Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

66 Co 319/2014Usnesení NS ze dne 27.06.2014

HeslaExekuce
KategorieA
Publikováno33/2015 Sb. rozh. civ.
EcliECLI:CZ:KSOS:2014:66.CO.319.2014.1
Dotčené předpisy

§ 140e odst. 1 IZ (INSZ)


přidejte vlastní popisek

66Co 319/2014- 93

USNESENÍ

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného: MPL KAUF spol. s r.o., se sídlem Švermova 2063/15, Ostrava – Mariánské Hory, IČ 64615944, zastoupeného JUDr. Sylvou Vartovou, advokátkou se sídlem Musorgského 14, Ostrava, proti povinnému: KARO Proskovice, spol. s r.o., se sídlem č.p. 71, 503 53 Sloupno, IČ 47680750, pro částku 133.821,80 Kč s příslušenstvím, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1.8.2012, č.j. 94EXE 13485/2012-14,

takto:

I. Usnesení okresního soudu se zrušuje a řízení se z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně.

III. Soudní exekutor Mgr. Pavel Ender, se sídlem Exekutorského úřadu v Ostravě, Nádražní 477/184, nemá právo na náhradu nákladů exekuce.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením okresní soud nařídil exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Pavla Endera, se sídlem Exekutorského úřadu v Ostravě. Exekuce byla nařízena na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jana Starzyka, rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 20.1.2012, č.j. Rsp 892/11 (dále jen „předmětný rozhodčí nález“), a to k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 133.821,80 Kč s příslušenstvím.

Proti vydanému usnesení okresního soudu podal včasné odvolání povinný a namítal, že rozhodčí nález nebyl doručen ani fikcí, oprávněný by měl prokázat doručení do datové schránky tak, jak ukládá občanský soudní řád. Odkázal v této souvislosti na judikaturu. Až doručením exekučního příkazu do datové schránky dne 16.9.2012 se povinný dozvěděl, že proti jeho společnosti bylo bez jeho vědomí vedeno rozhodčí řízení a nebyl doručen ani „rozsudek“. Nebyl tak dodržen zákonný postup při doručování exekučního titulu dle § 45 odst. 2 o.s.ř., tedy písemnost nebyla doručena do datové schránky. Z uvedeného důvodu povinný podal u soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Dále (s poukazem na judikaturu), namítal, že rozhodčí smlouva neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, s tím, že se odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem. Navrhl, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Odvolací soud o podaném odvolání povinného rozhodl svým usnesením ze dne 9.7.2013, č.j. 66Co 1159/2012-36, kdy usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, rozhodl o nákladech řízení a o nákladech exekuce.

Na základě podaného dovolání rozhodoval ve věci Nejvyšší soud ČR, a to svým usnesením ze dne 19.3.2014, č.j. 26 Cdo 282/2014-79, kdy shora citované usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyslovil rovněž závazný právní názor ohledně relevantní právní problematiky v této věci, který se týkal doručování rozhodčího nálezu prostřednictvím datové schránky.

Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř. a § 254 odst. 8 část věty před středníkem o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvoláním napadené rozhodnutí je nutno zrušit a řízení zastavit.

Vzhledem k tomu, že k zahájení řízení došlo před 1.1.2013 a řízení je nutno dokončit podle dosavadních právních předpisů, bylo odvolání projednáno a rozhodnuto o něm podle občanského soudního řádu a exekučního řádu ve znění účinném do 31.12.2012 (srov. čl. II, bod 1. a čl. IV, bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb.).

Návrh na nařízení exekuce byl v předmětné věci podán u soudního exekutora dne 26.7.2012.

Odvolacím soudem bylo z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, z oddílu C, vložky 32818 a dále z insolvenčního rejstříku zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.4.2014, č.j. KSHK 45 INS 9512/2014-A-7/celk.3 byl zjištěn úpadek povinného, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a byl ustanoven insolvenční správce. Usnesení (vyjma výroku o ustanovení správce) nabylo právní moci 9.5.2014.

Podle § 52 odst. 1 ex. řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 254 odst. 1 o.s.ř. na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak. Rozhoduje se však vždy usnesením.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodovat ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 1 věta prvá o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 140e odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon, ve znění účinném od 1.1.2014) v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty; to neplatí pro nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5.

V předmětné exekuční věci je nutno rozhodnout o odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce. Děje se tak poté, kdy dříve vydané rozhodnutí odvolacího soudu bylo v dovolacím řízení zrušeno (viz shora). Odvolací soud však nyní rozhoduje za nové situace, která je dána skutečností, že byl v průběhu tohoto odvolacího řízení zjištěn v rámci insolvenčního řízení úpadek povinného.

Dosavadní právní úprava (která platila i v době, kdy o nařízení exekuce rozhodoval exekuční soud) umožňovala exekuci nařídit nebo zahájit, nikoliv však provést (srov. § 109 odst. 1 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon). S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 294/2013 Sb. Uvedená novela podrobněji a jiným způsobem vymezila další účinky spojené s rozhodnutím o úpadku, přičemž zdůraznila prioritu insolvenčního řízení (jako kolektivního řízení) před řízením individuálním (exekučním). Novým účinkem vztahujícím se k rozhodnutí o úpadku je zákaz nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. § 140e odst. 1 insolvenčního zákona).

Ve vztahu k exekučnímu řízení tudíž uvedená novela nově stanovila, že úpadek povinného brání zahájení a nařízení exekuce. Zákonodárce tímto postupem zřetelně prohloubil koncepci dominance insolvenčního řízení nad řízením exekučním s tím, že veškeré pohledávky (včetně nákladů exekuce) mají být uspokojeny v insolvenčním řízení.

Lze proto konstatovat, že v absenci úpadku povinného je nutno spatřovat zvláštní podmínku řízení určenou insolvenčním zákonem pro exekuční a vykonávací řízení s tím, že svou povahou jde o tzv. neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (§ 103, §104 odst. 1 a § 211 o.s.ř.). Tato podmínka řízení v projednávané věci (v době, kdy rozhoduje odvolací soud – srov. § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř.) splněna není, neboť povinný je v úpadku (srov. zjištění shora). Odvolací soud (na rozdíl od soudu 1. stupně) rozhoduje za situace, kdy nová úprava zakazuje „nařídit exekuci“ (tedy příp. potvrdit usnesení o nařízení exekuce). K existenci úpadku povinného je tudíž odvolací soud povinen přihlédnout, i když k jeho zjištění došlo až za odvolacího řízení.

Odvolací soud proto rozhodl podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení okresního soudu zrušil a řízení dle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zastavil.

O nákladech řízení účastníků řízení před soudem prvého stupně bylo podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

O nákladech exekuce soudního exekutora bylo rozhodnuto se zřetelem k výsledku tohoto řízení, přičemž soudní praxe se přiklání ke koncepci, že pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce (byť nepravomocně přiznaná

a za předpokladu, že soudní exekutor náklady exekuce požaduje), by měla být přihlášena do insolvenčního řízení.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení pak vychází z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přičemž rovněž o těchto nákladech je nutno rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím okresního soudu, který rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo

má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Ostravě dne 27. června 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Severinová,v.r.

Hana Straková předsedkyně senátu

66Co 319/2014- 93

Usnesení

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného: MPL KAUF spol. s r.o., se sídlem Švermova 2063/15, Ostrava – Mariánské Hory, IČ 64615944, zastoupeného JUDr. Sylvou Vartovou, advokátkou se sídlem Musorgského 14, Ostrava, proti povinnému: KARO Proskovice, spol. s r.o., se sídlem č.p. 71, 503 53 Sloupno, IČ 47680750, pro částku 133.821,80 Kč s příslušenstvím, k odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1.8.2012, č.j. 94EXE 13485/2012-14,

takto:

I. Usnesení okresního soudu se zrušuje a řízení se z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně.

III. Soudní exekutor Mgr. Pavel Ender, se sídlem Exekutorského úřadu v Ostravě, Nádražní 477/184, nemá právo na náhradu nákladů exekuce.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením okresní soud nařídil exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Pavla Endera, se sídlem Exekutorského úřadu v Ostravě. Exekuce byla nařízena na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jana Starzyka, rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 20.1.2012, č.j. Rsp 892/11 (dále jen „předmětný rozhodčí nález“), a to k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 133.821,80 Kč s příslušenstvím.

Proti vydanému usnesení okresního soudu podal včasné odvolání povinný a namítal, že rozhodčí nález nebyl doručen ani fikcí, oprávněný by měl prokázat doručení do datové schránky tak, jak ukládá občanský soudní řád. Odkázal v této souvislosti na judikaturu. Až doručením exekučního příkazu do datové schránky dne 16.9.2012 se povinný dozvěděl, že proti jeho společnosti bylo bez jeho vědomí vedeno rozhodčí řízení a nebyl doručen ani „rozsudek“. Nebyl tak dodržen zákonný postup při doručování exekučního titulu dle § 45 odst. 2 o.s.ř., tedy písemnost nebyla doručena do datové schránky. Z uvedeného důvodu povinný podal u soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Dále (s poukazem na judikaturu), namítal, že rozhodčí smlouva neobsahovala přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, s tím, že se odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem. Navrhl, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Odvolací soud o podaném odvolání povinného rozhodl svým usnesením ze dne 9.7.2013, č.j. 66Co 1159/2012-36, kdy usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, rozhodl o nákladech řízení a o nákladech exekuce.

Na základě podaného dovolání rozhodoval ve věci Nejvyšší soud ČR, a to svým usnesením ze dne 19.3.2014, č.j. 26 Cdo 282/2014-79, kdy shora citované usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyslovil rovněž závazný právní názor ohledně relevantní právní problematiky v této věci, který se týkal doručování rozhodčího nálezu prostřednictvím datové schránky.

Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání (§ 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř. a § 254 odst. 8 část věty před středníkem o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvoláním napadené rozhodnutí je nutno zrušit a řízení zastavit.

Vzhledem k tomu, že k zahájení řízení došlo před 1.1.2013 a řízení je nutno dokončit podle dosavadních právních předpisů, bylo odvolání projednáno a rozhodnuto o něm podle občanského soudního řádu a exekučního řádu ve znění účinném do 31.12.2012 (srov. čl. II, bod 1. a čl. IV, bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb.).

Návrh na nařízení exekuce byl v předmětné věci podán u soudního exekutora dne 26.7.2012.

Odvolacím soudem bylo z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, z oddílu C, vložky 32818 a dále z insolvenčního rejstříku zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25.4.2014, č.j. KSHK 45 INS 9512/2014-A-7/celk.3 byl zjištěn úpadek povinného, na jeho majetek byl prohlášen konkurs a byl ustanoven insolvenční správce. Usnesení (vyjma výroku o ustanovení správce) nabylo právní moci 9.5.2014.

Podle § 52 odst. 1 ex. řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 254 odst. 1 o.s.ř. na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak. Rozhoduje se však vždy usnesením.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodovat ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 1 věta prvá o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 140e odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon, ve znění účinném od 1.1.2014) v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty; to neplatí pro nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5.

V předmětné exekuční věci je nutno rozhodnout o odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce. Děje se tak poté, kdy dříve vydané rozhodnutí odvolacího soudu bylo v dovolacím řízení zrušeno (viz shora). Odvolací soud však nyní rozhoduje za nové situace, která je dána skutečností, že byl v průběhu tohoto odvolacího řízení zjištěn v rámci insolvenčního řízení úpadek povinného.

Dosavadní právní úprava (která platila i v době, kdy o nařízení exekuce rozhodoval exekuční soud) umožňovala exekuci nařídit nebo zahájit, nikoliv však provést (srov. § 109 odst. 1 písm. c/ zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon). S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 294/2013 Sb. Uvedená novela podrobněji a jiným způsobem vymezila další účinky spojené s rozhodnutím o úpadku, přičemž zdůraznila prioritu insolvenčního řízení (jako kolektivního řízení) před řízením individuálním (exekučním). Novým účinkem vztahujícím se k rozhodnutí o úpadku je zákaz nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. § 140e odst. 1 insolvenčního zákona).

Ve vztahu k exekučnímu řízení tudíž uvedená novela nově stanovila, že úpadek povinného brání zahájení a nařízení exekuce. Zákonodárce tímto postupem zřetelně prohloubil koncepci dominance insolvenčního řízení nad řízením exekučním s tím, že veškeré pohledávky (včetně nákladů exekuce) mají být uspokojeny v insolvenčním řízení.

Lze proto konstatovat, že v absenci úpadku povinného je nutno spatřovat zvláštní podmínku řízení určenou insolvenčním zákonem pro exekuční a vykonávací řízení s tím, že svou povahou jde o tzv. neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (§ 103, §104 odst. 1 a § 211 o.s.ř.). Tato podmínka řízení v projednávané věci (v době, kdy rozhoduje odvolací soud – srov. § 154 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř.) splněna není, neboť povinný je v úpadku (srov. zjištění shora). Odvolací soud (na rozdíl od soudu 1. stupně) rozhoduje za situace, kdy nová úprava zakazuje „nařídit exekuci“ (tedy příp. potvrdit usnesení o nařízení exekuce). K existenci úpadku povinného je tudíž odvolací soud povinen přihlédnout, i když k jeho zjištění došlo až za odvolacího řízení.

Odvolací soud proto rozhodl podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení okresního soudu zrušil a řízení dle § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zastavil.

O nákladech řízení účastníků řízení před soudem prvého stupně bylo podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

O nákladech exekuce soudního exekutora bylo rozhodnuto se zřetelem k výsledku tohoto řízení, přičemž soudní praxe se přiklání ke koncepci, že pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce (byť nepravomocně přiznaná

a za předpokladu, že soudní exekutor náklady exekuce požaduje), by měla být přihlášena do insolvenčního řízení.

Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení pak vychází z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přičemž rovněž o těchto nákladech je nutno rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím okresního soudu, který rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo

má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

V Ostravě dne 27. června 2014

Za správnost vyhotovení:JUDr. Jana Severinová,v.r.

Hana Strakovápředsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru