Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

38 Ad 46/2010 - 16Rozsudek KSOS ze dne 14.03.2011


přidejte vlastní popisek

38Ad 46/2010-16

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce P. S., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se

sídlem Ostrava 2, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2010, č.j. MSK 11829/2010, o příspěvek na péči,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2010, č.j. MSK 11829/2010 se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

[1] Žalobci nebyl přiznán příspěvek na péči, poněvadž nebyl uznán osobou, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je závislá na pomoc jiné fyzické osoby.

pokračování 2 -- 38Ad 46/2010

[2] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce ze dne 11. ledna 2010 a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Havířova, odboru sociálních věcí ze dne 28. prosince 2009, č.j. 135234/2009/HAV. Odvolací orgán na základě posouzení stupně závislosti posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě (dále jen posudkovou komisí MPSV), dle které nebyl žalobce osobou závislou na pomoc jiné fyzické osoby v rozsahu stanoveném v ustanovení v § 8 zákona o sociálních službách, dospěl k závěru, že nebyly u žalobce splněny podmínky pro přiznání příspěvku na péči. K námitce účastníka, že nebyl podrobněji prozkoumán jeho zdravotní stav a nebyl osobně přizván k jednání posudkové komise, uvedl s odvoláním na ust. § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách při posuzování stupně závislosti osoby vychází úřad práce ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Zákon nestanovuje povinnost posudkového lékaře, aby při svém posuzování navštívil žadatele.

II.

Stručné shrnutí argumentů uvedených v žalobě a vyjádření žalovaného

[3] Žalobce v žalobě namítl, že nesouhlasí se závěrem, že není osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Posudková komise učinila tento závěr, aniž by byl podrobněji prozkoumán jeho zdravotní stav bez přihlédnutí k lékařským zprávám od odborných lékařů a k jednání komise nebyl ani přizván. V důsledku zdravotního stavu potřebuje během dne pomoc a dohled druhé osoby. Nezvládá bez pomoci přípravu stravy, výběr oblečení, dodržování léčebného režimu, komunikaci slovní, písemnou a neverbální, obstarávání osobních záležitostí, obstarávání potravin, vaření a ohřívání jídla, mytí nádobí, běžný úklid v domácnosti, péči o prádlo, přepírání drobného prádla, obsluhu domácích spotřebičů a další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. V konečném návrhu uvedl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení a byl mu přiznán příspěvek na péči I. stupně.

[4] Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobce podal dne 10.6.2009 u Magistrátu města Havířova žádost o příspěvek na péči. Následně bylo provedeno sociální šetření v přirozeném prostředí žalobce se závěrem, že tento nezvládá, potřebuje pomoc nebo dohled při cekem 13 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Dne 4.12.2009 posoudil stupeň závislosti posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné se závěrem, že jmenovaný není osobou, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je závislá na pomoci jiné osoby ve smyslu § 8 zákona o sociálních službách, když bylo posouzeno, že zvládá, potřebuje pomoc nebo dohled při celkem 8 posuzovaných úkonech. Na základě těchto skutečností bylo dne 28.12.2009 Magistrátem města Havířova vydáno rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči, neboť přiznání příspěvku odůvodňuje závislost na pomoci jiné fyzické osoby při potřebě pomoci při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. V rámci odvolacího řízení bylo provedeno nové šetření sociální pracovnicí dne 4.2.2010 se pokračování 3 -- 38Ad 46/2010

závěrem, že nezvládá, potřebuje pomoc nebo dohled při celkem 13 úkonech. Lékař posudkové komise MPSV zhodnotil na základě zaslaných podkladů, že se nejedná o osobu, která by se považovala podle § 8 zákona o sociálních službách za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, neboť bylo posouzeno, že osoba nezvládá celkem 9 posuzovaných úkonů. K námitce žalobce, že nebyl přizván k jednání komise žalovaný s odkazem na ust. § 16a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. uvedl, že orgán příslušný k posouzení zdravotního stavu je oprávněn vyzvat posuzovanou osobu, aby se podrobila vyšetření zdravotního stavu. Záleží tedy pouze na uvážení příslušného orgánu, zda přizve k jednání posuzovanou osobu či nikoliv. K námitce žalobce, že nezvládá 13 úkonů, uvedl, že takovéto hodnocení osoby nemůže správní orgán považovat ze podklad pro své rozhodnutí, neboť se jedná o subjektivní hodnocení osoby a rovněž není pro takovýto postup zákonný podklad. Názory a pohled žadatele se zjišťují při sociálním šetření, avšak tento výsledek šetření bývá ovlivněn subjektivními dojmy žadatele a taktéž samotného sociálního pracovníka. Naopak příslušní posudkoví lékaři posuzují schopnosti osoby objektivně na základě zdravotní dokumentace bez ovlivnění zainteresovanými osobami. Navrhl žalobu zamítnout.

III.

Ze správního spisu vyplývají pro posouzení věci následující podstatné skutečnosti:

[5] Magistrát města Havířova rozhodl o žádosti žalobce ze dne 10.6.2009 na základě sociálního šetření ze dne 16.6.2009 a posouzení stupně závislosti lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 4.12.2009.

[6] Dle sociální pracovnice ze dne 16.6.2009 žalobce potřeboval pomoc nebo alespoň dohled u 13 úkonů, a to z úkonů péče o vlastní potřebu: při péči o ústa, vlasy, nehty, při výběru oblečení a jeho správného vrstvení, orientaci v přirozeném prostředí, provedení si jednoduchého ošetření a dále při dodržování léčebného režimu; z úkonů soběstačnosti: při komunikaci slovní, písemné a neverbální, obstarávání osobních záležitostí, obstarávání si potravin, při vaření a ohřívání jednoduchého jídla a dále při běžném úklidu v domácnosti, při péči o prádlo, péči o lůžko, při udržování pořádku v domácnosti a při dalších jednoduchých úkonech spojených s chodem a udržováním domácnosti.

[7] Dle lékaře OSSZ v Karviné dne 4.12.2009 potřeboval pomoc z úkonů péče o vlastní osobu: při výběru oblečení a jeho vrstvení a dodržování léčebného režimu a z úkonů soběstačnosti: při komunikaci, obstarávání osobních záležitostí, obstarávání si potravin a běžných prostředků, při vaření a ohřívání jednoduchého jídla, při péči o prádlo, při dalších jednoduchých úkonech spojených s chodem a udržováním domácnosti. V úhrnu tedy pouze při 8 úkonech.

[8] Odvolací orgán pro své rozhodnutí provedl nové sociální šetření a dále si vyžádal posouzení u posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě. Dle sociální pracovnice vyžadoval, potřeboval pomoc jiné osoby při 13 úkonech, přičemž se v konkrétnosti odlišovala od názoru sociální pracovnice Magistrátu města Havířov. Zcela shodný byl názor na pomoc‚ komunikace, obstarávání osobních záležitostí, vaření a ohřívání jídla a potřebu při dalších jednoduchých úkonech spojených s chodem a udržováním domácnosti. Oproti názoru sociální pracovnice orgánu I. stupně vyžadoval pomoc při orientaci vůči jiným fyz. osobám, mimo přirozené prostředí, při nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, uspořádání času a plánování života, zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku a udržování pořádku v domácnosti.

[9] Posudková komise MPSV předložila žalovanému výstup z jednání ze dne 21.5.2010, ze kterého bylo zjištěno, že posouzení bylo provedeno bez přítomnosti účastníka se závěrem, že nejde o osobu, která se podle § 8 zákona č. 108/2006 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, přičemž sama stanovila potřebu u 9 úkonů (výběr oblečení, dodržování léčebného režimu, při komunikaci, orientaci vůči jiným fyz. osobám v čase i mimo přirozené prostředí, při nakládání s penězi, obstarávání osobních záležitostí, vaření a ohřívání jídla, udržování pořádku v domácnosti i při dalších jednoduchých úkonech spojených s chodem a udržováním domácnosti). Posudková komise uvedla, že vycházela z posudkového spisu OSSZ Karviná, spisu odvolacího orgánu, sociálního šetření provedeného obcí s rozšířenou působností ze dne 16.6.2009 a sociálního šetření provedeného odvolacím orgánem dne 4.2.2010. Jednáno bylo bez přítomnosti účastníka, přičemž vycházela ze stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí orgánu I. stupně, neboť zadavatel nepožádal o aktuelní posouzení, účastník řízení v průběhu odvolacího řízení nenamítl změnu zdravotního stavu nastalou po vydání napadeného rozhodnutí.

IV.

Právní názor soudu

[10] Žaloba je důvodná.

[11] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i předcházející správní řízení dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., k 22.6.2010 a dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán rozhodl aniž dostatečně zjistil skutkový stav.

[12] Podmínky nároku na příspěvek na péči jsou dány rozsahem pomoci jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, jinými slovy alespoň v rozsahu 13 úkonů pro posouzení I. stupně (při více než 12 úkonů), při více než 18 úkonech pro II. stupeň, při více než 24 úkonech pro III. stupeň a při více než 30 úkonech pro IV. stupeň. Tuto potřebu pomoci a její rozsah hodnotí sociální pracovník obecního úřadu s rozšířenou působností, který zjišťuje schopnost samostatného života pokračování 5 -- 38Ad 46/2010

osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnost a dále okresní správa sociálního zabezpečení, která na základě doloženého nálezu ošetřujícího lékaře, výsledku sociálního šetření, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře stanoví stupeň závislosti (§ 25 zákona č. 108/2006 Sb., v plat.znění). V odvolacím řízení pak stupeň závislosti stanoví posudková komise MPSV ČR (§ 28 zákona č. 108/2006 Sb. ve spojení s ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.).

[13] Odvolací orgán si pro své rozhodnutí nejdříve sám provedl šetření u žalobce a dále vyžádal nové hodnocení zdravotního stavu žalobce u posudkové komise MPSV. Žalovaný avšak aniž by zpochybnil závěr vyjádření posudkové komise MPSV, který je uveden v odst. 9 tohoto rozhodnutí, tento pro své rozhodnutí převzal. Z uvedeného v odstavcích 6 až 9 tohoto rozhodnutí zcela jasně vyplývají rozdíly v hodnocení péče o vlastní osobu i soběstačnost oprávněnými subjekty. Obě sociální pracovnice, jak orgánu I. stupně tak i odvolacího, zhodnotily potřebu pomoci jiné fyzické osoby ve 13 úkonech, i když v jednotlivostech se rozcházely, posudkové orgány však potřebu zhodnotily jen v počtu 8 úkonů (lékař OSSZ) a 9 úkonech v odvolacím řízení.

[14] S ohledem na uvedené v odst. 12 tohoto rozhodnutí i posudková komise MPSV je při posuzování stupně závislosti povinna vycházet ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Posudek vyhotovený posudkovou komisí MPSV v Ostravě, na základě kterého žalovaný rozhodl, však tento požadavek nesplňuje a je zcela nedostatečný a nepřezkoumatelný. Posudek sice obsahuje odkaz na podklady, které byly posudkovou komisí hodnoceny, a to posudkový spis OSSZ Karviná, spis odvolacího orgánu KÚ MS kraje a sociální šetření ze dne 16.6.2009 a ze dne 4.2.2010, avšak není blíže zjistitelné z jakých konkrétních podkladů komise vycházela (co bylo obsahem posudkového spisu). Z posudku je dále zjistitelné, že jednání posudkové komise MPSV se konalo bez účastníka řízení či jeho zástupce. Aniž by posudková komise MPSV byla v osobním kontaktu s účastníkem, dospěla oproti sociální pracovnici k závěru, že vyžaduje pomoc či alespoň dohled při nižším počtu úkonů než třinácti.

[15] Ze správního spisu dále soud shledal, že dodržení požadavků § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách není dovoditelné ani pro posudkové posouzení stupně závislosti v řízení před správním orgánem I. stupně. Posouzení lékařem OSSZ vůbec neobsahuje výčet podkladů, na základě kterých bylo posouzení provedeno, a v souvislosti s tímto se již otevírá otázka, zda žalovaný pro tento nedostatek neměl prvostupňové správní rozhodnutí zrušit sám.

[16] Žalovaný převzal pro své rozhodnutí závěr posudkové komise MPSV, přičemž tento vůbec nezpochybnil, ač byl v rozporu s jeho vlastním zjištěním učiněným sociální pracovnicí a aniž posudková komise své závěry blíže odůvodnila. Je pravdou, že žalovaný je vázán posouzením zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV, ale je na pokračování 6 -- 38Ad 46/2010

žalovaném, aby posoudil vypovídající hodnotu tohoto posudku, je právem a povinností žalovaného žádat po posudkové komisi doplnění posudku, neboť je to žalovaný, kdo v odvolacím řízení o nároku na příspěvek při péči rozhoduje. Při postoji žalovaného, že bez dalšího je vázán posouzením posudkovou komisí MPSV i za situace, že je rozpor mezi výsledkem šetření sociální pracovnice a názorem posudkového orgánu, ačkoliv posudkový orgán neprovedl sám vlastní vyšetření žalobce, pak z pohledu nároku na předmětnou dávku se ztrácí význam postavení a úlohy sociální pracovnice.

[17] Soud má dále za to, že žalovaný se náležitě nevypořádal ani s žalobcovou námitkou v odvolání, že nebyl podrobněji prozkoumán jeho zdravotní stav, že se mu zhoršil zdravotní stav, občas je inkontinentní. V časových souvislostech správního řízení není možno si nepovšimnout dlouhých časových úseků mezi jednotlivými výstupy správních orgánů. Sociální šetření bylo provedeno dne 16.6.2009, posudek lékaře OSSZ dne 4.12.2009, tedy za 6 měsíců, sociální šetření v odvolacím řízení dne 4.2.2010 a posudek posudkové komise MPSV byl proveden dne 21.5.2010. Žalovaný tedy rozhodoval až rok po provedeném prvním sociálním šetření a půl roku od posudku lékaře OSSZ. V tomto dlouhém časovém období teoreticky mohlo dojít ke změně zdravotního stavu u žalobce a sám žalobce ve svém odvolání upozornil na zhoršení zdravotního stavu, inkontinenci, špatný zrak. Přesto posudková komise MPSV ve svém posudku ze dne 21.5.2010 uvedla, že provedla přezkum posouzení posudkovým orgánem prvního stupně k datu vydání napadeného rozhodnutí, protože zadavatel (tedy žalovaný) nepožádal o aktuelní posouzení, účastník řízení v průběhu odvolacího řízení nenamítl změnu zdravotního stavu, nastalou po vydání napadeného rozhodnutí a ani posudková komise významnou změnu zdravotního stavu účastníka řízení nezjistila. S tímto však nelze souhlasit, neboť žalobce v odvolání, jak již v tomto odstavci uvedeno, zhoršení zdravotního stavu namítl. Ze správního spisu a konkrétně ani z posudku posudkové komise MPSV nelze zjistit, zda se vůbec v odvolacím řízení správní orgány (žalovaný nebo alespoň posudková komise), nějak s tímto tvrzením vypořádaly. Žalovanému je tedy nutno vytknout, že se blíže nezabýval upřesněním námitky o zhoršení zdravotního stavu v čem toto zhoršení spočívá a od kdy, a to ve smyslu ust. § 37 odst. 2 a 3 a § 93 odst. 1 správního řádu.

V.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[18] Soud vyhověl žalobě a napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení dle ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Žalovaný v dalším řízení odstraní vady řízení spočívající v nepřesvědčivosti posudku posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě a vypořádání se námitkou žalobce o zhoršení zdravotního stavu.

[19] O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, pokračování 7 -- 38Ad 46/2010

právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že úspěšný žalobce náklady řízení neúčtoval, bylo rozhodnuto jak ve výroku uvedeno.

Poučení : Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě ve dvou písemných vyhotoveních.

Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Ostravě dne 14. března 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Záviská, v.r. Iva Charvátová - samosoudce -

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru