Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

58 A 25/2011 - 195Rozsudek KSOS ze dne 25.09.2014

Prejudikatura

30 Ca 122/2009 - 42

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 222/2014

přidejte vlastní popisek

58A 25/2011-195

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce M. R., zastoupeného Mgr. Pavlem Kužílkem, advokátem se sídlem Blahoslavova 72/4, Přerov, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 1191/4, k žalobě ze dne 5.1.2007 proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. prosince 2006 čj. KUOK 126547/2006 a KUOK 126548/2006, o přestupku proti občanskému soužití

takto:

I. Žaloba v části napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 22. prosince 2006 čj. KUOK 126547/2006 se odmítá.

II. Žaloba v části napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 22. prosince 2006 čj. KUOK 126548/2006 se zamítá.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

V. Odměna advokáta Mgr. Pavla Kužílka se určuje částkou 9.419,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení předmětu řízení

[1] Vůči žalobci bylo zastaveno řízení o přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jehož se měl dopustit tím, že úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním, když dne 12.6.2006 kolem 23:50 hodin v domě č. X na ulici T. v P., P.II – P. vyhrožoval slovně své matce.

[2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Přerova, odbor správní, oddělení přestupků, usnesením ze dne 22.8.2006 č.j. 2006/12445/Sprav/Ko, rozhodl o námitce účastníka řízení M. R. o vyloučení pracovnice Magistrátu města Přerova J. K. z projednání a rozhodování ve věci přestupku dle ust. § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích tak, že podle ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu J. K. není vyloučena z projednání a rozhodování ve věci vedené pod č.j. 2006/9127/1608/Sprav. V odůvodnění uvedl, že účastník řízení námitku podjatosti uplatnil z toho důvodu, že zahájení řízení ve věci je nezákonné, neboť byla věc již dříve zastavena zákonným způsobem z jeho strany, stejně tak ze strany paní M. H. a to na Policii ČR. Současně doložil fotokopii usnesení ze dne 20.7.2006 o odložení věci, pořízené obvodním oddělením PČR Přerov 2. Dále v odůvodnění bylo uvedeno, že nebyly zjištěny skutečnosti, na jejichž základě lze pochybovat o nepodjatosti úřední osoby J. K.

[3] Žalovaný napadeným rozhodnutím č.j. KUOK 126547/2006 rozhodl o odvolání, které bylo podáno dne 7.9.2006, odvolacímu orgánu předloženo dne 10.11.2006 a které směřuje proti usnesení vedoucí oddělení přestupků na odboru správním Magistrátu města Přerova ze dne 24.8.2006 pod č.j. 206/12445/Sprav/KO (citované v odstavci [2] tohoto rozsudku) tak, že podle § 90 odst. 5 věty první správního řádu odvolání zamítl a napadené usnesení potvrdil. V odůvodnění uvedl, že dne 15.8.2006 obviněný v řízení o přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, jehož se měl dopustit tím, že úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním, když dne 12.6.2006 kolem 23:50 hod. v domě č. X na ul. T. v P., P. II – P., vyhrožoval M. H. slovy: „já ti tu prdel nakopu“, vznesl námitku podjatosti J. K., pracovnice Magistrátu města Přerova, odboru správního, oddělení přestupků, coby oprávněné úřední osoby v daném řízení ve smyslu ust. § 15 odst. 2 správního řádu. Námitku odůvodnil tím, že zahájení řízení je nezákonné, neboť věc již byla dříve zastavena zákonným způsobem. Dále nezákonnost spatřoval v tom, že v předvolání byla užita slova, která nebyla na policii vůbec řečena. Dále odkázal též na úkon správního orgánu I. stupně, že uvedená pracovnice zaslala M. H. vyrozumění o nutnosti podat návrh s poučením o tom, že v případě jeho nepodání bude věc odložena a dodal, že návrh podán nebyl. V odůvodnění dále uvedl, že ze spisového materiálu nebyla zjištěna existence skutečností, jež by zakládaly poměr J. K. k projednávané věci ani skutečnosti, jež by zakládaly poměr jmenované k obviněnému. Žádné takové skutečnosti ani obviněným nebyly namítnuty. Nebyla tak splněna podmínka pro vyloučení uvedené pracovnice z úkonu v řízení.

[4] Správní orgán I. stupně Magistrát města Přerov usnesením ze dne 29.8.2006 č.j. 2006/9127/1608/Sprav/Kot zastavil řízení o přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit M. R., nar. X, P. I – M., B. 709/34, P. tím, že úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním, když dne 12.6.2006 kolem 23:50 hod. v domě č. X na ul. T. v P., P. II – P. vyhrožoval paní M. H. slovy: „já ti tu prdel nakopu“. Do odůvodnění správní orgán uvedl, že obdržel dne 14.6.2006 od Policie ČR OO Přerov oznámení přestupku na M. R., podezřelého ze spáchání přestupku dle ust. § 49 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, dle kterého měl vyhrožovat své matce slovy „já ti tu prdel nakopu“. Správní orgán zahájil řízení z úřední povinnosti. Paní H. se na základě předvolání dne 14.8.2006 dostavila ke správnímu orgánu, kdy uvedla, že je vlastní matkou M. R. a po poučení dle ust. § 68 přestupkového zákona nepodala návrh na projednání přestupku. Z uvedeného důvodu zahájené řízení správní orgán dle § 66 odst. 2 zastavil, když důvod na projednání věci zanikl. Usnesení obsahuje poučení, že proti tomuto usnesení se podle § 76 odst. 3 správního řádu nelze odvolat.

[5] Napadeným rozhodnutím ze dne 22.12.2006 č.j. KUOK 126548/2006 žalovaný rozhodl o odvolání obviněného z přestupku M. R., které bylo podáno dne 11.9.2006 a odvolacímu orgánu předloženo dne 10.11.2006 směřujícího proti usnesení Magistrátu města Přerova, odboru správního, oddělení přestupků, ze dne 29.8.2006 č.j. 2006/9127/1608/Sprav/Kot tak, že odvolání podle ust. § 92 odst. 1 věty první správního řádu jako nepřípustné zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že napadeným usnesením bylo zastaveno řízení o přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, jehož se měl obviněný dopustit tím, že úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním, když dne 12.6.2006 kolem 23:50 hod. v domě č. X na ul. T. v P., P. II – P. vyhrožoval M. H. slovy „já ti tu prdel nakopu“. Řízení bylo zastaveno proto, že odpadl jeho důvod, kdy řízení vedené z moci úřední mohlo být zahájeno toliko na návrh, který však podán nebyl. V odvolání obviněný odkazoval na ust. předpisů mezinárodního práva, předpisů českého práva ústavního, trestního zákona a správního řádu se stížností, že usnesení neobdržel, s protestem proti postupu v celé věci, způsobu a průběhu řízení, s návrhem o řešení věci zákonným způsobem. Dále odvolací orgán uvedl, že dle § 66 odst. 2 správního řádu se usnesení o zastavení řízení pouze poznamená do spisu, dle § 76 odst. 3 věty třetí správního řádu se účastníci řízení vhodným způsobem vyrozumí a usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Napadené usnesení tak nabylo právní moci 29.8.2006. S odkazem na ust. § 76 odst. 5 věty třetí správního řádu konstatoval, že do usnesení, jež se pouze poznamená do spisu, se nelze odvolat. Současně odvolací orgán v odůvodnění uvedl, že s odvoláním na § 92 odst. 1 věty druhé správního řádu bude následně zkoumat, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání usnesení v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí.

[6] Žalobce podal u zdejšího soudu dne 5.1.2007 žalobu s petitem, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat opravená rozhodnutí v přiměřené lhůtě, která svým obsahem i odůvodněním řeší zákonným způsobem všechny stěžované a namítané věci, tyto dá do zákonného pořádku a doručí je všechna žalobci v určené době a písemně. Krajský soud usnesením ze dne 13.5.2010 č.j. 58Ca 1/2007-89 výrokem III. žalobu odmítl. O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodoval dne 31.3.2011 a rozsudkem č.j. 7Ans 2/2011-128 zrušil výrok II. o neustanovení advokáta, výrok III. o odmítnutí žaloby a výrok IV. o nepřiznání náhrady nákladů řízení a věc vrátil v rozsahu zrušení zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že usnesení je nepřezkoumatelné z důvodu nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů. Stěžovatel brojí proti nečinnosti žalovaného, jeho dvěma rozhodnutím a jednomu sdělení, přičemž odůvodnění odmítavého výroku se vyjadřuje pouze v žalobě na nečinnost žalovaného. Závěrem Nejvyšší správní soud zavázal Krajský soud v Ostravě povinností nejdříve rozhodnout o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce, toto rozhodnutí řádně odůvodnit a následně ponechat prostor stěžovateli proto, aby prostřednictvím ustanoveného nebo zvoleného zástupce upřesnil žalobu, jasněji formuloval svá žalobní tvrzení.

[7] Krajský soud v Ostravě v intencích pokynu Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 18.3.2014 č.j. 58A 25/2011-167 nejdříve ustanovil žalobci zástupce z řad advokátů. Dne 24.4.2014 a 27.6.2014 zástupce žalobce dle pokynu zdejšího soudu upřesnil a doplnil žalobu v tom smyslu, že na základě porady provedené s žalobcem jeho podání ze dne 3.1.2007 je nutno považovat za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 22.12.2006 č.j. KUOK 126547/2006 a rozhodnutí žalovaného z 22.12.2006 č.j. KUOK 126548/2006. Žalobu odůvodnil tak, že žalobou proti rozhodnutí žalovaného č.j. KUOK 126547/2006 se domáhá zrušení tohoto rozhodnutí z důvodu, že je nepřezkoumatelné, neboť potvrzuje usnesení vedoucího oddělení přestupků, ve kterém zcela absentuje jakákoliv výroková část, dále správní orgán I. stupně se zcela nevypořádal se všemi jimi vznesenými námitkami před správním orgánem I. stupně ohledně podjatosti J. K.Žalovaný se fakticky vůbec nezabýval ani formální kvalitou základního podkladu pro své rozhodnutí – spisovým materiálem, který vůbec nelze dle kritérií kladených na správní spis správním řádem za správní spis považovat.

[8] Žalobou proti rozhodnutí žalovaného č.j. KUOK 126548/2006 se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu nesrozumitelnosti výroku rozhodnutí, který má za následek nicotnost, nezákonnost a nepřezkoumatelnost, neboť z výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně o zastavení řízení nelze přezkoumat ani zjistit, jakého konkrétního skutku se rozhodnutí týká, resp. o kterém konkrétním skutku bylo řízení zastaveno. Dále, že žalovaný se fakticky vůbec nezabýval formální kvalitou základního podkladu pro své rozhodnutí, tj. spisovým materiálem žalovaného, který vůbec nelze dle kritérií kladených na správní spis správním řádem za správní spis považovat; správní spis je pouhý souhrn různých dokumentů, které netvoří ucelený správní spis, napadené rozhodnutí žalovaného č. 2 neobsahuje žádnou spis. značku nebo číslo jednací, podle kterého by se dalo orientovat, o jaký úkon v řadě se u žalovaného jednalo, odůvodnění je zkratkovité, neúplné a tudíž nepřezkoumatelné. V pochybnost je dána i otázka, zda žalobce vůbec měl možnost se s podklady napadeného správního rozhodnutí seznámit.

[9] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že dne 14.6.2006 Městský úřad v Přerově obdržel od Policie ČR oznámení o přestupku, z kterého je podezřelý na úseku přestupků proti občanskému soužití M. R. S uvedením, že jmenovaný dne 12.6.2006 kolem 23.50 hod. po příchodu do místa svého přechodného bydliště na ul. T. č. X v P. slovně napadl svou nevlastní matku M. H., bytem T. 232, P. výrazy „Ty kurvo, já ti tu prdel nakopu“. Poté se odebral do svého pokoje, kde usnul. Z důvodu toho, že po příjezdu hlídky na místo již byl u oznamovatelky klid a jmenovaný skutečně spal, nebyl k věci vytěžen. Dle oznamovatelky k žádnému fyzickému napadení nedošlo a nežádala ani lékařské ošetření. Vzhledem k tomu, že se ve věci jedná o návrhový přestupek dle § 68 odst. 1 zákona o přestupcích, byla o tomto poškozená poučena s tím, že k dalšímu projednání celé věci musí podat podnět. Dne 4.7.2006 správní orgán I. stupně zaslal M. H. přípis o obsahu, že bylo přijato oznámení o přestupku občana M. R., kterého se měl dopustit tím, že dne 12.6.2006 kolem 23.50 hod v místě trvalého bydliště na adrese T. č. 232 v P. ublížil na cti nevlastní matce M. H. tím, že jí urážel hrubými vulgárními výrazy „kurvo“ že je jí dáváno poučení, že se jedná o návrhový přestupek, dále co návrh musí obsahovat a v jaké lhůtě musí být podán s tím, že lhůta připadne na 12.9.2006. Dne 10.8.2006 bylo M. R. doručeno oznámení o zahájení přestupkového řízení, které je zahájeno na základě oznámení Policie ČR ze dne 13.6.2006, že se měl dopustit přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích tím, že úmyslně narušil občanské soužití hrubým jednáním, když dne 12.6.2006 kolem 23:50 hod.v domě č. X na ul. T. v P., P. II – P. paní M. H. vyhrožoval slovy „já ti tu prdel nakopu“ a současně byl předvolán k ústnímu jednání na 28.8.2006 ve 13.00 hod. Ve správním spise je dále založen úřední záznam ze dne 14.8.2006 sepsaný z důvodu, že se dostavila M. H., která uvedla, že na Policii ČR oznamovala svého syna M. R., a to ve věci přestupku ze dne 12.6.2006. K tomu sděluje, že M. R. je její vlastní syn, který s ní nyní bydlí a nechce, aby tato věc byla správním orgánem projednána. Po poučení podle ust. § 68 přestupkového zákona prohlásila, že nic podávat nebude a nechce. Dále správní spis obsahuje protokol ze dne 15.8.2006 č.j. 2006/9127/1608/Sprav/Kot o obsahu, že se dostavil na základě předvolání k ústnímu jednání pan M. R. Jako účastník řízení prohlásil, že podává stížnost proti zahájení řízení a šetření předmětné věci. Součástí této stížnosti je i námitka podjatosti vůči paní J.K. z důvodu, že zahájení řízení ve věci je nezákonné s tím, že paní M. H. je jeho matkou v pokolení přímém, což dokládá. Řízení bylo zahájeno přesto, že matka byla vyrozuměna, že věc bude odložena, pokud návrh nepodá ve lhůtě tří měsíců. Následně je ve spise založeno usnesení správního orgánu I. stupně z 22.8.2006 č.j. 2006/12445/Sprav/Kot, jak uvedeno v odst. [2] tohoto rozsudku. Dále založeno usnesení o zastavení řízení ze dne 29.8.2006, jak uvedeno v odst. [4] tohoto rozsudku.

[10] Pokud se týká napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 22.12.2006 č.j. KUOK 126547/2006 ve věci rozhodování o námitce podjatosti pracovnice správního orgánu I. stupně J. K. krajský soud žalobu v této části odmítnul podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), neboť rozhodování o námitce podjatosti je pouze výkonem dozorčího práva nad postupem správního orgánu I. stupně v tom každém konkrétním řízení, jedná se o úkon, jímž se upravuje vedení řízení a který je ze soudního přezkumu podle ust. § 70 písm. c) s.ř.s. vyloučen. Otázku, zda bylo správním orgánem ve věci rozhodováno vyloučeným pracovníkem, zkoumá soud jen při přezkoumávání rozhodnutí ve věci samé.

[11] K žalobě v části napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 22.12.2006 č.j. KUOK 126548/2006. Soud se nejdříve zabýval otázkou, zda citované rozhodnutí splňuje podmínky k přezkoumání rozhodnutí soudem podle soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) z toho důvodu, zda napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí splňuje podmínky k přezkumu soudu, neboť již samotným zahájením o přestupku došlo k porušení práv žalobce.

[12] Napadeným rozhodnutím bylo správním orgánem I. stupně zastaveno řízení o přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, které bylo zahájeno ex officio oznámením ze dne 9.8.2006 s doručením žalobci dne 10.8.2006. Jak bylo zjištěno z obsahu správního spisu v oznámení o přestupku podané policií na správní orgán I. stupně dne 14.6.2006 bylo uvedeno, že M. R. slovně napadl svou nevlastní matku. Až dne 14.8.2006, tedy poté, co řízení o přestupku bylo zahájeno, se paní M. H. bez předvolání dostavila na správní úřad, kde prohlásila, že M. R. je její vlastní syn. Toto prohlásil i obviněný M. R. do protokolu před správním orgánem I. stupně dne 15.8.2006. Po zjištění této skutečnosti správní orgán I. stupně vydal usnesení o zastavení řízení z důvodu, že přestupek podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích s páchané mezi blízkými osobami se projednávají jen na návrh postižené osoby.

[13] Zákon o přestupcích v § 67 odst. 1 rozlišuje přestupky projednávané z úřední povinnosti a přestupky, které se projednávají pouze na návrh. Předmětný přestupek patří mezi návrhové přestupky. Podstata návrhového přestupku spočívá v tom, že postižená osoba musí řízení svým vlastním úkonem zahájit, bez jejího návrhu nemůže být jednání pachatele přestupku správním orgánem z úřední povinnosti zkoumáno. Jestliže teprve v průběhu řízení bylo najisto postaveno, že poškozená M. H. je matkou obviněného, nikoliv nevlastní matkou, jak uvedl policejní orgán v oznámení o přestupku, a tedy najisto bylo postaveno, že se jedná o návrhový přestupek, byl správní orgán I. stupně povinen zahájené řízení zastavit, neboť M. H., matka obviněného, nepodala návrh či alespoň nevyslovila souhlas se zahájením řízení, ba naopak kategoricky prohlásila, že takový návrh nepodá a nechce, aby řízení probíhalo.

[14] Krajský soud proto přisvědčil správnímu orgánu I. stupně o povinnosti vydat rozhodnutí o zastavení řízení. Protože řízení nebylo zastaveno z důvodu vyjmenovaného v § 76 odst. 1 zákona o přestupcích, byl správní orgán I. stupně povinen zastavit řízení podle § 66 odst. 2, správního řádu, neboť odpadl důvod správního řízení a dle citovaného ustanovení usnesení pouze zaznamenal do spisu. Dle ust. § 76 odst. 5 věta třetí, správního řádu, byl účastník správně poučen, že proti usnesení se nelze odvolat. Jestliže žalobce i přes poučení podal odvolání, pak soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že toto odvolání bylo odmítnuto jako nepřípustné.

[15] Krajský soud nepřisvědčil důvodu žaloby, že rozhodnutí je nezákonné či nepřezkoumatelné, neboť nelze zjistit, jakého konkrétního skutku se rozhodnutí týká. Soud odkazuje na usnesení správního orgánu I. stupně ze dne 29.8.2006, kdy ve výrokové části je precizován skutek i citace právního ustanovení a napadené rozhodnutí žalovaného pak v záhlaví precizně napadené usnesení formuluje.

[16] Žalobní námitku ohledně nesourodosti správního spisu nepovažuje za natolik závažnou, že by v důsledku toho bylo napadené rozhodnutí nezákonné. Stejně tak nepřisvědčil ani námitce ohledně neumožnění žalobci seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, neboť žalobce před vydáním usnesení o zastavení řízení se zúčastnil jednání, o čemž byl sepsán protokol dne 15.8.2006 a následně již nebylo prováděno žádné dokazování.

[17] S ohledem na žalobu proti usnesení čj. KUOK 126547/2006 ve věci námitky podjatosti, soud pak jen konstatuje, že správní orgán dříve než rozhodl, se zabýval otázkou podjatosti namítané úřední osoby. O námitce bylo procesně předepsaným postupem rozhodnuto v prvním stupni a o odvolání rozhodl žalovaný. Rozhodnutí jsou odůvodněna přezkoumatelným způsobem a vyjadřuje se v nich zcela konkrétně způsob vypořádání se s námitkou. Pro věc je podstatné, že námitka podjatosti nezůstala v průběhu řízení neprojednána.

[18] Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud podanou žalobu v části napadající usnesení ze dne 22. prosince 2006 čj. KUOK 126548/2006 podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl, přičemž se souhlasem účastníků řízení rozhodl bez ústního jednání dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

[19] O náhradě nákladů řízení (výrok III. a IV. tohoto rozsudku) rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal a také mu žádné nevznikly.

[20] Žalobci byl usnesením zdejšího soudu ze dne 18. března 2014 čj. 58A 25/2011-167 ustanoven zástupce z řad advokátů, který účtoval částku 10.508,- Kč za jednotlivé úkony právní služby, a to:

1) 25.3.2014 – první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, úkon dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky, v částce 3.100,- Kč,

2) 23.4.2014 – KS Ostrava – nahlížení do soudního spisu, hotový výdaj – cestovné (Octavia) v částce 984,- Kč a ztráta času za započatou ½ hod. dle § 14 odst. 3 vyhlášky v částce 600,- Kč,

3) 25.6.2014 – sepis odůvodnění žaloby, úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, v částce 3.100,- Kč,

4) 3x režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky á 300,- Kč v částce 900,- Kč,

5) 21% DPH z částky 8.684,- Kč, tj. 1.824,- Kč.

Soud advokátovi přiznal odměnu za dva úkony právní služby, a to první úkon převzetí věci zahrnující poradu s klientem plus nahlížení do soudního spisu u Krajského soudu v Ostravě, neboť převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. b) Advokátního tarifu (dále jen AT), v sobě zásadně zahrnuje určitý provázaný soubor dílčích činností advokáta při převzetí případu a přípravě zastoupení, zejména pak takové činnosti jako úvodní pohovor se zastoupeným a seznámení se s případem, čítaje v to i studium relevantních podkladů, včetně těch, které jsou obsaženy v soudním spise (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. července 2006 čj. 2 Azs 77/2006-76), druhý úkon sepis odůvodnění žaloby dne 25.6.2014, tj. 2krát 3.100,- Kč dle § 11 odst. 1 písm. b) a d) ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5 AT v částce 6.200,- Kč, k tomu přiznal dva režijní paušály dle § 13 odst. 3 AT 600,- Kč, plus hotové výdaje představující cestovné ke krajskému soudu dne 23.4.2014 při použití osobního vozidla ŠKODA OCTAVIA rz X s průměrnou spotřebou 4.9 l/100km, cena nafty 36,- Kč/1 dle vyhl. č. 435/2013 Sb. při vzdálenosti 180 km ve výši 984,- Kč. Soud nepřiznal s odvoláním na vyslovené v tomto odstavci a na ust. § 14 odst. 4 AT ztrátu času 600,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem DPH byla částka 7.784,- Kč navýšena o 21 % (1.635,- Kč) na celkovou částku 9.419,- Kč.

[21] Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 35 odst. 8 s.ř.s., dle kterého hotové výdaje a odměnu za zastupování v případě, že zástupce je ustanoven soudem, platí stát.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V Ostravě dne 25. září 2014

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru