Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

64 Az 52/2009 - 43Rozsudek KSOS ze dne 29.06.2011

Prejudikatura

3 Azs 22/2004

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Azs 27/2011 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

64Az 52/2009-43

e.č. X

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou

v právní věci žalobců: a) K. O., b) nezl. K. E., c) nezl. K. D., nezl. žalobci b) a c)

zastoupeni žalobkyní a) – matkou jako zákonnou zástupkyni, všichni t.č. bytem PoS

Havířov, Na Kopci 5, 735 64 Havířov - Dolní Suchá, právně zastoupen JUDr. Janou

Brhlovou, advokátkou se sídlem Karviná - Fryštát, ul. K. Sliwky 125, proti

žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání

rozhodnutí žalovaného ze dne 26.10.2009 č.j. OAM-1-569/VL-10-P09-2007, ve věci

udělení mezinárodní ochrany,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice s e náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Odměna právní zástupkyně žalobce JUDr. Jany Brhlové, advokátky se

sídlem Karviná, K. Sliwky 125, se přiznává odměna ve výši 3.027,- Kč a bude

proplacena na její účet ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Pokračování -2- 64Az 52/2009

Odůvodnění:

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jménem svým a svých nezletilých dětí domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26.10.2009 č.j. OAM-1-569/VL-10-P09-2007, jímž bylo rozhodnuto o neudělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14 , § 14a, 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu).

V žalobě žalobkyně a) zejména namítala, že důvodem jejich žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly problémy v jejich vlasti, kdy žalobkyně a) je členkou sociální skupiny ruskojazyčné skupiny v Kyrgyzstánu. Pro tuto skutečnost je diskriminována, což žalovaný nevyhodnotil dostatečně a v té souvislosti poukazovala na to, že by se jí nedostalo faktické ochrany před pronásledováním ze strany soukromých osob. Zdůrazňovala dále, že žalovaný porušil celou řadu ustanovení správního řádu, a to § 2 odst. 1, § 3, § 50 odst 2 a 3, § 52 a § 68 odst. 3. Rovněž došlo k porušení článku 8 odst. 2 písm. b/ Směrnice Rady 2005/85/ES-dále jen „procedurální směrnice“ článku 4 odst. 3 písm. a/ a c/ Směrnice Rady 2004/83/ES- dále jen „kvalifikační směrnice“. Navrhovala proto, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 1.12.2009 poukazoval na to, že po posouzení osobní situace žalobců a poměrů v zemi původu nezjistil ani důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle ust. § 13 nebo § 14 ani dle ustanovení § 14a, 14b zákona o azylu. Navrhl zamítnutí žaloby a podrobně rozebral důvody, pro něž napadeným rozhodnutím žalobci neudělil mezinárodní ochranu. Podle žalovaného nebyly u žalobců naplněny ani znaky pronásledování podle zákona o azylu.

Krajský soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), tedy k 26.10.2009 a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalobkyně v žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 21.7.2007 uvedla, že ve své vlasti je diskriminována, poněvadž je rusky mluvící. Když se ucházela o zaměstnání anebo jednala na úřadech, byla po ní vyžadována znalost kyrgyzského jazyka“, urážkám byla vystavována také proto, že její manžel je Kazach. Chtěla, aby jejich děti mohly vyrůstat v prostředí, kde by nebyly vystavovány posměchu, kde by se mohly vzdělávat a kde by jim nebylo vyhrožováno. Tytéž skutečnosti žalobkyně uvedla i v pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, přičemž dále zdůrazňovala, že její syn – žalobce b) - musel pobývat ve své vlasti s muslimskými dětmi a byl také vystavován nebezpečí, např. mu strhávali křížek z krku.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 64Az 54/2009, zejména z rozsudku ze dne 30.8.2010, bylo zjištěno, že tímto byla zamítnuta žaloba R. K., manžela žalobkyně a), podaná proti rozhodnutí žalovaného z 26.10.2009 č.j. OAM-1/570/VL-10-P09-2007 o neudělení mezinárodní ochrany.

Pokračování - 3 - 64Az 52/2009

Kasační stížnost podaná žalobcem byla potom odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 5.4.2011 č.j. 2Azs 2/2011-87.

Z rozhodnutí MV ČR ze dne 6.9.2004 bylo zjištěno, že žalobkyni a) ani žalobci b) nebyl udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na ně nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu

Z informací k situaci v zemi původu (informace Ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 16.2.2007, ze dne 27.7.2007, ze dne 27.4.2007, ze dne 17.9.2003, ze dne 4.1.2006, ze dne 1.12.2006, ze dne 19.6.2008, ze dne 25.2.2009, ze dne 21.10.2003, jakož i ze zprávy o dodržování lidských práv za rok 2006 Ministerstva zahraničí USA z 6.3.2007 a 8.11.2005, a ze Zprávy International Crisis Group z 4.5.2005 a 16.12.2005 a z Informace polského Úřadu pro repatriaci a cizince Varšava, září 2005, vyplývá, že v Kyrgyzstánu byla vláda nadále pod kontrolou autoritářského prezidenta Askara Akajeva. Přestože ústava zakotvuje nezávislou soudní moc, výkonná moc převládala nad mocí soudní a vláda v mnoha případech zneužila soudní řízení proti prominentním představitelům politické opozice a nezávislých sdělovacích prostředků. Členové bezpečnostních sil se dopouštěli závažných případů porušování lidských práv. Zcela běžným jevem byla korupce, a to ve všech oblastech života společnosti. Vláda závažným způsobem omezovala právo občanů na změnu vlády, demokratické instituce zůstaly oslabeny. Podmínky ve vězeních zůstaly na velice nízké úrovni (přeplněnost, nedostatek potravin a léků). Vyskytlo se mnoho případů svévolného zatýkání a věznění. Vláda dále omezovala svobodu projevu a tisku a svobodu shromažďování a spolčování. Problémem byla rovněž beztrestnost státních úředníků. Příslušníci policie mají poměrně značnou moc. Zneužívání této moci vůči občanům, a to bez ohledu na národnost a státní příslušnost, je realizováno v souvislosti s vymáháním úplatků. Úplatky jsou vymáhány jednak přímo na silnicích od dopravní policie, jednak v souvislosti s administrativní činností. Ze strany policistů se nejedná o diskriminaci, ale o snahu zlepšit svou finanční situaci, protože většinou je na jednom policistovi závislá třeba i polovina vesnice. V průběhu roku bylo však mnoho pracovníků ministerstva vnitra propuštěno ze zaměstnání a stíháno za různé přečiny od korupce a zneužívání pravomoci až po policejní brutalitu. Ústava zajišťuje svobodu vyznání a vláda toto právo v praxi obvykle respektovala. V některých případech však k určitému omezování této svobody docházelo, zejména co se týče činnosti islámských skupin, které vláda považovala za extremistické nebo z hlediska bezpečnosti země nepřijatelné. Občané Kyrgyzstánu se mohou se svými stížnostmi proti postupu policie a ostatních státních orgánů obracet k ombudsmanovi, jehož kanceláře se nacházejí ve všech oblastních městech. Kancelář ombudsmana přijala cca 3000 žalob, polovina z nich byla přijata k dalšímu řízení a přibližně 660 žalob bylo plně oprávněných a vyřízených ke spokojenosti stěžovatele. Občan, který se cítí být ohrožen ze strany organizovaného zločinu, se může obrátit na prokuraturu. Kyrgyzstán se nenachází ve valečném stavu. Žadatelé o azyl v zahraničí nejsou po návratu do vlasti vystaveni postihu.

Z Informací MZV ČR ze dne 7.6.2010 a 20.5.2010 bylo zjištěno, že pokud jde o aktuální situaci v Kyrgyzstánu po událostech z dubna 2010, pak co se týká bezpečnosti řadových občanů, situace je stabilizovaná, ikdyž nelze vyloučit lokální konflikty, k nimž by mohlo docházet zejména na jihu země. Ochránce lidských práv Pokračování - 4 - 64Az 52/2009

A. Sharipov uvádí, že po událostech z dubna a května 2010 v Džalal-abadské oblasti se zvětšila migrační nálada mezi rusky mluvícím obyvatelstvem, prozatímní vláda si rozdělila funkce a zóny vlivu, prokuratura zaměřila svou činnost na odhalování osob majících příbuzenské a ekonomické styky s rodinou B.. Byl sestaven seznam úspěšných podnikatelů, na němž je i honorární konzul Oniščenko a prokuratura prověřuje, zda mají kontakty na rodinu B.. Ministr vnitra B. Sherniazov má aktivní vliv na probíhající dění v Kyrgyzstánu, protože je jedním ze spoluzakladatelů strany Ata-Meken. Prozatímní vládě se podařilo situaci stabilizovat. Zastupitelskému úřadu ČR v Astaně nejsou známy případy těžkostí odpůrců režimu Bakijeva při vyjadřování svých názorů.

Podle ustanovení § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec je buď pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů v zemi původu. Za pronásledování se pak v souladu s ust. § 2 odst. 6 zákona o azylu považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady v zemi původu, nebo pokud tato země není schopna odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním. Život žalobců také nebyl ohrožen v důsledku válečného konfliktu. Problémy, které žalobci měli, nebyly v žádném případě motivovány některým z azylově relevantních důvodů ve smyslu ustanovení § 12 zákona o azylu, jak byl výše citován. Žalovaný tedy rozhodl správně, pokud žalobcům neudělil azyl podle ustanovení § 12 zákona o azylu.

Podle ust. § 14 zákona o azylu, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu. Pojem „případ hodný zvláštního zřetele“ ani pojem „humanitární důvod“ nejsou blíže obsahově vymezeny zákonem o azylu ani jiným právním předpisem. Jedná se o tzv. neurčité pojmy, jejichž obsah musí případ od případu posuzovat samotný správní orgán a musí na základě všestranného posouzení dané situace rozhodnout, zda je v daném případě jejich obsah naplněn či nikoliv. Na udělení humanitárního azylu není tedy právní nárok a soud se v takovém případě zabývá pouze tím, zda správní orgán nevybočil z mezí správního uvážení, zda se zabýval všemi relevantními tvrzeními žalobců a zda v řízení nedošlo k takovým procesním vadám, které by mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Nebylo prokázáno, že by byl pronásledován pro svou národnost, náboženství, rasu nebo příslušnost k určité sociální skupině, event. pro politické přesvědčení. Pokud za tohoto skutkového stavu, zjištěného přímo od žalobce a po zhodnocení informací shromážděných o zemi původu žalovaný nezjistil žádný důvod hodný zvláštního zřetele pro udělení humanitárního azylu, soud se s jeho závěrem ztotožňuje. Ze správního spisu je patrno, že žalovaný se věcí žalobce zabýval odpovědně a svědomitě, opatřil si potřebné podklady pro rozhodnutí, dal žalobcům možnost, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům.

Pokračování - 5 - 64Az 52/2009

Dle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o azylu, v platném znění, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo 14, za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12. Podle § 13 odst. 2 zákona o azylu, v platném znění, se rodinným příslušníkem pro účely sloučení rodiny rozumí manžel azylanta, svobodné dítě azylanta mladší 18 let, nebo rodič azylanta mladšího 18 let nebo zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu dle § 2 odst. 10. Podle § 13 odst. 3 je předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta trvání manželství před udělením azylu azylantovi. Dle odst. 4 v případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela, žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.

Žadatelé o udělení azylu nesplňují důvody pro udělení azylu podle § 13 zákona o azylu, v platném znění.

Nebylo také prokázáno, že by žalobce splnil některý z důvodů pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu § 14a citovaného zákona, eventuelně doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny dle § 14b tohoto zákona.

Ze žádosti o udělení mezinárodní ochrany ani z obsahu pohovoru nevyplývá, že by žalobkyně a) ve vlasti vyvíjela činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod, nebo že se důvodně obává pronásledování z důvodu rasy, náboženství, příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastávání určitých politických názorů ve vlasti. Žalobkyně tvrdila, že opustila vlast proto, že ona i její nezletilé děti by byly diskriminovány právě proto, že ona je rusky hovořící osobou (a její manžel je Kazach). V té souvislosti soud rovněž vyhodnotil nový důvod žádosti žalobkyně a) o udělení mezinárodní ochrany, který žalobkyně spatřuje v narození dalšího syna, a to již na území České republiky (z křestního listu pravoslavné církve v českých zemích Eparchie olomoucko-brněnské, Monastýr svaté kněžny české Ludmily bylo zjištěno, že D. K. K. se narodil X). Tento fakt ovšem v žádném případě nepatří mezi důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Rovněž ze Zprávy MZ USA o dodržování lidských práv v Kyrgyzstánu za rok 2008 bylo zjištěno, že zákony zakazují mučení i kruté nebo ponižující zacházení či trestání. Nepředpokládá se, že by žalobci po návratu do vlasti se stali předmětem pozornosti státních orgánů. Soud tedy dospěl k závěru, že důvody žalobců pro odchod z vlasti nelze podřadit pod důvody uvedené v § 12 zákona azylu.

K ústnímu jednání dne 29.6.2011 se žalobci nedostavili (v předchozím řízení byly zaslány pouze lékařské zprávy dokládající léčení žalobce c) pro skoliózu), bylo proto jednáno za přítomnosti jejich zástupkyně, advokátky ustanovené soudem.

Ani snaha o legalizaci pobytu v ČR nemůže být řešena prostřednictvím řízení o udělení mezinárodní ochrany. S přihlédnutím k výše uvedenému nelze vycházet z toho, že by žalobci byl ve vlasti pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod a jejich důvody nutno považovat za odlišné od důvodů, jak jsou uváděny v § 12 zákona o azylu. Mezinárodní ochrana formou azylu může být poskytnuta teprve tehdy, když žadatel o udělení mezinárodní ochrany využil prostředky, které Pokračování - 6 - 64Az 52/2009

mu právní řád ve vlasti poskytuje, nebo jestliže mu ochrana byla odepřena, což není případ žalobců. Správní orgán při vydání svého rozhodnutí všechny tyto skutečnosti vyhodnotil, vycházel ze sdělení, které žalobkyně a) uvedla ve správním řízení, při tom žalobkyni a) umožnil, aby navrhovala doplnění řízení.

Jak vyplývá z pohovoru, žalobkyně a) měla možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům, případně navrhnout jejich doplnění. Jak bylo zjištěno z dokumentů založených ve správním spise, žalovaný si opatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, takže vycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl žalovaný veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž rozhodoval. Nebylo také zjištěno, že by žalovaný nedodržel některá z ustanovení procedurální nebo kvalifikační směrnice. Nic ze správního spisu nenaznačuje, že by se žalovaný nezabýval touto věcí odpovědně a svědomitě.

S ohledem na učiněná zjištění soud žalobu dle ustanovení § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl jako nedůvodnou.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení neuplatňoval. V souvislosti s přibráním tlumočnice z jazyka ruského vznikly státu náklady, o nichž soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 4 s.ř.s. a § 36 odst. 2 s.ř.s., že České republice se právo na jejich náhradu nepřiznává

V souvislosti s ustanovením zástupkyně žalobcům vznikly státu náklady, a to za odměnu advokáta ve výši 3.027,- Kč (příprava a převzetí věci dne 10.5.2010, účast u jednání dne 29.6.2011, 2x režijní paušál á 300,- Kč a cestovné z Karviné k jednání Krajskému soudu v Ostravě a zpět 323,- Kč / 50kmx6,45 Kč - průměrná spotřeba paliva 8,07 l/100 km, cena paliva 31,60 Kč za 1 litr - 3,70 Kč + 2,75 Kč/, náhrada za promeškaný čas 3 půlhodiny - 300,- Kč). Jelikož zástupkyně žalobce je plátcem DPH dle osvědčení Finančního úřadu v Havířově ze dne 8.3.2005, náleží jí zvýšení ve výši 20 %. Celkem tedy náleží zástupkyni žalobce odměna ve výši 3.027,- Kč, která bude poukázána na její účet ve lhůtě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě dvou týdnů doručení rozhodnutí, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 29. června 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Miroslava Ježoviczová, v.r.

Iva Charvátová samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru