Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

78 A 5/2016 - 22Rozsudek KSOS ze dne 30.11.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 As 336/2016

přidejte vlastní popisek

78A 5/2016-22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu

Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní

věci žalobce MUDr. A. U., zastoupeného JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D.

advokátem se sídlem Ostrava-Poruba, L. Podéště 1883, proti žalovanému

Městskému úřadu Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem Náměstí 3, Frýdlant nad

Ostravicí, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Žalovaný je povinen vydat akt, kterým se řízení končí, ve věci žádosti

o určení právního vztahu ze dne 18. července 2015 do 30 dnů od právní moci tohoto

rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce

18.456,- Kč, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Alexandra

Királyho, Ph.D., advokáta se sídlem Ostrava-Poruba, L. Podéště 1883.

Odůvodnění:

[1] Žalobou ze dne 11. května 2016 se žalobce, v zastoupení advokátem domáhal uložení povinnosti žalovanému správnímu orgánu vydat ve věci žádosti žalobce o určení právního vztahu ze dne 18. července 2015 rozhodnutí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a dále uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta. Žalobu odůvodnil tím, že podal odpor v zákonné lhůtě proti příkazu vydanému Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí, odboru dopravy, jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb. a jímž mu byla uložena pokuta podle ust. § 87 odst. 1, ust. § 13 odst. 2 zákona o přestupcích a ust. § 125 odst. 4 písm. e) ve výši 3.000,- Kč. Dne 18. července 2015 podal žádost o určení právního vztahu z toho důvodu, že podal odpor proti příkazu řádně a včas, tj. dne 13. 3. 2015, nicméně správní orgán nesprávně zpracoval odpor a uvedl datum doručení dne 22. března 2015, tím považuje správní orgán příkaz za pravomocný a vykonatelný. Žalobce podal u nadřízeného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje návrh na opatření proti nečinnosti, avšak nadřízeným orgánem nebylo adekvátně reagováno a žalobce se tak nedomohl nápravy.

[2] Žalovaný k žalobě uvedl, že dne 22. 7. 2015 bylo doručeno podání žalobce nazvané žádost o určení právního vztahu podle ust. § 142 zákona č. 500/2004 Sb., na což žalovaný reagoval písemností ze dne 30. 7. 2015, která byla žalobci doručena dne 12. 8. 2015. Současně žalobce zaslal ke krajskému úřadu podnět k provedení přezkumného řízení, což bylo krajským úřadem vyřízeno písemností ze dne 11. 9. 2015

[3] Ze spisu bylo zjištěno, že Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí vydal dne 15. 1. 2015 pod č.j. MUFO 33187/2014 příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., jehož se dopustil tím, že dne 6. 12. 2014 v 9:02 hod. řídil na silnici I/56, mimo obec Frýdlant nad Ostravicí, ve směru jízdy na Frýdek-Místek vozidlo zn. Ford Mondeo, RZ: X, kdy v blízkosti autobusové zastávky „Podchod“, překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec 90 km/h a byla mu PČR naměřena rychlost 126 km/hod. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ± 3%, mu tedy byla jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 122 km/h. Tímto jednáním porušil povinnosti uvedené v ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. a byla mu uložena pokuta v částce 3.000,- Kč dle ust. § 87 odst. 1, § 13 odst. 2 zákona o přestupcích a § 125c odst. 4 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. Příkaz byl doručen žalobci dne 29. 1. 2015 do vlastních rukou. Dne 12. 2. 2015 bez elektronického podpisu byl podán odpor, který byl písemně potvrzen dne 17. 2. 2015 (na poštu podáno dne 16. 2. 2015), avšak bez podpisu. Městský úřad vydal dne 20. 2. 2015 usnesení o odstranění vad podání. Podepsaný odpor byl úřadu předložen dne 20. 3. 2015. Následně Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí předložil opožděný odpor krajskému úřadu a ten žalobce vyrozuměl přípisem ze dne 8. 6. 2015 o obsahu, že odpor je opožděný a posoudil jej jako podnět k zahájení přezkumného řízení, avšak neshledal, že by příkaz byl v rozporu s právními předpisy a přezkumné řízení tak nezahájil.

[4] Dále z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že žalobce dne 18. července 2015 sepsal žádost o určení právního vztahu podle ust. § 142 zákona č. 500/2004 Sb., ve kterém precizoval, že žádá o určení právního vztahu spočívajícího v určení včasnosti podání odporu z toho důvodu, že podal odpor proti příkazu řádně a včas, tj. dne 13. března 2015, avšak Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí nesprávně zpracoval odpor a uvedl datum doručení dne 22. března 2015. Městský úřad nejdříve na podání reagoval vyrozuměním, že otázkou včasnosti odporu se již zabýval Krajský úřad Moravskoslezského kraje jako podnětem k přezkumnému řízení a následně k žádosti krajského úřadu mu předložil spisový materiál. Krajský úřad dne 11. 9. 2015 žalobci sdělil, že dne 22. 7. 2015 obdržel podnět k provedení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 správního řádu datovaný 18. července 2015 a že se již podnětem k přezkumnému řízení příkazu městského úřadu ze dne 15. 1. 2015 jednou zabýval, když mu byl k posouzení předložen odpor podaný dne 20. 3. 2015 a tímto přípisem považoval věc za vyřízenou. Dne 4. 11. 2015 si opět krajský úřad vyžádal od Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí správní spis k vyřízení žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. Návrhem na uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu ust. § 80 správního řádu ze dne 5. 9. 2015 žalobce brojil proti nevydání rozhodnutí ve věci jeho návrhu na určení právního vztahu ze dne 18. července 2015. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dne 11. 11. 2015 (právní moc dne 26. 11. 2015) vydal usnesení pod čj. MSK 115230/2015, kdy žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti zamítl. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že obviněný podal na poště dne 21. 7. 2015 podání nazvané jako žádost o určení právního vztahu podle § 142 správního řádu a žádal o určení právního vztahu spočívajícího v určení včasnosti podání odporu, jako právní zájem označil hrozící výkon rozhodnutí. Krajský úřad k tomu konstatoval, že v dané věci vůbec nejde o právní vztah. Otázka včasnosti odporu proti příkazu o uložení pokuty není otázkou určení právního vztahu (neexistuje zde více subjektů práva, mezi kterými by takový vztah mohl vzniknout), nejde ani o vztah mezi účastníkem řízení a správním orgánem, jde prostě jen o posouzení procesní otázky ve správním řízení, zda určité podání je učiněno ve lhůtě stanové zákonem. Žádost obviněného o určení právního vztahu je tedy ve skutečnosti, posuzována podle obsahu, jen dalším podnětem k zahájení přezkumného řízení. Městský úřad měl tedy tuto žádost správně předložit krajskému úřadu v souladu s ust. § 95 odst. 2 správního řádu. Nicméně vzhledem k tomu, že téhož dne, tj. 21. 7. 2015, podal obviněný opakovaný podnět k zahájení přezkumného řízení ve vztahu k předmětnému příkazu, krajský úřad tuto otázku znovu posuzoval a znovu dospěl k závěru, že odpor proti příkazu byl podán opožděně.

[5] Předmětem sporu mezi žalobcem a žalovaným Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí je, zda žalovaný byl nečinný ve věci vyřízení jeho žádosti o určení právního vztahu podle ust. § 142 správního řádu ze dne 18. července 2015, či nikoliv.

[6] Žalovaný popírá svou nečinnost tvrzením, že posouzení včasnosti učinění procesního úkonu účastníka řízení není právním vztahem, neboť se jedná pouze o dílčí postup v rámci správního řízení, a tudíž nedošlo k zahájení řízení, a proto nemohlo být o žádosti rozhodováno. S návrhem se vypořádal jednak písemností ze dne 30. 7. 2015 a jednak předložením krajskému úřadu jako podnět k přezkumnému řízení.

[7] Podle ust. § 142 odst. 1 správního řádu správní orgán v mezích své věcné a místní příslušnosti rozhodne na žádost každého, kdo prokáže, že je to nezbytné pro

uplatnění jeho práv, zda určitý právní vztah vznikl a kdy se tak stalo, zda trvá, nebo zda zanikl a kdy se tak stalo.

[8] Podle ust. § 142 odst. 2 správního řádu podle odstavce 1 správní orgán nepostupuje, jestliže může o vzniku, trvání nebo zániku určitého právního vztahu vydat osvědčení anebo jestliže může otázku jeho vzniku, trvání nebo zániku řešit v rámci jiného správního řízení.

[9] Krajský soud v Ostravě po přezkoumání věci dospěl k závěru, že namítaná nečinnost žalovaného je dána. Je nesporné, že žalobce po pravomocném skončení řízení o přestupku (právní moc příkazu dne 14. 2. 2015) sepsal dne 18. července 2015 a u žalovaného dne 22. 7. 2015 podal žádost o určení právního vztahu podle ust. § 142 správního řádu a v této žádosti precizoval právní vztah, jehož určení se domáhal, a to v určení včasnosti podání odporu proti příkazu ve věci jeho přestupku. Podáním této žádosti bylo zahájeno řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu podání ze dne 18. července 2015 bylo zcela jasně seznatelné, kdo jej podává a čeho se domáhá, je nutno tento návrh považovat za kvalifikovanou formu podání. Výsledkem správního řízení je rozhodnutí o věci samé; v řízení zahájeném na návrh je výsledkem rozhodnutí o návrhu, nebylo-li řízení zastaveno z důvodu přípustných zákonem. Soud nepřisvědčil postupu žalovaného, jehož reakcí na tento návrh bylo vyrozumění ze dne 30. 7. 2015 při zaujetí stanoviska, že návrh byl posouzen dle obsahu a byl správními orgány shledán jako podnět k přezkumnému řízení. Ctít ustanovení § 37 odst. 1 věty druhé správního řádu (podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno) lze jen v případě, že navrhovatel svou žádost neformuluje zcela pregnantně a nepojmenovává věci přesnými zákonnými termíny, a tak nastupuje povinnost správních orgánů akceptovat užívání běžného neodborného jazyka a podání hodnotit podle obsahu. Nicméně jestliže návrh je nejen přesně označen, ale i jeho obsah zcela koresponduje s označením návrhu a je zcela nezaměnitelně jasné, čeho se navrhovatel domáhá, nemůže správní orgán s takovým návrhem zacházet jinak, než čeho navrhovatel se domáhá. Žalovaný správní orgán namísto meritorního vyřízení této žádosti, případně výzvy k odstranění eventuálních vad podání, toto pojal jako podnět k zahájení přezkumného řízení a zcela ignoroval uplatnění žádosti o určení právního vztahu.

[10] Krajský soud zdůrazňuje, že v dané věci neřešil otázku, zda se jedná o právní vztah ve smyslu ust. § 142 odst. 1 správního řádu či nikoliv, zabýval se pouze skutečností, že žalovaný o žádosti ze dne 18. července 2015 nerozhodl. Soud v dané věci nepřisvědčil, že je možné v dané věci akceptovat ust. § 142 odst. 2 správního řádu, neboť návrh byl podán po pravomocně skončeném zkráceném řízení o přestupku a předmětná otázka tak již nemohla být řešena v rámci jiného správního řízení, když vyhodnocení podnětu k přezkumnému řízení nelze považovat jako „jiné správní řízení“.

[11] Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalovaný byl povinný o žádosti rozhodnout, a proto dle ust. § 81 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) uložil žalovanému povinnost vydat v inkriminované věci správní akt, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

[12] Vzhledem k úspěšnosti žalobce soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. uložil neúspěšnému žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám jeho

advokáta. Výše náhrady sestává z odměny za právní zastoupení v počtu čtyř úkonů dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1966 Sb. (převzetí věci včetně porady dne 10. 5. 2016, sepis žaloby a sepis repliky a účast u jednání soudu) á 3.100,- Kč. Soud neuznal poradu s klientem před sepsáním repliky, neboť jednak advokát nepředložil žádný důkaz o realizaci této porady a také soud neshledal důvodnost této porady. Dále soud přiznal 4krát paušální částku dle ust. § 13 odst. 3 AT á 300,- Kč, tj. celkem 13.600,- Kč (12.400,- plus 1.200,- Kč). Advokát je plátce DPH, proto soud přiznal 21% DPH z částky 13.600,- Kč (2.856,- Kč), tj. celkem16.456,- Kč plus 2.000,- Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby. Soud neuznal advokátovi účtovaných 7,- Kč jako poplatek za převod soudního poplatku z účtu banky do jiné banky, neboť tyto soud považuje za součást náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT.

[13] Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku.

[14] Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie

Ostrava dne 30. listopadu 2016

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru