Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Ad 20/2011 - 22Rozsudek KSOS ze dne 25.07.2011

Prejudikatura

6 Ads 42/2004


přidejte vlastní popisek

43Ad 20/2011-22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce J. H. , nar. X, bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 14.12.2010 č.j. X, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) rozhodnutím ze dne 14.12.2010 č.j. X rozhodla, že námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 30.6.2010 č. X se zamítají a toto rozhodnutí se potvrzuje.

Proti tomuto rozhodnutí ze dne 14.12.2010 podal žalobce včas žalobu, v níž nesouhlasil se závěry žalované obsaženými v tomto rozhodnutí.

Krajský soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 30.6.2010, č. j. X rozhodla, že žalobci se přiznává od 15.2.2010 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 5.425,- Kč měsíčně. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava-město ze dne 12.5.2010 účastník řízení – žalobce - byl invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50%.

Pokračování -2- 43Ad 20/2011

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na závěr posudku posudkové komise MPSV ČR Ostrava, který byl v průběhu řízení vypracován.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 14.12.2010, dále rozhodnutím ze dne 30.6.2010 posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR) v Ostravě ze dne 31.5.2011, obsahem dávkového spisu a posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě. Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z výše citovaného posudku posudkové komise MPSV ČR, jakož i připojeného posudkového a dávkového spisu žalobce, vzal krajský soud v daném případě za prokázáno, že v průběhu řízení na Okresní správě sociálního zabezpečení v Ostravě-městě na základě vlastní žádosti žalobce proběhlo dne 12.5.2010 jednání, u něhož byl žalobce posouzen jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, avšak pokles jeho pracovní schopnosti byl ohodnocen pouze 50%. Na základě tohoto pak vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 30.6.2010, jímž žalobci přiznala invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, jak bylo shora citováno.

V podaných námitkách potom žalobce zejména poukazoval na to, že mu měl být přiznán vyšší – třetí stupeň invalidity.

Dle posudku o invaliditě ze dne 2.12.2010 vypracovaného ČSSZ – lékařskou posudkovou službu, pracoviště pro námitkové řízení, byl žalobce posouzen jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti tedy se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV, odd. B, položka 1, písm. h) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 50%.

Žalovaná jeho námitky zamítla nyní přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 14.12.2010.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jednalo o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV ČR Ostrava. Z posudku této komise ze dne 31.5.2011 krajský soud zjistil, že posudková komise vycházela ze spisové dokumentace obsažené v posudkovém spisu žalobce, a dále ze zdravotní dokumentace od ošetřujícího lékaře MUDr. L.. Měla taktéž k dispozici nálezy a propouštěcí zprávy z popáleninového centra FN v Ostravě ze dne 5.3.2010. Žalobce dne 23.1.2010 odklízel sníh a došlo k omrzlinám nohou a rukou. Dne 15.2.2010 byla provedena amputace prstů pravé nohy a amputace prstů pravé ruky, kde byly ponechány proximální články a dále provedena amputace prstů levé ruky I.,III., IV. a V. po proximální článek a u II. prstu

Pokračování -3- 43Ad 20/2011

amputován jen distální článek. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po amputaci prstů pravé ruky, který odpovídá příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb. kapitole XV, odd. B, pol. 1, písm. h), kdy z rozmezí 40-70% stanovila 50% poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k tomu, že proximální články prstů byly zachovány a nejde tedy o úplnou ztrátu úchopové funkce. Žalobce není schopen práce s využitím jemné motoriky, zvedání a přenášení břemen, práce s delší chůzí a stáním. Je schopen využít znalosti, zkušenosti a dosaženého vzdělání v podstatně menším rozsahu se snížením aspoň o polovinu v pomocných pracech stolaře, kterou dříve vykonával.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, tedy k datu 14.12.2010.

Dle ust. § 38 zák. č. 155/95 Sb. v platném znění pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu. Dle ust. § 39 téhož zákona odst. 1 pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,

b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud

Pokračování -4- 43Ad 20/2011

vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Dle odst. 5 se za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odst. 7 je pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Podle odst. 8 procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Krajský soud dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, to je k 14.12.2010 byl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. a šlo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona (následkem úrazu ze dne 23.1.2010). Podmínky pro přiznání invalidního důchodu třetího stupně však žalobce neplnil, když dle posudku o invaliditě vypracovaného Okresní správou sociálního zabezpečení v Ostravě dne 12.5.2010, jakož i dle posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne 2.12.2010 a zejména dle posudku PK MPSV ČR v Ostravě dne 31.5.2011 nebyl invalidní ve třetím stupni, ale jednalo se o u něj o invaliditu druhého stupně, když pokles jeho pracovního potenciálu činil 50%. Tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise MPSV ČR posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení posudkového lékaře a odborného lékaře – ortopeda. Rozhodující příčinou poklesu pracovního potenciálu byl u žalobce stav po amputaci prstů pravé ruky v souvislosti s úrazem ze dne 23.1.2010.

Krajský soud shodně se závěrem posudku PK MPSV ČR v Ostravě uzavírá, že k datu vydání rozhodnutí, to je k 14.12.2010, byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. a šlo u něj o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona a nikoliv o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona, když pokles pracovní schopnosti dosahoval 50%, avšak nedosahoval více jak 69%.

Na základě výše uvedeného krajský soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního).

Pokračování -5- 43Ad 20/2011

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118 d/ zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 25. července 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Miroslava Ježoviczová,v.r.

- samosoudkyně -

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru