však k tomu, že po zemřelém nezůstala žádná osoba, která by mohla uplatňovat ze systému důchodového pojištění nárok na důchodovou dávku, viz odst. 3 tohoto usnesení, pak v důsledku úmrtí žalobce není splněna jedna z podmínek řízení, přičemž se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Soud proto výrokem II. tohoto usnesení řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl, neboť žalobce v důsledku smrti ztratil způsobilost být účastníkem řízení a tato skutečnost brání pokračování v řízení, když v daném případě nepřipadá do úvahy procesní nástupnictví.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 23. července 2018

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru