Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

61 Az 22/2009 - 19Rozsudek KSOS ze dne 24.06.2011

Prejudikatura

5 Azs 27/2003

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 Azs 34/2011 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

61Az 22/2009-19

e. č. X

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem

v právní věci žalobce: T. N., t.č. bytem PoS Havířov, Na Kopci 5, Havířov-Dolní

Suchá, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,

k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.8.2009 č. j. OAM-475/VL-14-08-

2009, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

takto:

I. Žaloba se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 14.8.2009 č. j. OAM-475/VL-14-08-2009 žalované Ministerstvo vnitra ČR zamítlo žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Po provedeném dokazování vzal žalovaný správní orgán za

Pokračování -2- 61Az 22/2009

objasněno, že důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je snaha vyhnout se ekonomickým problémům v Mongolsku, kde si nebyl schopen zajistit odpovídající zaměstnání a také potřeba legalizovat si pobyt v České republice. Tyto důvody však nelze podřadit pod důvody uvedené v § 12 zákona o azylu, a proto žalovaný zamítl žádost žalobce podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) cit. zákona jako zjevně nedůvodnou. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný také uvedl, že nedospěl k závěru, že by žalobci hrozilo nebezpečí vážné újmy z některého z důvodů uvedených v 14a téhož zákona.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které žalovanému vytýkal porušení ust. § 3, § 50 odst. 2 a 3, § 52 a § 68 odst. 3 správního řádu, když žalovaný dle jeho názoru nevyšel ze spolehlivě zjištěného stavu věci, který nezjistil přesně a úplně a nevedl řízení tak, aby posílil jeho důvěru ve správnost jeho rozhodování a napadené rozhodnutí nepovažuje za přesvědčivé. Dále žalovanému vytýkal porušení ust. § 14 zákona o azylu, neboť se domnívá, že uvedl okolnosti odůvodňující udělení humanitárního azylu dle tohoto zákonného ustanovení. Žalovaný tak nesprávně aplikoval ust. § 16 odst. 1 písm. f) citovaného zákona, aniž by se vypořádal s jeho tvrzením ohledně sociální a ekonomické situace, která se dá podřadit pod okolnost hodnou zvláštního zřetele podle dikce § 14 azylového zákona.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11.9.2009 popíral oprávněnost námitek uvedených žalobcem. Žalovaný vychází především z vlastních tvrzení žalobce sdělených v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany, z nichž bylo nepochybně zjištěno, že žalobce žádá o udělení mezinárodní ochrany kvůli ekonomickým problémům v Mongolsku a ve snaze o legalizaci zdejšího pobytu. Žalovaný popírá, že by v průběhu správního řízení porušil některá ustanovení správního řádu a následně vydal nezákonné rozhodnutí. Žádost žalobce zamítl jako zjevně nedůvodnou podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu v platném znění a dodal, že žalobce měl ve vlasti potíže ekonomického charakteru ve spojitosti s nemožností zajistit si výhodné zaměstnání, což ovšem nebylo způsobeno pronásledováním jeho osoby z azylově relevantních důvodů. Protože žalobce v průběhu řízení neuvedl žádný konkrétní důvod svědčící pro udělení azylu podle § 14 zákona o azylu, žalovaný blíže nezjišťoval skutečnosti relevantní pro udělení azylu dle tohoto zákonného ustanovení. Navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 14.8.2009 č. j. OAM-475/VL-14-08-2009,jakož i připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího, a poté dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce při pohovoru k žádosti dne 29.7.2009 odpověděl na otázku, z jakých důvodů žádá o udělení mezinárodní ochrany to, že přijel na zaměstnanecké vízum a po příjezdu Pokračování -3- 61Az 22/2009

zjistil, že firma, která jej měla zaměstnat, zkrachovala. Zůstal bez prostředků a chtěl by si zde legalizovat pobyt. Do vlastnoručně psaného prohlášení o důvodech žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl, že zde přijel pracovat a vydělat peníze, avšak firma zkrachovala, proto mu doklad zanikl. Z tohoto důvodu požádal o udělení azylu a chce v České republice dále žít. Z obsahu správního spisu žalovaného dále krajský soud zjistil, že dne 12.8.2009 byl s žalobcem proveden pohovor k důvodům návrhu na zahájení řízení o udělení azylu. Z protokolu o tomto pohovoru vyplývá, že žalobce uváděl stejné důvody své žádosti jako výše uvedené a dodal, že v Mongolsku žádné problémy se soukromými osobami ani státními orgány neměl.

Podle ust. § 12 zák. o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je buď to pronásledován za uplatňování politických práv a svobod a nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Podle ust. § 14 citovaného zákona, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.

Podle ustanovení § 14a zákona o azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

Podle § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu v platném znění.

V daném případě žalobce v průběhu celého správního řízení i v žalobě samotné uváděl opakovaně stejné a jediné důvody své žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Těmito důvody byla v podstatě snaha o zlegalizování jeho dalšího pobytu v České republice, jakož i snaha vyhnout se ekonomickým problémům, které měl v zemi původu. Co se týče takto uplatněných důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochrany, krajský soud se zcela ztotožňuje se závěrem a právním názorem žalovaného správního orgánu, že tento důvod nelze podřadit pod důvody uváděné v ust. § 12 zákona o azylu. Žádný důvod obsažený ve shora citovaném ustanovení § 12 zákona o azylu žalobce v průběhu řízení ani neprokázal ani netvrdil. Také důvod spočívající v potřebě legalizovat pobyt v České republice nelze považovat za důvod pro udělení mezinárodní ochrany, neboť právní úpravu pobytu cizinců na území ČR obsahuje zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na

Pokračování -4- 61Az 22/2009

území ČR, jehož institutů mohl žalobce využít a jehož zákonné instituty nelze nahrazovat udělením mezinárodní ochrany. V tomto řízení rovněž nebyl ani prokázán některý z důvodů uvedených v § 14a zákona o azylu, pro který by žalobci hrozilo nebezpečí vážné újmy v případě návratu do vlasti. Žalobce v řízení také neuvedl žádný relevantní důvod, pro který by přicházelo v úvahu udělení tzv. humanitárního azylu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 14 zákona o azylu. Žalobce se tomto směru mylně domnívá, že jeho ekonomická situace v Mongolsku zakládá důvod pro udělení onoho humanitárního azylu. Za této situace nelze žalovanému vytýkat, že se blíže sociální a ekonomickou situací žalobce nezabýval, resp. že nezajistil žádné podklady a neprovedl žádné šetření ohledně okolností odůvodňujících použití tohoto zákonného ustanovení. Jako nedůvodná shledal krajský soud také vytýkaná porušení citovaných ustanovení správního řádu žalovaným v průběhu správního řízení. Jednak tato vytýkaná porušení jsou uváděná žalobcem zcela nekonkrétně a natolik obecně, že je nelze přezkoumávat a jednak žádná taková porušení z obsahu správního spisu žalovaného zjištěna soudem nebyla.

Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení neuplatňoval.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 24.června 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Petr Indráček,v.r. Jana Valošková samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru