Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

38 Cad 33/2006 - 109Rozsudek KSOS ze dne 11.05.2010

Prejudikatura

6 Ads 43/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 102/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

38Cad 33/2006-109

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou

Drahošovou v právní věci žalobce S. M., bytem X proti žalovanému Krajskému

úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, Olomouc, Jeremenkova 40a,

k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.9.2006 č.j. KUOK 100082/2006,

sp.zn. KÚOK/95727/2006/OSV-DS/7025/SD-191, o dávce sociální péče,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce rukou psanou, zčásti téměř nečitelnou žalobou, se domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jeho zrušení. Rozhodnutí, jehož přezkoumání se domáhal, připojil k žalobě.

Usnesením ze dne 29.11.2006 č.j. 38Cad 33/2006-10 krajský soud řízení přerušil, když zjistil, že u Okresního soudu v Šumperku je vedeno pod sp.zn. P 335/88 řízení o zbavení způsobilosti žalobce k právním úkonům. Proti usnesení o přerušení řízení podal žalobce kasační stížnost. Usnesením ze dne 20.2.2007

Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) kasační stížnost odmítl.

Usnesením ze dne 7.12.2007 č.j. 38Cad 33/2006-30 krajský soud rozhodl tak, že v řízení se pokračuje, když rozhodnutím Okresního soudu v Šumperku bylo řízení o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům bylo zastaveno.

Žalobce se domáhal ustanovení advokáta. Na výzvu soudu doručil tiskopis „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Krajský soud rozhodnutím ze dne 16.5.2008 rozhodl tak, že žalobci zástupce z řad advokátů neustanovil, mimo jiné s odůvodněním, že ze své rozhodovací činnosti zjistil, že rozhodnutím ze dne 4.9.2007 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) od 2.12.2003 uvolnila žalobci výplatu částečného invalidního důchodu s tím, že důchod ve výši 5.820,- Kč bude vyplácen od října 2007 a doplatek za dobu od 3.8.2004 do 1.10.2007 činí 203.997,- Kč. Proti rozhodnutí ze dne 16.5.2008 podal žalobce kasační stížnost. NSS v Brně rozsudkem ze dne 25.3.2009 kasační stížnost zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

K opakované žádosti žalobce o ustanovení advokáta rozhodl soud usnesením ze dne 6.8.2009 č.j. 38Cad 33/2006-70 tak, že žalobci zástupce z řad advokátů neustanovuje. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce kasační stížnost. NSS rozsudkem ze dne 21.10.2009 kasační stížnost zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 2.11.2006 uvedl mimo jiné, že správní orgány I. i II. stupně postupovaly ve správním řízení vedeném s žalobcem v souladu s příslušnými právními předpisy, práva žalobce zaručená Listinou základních práv a svobod porušena nebyla. Žalobce podal žádost o obnovu řízení, které bylo pravomocně ukončeno rozhodnutím č.j. KUOK 100082/2006. Rozhodnutím vyhotoveným dne 25.10.2006 - odbor sociálních věcí Krajského úřadu Olomouckého kraje žádost o obnovu řízení zamítl. V průběhu ústního jednání dne 11.5.2010 navrhoval zamítnutí žaloby.

K ústnímu jednání, které bylo nařízeno na 11.5.2010, se žalobce nedostavil, ač předvolání k jednání mu bylo včas doručeno (25.3.2010). Přípisem ze dne 28.4.2010 navrhoval odročení jednání z důvodu překážky řízení, kterou spatřoval v tom, že soud nespojil více jak 100 jeho opakovaných žalob. Protože tato okolnost nemohla být důvodem pro odročení jednání, zvláště za situace, kdy se jedná o projednání žaloby žalobce ze dne 31.3.2005, soud věc projednal a rozhodl, když mu nebyly známy důležité důvody pro odročení jednání (49 odst.3 a § 50 s.ř.s.).

Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:

- Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí dne 27.9.2006 pod č.j. KUOK 100082/2006, sp.zn. KÚOK/95727/2006/OSV-DS/7025/SD-191 rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu, odboru sociálního a zdravotního ze dne 29.8.2006 č.j. 2006/11249/SP-MUZB, kterým bylo rozhodnuto nepřiznat žalobci dávku sociální péče tak, že odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl mimo jiné, že ze spisové dokumentace zjistil, že S. M. dne 3.8.2006 na Městském úřadě v Zábřehu, odboru sociálním a zdravotním podal písemnost, kterou nazval „Návrh na zahájení správního řízení – žádost“. Žádal o přiznání dávky sociální péče od 1.12.2003. Žalovaný popsal průběh řízení před správním orgánem prvého stupně, vyjádřil se k námitkám žalobce a uvedl, že přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a zjistil, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s příslušnými právními předpisy a rozhodnutí je v souladu se zákonem o sociální potřebnosti;

- Městský úřad v Zábřehu, odbor sociální a zdravotní rozhodl po provedeném řízení dne 28.8.2006 pod č.j. 2006/11249/SP-MUZB, rozhodnutím, které bylo vypraveno 29.8.2006, o žádosti žalobce ze dne 3.8.2006 o dávku sociální péče tak, že žalobci dávku sociální péče nepřiznal. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že dne 3.8.2006 požádal S. M. o dávku sociální péče (dále jen „DSP“) od 1.12.2003. V žádosti uvedl, že žádá o vyloučení z projednávání a rozhodování pracovnic správního orgánu 1. stupně, které v žádosti označil. Ve věci vyloučení těchto osob bylo rozhodnuto tak, že označené osoby nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci o přiznání DSP-žádost ze dne 3.8.2006. Pokud se žalobce domáhal ustanovení advokátky Mgr. Pavly Frodlové, pak správní orgán sdělil, že není povinnosti správního orgánu advokáta účastníku ustanovit. Správní orgán dále uvedl, že dne 21.8.2006 byla žalobci zaslána výzva k osvědčení skutečnosti rozhodných pro nárok na dávku sociální péče. Požadované doklady však nebyly doloženy. Poslední šetření v domácnosti bylo provedeno dne 22.8.2006. Žalobce šetření umožnil, ale odmítl sdělit, z jakých prostředků žije, jakým způsobem je hrazeno inkaso + poplatky. Při rozhodování o žádosti bylo vycházeno z rozhodnutí ČSSZ v Praze ze dne 27.10.2003, kterým byla žalobci zastavena výplata částečného invalidního důchodu, protože se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, přestože byl na možnost zastavení výplaty důchodu upozorněn. Dne 1.10.2004 byl žalobce vyřazen z evidence ÚP Zábřeh. K vyřazení došlo na základě mimořádné kontrolní prohlídky OSSZ Šumperk s výsledkem-plně invalidní. V odůvodnění se dále uvádí, že žalobce odmítl žádost o plný invalidní důchod podat. Není považován za občana sociálně potřebného, protože nesplňuje podmínky zákona ČNR č. 4872/1991 Sb. o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. V rozhodnutí je žalobce informován o tom, že pokud žádal o dávku sociální péče od 1.12.2003 v souladu s ustanovením § 94 odst.3 z.č. 100/1988 dávka by mohla být přiznána a vyplácena nejdříve od počátku měsíce, ve kterém byla zahájeno řízení o poskytnutí dávky, v daném případě od počátku měsíce srpna 2006. Rozhodnutí je opatřeno poučením o možnosti podat odvolání;

- žalobce proti shora označenému rozhodnutí správního orgánu 1. stupně podal odvolání ze dne 1.9.2006;

- žalobce žádostí ze dne 2.8.2006, kterou adresoval Městskému úřadu v Zábřehu, odboru sociálních věcí, kterou označil jako „Návrh na zahájení správního řízení- pokračování 4 -- 38Cad 33/2006

žádost“, žádal o poskytnutí sociální dávky od 1.12.2003 ve výši 8.000,- Kč. Zároveň žádal, aby byli z projednávání vyloučení pracovníci správního orgánu, jejichž jména uvedl v podání;

- dne 22.8.2006 bylo provedeno šetření v domácnosti žalobce. Žalobce odmítl sdělit, z jakých prostředků žije a jakým způsobem je hrazeno inkaso + poplatky. O uvolnění částečného invalidního důchodu nepožádal;

- výzvou ze dne 21.8.2006 č.j. 2006/11249/SP-MUZB byl žalobce vyzván k osvědčení skutečností rozhodných pro dávku sociální péče, její výši nebo výplatu s tím, nechť předloží do 8 dnů od doručení výzvy následující doklady: prohlášení o příjmech a majetku, - sdělí, jaké opatření učinil k uvolnění částečného invalidního důchodu na OSSZ Šumperk a sdělí, jaké újmy na zdraví mu byly způsobeny. Žalobce byl poučen o tom, že pokud v uvedené lhůtě požadované doklady nepředloží, může být dávka soc. péče dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o sociální potřebnost zamítnuta. Výzvu žalobce převzal, jak vyplývá z připojené doručenky, 22.8.2006;

- usnesením ze dne 16.8.2006, které žalobce převzal 18.8.2006, bylo rozhodnuto Bc. Z. M., vedoucí odboru sociálního a zdravotního MÚ Zábřeh o tom, že úřední osoba Z. D., pracovnice odboru sociálního a zdravotního, MÚ Zábřeh, není vyloučena z projednávání a rozhodování věci o přiznání dávky soc. péče;

- usnesením ze dne 14.10.2006 rozhodl Ing. Bc. A. J., tajemník Městského úřadu Zábřeh podle § 14 odst. 2 zák.č. 500/2004 Sb., že úřední osoba Bc. Z. M., vedoucí odboru sociálního a zdravotního Městského úřadu Zábřeh, není vyloučena z projednávání a rozhodování věci o přiznání dávky soc. péče;

- ČSSZ, lékařská posudková služba – referát Šumperk přípisem ze dne 10.7.2006 sdělila, že žalobce nepožádal o uvolnění částečného invalidního důchodu, který mu byl zastaven ČSSZ dne 1.12.2003 a ani se nepodrobil požadovanému vyšetření, které je nutné k vytvoření posudku o invaliditě;

- rozhodnutím ze dne 24.5.2005 č.j. 2004/62909-442 Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku ze dne 6.12.2004 č.j. SUB-3625/2004-ZD-KUNERT, kterým byl S. M. vyřazen podle ust. § 30 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 zák.č. 435/2004 z evidence uchazečů o zaměstnání a napadené rozhodnutí potvrdilo, když odvolací orgán neshledal odvolání důvodným, když dle posouzení lékaře OSSZ v Šumperku ze dne 30.8.2001 zdravotní stav S. M. odpovídá plné invaliditě a v důsledku této skutečnosti a zákona, který od 1.10.2004 nepřipouští vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání občana, který je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a/ zák. 195/95 Sb., zahájil správní orgán I. stupně správní řízení ve věci vyřazení S. M. z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu zákonné překážky, bránící

pokračování 5 -- 38Cad 33/2006

vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Odvolací orgán dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně rozhodl v souladu se zákonem, když pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání není rozhodující skutečnost, zda uchazeč o zaměstnání pobírá plný invalidní důchod či nikoliv, ale je rozhodující skutečnost, zda jeho zdravotní stav byl posouzen jako plná invalidita ve smyslu § 39 odst. 1 písm. a/ zák.č. 155/95 Sb. Odvolací orgán neshledal důvodnými ani další námitky odvolatele týkající se údajné nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí;

- rozhodnutím Úřadu práce v Šumperku ze dne 6.12.2004 byl žalobce vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání od dne 1.10.2004 z důvodu nesplnění podmínky pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání stanovené v § 25 odst.2 písm. f) zákona s odůvodněním, že dne 13.4.1993 požádal o zprostředkování zaměstnání a na základě této žádosti byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Úřadem práce bylo zjištěno, že v souběhu s vedením v této evidenci uchazečů o zaměstnání je od srpna 2001 plně invalidním podle § 39 odst.1 písm. a) z.č. 155/1995 Sb. Pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nesplňuje podmínku stanovenou zákonem;

- rozhodnutím ČSSZ ze dne 27.10.2003 Česká správa sociálního zabezpečení podle ust. § 53 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. od 2.12.2003 zastavila výplatu částečného invalidního důchodu žalobci s odůvodněním, že se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, přestože byl na možnost zastavení výplaty důchodu upozorněn;

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí ze dne 27.9.2006 č.j. KUOK 100082/2006, sp.zn. KÚOK/95727/2006/OSV-DS/7025/SD-191, rozhodnutí Městského úřadu Zábřeh z 28.8.2006 č.j. 2006/11249/SP-MUZB, podání žalobce ze dne 1.9.2006 nazvané „Odvolání“, záznam dne 22.8.2006 o provedeném šetření v domácnosti žalobce, výzvu ze dne 21.8.2006 č.j. 2006/11249/SP-MUZB, žádost žalobce ze dne 2.8.2006, výzvu k osvědčení skutečností rozhodných pro dávku sociální péče ze dne 21.8.2006, rozhodnutí Městského úřadu Zábřeh ze dne 16.8.2006 a 14.10.2006, přípis ČSSZ, LPS –referát Šumperk z 10.7.2006, rozhodnutí ze dne 24.5.2005 č.j. 2004/62909-442 Ministerstva práce a sociálních věcí, rozhodnutí Úřadu práce v Šumperku z 6.12.2004, rozhodnutím ČSSZ ze dne 27.10.2003.

Žaloba není důvodná.

Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním.

Podle odst.3 téhož ustanovení zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu a) vlastní prací, b) řádným uplatněním zákonných nároků a pohledávek, zejména nároku na dávky nemocenského pojištění (péče), dávky důchodového pojištění (zabezpečení), dávky státní sociální podpory, výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce podle zvláštního zákona, a uplatněním nároků z pracovních nebo obdobných vztahů; uplatnění zákonných nároků a pohledávek příslušný orgán nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud nepovažuje za možné je po občanu spravedlivě žádat.

Při aplikaci zákona o sociální potřebnosti správní orgán přihlíží (správní uvážení), zda občan pro zabezpečení svých životních potřeb uplatnil nárok na: - nemocenské dávky,

- důchodové dávky, - rodičovský příspěvek a další státní dávky, - výživné, popř. na příspěvek na výživu. Za příjem se tedy považují např. příjmy z jakékoliv výdělečné činnosti po odečtení daní, všechny příjmy z výnosu z majetku, a to po odečtení daní, peněžité dávky nemocenského a důchodového zabezpečení.

Zákon stanoví podmínky a kritéria, které je třeba pro účely přiznání nároku na dávky sociální péče zjišťovat a prokazovat. Vždy je třeba hodnotit celkové sociální a majetkové poměry žadatele, neboť dávky mají pokrýt toliko nejzákladnější lidské potřeby. Je třeba dospět k závěru, že plyne-li ze sociálních a majetkových poměrů žadatele o dávku schopnost či možnost zabezpečit své základní životní potřeby svými silami, nejde o osobu sociálně potřebnou a jako taková nemá na dávky pomoci v hmotné nouzi nárok. Schopnost či možnost zabezpečit a pokrýt základní životní potřeby svými silami je bez dalšího dána mimo jiné i čerpáním dávky důchodového pojištění. V tomto případě bylo prokázáno, že žalobci byl přiznán částečný invalidní důchod, který však nebyl vyplácen v důsledku chování žalobce, který se odmítl podrobit kontrole zdravotního stavu na OSSZ. Pokud by žalovaný k této skutečnosti při svém rozhodování nepřihlédl, jeho postup by neodrážel situaci žalobce a systém poskytování dávek sociální péče by tak ztratil na svém významu uspokojovat životní potřeby toho, který se v dané sociální situaci ocitl.

Z výše uvedeného je zřejmé, že správní orgán prvého stupně a následně žalovaný nepochybili, když vycházeli ze všech skutečností výše uvedených, a v souladu s dotčenými ustanoveními zákona č.482/1991 Sb. žalovaný k odvolání žalobce rozhodl tak, že odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil, když žalobci nevznikl nárok na dávku sociální péče od 2.12.2004, neboť ve správním řízení bylo zjištěno, že žalobce nesplňuje kritéria stanovená zákonem pro závěr, že je osobou sociálně potřebnou.

Zákon o sociální potřebnosti propojuje poskytování pomoci osobám s hodnocením jejich aktivity při zvyšování příjmu vlastním přičiněním a vychází z principu odpovědnosti jednotlivé osoby za své sociální postavení. Nárok na dávku sociální péče má osoba, u níž je možno na základě jejich sociálních a majetkových poměrů bez dalšího dovodit, že osoba není schopna si své potřeby sama zajistit. Opakující se dávka sociální péče je v podstatě obligatorní, jejím smyslem je dorovnat pokračování 7 -- 38Cad 33/2006

nedostačující příjem sociálně potřebné osobě. Je součástí sociálního systému, který má charakter subsidiarity, to znamená, že nastupuje až v okamžiku, kdy není k dispozici plnění ze žádného jiného systému, resp. tato plnění již byla vyčerpána, a trvá potřeba zabezpečit základní životní potřeby občana.

Základní filosofií sociální péče je řešení životní situace, kterou občan není schopen řešit vlastními silami nebo silami své rodiny. V prvé řadě je tedy na občanovi, aby sám svou situaci řešil a za tím účelem si zvýšil příjem vlastním přičiněním, tedy nejen vlastní prací, ale i využitím svých sociálních a majetkových poměrů. Pomoc nastupuje až poté, kdy občan využil všechny své možnosti a přesto jeho příjem nedosahuje částek životního minima.

Krajský soud proto po zhodnocení provedených důkazů (§ 77 s.ř.s.) dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce nebyl zkrácen na svých právech. Proto žalobu dle § 78 odst.7 z.č. 150/2002 Sb. zamítl.

O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému soud náklady nepřiznal (zastoupení advokátem), neboť důvod hodným zvláštního zřetele pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení lze ve věcech správního soudnictví spatřovat i ve skutečnosti, že žalovaný je významným ústředním orgánem státní správy. Schopnost a povinnost hájit vlastní rozhodnutí na soudě je v takovém případě integrální součástí řádného výkonu státní správy, k němuž je takový správní úřad dostatečně vybaven.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel nebo ten, kdo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě 11. května 2010

Samosoudkyně:

JUDr. Bohuslava Drahošová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru