Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

58 A 36/2012 - 73Rozsudek KSOS ze dne 27.01.2016

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 38/2016

přidejte vlastní popisek

58A 36/2012-73

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní

věci žalobce Ing. J. M., zastoupeného JUDr. Hanou Sayehovou, advokátkou se sídlem

Ostrava, Moravská Ostrava, Sokolská tř. č. 49, proti žalovanému Krajskému úřadu

Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání

rozhodnutí žalovaného o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu ze dne 4.

června 2012 č. j. MSK 48028/2012,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení předmětu řízení

[1] Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupků dle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“ nebo „ZoSP“) a podle § 22 odst. 1 písm. j) a § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích"), jichž se dopustil tím, že dne 6. 5. 2011 kolem 13:40 hodin na místní komunikaci u budovy hasičské zbrojnice ve Starém Městě řídil vozidlo Škoda Felicia Combi SPZ X a při otáčení nedbal zvýšené opatrnosti a narazil levou přední částí vozidla do otevřeného křídla plechových vrat hasičské zbrojnice, které poškodil, tyto narazily do plechové stříšky skříňky hlavního uzávěru plynu, která byla tímto nárazem poškozena. Jako řidič, který měl účast na dopravní nehodě, se nezdržel požití alkoholického nápoje po dobu, do kdy to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj, a dopravní nehodu neoznámil policii. V době řízení motorového vozidla byl obviněný pod vlivem alkoholu, a to nejméně kolem 0,7 promile v krvi. Tímto svým jednáním obviněný porušil povinnosti stanovené v ust. § 24 odst. 1 zákona o silničním provozu v návaznosti na ust. § 21 odst. 1 téhož zákona, dále povinnosti stanovené v ust. § 5 odst. 2 písm. b), § 47 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. a) a b) zákona o silničním provozu v návaznosti na ust. § 47 odst. 5 písm. a) téhož zákona.

[2] Dále byl uznán vinným z přestupků podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 2, § 125c odst. 1 písm. k) ZoSP a přestupku podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších právních předpisů, jichž se dopustil tím, že dne 29. 10. 2011 v 20:50 hodin na silnici II/477 – ulice Jamnická – ve Starém Městě řídil vozidlo Škoda Felicia Combi SPZ X a při řízení u sebe neměl řidičský průkaz, který byl dne 6. 5. 2011 zadržen, a osvědčení o registraci vozidla a nepředložil zelenou kartu. Tímto svým jednáním porušil povinnosti stanovené v § 6 odst. 8 písm. b), § 118b odst. 1 ZoSP a § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999. Za uvedená jednání mu byla podle ust. § 12 § 125c odst. 4 písm. c) a odst. 5 ZoSP uložena pokuta ve výši 18.000,- Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Dále podle ust. § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o přestupcích) uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku, které se hradí dle vyhlášky MV č. 231/1996 Sb., § 1 odst. 1 paušální částkou 1.000,- Kč. Splatnost pokuty a nákladů řízení byla stanovena do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zákaz činnosti je účinný ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Do doby zákazu činnosti se započítává doba zadržení řidičského průkazu ode dne 6. 5. 2011 do nabytí právní moci rozhodnutí.

[3] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Frýdku-Místku, odbor dopravy a silničního hospodářství, rozhodl dne 2. 3. 2012 pod č.j. MMFM 25984/2012 tak, že jmenovaného uznal vinným ze spáchání přestupků, jak je uvedeno v odstavcích [1, 2] tohoto rozsudku, za což mu byla uložena sankce uvedená rovněž v odstavcích [1, 2] tohoto rozhodnutí. Správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobce dne 6. 5. 2011 kolem 13:40 hodin na místní komunikaci u budovy hasičské zbrojnice ve Starém Městě řídil vozidlo Škoda Felicia Combi SPZ X a při otáčení se nechoval ohleduplně a narazil levou přední částí vozidla do otevřeného křídla plechových vrat hasičské zbrojnice, které poškodil, tyto narazily do plechové stříšky skříňky hlavního uzávěru plynu, která byla tímto nárazem poškozena. Z místa dopravní nehody odjel, aniž dopravní nehodu oznámil policii. Dále řídil bezprostředně po předchozím požití alkoholických nápojů nebo v takové době, po kterou byl ještě pod jejich vlivem. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno v době dopravní nehody nejméně 0,97 g/kg alkoholu v krvi. A po nehodě se nezdržel požití alkoholického nápoje po dobu, do kdy to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj. Tímto svým jednáním porušil povinnosti stanovené v § 4 písm. a), § 5 odst. 2 písm. b), § 47 odst. 2 písm. a), b), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a), b), c) a odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 6. 5. 2011, plánku a fotodokumentace bylo zjištěno, že k dopravní nehodě došlo v obci Staré Město na místní komunikaci před hasičskou zbrojnicí. Jedná se o přímý úsek. Povrch vozovky je ze živice, suchý, neznečištěný. Ohledáním vrat hasičské zbrojnice bylo zjištěno, že vrata mají ohnutý kovový rám, poškozené palubové desky, kterými jsou vrata obloženy, a na vratech se nachází otěr barvy. Dále bylo zjištěno, že došlo k poškození kovové schránky HUP, kdy nárazem byla vrata natlačena na kovovou schránku HUP, čímž se poškodil kovový rám tím, že se ohnul a kovová schránka se posunula. Záznam o dechové zkoušce provedené přístrojem Dräger obsahuje údaj o naměřené hodnotě 1,32 g/kg alkoholu v krvi v 15:59 hodin a 1,11 g/kg alkoholu v krvi v 16:07 hodin. J. M. je vlastnoručně podepsal. J. M.se platně podrobil dechovým zkouškám, když byla splněna podmínka časového odstupu nejméně 5 minut a rozdílu výsledků mezi naměřenými hodnotami menším než 10 %. Součástí spisové dokumentace je ověřovací list, ze kterého vyplývá, že přístroj Dräger, kterým byla dechová zkouška provedena, byl ověřen a jeho kalibrace byla provedena podle výrobcem stanoveného postupu a lze jej používat ke zjištění obsahu alkoholu v krvi. Z úředního záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky vyplývá, že chování J. M. bylo nervózní, agresivní, zmatečné, neklidné, nálada podrážděná, pohyby koordinované, orientace normální, postoj nejistý, chůze jistá, řeč normální, paměť normální, oblečení přiměřené, barva kůže a oči normální, byl cítit zápach po alkoholu. Protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem obsahuje záznam o rozboru vzorku krve metodou plynové chromatografie a Widmarkovou zkouškou, kterým bylo prokázáno 1,1 g/kg alkoholu v krvi v 16:20 hodin a 1,07 g/kg alkoholu v krvi v 16:40 hodin. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví RNDr. P. K., CSc. bylo zjištěno, že hladina alkoholu v krvi J. M. se za předpokladu, že by po nehodě již nekonzumoval alkohol, mohla dne 6. 5. 2011 v 13:40 hodin pohybovat v rozmezí 1,42 – 1,63 g/kg. Za předpokladu, že J. M. dne 6. 5. 2011 v době od 15:10 hodin do 15:45 hodin vypil dvanáctistupňové pivo a 2 dcl bílého vína, od 16:00 hodin vypil 2 dcl Vermutu, pak po odečtení koncentrace alkoholu způsobené konzumací alkoholických nápojů po nehodě a po zpětném propočtu na dobu nehody, by se hladina alkoholu v krvi J. M. dne 6. 5. 2011 v 13:40 hodin mohla pohybovat v rozmezí 0,97 – 1,18 g/kg. Vypočtené rozpětí lze podle soudně-lékařské praxe hodnotit jako horní hranici podnapilosti až lehký stupeň opilosti. Z oznámení o přestupku č.j. KRPT-91087/PŘ-2011-070206 ze dne 23. 11. 2011 a 29. 10. 2011 bylo zjištěno, že J. M. dne 29. 10. 2011 v 20:50 hodin na silnici II/477 – ulice Jamnická – ve Starém Městě řídil vozidlo Škoda Felicia Combi SPZ X a při řízení u sebe neměl řidičský průkaz, který byl dne 6. 5. 2011 zadržen, a osvědčení o registraci vozidla. Dále nepředložil zelenou kartu. Na oznámení se J. M. nevyjádřil, pouze jej podepsal. Orientační dechová zkouška byla negativní. Správní orgán tak dospěl k závěru, že byl náležitě zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a J.M. dne 6.5.2011 kolem 13:40 hodin na místní komunikaci u budovy hasičské zbrojnice ve Starém Městě řídil vozidlo Škoda Felicia Combi SPZ X bezprostředně po předchozím požití alkoholických nápojů nebo v takové době, po kterou byl ještě pod jejich vlivem. A po nehodě se nezdržel požití alkoholického nápoje po dobu, do kdy to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholický nápoj. A J. M. se tak dopustil přestupků podle § 125c odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a přestupku podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnost, že dne 29.10.2011 v 20:50 hodin na silnici II/477 – ulice Jamnická – ve Starém Městě řídil J. M. vozidlo Škoda Felicia Combi SPZ X a při řízení u sebe neměl řidičský průkaz, který byl dne 6. 5. 2011 zadržen, a osvědčení o registraci vozidla a nepředložil zelenou kartu, je zřejmá z oznámení o přestupku, které je stejně jako výtisk z přístroje Dräger podepsáno řidičem J. M. Což bylo taktéž prokázáno svědeckou výpovědí. Řidičský průkaz byl zadržen dne 6.5.2011, o čemž J. M. dostal potvrzení a rovněž dne 20. 6. 2011 nabylo právní moci rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Co se týká zavinění u přestupku § 125c odst. 1 písm. e) bod 2. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, spatřuje správní orgán v jednání J. M. úmysl nepřímý, když tento o zadržení řidičského průkazu věděl, rovněž věděl o skutečnosti, že po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí řídit motorové vozidlo a byl tak srozuměn s tím, že pokud bude vozidlo řídit, poruší tak zájem chráněný zákonem. A stejně tak u přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a přestupku podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších právních předpisů. Nebezpečnost takového jednání správní orgán spatřuje ve ztížení možnosti ověřit skutečnosti dokladované doklady požadovanými pro provoz motorových vozidel na pozemních komunikacích.

[4] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu výrokovou část rozhodnutí Magistrátu Města Frýdku-Místku, odboru dopravy a silničního hospodářství č. j. MMFM 25984/2012 ze dne 2. 3. 2012 v části změnil, a to tak, že druhý odstavec výrokové části nahradil jiným zněním a ve zbytku podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. V odvolání se vypořádal se všemi námitkami vznesenými v odvolání.

Obsah žaloby

[5] V prvním žalobním bodě žalobce zpochybnil řádnost zahájení přestupkového řízení vzhledem k tomu, že bylo nesprávně uvedeno datum jeho narození; správní orgán zahájil tak řízení vůči Ing. J. M., nar. X, přičemž jeho datum narození je X a s touto námitkou, která byla i obsahem jeho odvolání ve správním řízení, se žalovaný řádně ve svém rozhodnutí nevypořádal. Další dva žalobní body formuloval pouze obecně tak, že dopravní nehodu nezpůsobil a před jízdou alkohol nepožil. Navrhl napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušit.

Vyjádření žalovaného

[6] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že námitka v odvolání byla oproti námitce formulované v žalobě zcela nekonkrétní – žalobce v odvolání namítal, že přestupkové řízení vůči jeho osobě nebylo zahájeno, aniž by dále specifikoval, co tím přesně míní. Žalovaný se touto námitkou vypořádal na str. 5 odst. třetí odůvodnění rozhodnutí. Je zcela zřejmé, že došlo k administrativnímu pochybení v oznámení o zahájení řízení ze dne 7. 12. 2011, v ostatních písemnostech je datum správné. K této chybě došlo z důvodu chybně uvedeného data narození Policií ČR do oznámení o přestupku ze dne 23. 11. 2011. Vzhledem k tomu, že s žalobcem bylo vedeno trestní řízení pro stejný skutek, pro který posléze bylo vedeno řízení o přestupku, a žalobce si osobně převzal usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku, kterým byla věc postoupena Magistrátu města Frýdku-Místku pro podezření z přestupku, musel žalobce vědět, že písemnost, v níž je tento skutek popsán (vedle dalšího), je určena právě jemu, a nikoli jiné osobě. Musel to také vědět s ohledem na skutečnost, že obě písemnosti byly doručovány do vlastních rukou (obálka s modrým pruhem), pošta tedy nemohla vydat písemnost jiné osobě než žalobci (příp. jeho zmocněnci, avšak v dané věci žalobce zmocněnce neměl). Všechny ostatní identifikační údaje žalobce, tedy akademický titul, jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu i adresa faktického pobytu, byly v záhlaví předmětných písemností uvedeny správně. Navrhl žalobu zamítnout.

Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci

[7] Ze správního spisu zjištěno, že dne 30. 11. 2011 bylo ke správnímu orgánu I. stupně, Magistrátu města Frýdek-Místek, doručeno od Policie ČR, KŘ Policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Frýdek-Místek, dopravní inspektorát Frýdek-Místek oznámení o přestupku k projednání z důvodu podezření, že řidič Ing. J. M., nar. X porušil ust. § 17 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., a dále porušil ust. § 6 odst. 8 písm. a), § 6 odst. 8 písm. b) ZoSP. V úředním záznamu policie ze dne 29. 10. 2011 nstržm. P. S. popsal skutkový stav přestupku ze dne 29. 10. 2011 a řidiče konkretizoval jako J. M., nar. X. Dne 7. 12. 2011 správní orgán I. stupně vyhotovil písemnost o zahájení řízení o přestupku a předvolání k ústnímu jednání na 11. 1. 2012, když v záhlaví přípisu uvedl Ing. J. M. nar. X, bytem K H. 2968, F.-M., J.289, S. M. Tato písemnost byla jmenovanému doručena 9. 12. 2011 na adrese J. 289, F.-M. Dne 2. 6. 2011 Magistrát města Frýdku-Místku rozhodl tak, že Ing. J. M., nar. X se zadržuje řidičský průkaz č. EF X do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku, rozhodnutí nabylo právní moci 20. 6. 2011. Dále ze správního spisu zjištěno, že dne 2. 1. 2012 v 15:25 hodin se dostavil k Magistrátu města Frýdek-Místek, odboru dopravy a silničního hospodářství, odd. dopravně správních agend pan J. M., nar.X za účelem nahlédnutí do spisového materiálu, přičemž si vyhotovil fotografie spisového materiálu. Z protokolu o ústním jednání ze dne 11. 1. 2012 zjištěno, že obviněný z přestupku J. M., nar. X se nedostavil, věc byla projednána v jeho nepřítomnosti. Správní orgán I. stupně dne 26. 1. 2012 předvolal k dalšímu ústnímu jednání na 24. 2. 2012 opět Ing. J. M., nar.X, což jmenovaný osobně převzal 31. 1. 2012. K tomuto jednání byli předvoláni i svědkové nstržm. P. S.a pprap. B. K. V protokolu o ústním jednání ze dne 24. 2. 2012 uvedeno, že obviněný z přestupku J. M., nar.X se nedostavil, dostavil se svědek B. K. a předvolaný další svědek P. S. se omluvil a předložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Dne 2. 3. 2012 správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí o uznání vinným J. M., nar. X tak, jak je uvedeno v odst. [1, 2] tohoto rozsudku. Ing. J. M. podal k Magistrátu města Frýdek-Místek dne 2. 4. 2012 odvolání, ve kterém pouze uvedl, že důvodem odvolání je skutečnost, že jednak dopravní nehodu nezpůsobil, jednak před jízdou alkohol nepožil a navíc poukázal na fakt, že přestupkové řízení vůči jeho osobě nebylo zahájeno. Po předložení spisové dokumentace, včetně odvolání odvolacímu orgánu tento vydal dne 4. 6. 2012 napadené rozhodnutí. Součástí správního spisu je i návrh na potrestání Ing. J. M., nar. X vydaný Okresním státním zastupitelstvím ve Frýdku-Místku dne 28. 7. 2011, s doručením Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne 29. 7. 2011. Návrh byl podán z důvodu, že jmenovaný dne 6. 5. 2011 kolem 13:45 hod. řídil v podnapilém stavu ve Starém Město osobní motorové vozidlo tov. značky Škoda Felicia Combi SPZ X, když při manévru otáčení s vozidlem na místní komunikaci narazil do otevřených vrat budovy hasičské zbrojnice a oplechování hlavního uzávěru plynu, které poškodil ke škodě obce Staré Město, když bylo zjištěno, že v době řízení motorového vozidla činil obsah alkoholu v jeho krvi nejméně 1,12 promile, tedy vykonával ve stavu vylučující způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, jinou činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku a způsobil takovým činem dopravní nehodu, tím spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. Obsahem je posudek znalce RNDr. P. K. ze dne 22.6.2011 se závěrem, že by se hladina alkoholu v krvi Ing. J. M. dne 6.5.2011 v 13.40 hod. mohla pohybovat v rozmezí: 1,12 – 1,33 g/kg. Vypočtené rozpětí lze podle soudně-lékařské praxe hodnotit jako lehký stupeň opilosti. Po upřesnění množství požitého alkoholu po dopravní nehodě u hlavního líčení výše hladiny alkoholu byla upravena na 0,8 promile. Před Okresním soudem ve Frýdku-Místku byla nařízena dvě hlavní líčení, a to dne 7. 9. 2011 a 21. 9. 2011 se závěrečným usnesením, že podle § 222 odst. 2 trestního řádu se trestní věc obžalovaného Ing. J. M., nar. X pro skutek spočívající v tom, že 6. 5. 2011 kolem 13:45 hod. řídil v podnapilém stavu ve Starém Město osobní motorové vozidlo tov. značky Škoda Felicia Combi SPZ X, když při manévru otáčení s vozidlem na místní komunikaci narazil do otevřených vrat budovy hasičské zbrojnice a oplechování hlavního uzávěru plynu, které poškodil ke škodě obce Staré Město, když bylo zjištěno, že v době řízení motorového vozidla činil obsah alkoholu v jeho krvi nejméně 0,7 promile, postupuje Magistrátu města Frýdku-Místku, neboť se nejedná o trestný čin, avšak skutek by mohl být příslušným orgánem posouzen jako přestupek. U jednání okresního soudu byl přítomen obžalovaný.

Jednání před soudem

[8] Dne 19. 11. 2014 proběhlo před zdejším soudem jednání. Žalobce na tomto jednání prostřednictvím svého právního zástupce rozvedl žalobní body, přičemž zdůraznil, že žalobce nezpůsobil dopravní nehodu, neboť v daném případě nebyly naplněny znaku dopravní nehody vyjádřené v § 47 zákona o silničním provozu, a to ve smyslu, zda v místě, kde mělo dojít ke střetu při otáčení se skříňkou uzávěru plynu, resp. vrat požární zbrojnice, se vůbec jednalo o pozemní komunikaci, nahlédnutím do katastru tento pozemek nemá číslo, resp. ve spise není uvedeno číslo pozemku, na které k události mělo dojít, ani pozemková mapa, dále zpochybnil vzniklou škody, když tato ve výsledku předchozích jednání nebyla nakonec vyčíslena a pokud se týká pořízených snímků, pak je vidět, že došlo k odření dvířek, ale není nafoceno odření vozidla a není tedy patrné, že k odření vrat došlo touto událostí. Pokud se týká užití alkoholového nápoje, i toto je zpochybňováno zejména tím, zda vůbec policie byla oprávněna v místě a čase, kdy toto prováděla, k tomuto odběru. Žalobce nezpochybňuje, že poté doma, po celé události, zejména po hádce s tchyní, alkohol požil, ale zpochybňuje, že by alkohol užil před jízdou, nebo během jízdy. V ten den činil spoustu pojezdů autem, jezdil k lékaři, s manželkou a tchyní, která je imobilní, i on sám byl u lékaře, dále vezl syna, a proto je vyloučeno, že by v průběhu těchto pojížděk měl vůbec čas alkohol požívat. Navíc odpoledne plánoval cesta do Zlína, ke které nakonec z důvodu hádky s tchyní nedošlo. Dále zpochybňuje i existenci podmínky třetí pro dopr. nehodu vyjádřenou v cit. ust. § 47, a to, zda vůbec vrata, na kterých došlo ke škodě, byla zajištěna natolik, že nebyla v pohybu. Odkazuje na fotografii ve spise, z které je patrno, že vrata zajištěna nebyla. Proto nemohlo dojít k události v souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Žalobce konečně též poukázal na to, že správní orgány ve svém rozhodnutí vedle sebe staví § 22 zákona o přestupku a § 125c zákona o silničním provozu, tedy platící a neplatící ustanovení v té době.

[9] Na jednání soudu dne 27. 1. 2016 pak žalobce setrval na svých námitkách proti napadenému rozhodnutí, přičemž zdůraznil, že věc nebyla správními orgány řádně projednání a zadokumentována, když nebylo prokázáno, že ke skutku došlo, zda bylo vozidlo žalobce v pohybu a zda narazilo vozidlo do vrat či naopak. Žalobce dále upozornil na skutečnost, že v předmětný den se rychlost větru činila 5 m/s. Žalovaný zopakoval svá stanoviska, přičemž setrval na návrhu na zamítnutí žaloby. Žalovaný též předložil soudu výpis z katastru nemovitostí předmětného pozemku v katastr. území Staré Město u Frýdku-Místku, parc. č. X ze kterého plyne, že způsob využití pozemku je jako tzv. „ostatní komunikace“, dále předložil emailovou komunikaci se starostou obce Staré Město J. M., který v této uvádí, že pozemek parc. č. X je vedený v pasportu MK jako místní komunikace.

Právní posouzení věci samé

[10] Krajský soud se neztotožňuje s první žalobní námitkou. Ze správního spisu bylo najisto postaveno, že správní orgán I. stupně v přípise ze dne 7. 12. 2011 o zahájení řízení o přestupku a předvolání k ústnímu jednání na 11. 1. 2012 označil obviněného jako „Ing. J. M., nar. X“ (v žalobě nesprávně uvedeno datum X). Žalobce se dne 2. 1. 2012, tedy přede dnem nařízeného ústního jednání, dostavil ke správnímu orgánu I. stupně za účelem nahlédnutí do spisového materiálu; v protokole o nahlédnutí do spisu je správně uvedeno datum narození X. Jak je z obsahu protokolu zjistitelné, žalobce si vyhotovil fotokopie spisového materiálu. Žalobce nenamítal, že řízení nebylo vůči jeho osobě zahájeno řádně z důvodu nesprávného označení data narození, či snad dokonce, že vůči němu nebylo přestupkové řízení zahájeno vůbec. Dne 26. 1. 2012 správní orgán v předvolání k dalšímu ústnímu jednání na 24. 2. 2012 opět uvedl nesprávné datum narození, X, avšak na doručence k předvolání je uvedeno „X“. Žalobce se nedostavil k ani k jednomu ústnímu jednání. Dne 2. 3. 2012 bylo vydáno rozhodnutí, s přesnou identifikací žalobce, tedy se správným označením data narození. Dne 2. 4. 2012 podal žalobce u správního orgánu I. stupně odvolání, kde mimo jiné uvedl, že „navíc poukazuji na fakt, že přestupkové řízení vůči mé osobě nebylo zahájeno“. Toto tvrzení pak blíže neodůvodnil, tedy nekonkretizoval z jakého důvodu má zato, že vůči jeho osobě nebylo přestupkové řízení zahájeno.

[11] Je nutno žalobci přisvědčit, že správní orgán při procesním úkonu oznámení o zahájení řízení pochybil, jestliže u jeho osoby uvedl nesprávné datum narození. Otázkou však je, zda toto pochybení v souzené věci je natolik závažné, že ve svém důsledku založilo takovou vadu řízení, pro kterou by bylo nutno rozhodnutí zrušit.

[12] Správnímu řízení předcházelo soudní řízení, které vyústilo v postoupení věci Magistrátu města Frýdku-Místku, usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 21. 9. 2011 č. j. 2 T 130/2011-68, neboť skutek, kdy při manévru otáčení s vozidlem na místní komunikaci narazil do otevřených vrat budovy hasičské zbrojnice a oplechování hlavního uzávěru plynu, které poškodil ke škodě obce Staré Město, když bylo zjištěno, že v době řízení motorového vozidla činil obsah alkoholu v jeho krvi nejméně kolem 0,7 promile, není trestným činem, avšak by mohl být přestupkem. Žalobce tedy musel očekávat „navazující“ přestupkové řízení. Ač správní orgán při prvním procesním úkonu - oznámení o zahájení řízení o přestupku a předvolání k ústnímu jednání nesprávně u žalobce uvedl datum jeho narození, soud dospěl k závěru, že žalobce si musel být vědom toho, že přestupkové řízení bylo zahájeno vůči jeho osobě; žalobce se dostavil k úřadu nahlédnout do spisu, aniž byl k tomu úřadem vyzván, aniž by zpochybnil zákonnost zahájeného řízení. Krajský soud nezpochybňuje, že zahájení řízení o přestupku vyžaduje zcela přesnou identifikaci obviněného, avšak zrušení rozhodnutí z uvedeného důvodu soud v souzené věci, v daných souvislostech, vyhodnotil jako bezdůvodný formalismus.

[13] Soud se nemůže ztotožnit ani s námitkou žalobce, že k dopravní nehodě nedošlo. Žalobce touto žalobní námitkou nezpochybňuje zjištěný děj jako takový, tj. to, že došlo ke střetu jeho vozidla a vrat požární zbrojnice, ale brojí proti jeho posouzení jakožto dopravní nehody ve smyslu ust. § 47 odst. 1 zákona o silničním provozu, když má za to, že místo, na kterém došlo k domnělé škodní události, není pozemní komunikací. Soud konstatuje, že žalobcova výtka směrem k absenci pozemkové mapy ve správním spise, resp. neoznačení pozemku parcelním číslem je nepřípadná, neboť není sporu o tom, kde ke skutku došlo, když na území obce Staré Město, Frýdek-Místek se nachází pouze jedna požární zbrojnice odpovídající fotografiím z místa činu. Pro posouzení toho, zda ke kolizi automobilu žalobce s vraty požární zbrojnice došlo na pozemní komunikaci, jsou tyto údaje nerozhodné, neboť legální definice pojmu „pozemní komunikace“ je zcela nezávislá na předpisech „katastrálního práva“.

[14] S žalobcem lze souhlasit v tom, že k dopravní nehodě ve smyslu ust. § 47 zákona o silničním provozu může dojít pouze na pozemní komunikaci (srov. Kovalčíková, D., Štandera, J.: Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, k § 47, s. 121: „K výskytu dopravní nehody může dojít jen na pozemních komunikacích, kde je provoz ovládán pravidly silničního provozu, tedy na dálnicích, silnicích, místních a účelových komunikacích. Z toho vyplývá, že za dopravní nehodu nebude považována škodní událost se všemi ostatními znaky, která se stala na jiném místě, např. na továrním dvoře, v ovocném sadu, na poli, v lese apod.“). Vymezení pojmu „pozemní komunikace“ je potřeba hledat v zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), který v § 2 definuje pozemní komunikaci jako dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti (odstavec 1) a dále kategorizuje pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace (odstavec 2). Podle ust. § 6 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Podle ust. § 3 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění účinném k 6. 5. 2011, jsou místními komunikacemi III. třídy obslužné místní komunikace ve městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel. Na základě shora uvedených pojmových znaků krajský soud dospěl k závěru, že v případě místa spáchání dopravního přestupku se jedná o pozemní komunikaci, konkrétně místní komunikaci III. třídy, když je zcela nepochybné, že uvedená komunikace umožňuje přímou dopravní obsluhu požární zbrojnice a je veřejné přístupná běžnému provozu motorových vozidel, což plyne především z účelu požární zbrojnice, tj. výjezd hasičských vozidel. A konec konců u jednání soudu dne 27.1.2016 žalovaný správní orgán k důkazu předložil informace o předmětném pozemku zjištěné z katastru nemovitostí s e-mailovou komunikací se starostou Obecního úřadu Staré Město, které ve výsledku potvrzují již výše učiněný závěr soudu, že se o místní komunikaci jednalo.

[15] Žalobce dále polemizuje se škodnou událostí, když konstatuje, že škoda nebyla vyčíslená, pročež nelze událost posoudit jako dopravní nehodu. Soud k tomuto závěru připomíná, že výše škody na majetku nebo zdraví není pojmovým znakem dopravní nehody, nicméně v průběhu správního řízení, resp. předcházejícího trestního řízení bylo spolehlivě zjištěno, především ze svědeckých výpovědí, mimo jiné též samotného žalobce, že tento automobilem narazil do vrat požární zbrojnice a ty musely být, byť svépomocí vlastníka, následně opraveny – jinými slovy i za situace, kdy škoda není vyčíslená nebo je odstraněna svépomocí, avšak její vznik je nepochybný, půjde o dopravní nehodu, a to za předpokladu, že jsou naplněny i její ostatní pojmové znaky uvedené v ust. § 47 odst. 1 zákona o silničním provozu. Tvrzení žalobce, že správní spis neobsahuje fotografie vozidla žalobce se stopami po nárazu do vrat je mylné, neboť na fotografiích č. 20 a 28 fotodokumentace čl. 8 až 14 správního spisu (označené jako „Pohled na otěr na levé straně předního nárazníku vozidla zn. Škoda Felicia Combi, rz. X“) jsou zřetelně patrny stopy po srážce. Dále, že vrata požární zbrojnice nebyla zajištěna proti pohybu, soud k této námitce konstatuje, že se tato obrana objevuje poprvé až v průběhu soudního řízení, přičemž krajský soud těmto novým tvrzením neuvěřil především proto, že žalobce tvrzené skutečnosti neuvedl u podaní vysvětlení dne 6. 5. 2011. Žalobce navíc uvedené okolnosti neuplatnil ani v dalším průběhu správního, resp. trestního řízení. Soud dospěl k závěru, že je v kontextu předmětných událostí nerozhodné, zda byla vrata v pohybu nebo ne. Soud k tomu závěru dospívá především s ohledem na okolnost, že automobil řízený žalobcem byl v pohybu, byť pomalu. Pokud by vrata požární zbrojnice byla opravdu v pohybu, musela by se buďto otevírat anebo zavírat. Pokud by se otevírala, lze si jen velmi obtížně představit, že by do vozidla žalobce narazila zepředu nikoli z levého boku a stopa na vozidle žalobce by musela být více na levém boku; nadto by takovouto skutečnost žalobce musel namítat okamžitě, neboť se jedná o velmi neobvyklou situaci, která je pro řidiče velmi významná. Naopak pokud by se zavírala, pak by žalobce najížděl na vrata otevřená a k dopravní nehodě by došlo bez ohledu na to, zda by byla vrata v pohybu nebo ne. Krajský soud uzavírá, že nová obrana žalobce se proto jeví jako zcela účelová a správní orgány zjistily skutkový stav úplně a správně, neboť dle fotografií vozidla žalobce se jednalo o náraz čelní, což svědčí o nárazu vozidla do vrat, nikoli naopak – v tomto kontextu je pak zcela bezpředmětná rychlost větru, jíž žalobce zmiňuje.

[16] Soud hodnotí námitku žalobce, že před jízdou nepožil alkohol, jako nedůvodnou. Ze znaleckého posudku ze dne 22. 6. 2011 znalce RNDr. P.K., CSc., který vycházel ze záznamů o dechových zkouškách provedených u žalobce v čase 15:59 a 16:07 6. 5. 11, tj. cca dvě a půl hodiny po dopravní nehodě s výsledky 1,32 promile a 1,11 promile, výsledků vyšetření krve žalobce odebrané v 16:20 a 16:40 téhož dne s výsledky 1,10 promile a 1,07 promile a též z informace žalobce o pozdější konzumaci alkoholu, plyne, že hladina alkoholu v krvi žalobce v době spáchání dopravního přestupku byla v minimálním rozmezí 0,97 – 1,18 g/kg (resp. promile). Tento závěr znaleckého posudku byl posléze upraven znalcem u hlavního líčení konaného dne 21. 9. 2011 (protokol na č. l. 64 správního spisu) poté, co žalobce upravil svá tvrzení o množství vypitého alkoholu po dopravní nehodě tak, že hladina alkoholu v době spáchání dopravního přestupku byla u žalobce na hranici 0,8 promile. Krajský soud má tedy, ve shodě s žalovaným, za to, že u žalobce byla v době spáchání přestupku prokázána zvýšená hladina alkoholu v krvi, a to v minimální výši 0,7 promile. Soud uzavírá, že je primárně důležité to, že u žalobce byl alkohol zjištěn (srov. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010, č. j. 8 As 59/2010-78, kde Nejvyšší správní soud zdůraznil zásadu tzv. nulové tolerance alkoholu při řízení motorových vozidel.) Prokáže-li správní orgán byť jen marginální přítomnost alkoholu v krvi obviněného a tato skutečnost je zapříčiněna požitím alkoholického nápoje, jsou bez dalšího naplněny znaky skutkové podstaty předmětného přestupku. Ke spolehlivému zjištění minimálního množství alkoholu v krvi u řidiče dojde při zohlednění možné fyziologické hladiny alkoholu v krvi (0,2 g/kg), která může být způsobena jinými vlivy než přímým požitím alkoholu (např. přirozená hladina alkoholu v krvi, požití léčivých přípravků či ovocného kompotu).

[17] Žalobce svou námitkou nenapadá zjištěnou hladinu alkoholu v krvi jako takovou, ale tím, zda vůbec policie byla oprávněna v místě a čase, kdy toto prováděla, k tomuto odběru. Vzhledem k tomu, že tato námitka zůstala zcela nekonkrétní, se krajský soud zabýval především obecnou pravomocí Policie ČR při šetření přestupků a dospěl k závěru, že ze strany policie nedošlo k žádnému pochybení. Podle ust. § 124 odst. 8 zákona o silničním provozu, ve znění účinném k 6. 5. 2011, policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že objasňuje dopravní nehody. Podle ust. § 67 odst. 1 písm. b), c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném k 6. 5. 2011, je policie v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupku oprávněna vyžadovat provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu nebo odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat. Pokud se týká času, kdy žalobce byl vyzván ke zjištění alkoholu, pak soud jednak poukazuje na to, že žalobce nebyl stíhán pro přestupek odmítnutí podrobit se vyšetření za účelem zjištění, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem; žalobce se dobrovolně tomuto podrobil i v časovém odstupu, a za další, žalobce dle § 47 odst. 2 zákona č. 361/200 Sb. byl povinen se zdržet požití alkoholického nápoje po nedohodě nejméně do doby příjezdu policisty. S ohledem na shora citované právní předpisy regulující pravomoci policie, má soud za to, že policie nikterak nepřekročila své pravomoci a důkazy získané uvedeným postupem, nejsou ničím zpochybněny.

[18] Krajský soud se neztotožňuje ani s poslední námitkou žalobce, že rozhodnutí správních orgánů jsou chybně opřena o ustanovení účinná v době spáchání přestupku a zároveň o ustanovení s pozdější účinností. Žalobce i tuto námitku nechal zcela otevřenou. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější. Soudu tedy nezbývá než hodnotit míru příznivosti jednotlivých ustanovení zákona o přestupcích a později účinných ustanovení zákona o silničním provozu vztahujících se k dopravním přestupkům.

I. Úprava dopravních přestupků podle zákona o přestupcích, ve znění účinném k 6. 5. 2011, tj. předpisu účinného v době spáchání přestupku: i. § 22 odst. 1 písm. b): „Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem.“

ii. § 22 odst. 5: „Pokuta od 10 000 Kč do 20 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a podle odstavce 3.“

iii. § 22 odst. 1 písm. j): „Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích při dopravní nehodě, při které byla způsobena na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí pouze hmotná škoda 100 000 Kč a nižší nebo při které došlo k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace, neprodleně nezastaví vozidlo a neprokáže totožnost navzájem včetně sdělení údajů o vozidle, nebo odmítne sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody.“

iv. § 22 odst. 8: „Pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g), i), j) a k); pokuta od 2 500 Kč do 5 000 Kč a zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců se uloží tomu, kdo tento přestupek spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát.“

v. § 22 odst. 1 písm. l): „Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až k), poruší zvláštní právní předpis.“

vi. § 22 odst. 9: „Pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč se uloží za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4 a písm. l).“ II. Úprava dopravních přestupků podle zákona o silničním provozu, ve znění účinném k 4. 6. 2012, tj. předpisu účinného v době kdy rozhodoval žalovaný: i. § 125c odst. 1 písm. b): „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem.“

ii. § 125c odst. 4 písm. c): „Za přestupek se uloží pokuta od 2 500 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).“ iii. § 125c odst. 1 písm. i) bod 2: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při dopravní nehodě v rozporu s § 47 odst. 3 písm. b) neohlásí dopravní nehodu policistovi.“

iv. § 125c odst. 4 písm. e): „Za přestupek se uloží pokuta od 2 500 do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i),“

v. § 125c odst. 1 písm. k): „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.“

vi. § 125c odst. 4 písm. f): „Za přestupek se uloží pokuta od 1 500 Kč do 2 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4 a písm. k).“

Na základě shora citovaných ustanovení zákona o přestupcích a zákona o silničním provozu lze uzavřít, že pouze v případě ust. § 22 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích byla příznivější úprava pro žalobce v pozdější úpravě zákona o silničním provozu, pročež byl skutek kvalifikován správními orgány správně podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, neboť spodní hranice sankce za tento přestupek je nižším. Správní orgány tedy při právní kvalifikaci postupovaly v souladu s ust. § 7 odst. 1 zákona o přestupcích.

Závěr

[17] Závěrem pak soud konstatuje, že správní orgány se dostatečně ve svém odůvodnění vypořádaly s důvody, které vedly k rozhodnutí o uznání viny žalobce a rozhodnutí je přezkoumatelné a zákonné. Správní orgány správně provedly právní kvalifikaci správního deliktu, když řádně odůvodnily naplnění skutkové podstaty. Soud neshledal vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí.

[18] Ze všech výše uvedených důvodů tedy krajský soud podanou žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl a ztotožnil se se závěrem správních orgánů.

[19] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů

řízení vzdal a také mu žádné náklady, které by přesahovaly jeho obvyklou činnost, nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 27. ledna 2016

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru