Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

38 Ad 61/2010 - 25Rozsudek KSOS ze dne 19.07.2011

Prejudikatura

6 Ca 354/2007 - 52


přidejte vlastní popisek

38Ad 61/2010-25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce Z.Ř , proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského

kraje se sídlem Ostrava 2, 28.října 117, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne

5.10.2010, č. j. MSK 81979/2010, sp.zn. SOC/19954/2010/Zap, o příspěvek na péči,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 5.10.2010 č.j. MSK 81979/2010 a rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí, ze dne 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV se zrušují pro vady řízení a vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 24.11.2010 domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a zrušení rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV. V žalobě mimo jiné uvedl, že rozhodnutím ze dne 5.10.2010, č. j. MSK 81979/2010 potvrdil žalovaný rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí, ze dne 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV, kterým byl snížen příspěvek na péči z 8.000,- Kč na 4.000,- Kč měsíčně ode dne 1.4.2010. Obě rozhodnutí považuje za rozhodnutí vydaná na základě pokračování - 2 - 38Ad 61/2010 neúplně zjištěného skutkového stavu a v rozporu s odbornými lékařskými nálezy. Popisoval svůj nepříznivý zdravotní stav. Zdůraznil, že je osobou imobilní, trvale upoutanou na invalidní vozík, trpí poúrazovou paraplegií se zlomeninou L2 a poškozením míchy s celkovou inkontinencí a poruchou vegetativních funkcí, distální neuropatií obou středových nervů horních končetin, syndromem karpálního tunelu na obou končetinách, ruce ztrácejí svalovou sílu, bolí, trnou, mravenčí a dochází k vypadávání předmětů z rukou. Namítal, že PK MPSV nezohlednila všechny úkony, které nezvládá, anebo zvládá jen částečně, ani nevzala v úvahu, že při jeho postižení není schopný celou řadu dalších činností, které tvoří obsah úkonů a které jsou uvedeny v příloze č. 1 provádět buď vůbec anebo, jak je vyžadováno, fyzicky obvyklým způsobem a to rovněž dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně. Naopak dva úkony jsou ubrané a to: u 1) péče o vlastní osobu, bod i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě a u 2) soběstačnost, bod e) uspořádání času, plánování života, na rozdíl od závěru sociálního šetření v místě bydliště ze dne 27. října 2009, které provedla pracovnice sociálního odboru Magistrátu města Havířova.

Dále uvedl, že na omezení vyplývající z jeho tělesného postižení nebyl PK MPSV ani odvolacím orgánem KÚ MSK vzat náležitý zřetel. K jednání PK MPSV a KÚ MSK nebyl přizván, takže mu nebyla dána možnost, aby mohl argumentovat a vysvětlit, proč tyto dva a další úkony nezvládá. Bylo o něm rozhodnuto, aniž by se mohl vyjádřit k věci. Lékař jej neprohlédl, rozhodl o něm bez toho, aby jej stejně jako odvolací orgán, viděl.

Vytýkal, že ani jeden z rozhodujících orgánů, ani posudkový lékař a posudková komise se důsledně a v kontextu nezabýval skutečností, že 6.8.2007 mu byl přiznán 3.stupeň závislosti. Postižení a zdravotní stav před 3 roky byl v mnohem lepší, než nyní. Jeho zdravotní stav se zhoršil, přibyly nové odborné posudky a nové nálezy. V důsledku svého postižení nezvládá tyto úkony péče o vlastní osobu:1. schopnost vydržet v poloze v sedě po dobu alespoň 30 minut, 2. udržování polohy těla v požadované poloze při delším sezení. Nezvládá , není schopen si spolehlivě sednou samostatně na židli, ani jinde obvyklým způsobem, tím pádem ani dlouhodobě, ani opakovaně. Při přípravě stravy e) nezvládá bod 4. vybalení potravin, 5.otevírání nápojů. Nezvládá samostatně v těchto bodech jen s pomocí - nevybalí potraviny ať z nákupní tašky, nebo z obalu. Též není schopen spolehlivě otevírat nápoje. U položky pod písm. p) –orientace v přirozeném prostředí nezvládá bod 4,5 - když opuštění bytu a opětovný návrat do bytu zvládá jen s pomocí. Potřebuje pomoc při oblékání, přesunu na invalidní vozík, při překonávání dveří, výtahu, při překonávání dvojitých venkovních dveří, potřebuje tlačit do kopce, před domem je kopcovitý terén a stejným způsobem s pomocí se vrátit zpět.

Pokud jde o úkony soběstačnosti, bod e) uspořádání času, plánování života, pol. 1-4 pak nezvládá, anebo jen s pomocí, a to ve dvou rovinách-je schopen si naplánovat cokoliv, ale není schopen nic dodržet, vzhledem k inkontinenci a těžkým bolestem, což znamená, že když má v noci silné bolesti, pokud to jde spí přes den-tím nemůže dodržet denní a noční režim, což narušuje i naplánované aktivity přes den. Pokud má potíže s inkontinencí, tak si není schopný rozdělit čas na domácí aktivity a volný čas, event. pracovní. Nemůže si nic naplánovat dopředu. Druhá rovina je, že pokud je v pořádku a chce někam jít, musí mít naplánováno, že mu někdo hodinu předem přijde pomoci s oblékáním, přesunem na vozík a pomůže mu dostat se z domu, event. až na místo, kde se chce dostat. Bez cizí pomoci si sám neporadí. Nezvládá ani pouliční provoz a dosažení cílové cesty, když není schopen přejet přechod pro chodce takovou rychlostí, aby jel na zelenou (proto potřebuje, aby jej někdo rychle přetlačil na druhou stranu cesty), navíc aby mu pomohl přejíždět chodník a bariéry, rušné cesty a křižovatky, pomohl mu v kopcovitém terénu, aby se mohl dostat do cíle své cesty, např. do obchodu.

Pokud se jedná o zamykání a odemykání dveří, ovládání klik, otevíracích a zavíracích mechanismů u oken, uvedl, že zvládá u některých klik, zámků, otevíracích a zavíracích mechanismu oken a to jen v případě, že se k těmto mechanismům dostane na invalidním vozíku až na dosah a nestojí tam např. nábytek, zvedák, anebo jiná kompenzační pomůcka. Ke všemu se nedostane. Problém je též v případě, že leží v posteli a chce vyvětrat. Musí požádat o pomoc, ať mu někdo otevře nebo zavře okno (jinak by mu musel pomoci se obléknout, přesunout se na vozík a pak by se dostal k oknu). Totéž platí, pokud někdo zazvoní u dveří bytu.

Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 7.3.2011 navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že rozhodnutím Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí, ze dne 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV byl žalobci snížen příspěvek na péči z částky 8.000,-Kč na částku 4.000,-Kč a to od 1.4.2010, kdy podkladem pro rozhodnutí správního orgánu prvního stupně byl výsledek posouzení stupně závislosti ze dne 9.2.2010 vypracovaný posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Karviné. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutím žalovaného ze dne 5.10.2010, č. j. MSK 81979/2010, sp.zn. SOC/19954/2010/Zap. bylo odvolání žalobce zamítnuto a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí ze dne 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV. Podkladem pro rozhodnutí žalovaného byl závěr Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen PK MPSV ČR), detašované pracoviště v Ostravě ze dne 10.9.2010, kdy posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí a k datu jednání posudkové komise, nejde u žalobce o osobu, která se podle § 8 písm. c) zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve III. stupni (těžká závislost). Dle závěru posudkové komise se u žalobce jedná o osobu, která podle § 8 písm. b) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost).

K námitkám žalobce uvedl, že dle jeho názoru napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo vydáno na základě zákona a v jeho mezích a na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu. V odvolacím řízení žalovaný požádal o posouzení stupně závislosti PK MPSV ČR, detašované pracoviště Ostrava. Námitky žalobce byly předmětem posuzování závislosti na péči jiné fyzické osoby při jednání posudkové komise. Z posudkového závěru posudkové komise vyplývá, že žalobce nezvládá celkem 23 posuzovaných úkonů: podávání a porcování stravy, koupání nebo sprchování, péče o ústa, vlasy, nehty, holení, výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, stání, schopnost vydržet stát, přemisťování předmětů denní potřeby, chůze po rovině, chůze po schodech nahoru a dolů, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, provedení si jednoduchého ošetření, dodržování léčebného režimu, obstarávání osobních záležitostí, zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), vaření, ohřívání jednoduchého jídla, mytí nádobí, běžný úklid v domácnosti, péče o prádlo, přepírání drobného prádla, péče o lůžko, udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.

K argumentu žalobce, že před vydáním rozhodnutí v odvolacím řízení nebyl prohlédnut lékařem, a že nebyl přizván na jednání posudkové komise, žalovaný uvedl, že je zcela v kompetenci posudkové komise (příp. na prvním stupni příslušného posudkového lékaře), zda provede vyšetření posuzované osoby, resp. zda přizve posuzovanou osobu na jednání komise a provede vyšetření. V posuzované věci posudková komise rozhodla na základě předložených podkladů a usoudila, že tyto podklady jsou dostatečné pro posouzení stupně závislosti žalobce. Posudkové závěry vycházejí ze správné aplikace posudkových kriterií dle příslušných ustanovení zákona o sociálních službách, včetně prováděcích předpisů k tomuto zákonu. Zdravotní stav žalobce i jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru posudkové komise i posudkového závěru OSSZ zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech. I s ohledem na skutečnost, že se oba posudkové závěry shodují, lze s jistotou usuzovat na správnost posouzení stupně závislosti žalobce. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobce, že mu nebyla dána možnost se ve věci vyjádřit. Uvedl dále, že posuzující lékař hodnotí zdravotní stav žadatele z toho hlediska, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zatímco při sociálním šetření se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a z hlediska soběstačnosti. Při hodnocení sociální pracovník vychází z rozhovoru s žadatelem a dalšími relevantními osobami, z pozorování prostředí, ve kterém žadatel žije, a chování žadatele a dalších osob v době šetření. Výsledek tohoto šetření může být ovlivněn subjektivními dojmy sociálních pracovníků. Sociální pracovník nemá k dispozici zdravotní dokumentaci. Naopak lékař posudkové služby OSSZ a PK MPSV posuzuje schopnost zvládat jednotlivé úkony na základě zdravotní dokumentace.

Provedeným dokazováním soud zjistil, že :

- žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce ze dne 26. dubna 2010 a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí ze dne 31.3.2010, č.j. 38858/2010/HAV. Odvolací orgán na základě posouzení stupně závislosti posudkovou komisí MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě, dle které nebyl žalobce osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby v rozsahu stanoveném v ustanovení v § 8 zákona o sociálních službách ve III. stupni, dospěl k závěru, že žalobce je osobou, která se podle § 8 písm. b) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II- středně těžká závislost, Uvedl, že z důvodu skončení platnosti výsledku posouzení zdravotního stavu pana Z.Ř. zahájil Magistrát města Havířova, odbor sociálních věcí dne 27.10.2009 správní řízení z moci úřední. Téhož dne bylo provedeno pracovnicí prvoinstančního správního orgánu v místě bydliště jmenovaného sociální šetření se závěrem, že pan Z.Ř. nezvládá, zvládá s pomocí nebo s dohledem celkem 25 úkonů péče o vlastní osobu a zajištění soběstačnosti.

Dne 9.2.2010 posoudil stupeň závislosti jmenovaného posudkový lékař OSSZ Karviná se závěrem, že jmenovaný je osobou, u které byl zjištěn stupeň závislosti II na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu § 8 zákona o sociálních službách. Prvoinstanční orgány v posouzení stupně závislosti žalobce na péči jiné fyzické osoby nedošly ke shodnému stanovisku. Vzhledem k této skutečnosti požádal orgán I. instance příslušnou OSSZ o vyjádření se k rozporům se sociálním šetřením. Dne 15.3.2010 se OSSZ Karviná vyjádřila k rozdílnému hodnocení se závěrem, že nebyly shledány důvody ke změně posudkového závěru.

Žalovaný dále v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že s ohledem na skutečnost, že shromážděné podklady považoval za dostatečné, ani podané odvolání neobsahovalo nové skutečnosti, z nichž by vyplývala potřeba dalšího sociálního šetření, neprovedl ve věci sociální šetření s tím, že pokud posudková komise dospěje k závěru, že šetření je nezbytné v řízení o odvolání, pak krajský úřad šetření provede. Odvolací orgán postoupil odvolání, vč. příloh a prvoinstanční spisovou dokumentaci PK MPSV ČR, detašované pracoviště v Ostravě a požádal ji o posouzení stupně závislosti pana Z.Ř. pro účely odvolacího řízení. Toto provedla posudková komise dne 10.9.2010 se závěrem, že jmenovaný k datu vydání napadeného rozhodnutí a k datu jednání posudkové komise nebyl osobou, která se podle § 8 písm. c) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III-těžká závislost. Jmenovaný byl osobou, která se podle § 8 písm. b) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II- středně těžká závislost. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Podrobnější informace o posouzení jsou obsaženy v posudkovém spise, který PK MPSV vede. Po provedeném řízení a zhodnocení podkladů pro rozhodnutí odvolací správní orgán vycházel z hodnocení PK MPSV ČR, detašované pracoviště v Ostravě, dospěl k závěru, že pan Z.Ř. je osobou, která se podle § 8 písm. b) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II- středně těžká závislost;

- rozhodnutím ze dne 6.8.2007 Magistrát města Havířova pod č.j. 99819/2007/HAV zvýšil příspěvek na péči ve věci oprávněné osoby Z.Ř. ode dne 1.1.2007 z částky 4.000,- Kč na 8.000,- Kč;

- Magistrát města Havířova rozhodl dne 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči ve věci oprávněné osoby Z.Ř. v řízení, které zahájil z úřední povinnosti dne 27.10.2010 tak, že příspěvek na péči č.j. 1314/2007/HAV snížil z částky 8.000,- Kč na 4.000,- Kč měsíčně ode dne 1.4.2010. Pro účely rozhodování bylo provedeno sociální šetření téhož dne sociální pracovnicí a posouzení stupně závislosti lékařem OSSZ v Karviné ze dne 9.2.2010;

- dle šetření sociální pracovnice ze dne 27.10.2009 žalobce nezvládal popř. potřeboval pomoc u 25 úkonů, a to z úkonů péče o vlastní osobu:

- při podávání a porcování stravy, - koupání nebo sprchování,

- péči o ústa, vlasy, nehty, holení, - při výkonu fyziologické potřeby vč. hygieny, - vstávání z lůžka, uléhání, změně poloh,

- sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, - stání, schopnost vydržet stát,

- přemísťování předmětů denní potřeby, - chůze po rovině,

- chůze po schodech nahoru a dolů, - oblékání, svlékání, obouvání, zouvání - provedení si jednoduchého ošetření, - dodržování léčebného režimu.

Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti posuzovaný nezvládal nebo zvládal s pomoci tyto úkony: - obstarávání osobních záležitostí, - uspořádání času, plánování života, - zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, - obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), - vaření, ohřívání jednoduchého jídla,

- mytí nádobí,

- běžný úklid v domácnosti, - péče o prádlo,

- přepírání drobného prádla, - péče o lůžko,

- udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, - další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti;

- dle posouzení lékařem OSSZ v Karviné ze dne 9.2.2010 potřeboval žalobce pomoc z úkonů péče o vlastní osobu nebo nezvládal:

- podávání, porcování stravy, - koupání nebo sprchování, - péči o ústa, vlasy, nehty, holení, - výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, - vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,

- stání, schopnost vydržet stát,

- přemisťování předmětů denní potřeby, - chůzi po rovině,

- chůzi po schodech nahoru a dolů, - oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, - provedení si jednoduchého ošetření, - dodržování léčebného režimu a při posuzování úkonů soběstačnosti pomoc nebo nezvládal: - obstarávání osobních záležitostí, - zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, - obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), - vaření, ohřívání jednoduchého jídla,

- mytí nádobí,

- běžný úklid v domácnosti, - péče o prádlo,

- přepírání drobného prádla, - péče o lůžko,

- udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, - další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti, tj. 23 úkonů;

- Magistrát města Havířova, odbor sociálních věcí, rozhodl dne 17.2.2010 č.j. 21213/2010/HAV ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči ve věci oprávněné osoby Z.Ř. v řízení tak, že řízení přerušil s odůvodněním, že došlo k rozdílnému hodnocení sociálního šetření a posouzení stupně závislosti, a proto byla na OSSZ Karviná zaslána žádost o sdělení, jakým způsobem a z jakých podkladů posudkový lékař vcházel při posouzení stupně závislosti;

- Magistrát města Havířova, odbor sociálních věcí, dne 17.2.2010 požádal OSSZ, Lékařskou posudkovou službu v Karviné ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči ve věci oprávněné osoby Z.Ř. o sdělení, jakým způsobem a z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při jejich hodnocení, když ve výsledku posouzení jsou v rozporu s výsledky sociálního šetření u položek-sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě a – uspořádání času, plánování života;

- OSSZ Karviná, posudkový lékař sdělil k žádosti shora přípisem ze dne 15.3.2010, že nebyly shledány důvody ke změně posudkového závěru. OSSZ Karviná setrvává na výroku a odůvodnění ze dne 9.2.2010. Zdravotní stav byl posouzen na základě dostatečné zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře a z doložených odborných nálezů;

- žalobce dne 21.4.2010 sepsal odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí 31.3.2010 č.j. 38858/2010/HAV, ve kterém nesouhlasil s rozhodnutím. Odvolání adresoval žalovanému;

- odvolací orgán si pro své rozhodnutí vyžádal posouzení u posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě. Posudková komise MPSV předložila žalovanému posudkový závěr pro účely odvolacího řízení správního ze dne 10.9.2010, ze kterého bylo zjištěno, posouzení bylo provedeno bez přítomnosti účastníka se závěrem, že nejde o osobu, která se podle § 8 písm.c) zákona č. 108/2006 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve III. stupni (těžká závislost). Šlo o osobu, která se podle § 8 písm.b) z.č. 108/206 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II ( středně těžká závislost).

Dle posudkové komise žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřeboval každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, potřeboval však každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Tento stav byl i k datu zahájení správního řízení. V posouzení je též uvedeno, že podrobnější informace o posouzení jsou obsaženy v posudkovém spisu, který PK MPSV ČR vede v souladu s § 16a z.č. 582/1991 Sb. Je připojen tiskopis „Hodnocení závislosti podle z.č. 108/2006 Sb. a Přílohy č. 1 vyhl.č.162/2010, dle kterého žalobce při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti nezvládá tyto úkony:

- podávání, porcování stravy, - koupání nebo sprchování, - péče o ústa, vlasy, nehty, holení, - výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, - vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,

- stání, schopnost vydržet stát,

- přemisťování předmětů denní potřeby, - chůze po rovině,

- chůze po schodech nahoru a dolů, - oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, - provedení si jednoduchého ošetření, - dodržování léčebného režimu.

Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti nezvládá tyto úkony: - obstarávání osobních záležitostí, - zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, - obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), - vaření, ohřívání jednoduchého jídla,

- mytí nádobí,

- běžný úklid v domácnosti, - péče o prádlo,

- přepírání drobného prádla, - péče o lůžko,

- udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, - další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.

Žaloba je důvodná.

Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i předcházející správní řízení dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., k 5.10.2010 a dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán rozhodl aniž dostatečně zjistil skutkový stav.

Smyslem zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. je úprava podmínek poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Příspěvek na péči, který je předmětem řízení v dané věci, se podle § 7 téhož zákona poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na něj má osoba, která splňuje předpoklady uvedené v § 4 odst. 1 téhož zákona (mezi účastníky není sporu o tom, že podmínky zde uvedené žalobce splňuje), která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 cit. zákona. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Podmínky nároku na příspěvek na péči jsou dány rozsahem pomoci jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, jinými slovy alespoň v rozsahu 13 úkonů pro posouzení I. stupně (při více než 12 úkonů), při více než 18 úkonech pro II. stupeň, při více než 24 úkonech pro III. stupeň a při více než 30 úkonech pro IV.stupeň. Tuto potřebu pomoci a její rozsah hodnotí sociální pracovník obecního úřadu s rozšířenou působností, který zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnost a dále okresní správa sociálního zabezpečení, která na základě doloženého nálezu ošetřujícího lékaře, výsledku sociálního šetření, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře stanoví stupeň závislosti (§ 25 zákona č. 108/2006 Sb., v plat.znění). V odvolacím řízení pak stupeň závislosti stanoví posudková komise MPSV ČR (§ 28 zákona č. 108/2006 Sb. ve spojení s ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.).

V souzené věci odvolací orgán si pro své rozhodnutí vyžádal nové hodnocení zdravotního stavu žalobce u posudkové komise MPSV. Žalovaný, aniž by zpochybnil závěr vyjádření posudkové komise MPSV, závěr posudkové komise pro své rozhodnutí převzal. Z výše uvedeného vyplývají rozdíly v hodnocení péče o vlastní osobu i soběstačnost oprávněnými subjekty. Sociální pracovnice zhodnotila potřebu pomoci jiné fyzické osoby ve 25 úkonech. Posudkové orgány však potřebu zhodnotily jen v počtu 23 úkonů.

Posudková komise MPSV je při posuzování stupně závislosti povinna vycházet ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Posudek vyhotovený posudkovou komisí MPSV v Ostravě, na základě kterého žalovaný rozhodl, je zcela nedostatečný. Posudek sice obsahuje odkaz na podklady, které byly posudkovou komisí hodnoceny, a to posudkový spis OSSZ Karviná, spis odvolacího orgánu KÚ MsK, a lékařské nálezy zaslané účastníkem řízení nebo předložené při jednání PK MPSV, sociální šetření provedené dne 27.10.2009, avšak není blíže zjistitelné z jakých konkrétních podkladů komise vycházela (co bylo obsahem posudkového spisu). Z posudku je dále zjistitelné, že jednání posudkové komise MPSV se konalo bez účastníka řízení či jeho zástupce. Aniž by posudková komise MPSV byla v osobním kontaktu s účastníkem, dospěla oproti sociální pracovnici k závěru, že posuzovaný potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při méně než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

Dle ustanovení § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Ze správního spisu však soud zjistil, že dodržení požadavků uvedených v § 25 odst.3 zákona o sociálních službách není dovoditelné, když není patrno, zda lékař OSSZ vycházel z výsledků funkčních vyšetření, a jaká zjištění z těchto provedl. Především však lékař OSSZ neprovedl vlastní vyšetření žalobce. Navíc lékař OSSZ, LPS k dotazu Magistrátu města Havířova, odbor sociálních věcí ze dne 17.2.2010 ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči ve věci oprávněné osoby Z.Ř. k žádosti o sdělení, jakým způsobem a z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při jejich hodnocení, když výsledky posouzení jsou v rozporu s výsledky sociálního šetření u položek-sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě a – uspořádání času, plánování života, lékař sdělil, že setrvává na dříve uvedeném posudkovém závěru. Zdravotní stav byl posouzen na základě dostatečné zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře a z doložených odborných nálezů. Své stanovisko k předloženým dotazům však nijak neodůvodnil.

Žalovaný i správní orgán prvního stupně ve správním řízení nezjistili dostatečným způsobem a v souladu se zákonem (zejména s § 25 odst. 3 zákona o sociální péči) skutkový stav nezbytný pro vyhodnocení stupně závislosti žalobce na pomoci jiné fyzické osoby, čímž došlo k vadě řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.

Žalovaný převzal pro své rozhodnutí závěr posudkové komise MPSV, přičemž tento vůbec nezpochybnil, ač byl v rozporu s jeho vlastním zjištěním učiněným sociální pracovnicí a aniž posudková komise své závěry blíže odůvodnila. Žalovaný je sice vázán posouzením zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV, ale je na žalovaném, aby posoudil vypovídající hodnotu tohoto posudku, je právem a povinností žalovaného žádat po posudkové komisi doplnění posudku, neboť je to žalovaný, kdo v odvolacím řízení o nároku na příspěvek při péči rozhoduje. Při postoji žalovaného, že bez dalšího je vázán posouzením posudkovou komisí MPSV i za situace, že je rozpor mezi výsledkem šetření sociální pracovnice a názorem posudkového orgánu, ačkoliv posudkový orgán neprovedl sám vlastní vyšetření žalobce, pak z pohledu nároku na předmětnou dávku se ztrácí význam postavení a úlohy sociální pracovnice.

Soud má dále za to, že žalovaný se náležitě nevypořádal ani s žalobcovou námitkou v odvolání, že nebyl prozkoumán jeho zdravotní stav, který se od minulého posouzení nezlepšil, právě naopak zhoršil. V časových souvislostech správního řízení není možno si nepovšimnout dlouhých časových úseků mezi jednotlivými výstupy správních orgánů. Sociální šetření sociální pracovnice bylo provedeno ze dne 27.10.2009, posudek lékaře OSSZ dne 9.2.2010 a posudek posudkové komise MPSV byl proveden dne 10.9.2010, tedy za 11 měsíců. Žalovaný tedy rozhodoval téměř za rok po provedeném prvním sociálním šetření a 7 měsíců od posudku lékaře OSSZ. V tomto dlouhém časovém období teoreticky mohlo dojít ke změně zdravotního stavu u žalobce. Ze správního spisu a konkrétně ani z posudku posudkové komise MPSV nelze zjistit, jakým způsobem se v odvolacím řízení správní orgány (žalovaný nebo alespoň posudková komise), vypořádaly s tvrzením žalobce, že nezvládá schopnost sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě a nezvládá ani schopnost uspořádání času, plánování života. Žalovanému je tedy nutno vytknout, že se blíže nezabýval námitkami žalobce, uvedenými v odvolání.

Krajský soud dospěl při hodnocení napadeného rozhodnutí žalovaného k závěru, že žalovaný rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť se při vyžádání posudku PK MPSV dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), nezabýval skutečností, že tento posudek je nedostatečný, není přesvědčivý, neboť není prakticky vůbec odůvodněn, stejně jako posudek vyhotovený při řízení před správním orgánem prvního stupně. Dle názoru soudu nebyly shromážděny potřebné podklady ani při řízení před správním orgánem prvního stupně, když OSSZ při posuzování stupně závislosti žalobce měla vyjít jak ze zdravotního stavu žalobce doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření, tak z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

Posudek OSSZ Karviná, ale v podstatě i posudek PK MPSV, nelze považovat za objektivní, jelikož příslušný posudkový lékař (ani PK MPSV) žalobce vůbec neviděl, částečně převzal obsah informace z posledního sociálního šetření ze dne 29.10. 2009 založené ve spisu, přičemž v rozhodnutí neuvedl důvod odlišného hodnocení.

Příspěvek na péči, upravený v zákoně o sociálních službách, navazuje obsahově na dávku zvýšení důchodu pro bezmocnost, která byla upravena v § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, přičemž provázanost posuzování stupně bezmocnosti a stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby je dána ustanovením § 120 zákona o sociálních službách. Proto je nezbytné, aby bylo postupováno v návazných souvislostech, jelikož se jedná de facto o dávky se stejným obsahem, kde v podstatě zůstává zachován princip vztahu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a soběstačnosti (sebe-obsluhy) posuzované osoby.

Posouzení stupně závislosti osoby pro účely rozhodování o příspěvku na péči v řízení v I. stupni i v řízení odvolacím musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v § 25 odst. 3 z.č. 1058/2006 Sb., o sociálních službách. Na výsledný lékařský posudek, který je v tomto řízení stěžejním důkazem, je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti.

Z výše uvedených důvodů zrušil krajský soud rozhodnutí žalovaného ze dne 5.10.2010 a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 31.3.2010 dle § 78 odst.1 s.ř.s. pro vady řízení, které spatřuje v neúplně zjištěném skutkovém stavu a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Žalovaný v dalším řízení odstraní vady spočívající v nepřesvědčivosti posudku OSSZ i PK MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě a vypořádá se s námitkami žalobce, jak je uvedl v odvolání.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal, bylo rozhodnuto jak ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 19. července 2011

JUDr. Bohuslava Drahošová

- samosoudkyně -

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru