Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

58 A 4/2012 - 29Rozsudek KSOS ze dne 12.12.2013

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 30/2014 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek

58A 4/2012-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J. P., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu ze dne 2. ledna 2012 č.j. MSK 1207230/2011,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Pokračování
-2-
58A 4/2012

Odůvodnění:

Vymezení předmětu řízení

[1] Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o přestupcích (dále jen přestupkový zákon), porušením ustanovení § 4 písm. c) zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen zákon o silničním provozu), v návaznosti na ustanovení § 9 odst. 1 písm. u) vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, kterého se měl dopustit tím, že dne 5. února 2011 v 13:07 hodin řídil v obci Ostrava, na silnici I. třídy č. 56 ul. Místecké, ve směru jízdy na Frýdek-Místek, u NC Makro osobní motorové vozidlo tovární značky Audi A6, RZ X, přičemž nerespektoval dopravní značku B20a „nejvyšší dovolená rychlost“ s maximální dovolenou rychlostí jízdy do 80 km/hod. a byla mu naměřena rychlost 129 km/hod, po odečtení možné odchylky rychloměru (±3%), vozidlo řídil rychlostí minimálně 125 km/hod, čímž došlo k překročení nejvyšší dovolené rychlosti jízdy nejméně o 45 km/hod. Za uvedené jednání mu byla podle ustanovení § 22 odst. 7 zákona o přestupcích uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců, kdy zákaz činnosti počíná dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Současně mu byla podle § 79 odst. 1 zákona o přestupcích uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku v částce 1.000,- Kč, kterou paušálně stanoví vyhl. MV č. 231/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb. Splatnost pokuty a nákladů řízení byla stanovena do 3 měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.

[2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních činností rozhodl dne 20.5.2011, pod č.j. SMO/115751/11/DSČ/Dol, tak že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku jak je uvedeno v odstavci [1] tohoto rozsudku, za což mu byla uložena sankce uvedená rovněž v odstavci [1] tohoto rozhodnutí. Správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že za důkazní základ pro své rozhodování správní orgán vzal oznámení přestupku Policie ČR, KŘ, DO Ostrava, kde se obviněný ke zjištěnému přestupku nevyjádřil, a toto podepsal, CD záznam záznamového zařízení silničního radarového rychloměru POLCAM PC2006, pořízeným během jízdy služebního vozidla Policie ČR za vozidlem obviněného, ověřovací list. č. 223/10 vydaný autorizovaným metrologickým střediskem K22 Ramet C.H.M. Pokračování
-3-
58A 4/2012

a.s. Kunovice, doklad o proškolení policistů dálničního oddělení Ostrava, včetně úředního záznamu policisty Policie ČR, dálničního oddělení Ostrava, který tento přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích řešil s řidičem na místě, po zastavení vozidla. Silniční radarový rychloměr POLCAM PC2006, zabudovaný ve služebním vozidle VW Passat, kterým byla rychlost osobního motorového vozidla řízeného obviněným Ing. J. P. změřena a zadokumentována, měl v uvedené době platnou kalibraci, což je doloženo ověřovacím listem č. 223/10 ze dne 2.11.2010. Tento technický prostředek pro měření rychlosti, který je schválen Českým metrologickým institutem je pravidelně ověřován a kalibrován k účelu měření rychlosti, přičemž systém pracuje na principu srovnávání rychlosti. Uvedený způsob měření rychlosti je v rámci ČR schválen a odpovídá platné legislativě. Správní orgán zahájil s obviněným řízení o přestupku, a to doručením zahájení řízení o přestupku ze dne 5.4.2011, kterým obviněného současně předvolal k ústnímu jednání, nařízenému na den 27.4.2011, kdy se obviněný z přestupku ke zdejšímu správnímu orgánu dostavil a po seznámení s předmětem řízení a s obsahem spisové dokumentace uvedl, že „Přestupku jsem si vědom, ale já jsem uviděl informativní značku oznamující, že ve vzdálenosti 600m začíná rychlostní komunikaci, bohužel jsem si nevšimnul údaje 600m a myslel jsem si, že už najíždím na dálnici, a že se jedná o značku IP15a, měl jsem za to, že vzdálenost je určena dle vyhlášky E3a. Projevuji účinnou lítost, prostě mě to zmátlo a DZ B20a jsem přehlédnul“. Posouzením věci pak dospěl k jednoznačnému závěru, že obviněný dne 5.2.2011 řídil v obci Ostrava, na silnici I. třídy č. 56 ul. Místecké, ve směru jízdy na Frýdek-Místek, v úseku u NC Marko, osobní vozidlo tov. zn. Audi A6, RZ X a jako řidič porušil ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, v návaznosti na ustanovení § 9 odst. 1 písm. u) vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích, neboť se neřídil zákazovou dopravní značkou B20a, jelikož překročil nejvyšší dovolenou rychlost o více než 45 km/hod, a tak naplnil skutkovou podstatu přestupku ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o přestupcích, kterého se dopustí ten, kdo při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zákonem o silničním provozu nebo dopravní značkou v obci o 40 km/hod a více nebo mimo obec o 50 km/hod a více. Obviněný se ke spáchání přestupku doznal, ale správní orgán se nicméně zabýval i jeho námitkou, kterou učinil v rámci ústního jednání o přestupku, kdy měl za to, že dopravní značka IP15a „Silnice pro motorová vozidla“ je bez označení vzdálenosti a vzdálenost je pak určena dle vyhlášky E3a. K tomuto správní orgán uvádí, že Ministerstvo dopravy a spojů České republiky schválilo pod č.j. 2816/2002, ze dne 20.9.2002 s účinností od 1.12.2002 zásady dopravního značení na pozemních komunikacích, které řeší a upravuje užívání značek, mj. také značek informativních před značkou základní (IP15a). U značky informativní lze pak údaj o vzdálenosti uvádět ve spodní části značky.

[3] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a rozhodnutí a napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností ze dne 3.října 2011 čj. SMO/311322/11/DSČ/Dol ve věci přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 200/1990 Sb. potvrdil. V odůvodnění se vypořádal s námitkami v něm uvedenými, které rozčlenil do 7 námitek. Odvolací orgán neshledal žádné vady řízení, které by měly mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Zkonstatoval průběh řízení před orgánem I. stupně.

Pokračování
-4-
58A 4/2012

Obsah žaloby

[4] Žalobce žalobou ze dne 16.1.2012 domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a uložení povinnosti žalovanému k úhradě nákladů řízení v částce 3.000,- Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě uvedl v základu tři žalobní body

● zpochybnil závaznost dopravní značky IP15a s vepsaným údajem 600 m. Odvolal se na vyhlášku č. 30/2001 Sb., dle které informace o vzdálenosti lze uvádět výhradně prostřednictvím značky E3a. Jinou možnost vyhláška č. 30/2001 Sb. neuvádí. Nelze oprávněnost použití předmětné dopravní značky opřít o Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích vydané Ministerstvem dopravy a spojů ČR čj. 2816/2002, neboť se jedná o podzákonnou normu a mají jen charakter technických podmínek a navíc dle těchto zásad možnost využít údaje o vzdálenosti na značce je jednoznačně definována výhradně pro značku IP15b-konec dálnice (silnice pro motorová vozidla) dle odst. 9.2.5.28 citovaných zásad, nikoliv pro začátek dálnice;

● přestupek nespáchal z nedbalosti, nýbrž v důsledku uvedení v omyl předmětnou dopravní značkou, která není v souladu s vyhl. č. 30/2001 Sb. Protože byl uveden v omyl, považoval úsek za silnici pro motorová vozidla, o čemž svědčí, že rychlost zvýšil na úroveň 129 km/h prokazatelně až po té, co minul předmětnou značku. Tuto považoval na informativní dopravní značku provozní IP15a, se kterou je naprosto identická vyjma údaje 600m;

● společenská nebezpečnost jeho činu je minimální, neboť uvedená komunikace v daném úseku má charakter silnice pro motorová vozidla a při jízdě nikoho neohrozil, neboť protijedoucí vozidlo ohrozit nemohl z důvodu oddělení dopravních pruhů svodidly a chodce ohrozit rovněž nemohl, neboť tito se v uvedeném úseku nepohybují a ani pohybovat nesmí. Správní orgán nesprávně hodnotil situaci v době dopravní špičky v pracovním dnu, když k uvedenému jednání došlo v sobotu.

Vyjádření žalovaného

Pokračování
-5-
58A 4/2012

[5] Žalovaný popřel oprávněnost žaloby vyjma námitky ohledně toho, že dne 5. února 2011, kdy byl přestupek spáchán, nebyl pracovní den ale sobota, ale vzhledem k tomu, že předmětný úsek pozemní komunikace je obecně značně frekventovaný, a to i mimo pracovní dny, tato nesrovnalost nemohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí a nemohla žalobce nijak zkrátit na jeho právech. Dále uvedl, že v daném případě je v současné době dopravní značení již uspořádáno jinak: předběžná dopravní značka IP 15a „Silnice pro motorová vozidla“ s údajem 600m byla posunuta ve směru na Frýdek-Místek k mimoúrovňové křižovatce u NC Makro, tedy přibližně do místa, kde byla dříve umístěna dopravní značka IP 15a „Silnice pro motorová vozidla“, a tato dopravní značka se na silnici R56 ve směru na Frýdek-Místek nyní nachází až za sjezdem k průmyslové zóně Hrabová, bezprostředně za dopravní značkou IS 12b „Konec obce“. Z hlediska významu tím došlo k prodloužení nezpoplatněné silnice I/56 s nejvyšší dovolenou rychlostí jízdy 80 km/hod, a od hranice obce 90 km/hod, až k mimoúrovňové křižovatce u průmyslové zóny Hrabová, kde teprve začíná úsek zpoplatněné silnice pro motorová vozidla R56. Přes tyto úpravy je v místě, kde byl žalobce změřen, i nyní nejvyšší dovolená rychlost pouze 80 km/hod. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.listopadu 2011, čj. 9As 56/2011-58, pouze z hlediska posuzování vhodnosti místa měření rychlosti policií, nikoliv v otázce dopravního značení. Jak je výše vysvětleno, dopravní značení, jímž byl žalobce údajně uveden v omyl, resp. význam dopravního značení, jak si ho vyložil žalobce, nemělo žádný vliv na velikost rychlosti nejvýše dovolené v daném místě. Odkaz na citovaný rozsudek považuje žalovaný za přiléhavý také v tom směru, že šlo o překročení rychlosti nejvýše dovolené v daném místě o 45 km/hod., tedy nikoli zanedbatelné. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci

[6] Dne 11.4.2011 bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 5.2.2011 v 13:07 hod. v obci Ostrava, na silnici I.třídy č. 56 ul. Místecké, ve směru jízdy na Frýdek-Místek, u Makra řídil osobní vozidlo tovární značky Audi A6, RZ X, přičemž nerespektoval dopravní značku B20a „nejvyšší dovolená rychlost“ s maximálně dovolenou rychlostí jízdy do 80 km/hod, pro provoz vozidel na silnici I. třídy v obci, přičemž silničním radarovým rychloměrem POLCAM PC2006, umístěným ve služebním vozidle Policie České republiky byla v uvedeném úseku měření naměřena rychlost 129 km/hod, po odečtení možné odchylky rychloměru (±3%), řídil vozidlo rychlostí minimálně 125 km/hod, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy nejméně o 45 km/hod a tímto jednáním mělo dojít k porušení § 4 písm. c) v návaznosti na ustanovení § 9 odst. 1 písm. u) vyhl. č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích. Současně byl předvolán k ústnímu jednání na 27.4.2011. Součástí předvolání Pokračování
-6-
58A 4/2012

byla řada poučení o právech účastníka řízení včetně poučení dle § 36 odst. 3 správního řádu – o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí.

[7] U ústního jednání dne 27.4.2011 uvedl, že si je vědom přestupku, ale uviděl informativní značku oznamující, že ve vzdálenosti 600 m začíná rychlostní komunikace, bohužel si nevšimnul údaje 600m a myslel si, že už najíždí na dálnici, a že se jedná o značku IP15a, měl za to, že vzdálenost je určena dle vyhlášky E3a. Projevuje účinnost lítost, prostě jej to zmátlo a DZ B20a přehlédnul.

[8] Dne 20.5.2011 bylo vydáno rozhodnutí č.j. SMO/115751/11DSČ/Dol.

[9] Proti rozhodnutí orgánu I. stupně bylo podáno u téhož správního orgánu dne 20.6.2011 odvolání a dne 27.6.2011 bylo toto předloženo odvolání k rozhodnutí Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.

Právní úprava

[10] Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, stanoví v § 2 odst. 1 že přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.

[11] Podle ust. § 22 odst. 1 písm. f) bod. 2 zákona o přestupcích, ve znění k datu napadeného rozhodnutí, přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více.

[12] Podle § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb. Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

Pokračování
-7-
58A 4/2012

[13] Podle § 9 odst. 1 písm. u) vyhl. č. 30/2011 Sb. zákazové značky jsou „Nejvyšší dovolená rychlost" (č. B 20a), která zakazuje řidiči překročit rychlost v kilometrech za hodinu vyjádřenou číslem na značce; značka ukončuje platnost předcházející značky č. B 20a s jiným údajem na značce.

Právní posouzení věci samé

[14] V sobotu dne 5.2.2011 ve 13:07 hodin v obci Ostrava měl žalobce jako řidič osobního vozidla tovární značky Audi A6, RZ X na silnici I. třídy č. 56 ul. Místecké, ve směru jízdy na Frýdek-Místek, u NC Makra řídit uvedené vozidlo, přičemž měl nerespektovat dopravní značku B20a „nejvyšší dovolená rychlost“ s maximálně dovolenou rychlostí jízdy do 80 km/hod, pro provoz vozidel na silnici I. třídy v obci. Silničním radarovým rychloměrem POLCAM PC2006, umístěným ve služebním vozidle Policie České republiky byla v uvedeném úseku měření naměřena rychlost 129 km/hod, po odečtení možné odchylky rychloměru (±3%), takže měl řídit vozidlo rychlostí minimálně 125 km/hod, čímž došlo k překročení nejvyšší dovolené rychlosti jízdy nejméně o 45 km/hod.

[15] V souzené věci nebylo sporu o tom, že v měřeném úseku bylo policejní hlídkou žalobci naměřena rychlost 129 km/hod., po odečtení možné odchylky rychloměru (±3%). Hlavní námitka žalobce spočívala v tom, že se řídil dopravní značkou IP15a (Silnice pro motorová vozidla), neboť tam použitá tato dopravní značka jako značka předběžná s údajem o vzdálenosti 600 m, který byl vepsán do dopravní značky IP15a, jej uvedla v omyl, neboť ji považoval za značku IP15a, vydanou v souladu s vyhl.č.30/2001 Sb., a proto jel rychlostí povolenou na silnici pro motorová vozidla.

[16] Žalobce k dopravní značce cit. v odstavci [15] tohoto rozsudku namítal, že tato není upravena ani v zákoně ani ve vyhlášce, jen ve vnitřním pokynu státního orgánu mající charakter technických podmínek, konkrétně „Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích“, přičemž takovouto podzákonnou normou nemohou být v oblasti veřejného práva ukládány povinnosti. Soud přitakává žalobci v námitce, že v zákoně o silničním provozu ani ve vyhl. č. 30/2001 Sb. není uvedena dopravní značka IP15a v podobě předběžné informativní značky, neboť možnost použití předběžné značky je upravena toliko v technických podmínkách č. 65 „Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích“ (dále jen TP). Je pravdou, že technické podmínky nejsou upraveny obecně závaznou vyhláškou, jen interním předpisem, nicméně „závaznost“ TP nezpochybnil ve své judikatuře ani Nejvyšší správní soud, např. rozsudek 3As 24/2005-73 ze dne 2.8.2006, 9As 1/2010-58. TP doplňují vyhl. č. 30/2001 Sb. o další technické parametry dopravních značek. TP mimo jiné stanoví základní způsob umístění jednotlivých svislých značek a dopravního zařízení, boční, Pokračování
-8-
58A 4/2012

výškové a směrové umístění jejich vzdáleností, uspořádání a kombinace. „Předběžnou“ značkou se podává informace o vzdálenosti k základní značce.

[17] V TP v části. 3.2.5. je obecně uvedeno, že informativní dopravní značky poskytují účastníku provozu nutné informace nebo slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají určité povinnosti. Doplňující údaje k informativním dopravním značkám se uvádějí na dodatkové tabulce nebo na značce, pokud to není na újmu čitelnosti značky. S odkazem na uvedené pak dle soudu, je možno nejen na značce IP15b Konec dálnice (silnice pro motorová vozidla), tak jak žalobce tvrdil v žalobě, nýbrž i na značce IP15a Začátek dálnice či silnice pro motorová vozidla, doplňovat informace o vzdálenosti. Soud tuto námitku uzavírá tak, že i když předmětná dopravní značka není v souladu s vyhl. č. 30/2001 Sb., je však v souladu s TP a svým obsahem je zcela zřetelná a jasná. Účastník provozu na pozemních komunikacích je povinen řídit se dopravní značkou, viz. ust. § 4 písm. c) zákona č. 361/200 Sb., a to i za situace, že má za to, že dopravní značka není správně technicky provedena.

[18] K námitce ohledně nerespektování předmětné dopravní značky z důvodu, že touto byl uveden v omyl značkou, která je v souladu s vyhláškou, soud tuto námitku považuje za účelovou. Tak jak již uvedeno v odst. [16] tohoto rozsudku, předmětná dopravní značka, ač není v souladu s vyhl. č. 30/2001 Sb., je svým obsahem zcela zřetelná a jasná a doplňující údaj o vzdálenosti k místu, kde komunikace je již silnicí pro motorová vozidla, není na újmu čitelnosti značky. Zcela běžně se používají dopravní značky v jejichž dolní části jsou uvedeny vzdálenosti, takže dopravní značka žalobcem namítaná svým vzhledem není natolik výjimečná, že by byla svým obsahem nejasná. Žalobce tuto dopravní značku vnímal v poledne, kdy byla dobře osvětlena, viditelná, nebyla ničím překryta a nacházela se po obou stranách silnice. Uvedené tvrzení žalobce soud považuje za jeho obranu, neboť je přirozené, že osoba, které hrozí postih za přestupek, není ve své věci nestranná a je u ní pochopitelné, bude-li tvrdit pouze takové skutečnosti, které jsou jí ku prospěchu. Při vyhodnocení důvodnosti této námitky soud v souhrnu všech žalobcových tvrzeních uvedených v žalobě i žádosti o přiznání odkladného účinku žalobě nemohl nepřihlédnout k tomu, že žalobce se autem jako řidič vzhledem k místě jeho bydliště, místě jeho pracoviště i jeho pracovním aktivitám musí často pohybovat v místě, kde k popsanému skutku došlo a lze proto předpokládat, že dopravní situace tam není pro něj zcela neznámá.

[19] K předmětnému jednání došlo v sobotu dne 5.2.2011 ve 13:07 hodin, dle žalovaného, jak uvedl v rozhodnutí, se jednalo o dobu, kdy začínala dopravní špička v pracovním dnu, dle žalobce se jednalo o den pracovního klidu. Soud v tomto směru dává za pravdu žalobci, že se nejednalo o pracovní den (žalovaný ve vyjádření k žalobě uznal v tomto směru své pochybení), avšak toto pochybení nečiní napadené rozhodnutí nezákonné. Dopravní značky musí být řidiči respektovány vždy, bez ohledu na den a čas. Objektem dopravního přestupku je v prvé řadě bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, která vyjadřuje zájem společnosti na ochraně života a zdraví osob a ochraně majetku a tento objekt musí být chráněn vždy, bez ohledu na dobu, kdy je ohrožen.

Pokračování
-9-
58A 4/2012

[20] Žalobce v obci překročil nejvyšší dovolenou rychlost v úseku, kde byla rychlost omezena dopravní značkou B22a. Zákon o přestupcích stanoví v § 2 odst. 1 že přestupkem je „zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin“. Přestupkem může být vždy pouze takové zaviněné jednání fyzických osob, které naplňuje formální znaky stanovené v zákoně, ale současně musí také dojít k naplnění materiální stránky přestupku. Lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Nelze však s určitostí dovodit vždy, že při naplnění formálních znaků přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby dochází automaticky i k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek. Za takovou okolnost však soud nevyhodnotil umístění informativní dopravní značky IP15a s vepsaným doplňujícím údajem o vzdálenosti 600 m do začátku úseku označeného základní dopravní značkou IP15. Žalobce ve změřeném úseku byl povinen respektovat dopravní značku B20a s max. dovolenou rychlostí 80km/hod.

[21] Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud podanou žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

[22] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotovení u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.

Pokračování
-10-
58A 4/2012

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 12. prosince 2013

JUDr. Jana Záviská


-samosoudkyně-

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru