Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

58 A 35/2011 - 24Rozsudek KSOS ze dne 05.02.2014


přidejte vlastní popisek

58A 35/2011-24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce Ing. J. M., zastoupeného JUDr. Alenou Porostlou, advokátkou se sídlem Ostrava-Mariánské Hory, Prostorná 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu ze dne 11. dubna 2011 čj. MSK 40908/2011,

takto:

I. Žaloba se zamítá .

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení předmětu řízení

[1] Žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku

• proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e/, bod 1, přestupkového zákona, kdy jako řidič motorového vozidla Peugeot, rz X toto vozidlo řídil dne 10.2.2009 v době kolem 10:20 hod. na ulici Jeremenkova (křižovatka s ulicí Ruská) v Ostravě-Vítkovicích, přičemž v důsledku dosažení 12-ti bodů v bodovém hodnocení řidiče nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Svým jednáním porušil § 3 odst. 3 písm. a/ zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu), čímž se dopustil shora uvedeného přestupku;

• proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 přestupkového zákona, kdy jako řidič motorového vozidla Peugeot, rz X toto vozidlo řídil dne 29.10.2009 v době kolem 8:20 hod. na ulici Závodní (křižovatka s ulicí Na Obvodu) v Ostravě-Vítkovicích, přičemž v důsledku dosažení 12-ti bodů v bodovém hodnocení řidiče nebyl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Svým jednáním tak porušil ust. § 3 odst. 3 písm. a/ zákona o silničním provozu, čímž se dopustil uvedeného přestupku;

• proti pořádku ve státní správě dle ust. § 46 odst. 1 přestupkového zákona, kterého se dopustil tím, že neodevzdal v souvislosti s dosažením 12-ti bodů řidičský průkaz, a to nejpozději do dne 18.2.2008, přičemž tento stav trval nejméně do doby 7.1.2011. Svým jednáním porušil ust. § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil shora uvedeného přestupku.

Za tyto přestupky mu byla uložena pokuta ve výši 25.000,- Kč a sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12-ti měsíců se splatností do tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

[2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Ostravy, odbor dopravně-správních činností rozhodl dne 3.2.2011 pod čj. SMO/035599/11DSČ/Jav tak, že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupků, jak je uvedeno v odstavci [1] tohoto rozsudku, za což mu byla uložena sankce uvedená rovněž v odstavci [1] tohoto rozsudku. Správní orgán I. stupně dále žalobce zavázal povinnosti zaplatit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že usnesením Okresního soudu v Ostravě pod jednacím číslem 3T 91/2009-115 byly správnímu orgánu postoupeny k projednání přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Ing. J. M., kterých se měl dopustit tím, že přestože v souvislosti s dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče nebyl držitelem příslušných řidičských oprávnění, řídil dne 10.2.2009 v době kolem 10:20 hod na ul. Jeremenkova (křižovatka s ulicí Ruská) v Ostravě-Vítkovicích motorové vozidlo tov. zn. Peugeot, RZ X a dne 29.10.2009 v době kolem 8:20 hod. na ul. Závodní (křižovatka s ulicí Na Obvodě) v Ostravě-Vítkovicích motorového vozidlo tov .zn. Peugeot, RZ X. Po doplnění spis. materiálu správní orgán Ing. J. M. písemností, kterou osobně převzal dne 7.1.2011, oznámil zahájení řízení o přestupcích a předvolal k ústnímu jednání na den 31.1.2011. Dne 28.1.2011 bylo po předchozím telefonátu a e-mailovém podání u správního orgánu učiněno i písemné podání advokátky, dle kterého převzala zastoupení a současně se z jednání omluvila, přičemž důvodem mělo být jednání u OS v Ostravě v týž den. Podání advokátky vyhodnotil správní orgán, jako že se nejedná o náležitou omluvu, když tato nebyla hodnověrně doložena. V průběhu jednání byly provedeny důkazy doložené ve spisovém materiálu. Správní orgán vzal za prokázané, že obviněný nebyl držitelem příslušných řidičských oprávnění, která pozbyl dne 18.2.2008 nabytím právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, jímž byly zamítnuty námitky proti provedeným záznamům bodů v jeho evidenční kartě řidiče. Tvrzení, že rozhodnutí krajského úřadu, doručené pouze jeho zástupci, „osobně nepřevzal a nečetl“, neboť tuto písemnost, kterou mu JUDr. Porostlá zaslala, někam založil, aniž by ji otevřel, ani v případě, že by tomu tak bylo, jej z odpovědnosti za přestupek nezbavuje. Písemnost byla řádně jeho zástupci doručena. Obviněný v souvislosti s dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 27.10.2007 příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností, ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, neodevzdal ani nenahlásil zcizení či jeho ztrátu, a to nejpozději dne 18.2.2008.

[3] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že výrok o povinnosti uhradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč nahradil výrokem „podle ust. § 79 odst. 3 přestupkového zákona se upouští od povinnosti hradit náklady řízení ve výši 1.000,- Kč“. Ve zbytku podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že postupoval v souladu s ust. § 89 odst. 1 správního řádu, napadené rozhodnutí přezkoumal jako celek z důvodu veřejného zájmu, a to jak po stránce skutkové, tak iprávní a vypořádal se se všemi námitkami v odvolání uvedenými. Jde-li o otázku zavinění, pak na rozdíl od správního orgánu I. stupně má za to, že všechny skutky byly spáchány v úmyslu nepřímém – odvolatel již od oznámení o dosažení 12 bodů věděl o reálnosti hrozby odnětí řidičského oprávnění, ve věci podával námitky a aktivně vystupoval. Podle ust. § 34 odst. 2 správního řádu platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený osobně něco vykonat, se písemnosti doručují pouze zástupci. Samozřejmě, že s účinky pro zastoupeného, což platí v případě doručení rozhodnutí krajského úřadu čj. MSK 29146/2008. Pokud se týká námitky, že nebylo účastníku řízení umožněno se zúčastnit projednání přestupku, zjistil, že řízení bylo zahájeno 7.1.2011 s termínem ústního jednání 31.1.2011, přičemž dne 27.1.2011 pracovnice advokátky telefonicky sdělila, že tato převzala zastoupení obviněného a současně se z ústního jednání omlouvá, neboť v té době má jednání u Okresního soudu v Ostravě a omluvu zašle e-mailem. Na podatelnu magistrátu 28.1.2011 byla omluva doručena v písemné podobě. Uvedenou omluvu odvolací orgán neshledává důvodnou a dle jeho názoru byly splněny podmínky pro projednání věci v nepřítomnosti obviněného. V návaznosti na výrok o vině přezkoumal odvolací správní orgán také výrok o sankci.

Obsah žaloby

[4] Žalobce se žalobou ze dne 20.5.2011 (u soudu napadlo 17.6.2011) domáhal zrušení napadeného rozhodnutí včetně rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V žalobě uvedl:

• procesním postupem byl zkrácen na svých právech, neboť mu byla odňata možnost se vyjádřit před správním orgánem. Jeho zástupkyně požádala o přenařízení jednání, neboť v té době měla jednání na Okresním soudě v Ostravě. Žádost byla sdělena telefonicky předem a téhož dne byla doručena písemně. Přesto správní orgán jednal v nepřítomnosti a dva dny po nařízeném termínu jednání vydal rozhodnutí, byť ústně bylo domluveno, že jednání bude přenařízeno na 21.2.2011 v 8:00 hodin;

• podstata přestupku ze dne 10.2.2009 i ze dne 29.10.2009 spočívá v tom, že měl řídit motorové vozidlo, přičemž nebyl v souvislosti s dosažením 12-ti bodů v bodovém hodnocení řidiče držitelem příslušných oprávnění. Právní zástupkyně podala odvolání 23.1.2008 proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9.1.2008 značka DCČ/64289/07/BS-JS a rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 14.2.2008 bylo odvolání zamítnuto a označené rozhodnutí potvrzeno. Toto rozhodnutí bylo doručeno pouze zástupkyni, ač tímto rozhodnutím byla žalobci do pěti pracovních dnů uložena povinnost odevzdat řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Namítá, že tímto postupem nedošlo k řádnému doručení citovaného rozhodnutí žalovaného, neboť se jednalo o rozhodnutí, které žalobci ukládalo něco konat a tak rozhodnutí mělo být s odvoláním na ust. § 25 odst. 3 zákona 71/1967 Sb. zasláno i k rukám žalobce. Z tohoto důvodu nemohlo dojít ke spáchání uvedených přestupků;

• vzhledem k výše namítanému je spáchání přestupků toho času promlčeno; • s ohledem na subjektivní stránku nemohlo dojít ke spáchání přestupku podle § 46 odst. 1 zákona 200/1990 Sb., neboť žalobce obdržel dopis žalovaného ze dne 21.12.2007, který převzal 27.12.2007, jehož obsahem byla výzva k odevzdání řidičského průkazu. S ohledem na dny pracovního volna na přelomu roku 2007 a 2008, dne 8.1.2008 řidičský průkaz odevzdal, ale ten mu byl žalovaným vydán zpět.

Vyjádření žalovaného

[5] Žalovaný k jednotlivým žalobním bodům žaloby uvedl: ● k námitce konání ústního jednání v nepřítomnosti žalobce zdůraznil, že tato byla jedinou odvolací námitkou. Tvrzený důvod zástupkyně zmocněnce o jednání u Okresního soudu v Ostravě nebyl ničím prokázán a žalobce se sám neomluvil vůbec. Jednání advokátky, která převezme zastoupení klienta těsně před ústním jednáním, ačkoliv ví, že se k tomuto jednání nebude z důvodu pracovní zaneprázdněnosti moci dostavit, se nepovažuje za jednání v souladu s etickým chováním advokáta.

● k námitce, že nebylo řádně doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 14.2.2008 č.j. MSK 29146/2008. Předně od 1.1.2006 nabyl účinnosti zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, kterým byl žalobcem citovaný zákon č. 71/1967 Sb. výslovně zrušen. Obdobné ustanovení, na které se žalobce ve zrušeném zákoně odvolává, je § 34 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb. Rozhodnutí žalovaného, o které se jedná, neukládalo žalobci žádnou povinnost vykonat něco v řízení, jednalo se o doručení žalovaného; nabytím právní moci označeného rozhodnutí bylo řízení ukončeno. Doručováno tedy bylo v souladu se zákonem.

● k námitce ohledně „dopisu žalovaného ze dne 21.12.2007“. Žalovaný se domýšlí, že tímto oznámením je míněno oznámení Magistrátu města Ostravy o dosažení 12-ti bodů v registru řidičů, jehož obsahem bylo poučení, že uplynutím pěti pracovních dnů pozbývá řidičské oprávnění s tím, že je vyzýván k odevzdání řidičského průkazu, včetně poučení o možnosti podání námitek. Toto oznámení žalobce převzal v pátek 28.12.2007, nikoliv jak uvádí 27.12.2007, řidičský průkaz měl odevzdat nejpozději v pondělí 7.2.2008. Vzhledem k tomu, že poslední den této lhůty doručil námitky proti záznamu, běh lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění a odevzdání řidičského průkazu byl přerušen podle § 123f odst. 4, zákona o silničním provozu, a skončil až dnem nabytí právní moci rozhodnutí žalovaného o námitkách, 18.2.2010. Pokud žalobce řidičský průkaz odevzdal 8.1.2008, tedy v době, kdy tuto povinnost neměl, Magistrát města Ostravy mu musel tento průkaz vrátit až do doby, kdy mu opět tato povinnost vznikla. Žalobce byl pak uznán vinným pro trvající přestupek, spočívající v neodevzdání řidičského průkazu až ode dne 18.2.2010. Povinnost odevzdat řidičský průkaz nebyla žalobci uložena předmětným rozhodnutím o námitkách, nýbrž vyplývá ze zákona (§ 123c odst. 3 a odst. 5 zákona o silničním provozu).

Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci [6] Přípisem ze dne 6.1.2011 Magistrát města Ostravy oznámil zahájení řízení o přestupku, sdělení obvinění a předvolání k ústnímu jednání na 31.1.2011 v 8:00 hodin (žalobci doručeno 7.1.2011). Součástí oznámení byla specifikace přestupků, z nichž žalobce byl obviněn, tak jak uvedeno v odst. 1 tohoto rozsudku. Dále ve spisu založeno:

• záznam úředníka odboru dopravně-správních činností ze dne 31.1.2011, že dne 28.1.2011 telefonicky sdělila pracovnice sekretariátu JUDr. Aleny Porostlé, že advokátka převzala zastoupení, přičemž se z ústního jednání omlouvá, neboť v době nařízeného jednání má jednání u Okresního soudu v Ostravě a tuto omluvu dále zašle e-mailem. K tomu ze strany správního orgánu bylo sděleno, že omluva musí být doručena před ústním jednáním a způsobem, kterým bude důvodnost uvedeného sdělení náležitým způsobem doložena. Pouhý telefonický a případně e-mailový způsob není dostatečný. V uvedené souvislosti, následně, pro případ, že by správní orgán nařizoval další ústní jednání, se pracovnice advokátky dotázal, zda má advokátka nějaká jednání dne 21.2.2011, dle sdělení pracovnice advokátky, nemá advokátka v diáři zaznamenána žádná jednání;

• protokol o ústním jednání o přestupku v nepřítomnosti obviněného ze dne 31.1.2011; • oznámení Magistrátu města Ostravy ze dne 21.12.2007 č.j. DSČ/64289/07/BS JS o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičských oprávnění – výzva včetně doručenky o doručení dne 28.12.2007;

• odvolání proti provedení záznamu dle zprávy DSČ/64289/07/BS JS ze dne 7.1.2008; • rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9.1.2008 č.j. DSČ/64289/07/BS včetně doručenky o doručení dne 11.1.2008 advokátce; • odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9.1.2008; • rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 14.2.2008, kterým bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 9.1.2008 potvrzeno. PM dne 18.2.2008.

[7] Dne 3.2.2011 Magistrát města Ostravy rozhodl pod č.j. SMO/035599/11/DSČ/Jav.

[8] Proti rozhodnutí orgánu I. stupně bylo u téhož orgánu podáno dne 24.2.2011 odvolání, které bylo dne 2.3.2011 předloženo Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k rozhodnutí.

Právní úprava

[9] Podle ust. § 74 odst. 1 zák.č. 200/1990 Sb., o přestupku, koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.

[10 ] Podle ust. § 34 odst. 1 a 2 správního řádu (1) zástupce podle § 32 a 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. (2) S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.

Právní posouzení věci samé dle žalobních bodů

[11 ] K projednání přestupku v nepřítomnosti. Žalobce byl předvolán k projednání předmětného přestupku správním orgánem I. stupně na den 31.1.2011 (pondělí). Toto předvolání bylo žalobci doručeno 7.1.2011. Jak vyplývá z plné moci, advokátka převzala zastoupení dne 28.1.2011, tedy v pátek, poslední pracovní den přede dnem ústního jednání. Žalobce se neomluvil ze své nepřítomnosti u ústního jednání a neúčast advokátky byla nejdříve pouze sdělena telefonicky 28.1.2011 a následně téhož dne v písemné formě podána u Magistrátu města Ostravy o stručném obsahu, že advokátka žádá laskavě o přenařízení jednání vzhledem k tomu, že ve stejnou dobu má jednání u Okresního soudu v Ostravě. Ve správním spise je založen záznam pracovníka o obsahu, jak je uvedeno v prvním bodě odstavce [6] tohoto rozsudku.

[12] Soud nejdříve v obecné rovině zdůrazňuje, že podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Toto ustanovení nelze vztáhnout pouze na řízení soudní, ale je nutno je vztáhnout i na řízení, v němž je rozhodováno o oprávněnosti trestního obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (vyhlášena pod č. 209/1992 Sb.), ve znění pozdějších protokolů, tj. i na řízení o přestupcích vedené správním orgánem. Aplikovatelnost čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod na řízení o přestupcích lze dovodit i z názvu hlavy páté této Listiny (právo na soudní a jinou právní ochranu) i vzhledem k obecnému charakteru práv garantovaných v čl. 37 a 38 Listiny základních práv a svobod. Ve smyslu toho tak i obviněný z přestupku má i další práva, jako například právo na přiměřený čas pro přípravu na obhajobu, práva zvolit si obhájce podle vlastního výběru, dále právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky a navrhovat výslech dalších svědků.

[13] Vyjádřené v odst. [12] rozsudku však neznamená, že účastníkovi, který požádá o odročení jednání na jiný termín, musí automaticky správní orgán vyhovět, a tudíž podáním žádosti nemůže mít vždy účastník za to, že mu bude vyhověno. Odročení ústního jednání z důvodu pracovní vytíženosti advokáta a předvídatelnost takového odročení (viz. odst. 17) byl řešen již Ústavním soudem např. v nálezu ze dne 19.11.2002 č.j. II.ÚS 100/02 a dále ze dne

(publ. in: Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 8, č. 74). V 12.6.1997 č.j. III.ÚS 68/97něm Ústavní soud dospěl k závěru, že "je věcí zástupce, zejména je-li jím advokát, aby se sám a zavčas o osudu své žádosti přesvědčil a stanovisku obecného soudu přizpůsobil režim svého pracovního dne. Časová kolize zástupce mezi zastupováním u různých jednání (procesních úkonů) zpravidla není dostatečně závažným důvodem pro to, aby kterékoli již nařízené jednání (procesní úkon) bylo odročováno, neboť je na samotném zástupci, aby - bez újmy na procesním postavení a zájmech zastupovaného - nastalou kolizi podle své vůle a výběru řešil substitucí (§§ 16, 26 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii). Zásad spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) z důvodů obdobných těm, jimiž podkládá stěžovatel ústavní stížnost v této věci, se proto nemůže dovolávat ten účastník řízení před obecnými soudy (jinými orgány veřejné moci), který, ač řádně a zavčas (§ 115 odst. 2 o. s. ř) o jednání obecného soudu (jiného orgánu veřejné moci) uvědoměn, toto jednání zmeškal, a to pro příčiny tkvící v jeho nedostatečné procesní obezřetnosti, nebo ten, kdo řádné a včasné uplatnění svých procesních práv zanedbal; totéž platí i v případech, spočívá-li nedostatek procesní aktivity č iobezřetnosti na straně advokáta, jehož si účastník řízení před obecnými soudy (jinými orgány veřejné moci) zvolil a který za řádný výkon převzatého zastoupení zastoupením podle zákona a pravidel svého povolání odpovídá." Vzhledem k tomu, že i v tomto případě žádost o odročení prvního ústního jednání byla založena na kolizi jednání právního zástupce žalobce, nelze než na výše uvedený nález odkázat.

[14] V neprospěch žalobce svědčí to, že mu dne 7.1.2011 (pátek) bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku a jeho předvolání k ústnímu jednání na 31.1.2011. Podle § 49 odst. 1 věta druhá správního řádu se o konání ústního jednání vyrozumí účastník nejméně s pětidenním předstihem (zákon o přestupcích nemá v tomto směru zvláštní úpravu). Žalobce tedy obdržel předvolání 23 dnů přede dnem ústního jednání, avšak teprve poslední pracovní den (pátek) přede dnem ústního jednání, zplnomocnil advokáta k zastoupení. Z celého nastíněného postupu žalobce vyplývá jen jediný závěr, že žalobce svým postupem se snažil o prodloužení správního řízení.

[15] S odvoláním na uvedené v odst. [13] tohoto rozsudku nutno zástupci vytknout, že, ač věděl, že se dne 31.1.2011 nebude moci jednání zúčastnit, přesto zastupování převzal. Na druhé straně je logické, že advokátka převzala žalobcovo zastoupení s ohledem na předcházející zastupování žalobce její osobou. V kontextu dalších skutečností, zjištěných ze správního spisu, a to konkrétně, že advokátka přes poučení správního orgánu nedoložila svou omluvu žádným dokladem, když nejjednodušší by byl stejnopis předvolání soudu k jednání na 31.1.2011, které by potvrzovalo pravdivost sdělení o konání jednání u Okresního soudu v Ostravě, se i její sdělení jeví soudu zcela jako účelové směřující k prodloužení správního řízení. Soud nesdílí názor strany žalobce, že ústně bylo domluveno, že jednání bude přenařízeno na 21.2.2011. V záznamu je uvedeno, že pro případ, že by správní orgán nařizoval další ústní jednání, se dotázal na únorový termín. Soud sdílí názor správních orgánů, že nebyl důvod k odročení jednání, neboť nebyl stranou žalobce prokázán závažný důvod, pro který by bylo odročení jednání důvodné. Soud uvedenou námitku neshledal důvodnou.

[16] Stejně tak soud nepřisvědčil straně žalobce k námitce ohledně nesprávného doručování rozhodnutí žalovaného ze dne 14.2.2008, č.j. MSK 29146/2008. S odvoláním na odst. [10 ] tohoto rozsudku je nutno doručovat písemnost nejen zástupci, ale také i účastníkovi jen v případě, že má účastník něco osobně vykonat v řízení (osobní účast při úkonu). Dané ustanovení nelze vztáhnout na doručení rozhodnutí, jímž se řízení končí. Správní orgán doručil rozhodnutí ze dne 14.2.2008 v souladu s ust. § 34 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. dne 18.2.2008. Řádnost doručení byla jednoznačně prokázána. S ohledem na uvedené, není důvodná námitka promlčení.

[17] Soud se neztotožnil ani s poslední námitkou. S ohledem na průběh správního řízení a využití svého práva podání všech opravných prostředků, nemělo právní oporu odevzdání řidičského průkazu před nabytím právní moci rozhodnutí ve věci, konkrétně žalovaného ze dne 14.2.2008.

[18] Po provedeném řízení a dokazování krajský soud podanou žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl, přičemž rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.

[19] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal a také mu žádné nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 5. února 2014

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru