Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 Az 5/2011 - 26Rozsudek KSOS ze dne 31.01.2012

Prejudikatura

5 A 157/2002

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 Azs 15/2012 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

61Az 5/2011-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce: P. L., st. příslušnost Ukrajina, t.č. bytem PoS Havířov, Na Kopci 5, Havířov-Dolní Suchá, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2011 č.j. OAM-39/LE-PA03-PA03-2011, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2011 č.j. OAM-39/LE-PA03-PA03-2011 se pro nezákonnost zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 2.3.2011 č.j. OAM-39/LE-PA03-PA03-2011 žalované Ministerstvo vnitra ČR zamítlo žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně

Pokračování -2- 61Az 5/2011

nedůvodnou podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně

zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Po provedeném dokazování vzal žalovaný za objasněno, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany ve snaze zlegalizovat si po zadržení pobyt v České republice, přičemž z vlasti odešel naposledy v roce 2008 za prací. V případě návratu do země původu se obává potíží, dle jeho názoru souvisejících s tím, že v předvolební kampani začátkem roku 2008 za úplatu roznášel letáky na podporu strany Julie Tymošenkové „Naše Ukrajina“ a hanobil tak jejího konkurenta současného prezidenta Viktora Janukovyče. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl skutečnosti a zjištění se závěrem, že žalobce nesplnil podmínky pro udělení mezinárodní ochrany dle ust. § 12 zákona o azylu, stejně tak i pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a téhož zákona a žalobcovu žádost zamítl podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) citovaného zákona, jelikož žalobce v průběhu řízení neuváděl žádné důvody, pro které lze udělit některou z forem mezinárodní ochrany.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu zcela nepřezkoumatelným obecným způsobem a po výzvě k odstranění vad své žaloby vytýkal žalovanému, že si neopatřil o zprávy o stavu lidských práv v zemi jeho původu v rozsahu dostatečném pro posouzení naplnění předpokladu pro udělení azylu podle § 12 písm. b) a § 14a zákona o azylu. Žalobce odkázal na obsah protokolu o pohovoru, který s ním byl proveden v rámci správního řízení, a ze kterého vyplývá, že jej pronásledují státní orgány Ukrajiny. K tomu dodal, že již v minulosti se jej snažili ukrajinské státní orgány umístit do vazby a v této souvislosti poukázal na nevyhovující a otřesné podmínky v těchto zařízeních, což dle něj naplňuje zákonné podmínky ustanovení § 14a odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o azylu.

Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 17.5.2011 uvedl, že vycházel především z vlastních tvrzení žalobce sdělených v průběhu správního řízení, ze kterých dovodil, že žalobce žádá o udělení mezinárodní ochrany ve snaze zlegalizovat si po svém zadržení pobyt v České republice. Žalovaný opakoval, že žalobce přijel do České republiky v březnu 2008 s platným cestovním dokladem a vízem za prací. Žalobce výslovně prohlásil, že nebyl na Ukrajině nikým diskriminován ani pronásledován. Své nynější obavy spojuje s tím, že počátkem roku 2008 se za úplatu aktivně podílel na distribuci letáků na podporu strany „Naše Ukrajina“ Julie Tymošenkové. Své obavy žalobce blíže nevysvětlil, pouze si jen myslí, že by místní policejní orgány mohly po něm zodpovídat se z této předvolební činnosti a domnívá se, že ohledně této činnosti mu hrozí újma v podobě uvěznění. Žalovaný proto navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2011 č.j. OAM-39/LE-PA03-PA03-2011 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 s. ř. s.).

Pokračování -3- 61Az 5/2011

Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné pro rozpor mezi výrokem tohoto rozhodnutí a jeho odůvodněním.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze správního spisu žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce v žádosti sepsané formou pohovoru dne 22.2.2011 uvedl, že svou vlast opustil v březnu 2008 a odjel natrvalo do ČR za prací. Do té doby od roku 1999 jezdil za prací na Slovensko a poté vždy asi na dva až tři měsíce do ČR. Naposledy po příjezdu do ČR v březnu 2008 zde již zůstal a poté měl strach z návratu. Kolem voleb v roce 2008 za peníze roznášel letáky na podporu strany Julie Tymošenkové „Naše Ukrajina“ a pro tuto skutečnost se obává, že by mohl být pronásledován. Do vlastnoručně psaného prohlášení žalobce uvedl, že o mezinárodní ochranu žádá proto, že se bojí návratu domů, jelikož může být pronásledován z důvodu agitace proti straně prezidenta. Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že dne 22.2.2011 byl s žalobcem proveden pohovor k jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z protokolu o tomto pohovoru krajský soud zjistil, že žalobce uváděl stejné důvody své žádosti jako výše uvedené.

Podle ust. § 12 zák. o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec je buď to pronásledován za uplatňování politických práv a svobod a nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Podle § 14a odst.1 z. č. 325/1999 Sb. doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

Podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu v platném znění.

V daném případě z obsahu správního spisu, tj. ze žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany, z jeho písemného prohlášení o důvodech této žádosti, jakož i z protokolu o provedeném pohovoru k důvodům jeho žádosti vyplývá zcela jednoznačně, že žalobce opakovaně uváděl jako důvod roznášení předvolebních letáků v rámci předvolební kampaně strany Julie Tymošenkové „Naše Ukrajina“. Z této skutečnosti žalobce dovozuje, že za tuto agitaci a propagandu v průběhu voleb v roce 2008 by mu v případě návratu do země původu hrozilo uvěznění. Tyto skutečnosti žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí hodnotí jako ze strany žalobce spekulativní a zároveň je hodnotí i ve vztahu k informacím o zemi původu žalobce. Jisté ovšem je, že se jedná

Pokračování -4- 61Az 5/2011

o skutečnosti, které mohou být ve vztahu k ust. § 12 písm. a) zákona o azylu významné

pro udělení mezinárodní ochrany, pakliže by byly shledány jako pravdivé a opodstatněné. Jestliže takové skutečnosti žalobce v průběhu správního řízení uváděl, bylo na místě, aby žalovaný rozhodl o tom, zda se žalobci mezinárodní ochrana uděluje či neuděluje. Žalovaný však na zjištěný skutkový stav aplikoval ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, podle kterého zamítl žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou. Předpokladem takového rozhodnutí ovšem je, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení neuváděl skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo, že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Rozhodnutí žalovaného je proto nezákonné z důvodu rozporu mezi jeho výrokem, podle kterého žalovaný zamítl žalobcovu žádost jako zjevně nedůvodnou podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, předpokladem jehož použití je neuvedení žádných důvodů azylově významných a jeho odůvodněním, v němž žalovaný v rozporu s tím hodnotí žalobcem uváděné důvody pro udělení mezinárodní ochrany.

Ze shora uvedených důvodů krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost v souladu s ust. § 78 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný při vydání nového rozhodnutí na zjištěný skutkový stav bude aplikovat přiléhavá zákonná ustanovení zákona o azylu. V této právní věci soud rozhodl tímto rozsudkem bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšnému žalobci žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. P o u če ní: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu

správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem,

pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 31. ledna 2012

Samosoudce:

JUDr. Petr Indráček

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru