Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Cad 235/2008 - 37Rozsudek KSOS ze dne 18.10.2010

Prejudikatura

6 Ads 42/2004


přidejte vlastní popisek

43Cad 235/2008-37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou

Ježoviczovou v právní věci žalobkyně: M. C. , proti žalované: Česká správa

sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti rozhodnutí

žalované ze dne 5.3.2008, o částečný invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím č. I z 5.3.2008 číslo X odňala žalobkyni částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 44 zák.č. 155/95 Sb. a podle § 56 téhož zákona.

Rozhodnutím ze dne 5.3.2008 č. II číslo X žalovaná zamítla žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 43 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění s přihlédnutím k Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou republikou o sociálním pojištění č. 261/1948 Sb. a počínaje 1.5.2004 i s přihlédnutím k Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a k Nařízení Rady (EHS) č. 574/72.

Proti citovaným rozhodnutím podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které zdůrazňovala, že pobírá důchod od roku 1994 a jeho výplata jí byla zastavena rozhodnutím ze dne 23.8.2002. Nesouhlasila s tímto rozhodnutím, protože podle jejího přesvědčení má na invalidní důchod nárok, když je nemocná. Navrhovala proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované č. I a č. II. ze dne 5.3.2008 číslo X, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 30.7.2010, dále obsahem posudku lékaře ZUS ve Walbrzychu v Polsku, obsahem dávkového spisu žalobkyně a tiskopisem E213 a obsahem spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 32Cad 52/2003.

Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vzal v daném případě soud za prokázáno, že žalobkyně pobírala částečný invalidní důchod dílčí dle rozhodnutí ČSSZ z 9.8.1994 od 3.2.1994. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové 32Cad 52/2003 ze dne 12.5.2005 došlo ke zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2002 pro vady řízení a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím byl žalobkyni totiž odňat částečný invalidní důchod od 1.12.2002.

Napadeným rozhodnutím ze dne 5.3.2008 č. I byl potom žalobkyni odňat částečný invalidní důchod od 1.12.2002 pro nesplnění podmínek ust. § 44 zák.č. 155/95 Sb. a dle § 56 téhož zákona. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvádí, že tímto rozhodnutím realizuje rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12.5.2005 č.j. 32Cad 52/2003.

Dalším přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 5.3.2008 č. II zamítla žalovaná žádost žalobkyně o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 43 zák.č. 155/95 Sb. s přihlédnutím k Úmluvě mezi Československou republikou a Polskou republikou o sociálním pojištění č. 261/1948 Sb. a počínaje 1.5.2004 i s přihlédnutím k Nařízení Rady (EHS) č. 574/72. V odůvodnění žalovaná uvedla, že podle posudku lékaře ZUS ve Walbrzychu ze dne 2.7.2004 se žalobkyně stala částečně invalidní od 23.1.2004. V rozhodném období před vznikem invalidity, tedy od 23.1.1994 do 22.1.2004 však získala pouze jeden rok pojištění.

Jelikož rozhodnutí soudu, v daném případě kdy se jedná o dávku důchodového pojištění, podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV ČR Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise ze dne 30.7.2010 krajský soud zjistil, že vycházela z formuláře tiskopisu E 213 ze dne 28.4.2006, vyšetření gastroenterologa MUDr. C. v Polsku ze dne 29.9.2001 a spisové dokumentace. U žalobkyně jde o lehké mentální postižení s poruchami chování, neurózu, stav po gynekologické operaci asi v r. 1991, vleklý bolestivý páteřní syndrom bez útlaku nervových kořenů, alimentární obezitu a minimální chronické alergické kožní změny na dlaních.

pokračování 3 -- 43Cad 235/2008

Z uvedeného učinila závěr, že zdravotní stav žalobkyně je hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý, avšak pokud jde o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti, tento dle kap. V., pol. 6, písm. a), příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. v platném znění představoval 20 %, když rozhodující příčinou tohoto stavu bylo lehké mentální postižení s poruchami chování. U žalobkyně se nejedná o těžkou debilitu. Žalobkyně tedy nebyla částečně invalidní. Byla schopna práce v dělnických profesích jen např. při jednoduchých montážích či jako uklízečka.

Z obsahu dávkového spisu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně byla hodnocena lékařem ZUS ve Walbrzychu dne 2.7.2004 a byla shledána částečně invalidní osobou od 23.1.2004. K stanovení data vzniku částečné invalidity došlo tedy před vstupem České republiky do Evropské unie. Rozhodným obdobím pro posouzení podmínky stanovené v § 44 zák.č. 155/95 Sb. bylo tedy období 10-ti let před vznikem invalidity, čili období od 23.1.1994 do 22.1.2004. V tomto období však žalobkyně získala pouze jeden rok pojištění, jak vyplynulo z obsahu dávkového spisu žalobkyně. Splnila tak pouze jednu z podmínek vzniku nároku na částečný invalidní důchod, tedy když pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl tehdy stanoven na více než 33 %. Nesplnila však podmínku potřebné doby pojištění, když doba pojištění potřebná pro nárok na částečný invalidní důchod v jejím případě činila 5 roků – tato potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem částečné invalidity z posledních 10-ti let před vznikem této částečné invalidity.

Dle ust. § 40 odst. 1 zdp., potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku nad 28 let 5 roků. Dle odstavce druhého téhož ustanovení potřebná doba pojištěn pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li doba získána v kterémkoliv období deseti roků , dokončeném po vzniku plné invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.

Podle odst. 2 téhož ustanovení se potřebná doba pojištění pro nárok na tento důchod zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity.

Bylo prokázáno, že podle posudku polského lékaře ZUS ve Walbrzychu se žalobkyně stala částečně invalidní teprve od 23.1. 204 Žalovaná tedy správně vymezila dobu, kdy bylo zjišťováno splnění podmínky pojištění žalobkyně na období od 23.1.1994 do 22.1.2004. V té době získala žalobkyně pouze 1 rok pojištění a tato skutečnost je nepochybná. V době zamítnutí žádosti byla žalobkyně pojištěncem starším 28 let, a tedy potřebná doba pojištění u ní činila 5 let.

Žalobkyně tak nesplnila další z podmínek ust. § 38 zdp., poněvadž nezískala potřebnou dobu pojištění, když bylo jednoznačně prokázáno, že v období deseti let před vznikem invalidity získala pouze 1 rok pojištění, nezískala tedy dobu 5 let v posledních deseti letech před vznikem plné invalidity.

pokračování 4 -- 43Cad 235/2008

Jelikož žalobkyně k datu vydání rozhodnutí, to je k 5.3.2008 neplnila zákonnou podmínku potřebné doby pojištění, neměla nárok na částečný invalidní důchod. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím č. II její žádost o přiznání plného invalidního důchodu zamítla.

Pokud jde o rozhodnutí č. I o odnětí částečného invalidního důchodu, krajský soud dospěl k závěru, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla částečně invalidní. Je nutno zdůraznit, že dle ust. § 44 odst. 1 je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Tato kriteria však žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované nesplňovala, neboť pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil u ní toliko 30 % a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky. Tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku posudkové komise MPSV ČR, o jehož správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. K datu vydání rozhodnutí nesplňovala žalobkyně podmínky dané shora citovaným ustanovením § 44 z.č. 155/1995 Sb. v platném znění.

Protože žalobkyně k datu 5.3.2008 neplnila zákonné podmínky částečné invalidity, k uvedenému datu nebyla částečně invalidní, a proto jí částečný invalidní důchod nenáležel. Na základě výše uvedeného proto krajský soud žalobu žalobkyně zamítl jako nedůvodnou v souladu s ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního.

K ústnímu jednání soudu se žalobkyně bez omluvy nedostavila, ač byla včas a řádně předvolána.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona (ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118 d/ zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění) nemá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu

správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 18. října 2010

Za správnost vyhotovení: JUDr. Miroslava Ježoviczová, v.r. Iva Charvátová - samosoudkyně -

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru