Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Cad 132/2007 - 92Rozsudek KSOS ze dne 27.10.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 40/2009 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

43Cad 132/2007-92

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce: Petr Dluhoš , bytem Ostrava-Michálkovice, Čs. Armády 486/52, zastoupený Mgr. Jaroslavem Kopeckým, advokátem se sídlem v Ostravě-Mor. Ostravě, AK 28.října 150/2663, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. června 2007 číslo 651 230 0916, o plný invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Odměna zástupce žalobce Mgr. Jaroslavu Kopeckému, advokátovi se

sídlem Ostrava, 28. října 150/2663 se určuje částkou 1904,- Kč, která bude

vyplacena ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou doručenou soudu dne 30.7.2007 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.6.2007, č.j. 6312300916. Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o přiznání plného invalidního důchodu s odůvodněním, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 11.6.2007 není plně invalidní, neboť jeho schopnost samostatné výdělečné

činnosti poklesla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30%. Žalobce se v žalobě dovolává uznání chronicky se vyskytujícího CFS (syndromu chronické únavy) a napadá diagnostickou průkaznost posouzení míry jeho schopností vykonávat práci, jež vychází pouze z domněnky a osobního hodnocení posuzovatelů, bez jakýchkoli objektivních opěrných důkazů. Navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud nejprve dospěl k závěru, že žaloba je včasná, podána oprávněnou osobou, přípustná a jsou splněny veškeré podmínky pro její projednání. Soud poté přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)].

Rozhodnutím soudu ze dne 22. 7. 2008 byl ke své žádosti žalobce osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů Mgr. Jaroslav Kopecký.

Z obsahu spisu soud zjistil, že žalobce požádal dne 20.3.2007 o plný invalidní důchod. Ze záznamu o jednání Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 11.6.2007 soud zjistil, že příslušná OSSZ posuzovala zdravotní stav žalobce se závěrem, že žalobce není plně invalidní s tím, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahuje ani hodnoty 33% (pouze 30%) a nejedná se ani o postižení uvedené v příloze č. 3 vyhl. č. 284/1995 Sb. umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Nejedná ani o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 4 vyhl. č. 284/1995 Sb., které by žalobci značně ztěžovalo obecné životní podmínky.

Pro účely přezkumného soudního řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů podle § 4 odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.

Z posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 23.10.2007 soud zjistil, že komise při posuzování zdravotního stavu vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. Milana Blažka a jeho nálezu ze dne 17.4.2007, z nálezů MUDr. Matulové ze dne 9.12.2002 a 6.1.2003, MUDr. Olejníkové, Městské nemocnice Ostrava, MUDr. Lichnovského ze dne 14.11.2005, 29.5.2006, 21.3.2007, MUDr. Lukáčové ze dne 2.5.2007, MUDr. Dostalíka ze dne 10.5.2007, MUDr. Válkové ze dne 14.2.2007, 7.3.2007, 18.6.2007, MUDr. Roubové, MUDr. Hona, psychiatra MUDr. Starého, MUDr. Nouzy ze dne 11.5.2000 a 10.11.2004, PhDr. Vaníkové a ze spisové dokumentace OSSZ v Ostravě. Posudková komise v závěru posudku uvedla, že žalobce není schopen práce fyzicky a psychicky nadměrně náročné, v nepříznivých klimatických podmínkách, v prostředí prašném a dráždícím cesty dýchací. Není schopen práce a v nočních směnách. Je schopen práce s běžnou fyzickou a duševní zátěží. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je somatoformní porucha na premorbidně psychopaticky strukturovaném osobnostním

pokračování 3 -- 43Cad 132/2007-94

terénu, kdy dekompenzace nemoci nejsou prokázány. Stav odpovídá příloze č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., kap. V, pol. 4, písm b) a pokles schopnosti soustavné výděleční činnosti byl hodnocen na horní hranici 20%. Závěrem komise je, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce plně invalidní s tím, že u něj nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o minimálně 33% a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.

S ohledem na námitky žalobce proti citovanému posudku a nově předložené doklady soud vyžádal nové posouzení zdravotního stavu žalobce Posudkovou podkomisí MPSV v Praze a uložil komisi, aby se vyjádřila k námitkám žalobce proti původnímu posudku vypracovanému Pk MPSV ČR v Ostravě. V posudku ze dne 3.4.2008 komise uvedla, že rozhodující příčinou žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je porucha jeho osobnosti, somatoformní porucha, kterou komise posoudila podle kapitoly V, položky 4, písm b) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. a míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ke dni vydání napadeného rozhodnutí hodnotí i s přihlédnutím k dalším zdravotním postižením na 20%.Žalobce tedy nebyl plně ani částečně invalidní.

Výše citovaná skutková zjištění soud hodnotil dle následujících právních ustanovení.

Dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Dle § 39 odst. 2 tohoto zákona se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Dle § 6 odst. 3 vyhl. č. 284/1995 Sb. je pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

pokračování 4 -- 43Cad 132/2007-95

Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Předmětem přezkumného řízení je rozhodnutí žalované ze dne 20.6.2007, který byla zamítnuta žádost žalobce o plný invalidní důchod. Jedním z předpokladů pro vznik nároku na plný invalidní důchod je existence plné invalidity žalobce ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Spornou je mezi účastníky řízení otázka, zda žalobce ke dni 20.6.2007 splňoval podmínky plné invalidity ve smyslu tohoto ustanovení, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho dosahoval l nejméně 66 %, nebo zda byl schopen pro zdravotní postižení vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Je třeba uvést, že v daném případě se jedná o důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu závisí především na odborném lékařském posouzení. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů podle § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise MPSV jsou oprávněny nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti občanů, ale též k posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti i k zaujetí posudkových závěrů o plné či částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Soud proto při přezkoumání rozhodnutí žalovaného vycházel především z posudků posudkových komisí ze dne 23.10.2007 a 3.4.2008. Předně je třeba uvést, že obě posudkové komise MPSV zasedaly v řádném složení pod předsednictvím odborníků, jejichž specializace odpovídala zdravotnímu postižení určujícímu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Ve svých posudcích vycházely jak z dokumentace OSSZ v Ostravě, tak ze zpráv doložených žalobcem, zdravotní dokumentace praktického lékaře žalobce a v posudku tyto lékařské nálezy a jejich závěry citovaly. Pokud žalobce vytýkal posudku ostravské komise, že se nezabývala chronickým únavovým syndromem a nálezy MUDr. Nouzy, pak tato skutečnost byla doplněna v revizním posudku pražské komise, která zprávy MUDr. Nouzy hodnotila a únavovým syndromem žalobce se zabývala podrobně. Rovněž poukázala na to, že rozsah a systematičnost materiálu zpracovaného žalobcem včetně zpracování příloh, sám o sobě prakticky vylučuje jeho postižení únavovým syndromem pacient postižený CFS by byl sotva schopen takové písemnosti vypracovat.

Obě komise dospěly ke shodnému závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je somatoformní porucha a míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla hodnocena také s přihlédnutím k dalším zdravotním postižením na 20%., tedy na horní hranici rozpětí. Stejně tak obě komise shodně vyloučily, že by žalobce byl schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Jejich závěry a odůvodnění jsou jednoznačné, přezkoumatelné a přesvědčivé a soud neshledal důvody, pro které se od nich odchýlit. Stejně tak neshledal důvody, pro něž by bylo nutno doplňovat dokazování výslechem lékařů nebo vypracováním znaleckého posudku.

Po provedeném dokazování tak soud shledal závěry žalované o tom, že žalobce není plně invalidní a nesplňuje tak podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu jako správné a žalobu dle § 78 odst. 1 s.ř.s. v plném rozsahu zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 60 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok, neboť se jedná o spor ve věci důchodového pojištění, v němž nemá správní orgán vůči procesně neúspěšnému žalobci na náhradu nákladů řízení nárok.

Soud dále přiznal ustanovenému zástupci žalobce náhradu jeho nákladů sestávající se z odměny za zastupování dle § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 a linea 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy 500,-- Kč bez DPH za 1 úkon právní služby, což při 2 úkonech právní služby (převzetí a příprava, účast u jednání dne 27.10.2008) činí 1.000,-- Kč, dále náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300,-- Kč za 1 úkon právní služby (při 2 úkonech 600,-- Kč). K celkové částce 1.600,-- Kč soud přiznal právnímu zástupci žalobce také náhradu za DPH, jehož je advokát plátcem, ve výši 304,-- Kč, celkem tedy 1 904,-- Kč. Tyto náklady budou dle § 140 odst. 2 o.s.ř. hrazeny z prostředků státu. Soud právnímu zástupci nepřiznal

náhradu nákladů za studium spisu, neboť tento úkon není v civilním řízení samostatným úkonem dle § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a studium spisu je v jeho případě zahrnuto do úkonu dle § 11 odst. 1 písm. b).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 27.října 2008

JUDr. Miroslava Ježoviczová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru