Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Cad 134/2008 - 34Rozsudek KSOS ze dne 18.10.2010

Prejudikatura
6 Ads 42/2004 - 68

přidejte vlastní popisek


43Cad 134/2008-34

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce: G. B. S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20.12.2007, č. X, o starobní důchod (za zemřelou M. B. S.),

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaná rozhodnutím ze dne 20.12.207, č. x zamítla žádost M. B. S. o starobní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí žalované podala M. B. S. včasnou žalobu, v níž namítala, že nesouhlasí s tím, že jí byl za 7 let těžké v Československu přiznán jen tak malý důchod a navrhovala proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Pokračování -2- 43Cad 134/2008

Usnesením Městského soudu v Praze č.j. 4Cad 43/2008-9 ze dne 5.5.2008 byla věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud vzal za prokázané úmrtním listem vystaveným Urzadem stanu cywilngego v Czernichowie v Polsku, že M. B. S. zemřela dne 5.1.2009. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.1.2010 byl proto ustanoven procesním nástupcem M. B. S. její syn G. B. S. - dále „žalobce“. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, přičemž provedla ve svém vyjádření podrobný rozbor zdůvodnění svého postupu a podkladů, které obsahovaly základní fakta pro vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem dávkového spisu M. B. S. a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z dávkového spisu bylo dále zjištěno, že M. B. S. pobírala dílčí invalidní důchod od 25.10.1996. Od 1.7.2002 jí byl potom změněn na dílčí částečný invalidní důchod, který jí byl vyplácen dle ustanovení § 43 zák. č. 155/1995 Sb. Dne 31.7.2007 podala M. B. S. žádost o přiznání starobního důchodu. Při výpočtu starobního důchodu podle zákona číslo 100/1988 Sb. v platném znění bylo postupováno následně : pro nárok na starobní důchod lze hodnotit pouze dobu zaměstnání po dosažení věku 18 let. M. B. S. získala 10 502 dnů zaměstnání, tj. 28 roků a 282 dnů zaměstnání ve III. pracovní kategorii. Dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. d) zákona číslo 100/1988 Sb., v platném znění, činí základní výměra starobního důchodu ze III. pracovní kategorie 50% průměrného měsíčního výdělku. Dle odst. 2 téhož ustanovení se k této základní výměře přičítá od 25 roku zaměstnání každý rok zaměstnání: ve III: prac. ktg. 1% průměrného měsíčního výdělku.Pro účely tohoto výpočtu se vylučují náhradní doby. Průměrný měsíční výdělek (dále jen „PMV“) je podle § 12 z.č. 100/1988 Sb., v platném znění, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v pěti výdělkově nejlepších kalendářních letech v rozhodném období deseti let bezprostředně před rokem přiznání. Není-li v rozhodném období 5 kalendářních let s výdělkem, posune se rozhodné období tak, aby těchto 5 let zahrnovalo.

M. B. S. v českém důchodovém pojištění získala 4246 dní

Pokračování -3- 43Cad 134/2008

pojištění. Na území Polska získala 6788 dnů pojištění, celkově tedy získala 11034 dnů pojištění : procentní výměra důchodu : 1873_x_4246
11034 = Kč 721,- měsíčně,

základní výměra : 1470_x_4246
11034 = Kč 566,- měsíčně.

Výše jejího starobního důchodu tedy činila 1.287,- Kč (721,- Kč + 566,- Kč). Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z obsahu dávkového spisu vzal krajský soud za prokázané, že napadeným rozhodnutím ze dne 20.12.2007 zamítla žalovaná žádost M. B. S. o starobní důchod dle ust. § 58 zákona č. 15/1995 Sb. v platném znění s přihlédnutím k Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72. V odůvodnění žalovaná uvedla, že o přiznání dílčího starobního důchodu požádala M. B. S. od 21.2.2006. K tomuto datu jí náležel dílčí částečný invalidní důchod ve výši 1.545,- Kč měsíčně. Ustanovení § 58 zákona č. 155/95 Sb. v platném znění stanoví, že pokud jsou splněny současně podmínky nároku na výplatu starobního důchodu a částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Dnem úpravy výplat důchodu pro souběh zaniká nárok na důchod, který se nevyplácí. Výše dílčího starobního důchodu činí 1.287,- Kč měsíčně. Pro výši tohoto důchodu byla zhodnocena doba pojištění v ČR v rozsahu 4246 dní a v Polsku v rozsahu 6788 dní, tj. celkem 31 roků pojištění. Výše starobního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu činí 1.470,- Kč měsíčně. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, který činí 4.162,- Kč měsíčně. Jeho výše odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu 4.162,- Kč. Procentní výměra činí 45,00% výpočtového základu, tj. 1.873,- Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu náleží ve výši 1.873,- Kč měsíčně. Ve smyslu čl. 46 odst. 2 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 se základní a procentní výměra důchodu stanoví v částce odpovídající poměru délky dob pojištění získaných podle českých právních předpisů k celkové době pojištění získané ve všech členských státech. Základní výměra byla tedy stanovena v tomto poměru délky dob, takže činí :

1470_x_4246 11034 = Kč 566,- měsíčně. Procentní výměra důchodu byla tedy stanovena v tomto poměru délky dob, takže činí : 1873_x_4246 11034 = Kč 721,- měs.

Pokračování
-4- 43Cad 134/2008

Vzhledem k tomu, že dílčí částečný invalidní důchod je vyšší, výplata dílčího starobního důchodu M. B. S. nenáleží a nárok na dílčí starobní důchod jí z tohoto důvodu zanikl.

Podle čl. 46 odst. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 (dále jen Nařízení), tam, kde podmínky požadované předpisem členského státu pro získání nároku na dávky byly splněny, aniž by bylo nutno aplikovat čl. 45 nebo čl. 40 Nařízení, budou platit tato pravidla. a/ Kompetentní instituce vypočte částku dávky, která by měla náležet: i) jednak pouze podle ustanovení předpisů, které sama provádí; ii) jednak podle odst. 2;

b/ Kompetentní instituce však může upustit od výpočtu, který byl proveden podle a), ii), v případě, že výsledek tohoto výpočtu, s ohlédnutím od rozdílů plynoucích ze zaokrouhlování, bude stejný nebo nižší než výsledek výpočtu provedeného podle a), i), pokud tato instituce neprovádí žádné předpisy obsahující pravidla vylučující překrývání, jak je uvedeno v čl. 46b a 46c nebo jestliže dříve zmíněna instituce provádí předpisy obsahující pravidla vylučující překrývání v případě uvedeném v čl. 46c, za předpokladu, že tyto předpisy stanoví, že dávky jiného druhu budou vzaty v úvahu jen na základě poměru dob pojištění nebo trvalého bydlení splněných pouze podle těchto předpisů k dobám pojištění nebo trvalého bydlení požadovaným těmito předpisy pro získání plného nároku na dávku.

Podle čl. 46 odst. 2 Nařízení tam, kde podmínky vyžadované předpisem členského státu ohledně získání nároku na dávky jsou splněny jen po aplikaci čl. 45a nebo čl. 40 odst. 3 platí, že se základní a procentní výměra důchodu stanoví v částce odpovídající poměru délky dob pojištění získaných podle českých právních předpisů k celkové době pojištění získané ve všech členských státech. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, činí výše procentní výměry starobního důchodu za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770,- Kč měsíčně.

Podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, je výpočtovým základem (dále jen VZ) osobní vyměřovací základ (dále jen OVZ) pokud nepřevyšuje částku 9.100,- Kč. Převyšuje-li OVZ částku 9.100,- Kč stanoví se VZ tak, že částka 9.100,- Kč se počítá v plné výši, z částky OVZ nad 9.100,- Kč do 21.800,- Kč se počítá 30% a z částky OVZ na od 21.800,- Kč se počítá 10%.

Podle § 16 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., v platném zněním, OVZ je měsíční úhrn ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období, kterým je podle § 18 období od roku 1986 do roku, který je bezprostředně před rokem přiznání starobního důchodu. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem, prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok. Pokračování -5- 43Cad 134/2008

Dle ust. § 19 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. stanoví mimo jiné, že starobní, plný invalidní a částečný invalidní důchod pojištěnce, který pobíral některý z těchto důchodů nebo důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle ust. § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu (dále jen VVZ) a přepočítávacího koeficientu (ust. § 17 odst. 4 pro úpravu tohoto VVZ) a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (ust. § 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je VVZ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu. Jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto VVZ. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé. M. B. S. byl od 1.7.2002 přiznán částečný invalidní důchod z OVZ 3.472,- Kč, v případě OVZ 1.685,- Kč činil koeficient nárůstu 2,3046 a OVZ tak činil 3.884,- Kč. V případě OVZ 3.472,- Kč činil koeficient nárůstu 1,1987 a OVZ tak činil 4.162,- Kč. Tento OVZ je nejvyšší, a poněvadž nedosáhl výše 9.100,- Kč měsíčně stal se současně výpočtovým základem. Poněvadž M. B. S. získal 30 roků pojištění á 1,5% činil výpočtový základ procentní výměry starobního důchodu 45%, tedy 1.873,- Kč. Dílčí částečný invalidní důchod M. B. S. ve výši 1.545,- Kč je vyšší než starobní důchod 1.287,- Kč, a proto žalovaná postupovala správně, když žádost o tento dílčí starobní důchod zamítla. K ústnímu jednání dne 18.10.2010 se žalobce G. B. S. nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti. Na základě výše uvedeného krajský soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšný nebyla a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118 d/ zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a

Pokračování -6- 43Cad 134/2008

to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 18. října 2010

Za správnost vyhotovení: JUDr. Miroslava Ježoviczová,v.r. Jana Valošková - samosoudkyně –

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru