Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Az 69/2007 - 52Rozsudek KSOS ze dne 28.08.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 Azs 107/2008 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

60Az 69/2007 -52


e.č.V056899

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Gertrudou Siejovou

v právní věci žalobce: RISHKO Andriy, nar. 23.7.1979, státní příslušnost Ukrajina,

bytem t.č. Liberec, Havlíčkova 173, zastoupeného Mgr. Alexandrem J. Vaškevičem,

advokátem se sídlem Plzeň, Františkánská 7, proti žalovanému Ministerstvu vnitra

ČR, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne

12.7.2007 č.j. OAM-1-503/VL-20-12-2007, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se správní žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal přezkoumání v záhlaví rozsudku uvedeného rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 12.7.2007, kterým byla zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.183/1991 Sb., o Policii České republiky ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Žalovaný dospěl k závěru, že žalobce, který vstoupil na území České republiky dne 2.4.2006 s platným cestovním dokladem, který ho opravňoval k pobytu na dobu do 30.6.2006, po uplynutí této doby neučinil žádné opatření směřující k další legalizaci svého pobytu na území České republiky, zdržoval se zde

neoprávněně, dne 19.6.2007 za nelegální pobyt mu bylo uděleno správní vyhoštění na tři roky, požádal o udělení mezinárodní ochrany teprve po udělení správního vyhoštění. Žalobci žádné skutečnosti nebránily požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, naplnil tak podmínky ustanovení § 16 odst. 2 zákona o azylu, protože do azylového řízení vstoupil s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění. V žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.7.2007 žalobce uvedl, že žádá o přezkoumání tohoto rozhodnutí, vzhledem ke vzniklým okolnostem žádá o podrobnější přezkoumání své věci z důvodu, „že nebyly vzaty v potaz některé detaily“.

Žalobci bylo rozhodnutí doručeno dne 16.7.2007 a žaloba byla podána na poště k přepravě dne 17.7.2007. Soud proto usnesením ze dne 10.6.2008 vyzval žalobce k odstranění vad žaloby (doplnění žalobních bodů) podle § 37 odst.5 zákona č.150/2002 Sb.soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) ve lhůtě uvedené v § 32 odst. 2 zákona o azylu.

Podáním ze dne 24.6.2008 žalobce doplnil žalobu tak, že vytýká žalovanému, že vycházel z neúplného skutkového stavu a následkem toho nesprávně aplikoval ustanovení zákona o azylu. Namítal, že žalovaný porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, protože se nezabýval věcí tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, dále § 50 odst.3 protože správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, § 68 odst. 3, podle kterého je správní orgán povinen v odůvodnění uvést důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy kterými se řídil při jejích hodnocení, výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí, a žalovaný porušením těchto povinností způsobil, že napadené rozhodnutí je nejasné, neurčité a tedy nepřezkoumatelné. Dále byl porušen § 14 zákona o azylu, protože žalobce je přesvědčen, že dostatečným způsobem prokázal, že splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany z humanitárních důvodů. Doplnil skutková tvrzení v tom, že důvodem, pro který požádal o mezinárodní ochranu byla ta skutečnost, že v domovské zemi byl perzekuován protože mu nebylo umožněno zajisti si lidsky důstojnou práci. Jeho manželka Žaneta Rishko a dcera Malania Rishko mají povolený pobyt na území České republiky a žalobce se snaží dosáhnout sloučení rodiny. Navrhoval, aby jako svědkyně byla vyslechnuta jeho manželka. Navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě trval na tom, že při posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany vycházel z obsahu správního spisu a zabýval se všemi tvrzeními žalobce. Žalobce po ukončení platnosti pobytu nerespektoval termín určený k vycestování, zdržoval se na území České republiky nelegálně, a přestože se zde volně pohyboval a nic mu nebránilo vejít ve styk se státními orgány České republiky, požádal o udělení mezinárodní ochrany teprve poté, kdy mu bylo uděleno správní vyhoštění, aby se vyhnul realizaci hrozícího vyhoštění. Žalovaný odkazuje na názor vyslovený Nejvyšším správním soudem v rozsudku 5 Azs 297/2004 ze dne 24.2.2005. Navrhoval zamítnutí žaloby.

K nařízenému jednání se nedostavili účastníci ani jejich zástupci (zástupce žalobce a žalovaného se písemně omluvili), a soud proto věc projednal o rozhodl za nepřítomnosti účastníků, jak to umožňuje ustanovení § 49 odst.3 s.ř.s.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst.1, 2 s.ř.s.).

Soud vycházel z důkazů provedených správním orgánem a provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst.1, 2 s.ř.s.).

Podle žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 27.6.2007 je žalobce ženatý, římsko-katolického náboženského vyznání, má základní vzdělání, nebyl členem politické strany a vlast opustil dne 1.4.2006, přicestoval za prací a za manželkou, která má v České republice pracovní vízum. Jiný důvod pro odjezd z Ukrajiny neměl. V České republice již pobýval od 2.6.2002 jako žadatel o azyl do dubna 2003. Nyní o udělení mezinárodní ochrany požádal, protože nemá jinou možnost, jak v České republice zůstat, obdržel správní vyhoštění, manželka se nechce vrátit na Ukrajinu a on se bez ní vrátit nechce. Českou republiku považuje za cílový stát, chce zde žít a pracovat. V případě návratu do země původu mu nic nehrozí, ale vrátit se nechce. Vlastní rukou v jazyce ruském napsal, že žádá o azyl, protože chce zůstat v České republice.

Podle protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 2.7.2007 žalobce uvedl, že na Ukrajině neměl potíže, přijel do České republiky aby zde žil, na Ukrajině není pořádek, za odvedenou práci nebývá vyplacena mzda. Žalobce potvrdil, že jeho důvody nejsou stejné, jako byly při podání první žádosti o azyl, kdy mu na Ukrajině vyhrožoval jeden muž, který měl poměr s jeho manželkou a chtěl, aby Ukrajinu opustil. Nyní žije s manželkou spořádaně a chtějí zůstat žít v České republice. Žalobce dále uvedl, že na Ukrajině je práce, ale mzda je velmi nízká, nemohl uživit manželku a dítě. Sám se ve škole špatně učil, umí jen zednické práce, pracoval v Kyjevě a v Moskvě, ale dostával nízký plat. Potvrdil, že lidé z Ukrajiny odjíždějí do ciziny za prací, pro něho je práce v České republice lepší, je zde klid a lepší zákony. Manželka v České republice pracuje čtyři roky a vrátit se nechce, on chce žít s manželkou. Žalobce potvrdil, že přijel na pozvání manželky, měl vízum na tři měsíce, poté zde žil nelegálně a v červnu 2007 mu bylo uděleno správní vyhoštění na tři roky. Nenapadlo ho dříve požádat o udělení mezinárodní ochrany, je to jeho třetí správní vyhoštění a „pořád se nedokáže poučit“. Pohovor byl veden se souhlasem žalobce za účasti tlumočníka v jazyce ruském a žalobce byla na závěr pohovoru seznámen s obsahem protokolu a dotázán, zda navrhuje doplnění protokolu, což nežádal.

Součásti správního spisu je též rozhodnutí Policie České republiky Ústí na Labem, Odboru pátrání a kontroly pobytu, pracoviště v Liberci, ze dne 19.6.2007, kterým žalobci bylo uděleno správní vyhoštění za nelegální pobyt na dobu tří let

s povinností vycestovat do 28.6.2007. Podle odůvodnění rozhodnutí žalobce byl oprávněn na základě víza v délce 90 dní pobývat v České republice do 30.6.2006 a od uvedeného dne pobýval v České republice nelegálně až do svého zajištění dne 19.6.2007.

Dále je součásti správního spisu výpis z evidence OAMP, podle které žalobce pod e.č.V038907 dne 4.2.2003 požádal v České republice o udělení azylu a jeho žádost byla dne 1.3.2003 zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu.

Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

Podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o mezinárodní ochrany, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.

Podání žalobce (žaloba) ze dne 17.7.2007 má náležitosti uvedené v § 37 odst. 3 s.ř.s. a je z něho zřejmé, že směřuje proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.7.2007, je uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí, které má jen jeden výrok, napadá, je datováno a podepsáno. Podle obsahu doplněné žaloby ze dne 24.6.2008 žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, domáhá se nového posouzení věci a zrušení rozhodnutí. Namítá, nedostatečné zjištění stavu věci v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí, odůvodnění rozhodnutí je nejasné a nepřezkoumatelné, splňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu podle § 14 zákona o azylu a nemožnost, získat v zemi původu lépe placenou prácí označil perzekucí.

Protože žádost žalobce o mezinárodní ochranu byla žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst.2 zákona o azylu, zabýval se soud především otázkou, zda správní orgán měl dostatek podkladů pro závěr o tom, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je zjevně nedůvodná.

Skutková zjištění, z nichž správní orgán při vydání svého rozhodnutí vycházel jsou dostatečná a svědčí jednoznačně o tom, že žalobci rozhodnutím Policie České republiky, odborem pátrání a kontroly, pracoviště Liberec, ze dne 19.6.2007, bylo za nelegální pobyt od 30.6.2006 do 19.6.2007 uděleno správní vyhoštění na dobu tří let a lhůta k vycestování byla stanovena do 28.6.2007. Teprve tato skutečnost vedla žalobce k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 27.6.2007, ačkoliv žalobce měl již předchozí zkušenost, neboť o udělení mezinárodní ochrany žádal již dne 4.2.2003 a předtím pobýval v České republice od 2.6.2002. Žalobce v žádosti ze dne 27.6.2007 a do protokolu ze dne 2.7.2007 potvrdil, že jediným důvodem pro který přicestoval do České republiky, byla práce a manželka, která v České republice má pracovní vízum. Z jeho sdělení v průběhu správního řízení pak jednoznačně

vyplývá, že žádost o udělení mezinárodní ochrany podal výhradně proto, aby se vyhnul správnímu vyhoštění. Z jednání žalobce je zřejmé, že pokud by mu nehrozilo vyhoštění, o udělení mezinárodní ochrany by nepožádal. Žalobci žádné objektivní překážky nebránily, aby si opatřil potřebné informace, které by vedly k legalizaci jeho pobytu a to dříve, než mu bylo uděleno správní vyhoštění.

Z hlediska výkladu ustanovení § 16 odst. 2 zákona o azylu se proto soud plně ztotožňuje s názorem vysloveným správním orgánem v rozhodnutí ze dne 12.7.2007 a sice, že žalobce ač objektivně mohl o udělení azylu požádat dříve, vstoupil do řízení o udělení mezinárodní ochrany až poté, kdy mu bylo uděleno správní vyhoštění s cílem vyhnout se realizaci správního vyhoštění.

Ve správním řízení žalovaný zjistil skutečnosti, jimiž vymezil oblast své úvahy, vzhledem k tomu posoudil žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, nebyl povinen posuzovat žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 14 z humanitárních důvodů. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10.2.2004 č.j. 4 Azs 35/2003, zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné znamená, že neproběhlo dokazování ke zjištění existence důvodů pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu. Protože neexistence těchto důvodů je podmínkou rozhodování podle § 14 zákona o azylu (humanitární azyl) i podle § 13 zákona o azylu, nemůže správní orgán tímtéž rozhodnutím vyslovit, že se azyl podle § 13 nebo § 14 neuděluje.

Soud v rámci posouzení napadeného rozhodnutí neshledal toto rozhodnutí nezákonným ve smyslu porušení hmotného práva, správní orgán respektoval zákonem stanovená procesní ustanovení, rozhodnutí bylo vydáno na základě řádně zjištěného skutkového stavu. Správní orgán provedl v řízení úplné dokazování, ze správního spisu je zřejmé, z jakých důkazních prostředků vycházel, důkazní prostředky byly zhodnoceny a provedené dokazování vyústilo v řádně zjištěný skutkový stav. Žalobce nebyla zkrácena na svém právu seznámit se s poklady pro rozhodnutí, vyjádřit se k nim a navrhovat jejich doplnění a rozhodnutí má náležitosti stanovené v § 67 a § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Ve správním spise je založen originál rozhodnutí ze dne 12.7.2007 opatřený podpisem oprávněné osoby ředitele odboru azylové a migrační politiky. Jestliže tedy důvodně byla žádost žalobce o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, vyčerpal tím správní orgán celý předmět řízení o dané žádosti. Soud neprovedl navrhovaný důkaz výslechem manželky žalobce jako svědkyně, protože z hlediska důvodu, pro které žalovaný považuje žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, učinil žalovaný dostatečná skutková zjištění, která soud nepovažoval za potřebné doplňovat.

Soud zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst.1 s.ř.s., protože žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovaný náklady řízení nežádal. Výrok o nákladech státu

je odůvodněn § 36 odst.2 s.ř.s. podle kterého náklady spojené s přibráním tlumočníka platí stát.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu
o doručení správnímu soudu v Brně do dvou týdnů po jeh

prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 28.srpna 2008

Za správnost vyhotovení: Samosoudky ně:Marcela Jánová JUDr. Gertruda Siejová, v. r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru