Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Ad 11/2011 - 23Rozsudek KSOS ze dne 13.06.2011

Prejudikatura

6 Ads 42/2004


přidejte vlastní popisek

43Ad 11/2011-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce J. P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 8.12.2010 číslo X,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) rozhodnutím ze dne 8.12.2010 číslo X rozhodla, že námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 8.6.2010, č. j. X se zamítají a toto rozhodnutí se potvrzuje.

Proti tomuto rozhodnutí ze dne 8.12.2010 podal žalobce včas žalobu, v níž nesouhlasil se závěry žalované obsaženými v tomto rozhodnutí. Krajský soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 8.6.2010, č. j. X rozhodla, že se zamítá žádost žalobce o invalidní důchod. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava-město ze dne 27.5.2010 účastník řízení – žalobce - není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %.

Pokračování -2- 43Ad 11/2011

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na závěr posudku posudkové komise MPSV ČR Ostrava, který byl v průběhu řízení vypracován. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 8.12.2010, dále rozhodnutím z 8.6.2010 posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR) v Ostravě ze dne 14.4.2011, a posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě. Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z výše citovaného posudku posudkové komise MPSV ČR, jakož i připojeného posudkového spisu žalobce, vzal krajský soud v daném případě za prokázáno, že v průběhu řízení na Okresní správě sociálního zabezpečení v Ostravě-městě na základě vlastní žádosti žalobce proběhl dne 27.5.2010 jednání, u něhož byl žalobce posouzen jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, avšak pokles jeho pracovní schopnosti byl ohodnocen pouze 25 %. Na základě tohoto pak vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 8.6.2010 jímž žádost o invalidní důchod žalobci zamítla.

Dle posudku o invaliditě ze dne 1.12.2010 vypracovaného ČSSZ – lékařskou posudkovou službu, pracoviště pro námitkové řízení, byl žalobce posouzen jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti tedy se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV, odd. B, položka 3.b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 25%.

V podaných námitkách potom žalobce zejména poukazoval na to, že byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nemocenské mu bylo vypláceno i po uplynutí podpůrčí doby a považoval proto zamítnutí jeho žádosti o invalidní důchod za nesprávné.

Žalovaná jeho námitky zamítla nyní přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 8.12.2010. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jednalo o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV ČR Ostrava. Z posudku této komise ze dne 14.4.2011 krajský soud zjistil, že posudková komise vycházela ze spisové dokumentace obsažené v posudkovém spisu žalobce, a dále ze zdravotní dokumentace od ošetřujícího lékaře MUDr. M. P.. Měla taktéž k dispozici nálezy neurologické, ortopedické a rehabilitační.

U žalobce jde o rozhodující zdravotní postižení omezení pohyblivosti rameních kloubů s omezením funkce pro manipulaci a přenášení těžkých břemen. Komise uzavřela, že stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb. kapitole XV, odd. B, pol. 3, písm. b), kdy z rozmezí 15-25 % stanovila horní stanici 25 % poklesu pracovní

Pokračování -3- 43Ad 11/2011

schopnosti i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Neshledala důvod ke zvýšení této horní hranice, neboť žalobce je schopen pracovat s využitím kvalifikace a praxe (nákup-prodej), je schopen rekvalifikace zaučením nebo zaškolením. Jeho zdravotní stav je stabilizován. Současné pracovní zařazení jako administrativní pracovník při přejímce materiálu je vhodné.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, tedy k datu 8.12.2010.

Dle ust. § 38 zák. č. 155/95 Sb. v platném znění pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Dle ust. § 39 téhož zákona odst. 1 pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával ,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Pokračování -4- 43Ad 11/2011

Dle odst. 5 se za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odst. 7 je pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Podle odst. 8 procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Krajský soud dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, to je k 8.12.2010 podmínky pro přiznání invalidního důchodu neplnil, když dle posudku o invaliditě vypracovaného Okresní správou sociálního zabezpečení v Ostravě dne 27.5.2010 jakož i dle posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne 1.12.2010 a zejména dle posudku PK MPSV ČR v Ostravě dne 14.4.2011 nebyl invalidní ani v prvním stupni. Tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise MPSV ČR posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení posudkového lékaře a odborného lékaře – ortopeda. Rozhodující příčinou poklesu pracovního potenciálu bylo u žalobce omezení pohyblivosti ramenních kloubů, které však s ohledem na omezení funkce při manipulaci a přenášení břemen a stabilizaci zdravotního stavu způsobovalo (dle kapitoly XV, oddílu B, položky 3, písm. b/) pouze 25% pokles pracovní schopnosti.

Krajský soud shodně se závěrem posudku PK MPSV ČR v Ostravě uzavírá, že k datu vydání rozhodnutí, to je k 8.12.2010, nebyl žalobce invalidní, když pokles jeho pracovní schopnosti činil celkem 25 %, nedosáhl tedy 35%.

U ústního jednání krajského soudu dne 13.6.2011 žalobce zejména namítal, že by se mohl podrobit další operaci, avšak odborníci mu „nezaručují“, že by se zejména stav jeho ramen zlepšil. V té souvislosti soud poukazuje na ust. § 75 odst. 1 soudního řádu správního podle něhož při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového (tedy zejména zdravotního) a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, v případě žalobce tedy ke dni 8.12.2010. Další eventuelní zhoršení zdravotního stavu žalobce by tedy mohlo být řešeno pouze podáním nové žádosti o invalidní důchod, tedy v novém řízení.

Jelikož žalobce k datu 8.12.2010 nesplňoval zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyl invalidní, a proto mu invalidní důchod nenáležel. Na základě výše uvedeného krajský soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního).

Pokračování -5- 43Ad 11/2011

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118 d/ zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 13. června 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Miroslava Ježoviczová,v.r. Jana Valošková - samosoudkyně -

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru